Reportáže ČT z Ukrajiny strana 5 z 5

Ve vesnici na východě Ukrajiny žilo před válkou na 850 lidí. Loni v ní ale pět týdnů probíhaly krvavé boje. Z celé vesnice nezůstal ušetřen jediný dům. Poničený je i památník rudoarmějcům, kteří z oblasti před osmdesáti lety vyhnali nacisty.

Pátrací skupiny na Ukrajině vyhledávají těla padlých Rusů, kterých podle jejich velení na bojišti umírá denně několik set. Jejich cílem je zachovat ostatky obětí pro příbuzné, aby mohly být důstojně pohřbeny. Jejich práci natáčel štáb České televize a zahraniční zpravodaj České televize David Miřejovský.

Ruská agrese na Ukrajině už si vyžádala tisíce obětí. Mezi hlavní ohniska bojů v Donbasu dlouhodobě patří okolí Bachmutu, kam podle britské rozvědky posílá Moskva další jednotky. Tamější zákopová válka se i proto stále více podepisuje na fyzické kondici ukrajinských vojáků. O její zlepšení usilují mimo jiné zakladatel skupiny frontových terapeutů Oleg Ševcov a fyzioterapeut Serhij Ivanov, s nimiž natáčel zpravodaj ČT David Miřejovský.

Kyjev a Moskva si na pravoslavné Velikonoce vyměnily zajatce. Z ruského zajetí se podle kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského vrací 130 Ukrajinců, Kreml zatím čísla neupřesnil. Jak slaví Velikononoce vojáci na frontě, sledoval zpravodaj ČT David Miřejovský.

Velmi důležitou roli hrají ve válečném konfliktu na Ukrajině pyrotechnici. Až po jejich kontrolách totiž nastupuje do boje těžká technika nebo dělníci, kteří opravují například poškozené elektrické vedení. S členy pyrotechnické jednotky natáčel zpravodaj ČT David Miřejovský.

O návrat k obyčejnému životu se po více než rok trvající válce nesnaží jen obyvatelé měst v ukrajinském zázemí – o totéž usilují také lidé z vesnice v Záporožské oblasti, která leží nedaleko frontové linie. Někteří se sem vrátili z jiných míst v zemi, jiní ji za celou dobu války neopustili. O jejich životní podmínky se zajímal zpravodaj ČT na Ukrajině David Miřejovský.

I když se nejtvrdší boje soustředí kolem Bachmutu, Rusové dál ostřelují i severovýchod a jihovýchod Ukrajiny, včetně Charkova a Záporoží. Tam, bezprostředně po jednom z útoků, natáčeli s místními armádními lékaři zpravodaj ČT David Miřejovský a kameraman Vojtěch Hönig.

Zpřetrhané vazby mezi Kyjevem a Moskvou se čím dál víc projevují i v ukrajinském veřejném prostoru. Postupně tam mizí pozůstatky sovětského odkazu. Na Ukrajině o tom natáčel zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Východoukrajinský Siversk dělí od fronty osm kilometrů, ale od běžného fungování možná i nejmíň osm let. Ve městě neteče pitná voda a nefunguje elektřina. Právě sem přijel sanitní vůz z Královéhradecka, který však tentokrát plní jiný účel – místo lidí vozí potraviny a další pomoc. O situaci ve městě natočil reportáž Jan Šilhan.

Nejtvrdší boje rusko-ukrajinské války se momentálně vedou na Donbase, kde se Rusové pokoušejí dobýt Bachmut a Avdijivku. A právě mezi oběma městy natáčel štáb České televize –⁠ reportér Jan Šilhan a kameraman Ján Schürger. S ukrajinskými vojáky se přímo na linii dotyku dostali do přestřelky.

Při ruském ostřelování Avdijivky na východě Ukrajiny zemřeli dva lidé včetně malého dítěte, kteří se odmítli evakuovat. U města v těsné blízkosti frontové linie se odehrávají tvrdé boje a Rusové se jej snaží obklíčit. Stejná situace je už měsíce u Bachmutu, odkud řada obyvatel prchla do 10 kilometrů vzdáleného Časiv Jaru. I z něj se ale teď lidé evakuují, protože je intenzivně ostřelován. Ve městě je soustředěná část ukrajinského dělostřelectva, která brání uzavření smyčky kolem Bachmutu a přerušení zásobovacích tras, hlásí z Časiv Jaru zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Protiofenziva Ukrajinců by měla podle ministra obrany Oleksije Reznikova začít v dubnu nebo květnu. Ukrajinští politici avizovali útok proti ruským jednotkám na začátku tohoto roku. Podle médií by měl být klíčovou oblastí především východ Ukrajiny. Podle šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho se v okolí Záporožské jaderné elektrárny shromažďuje větší počet vojáků. Ukrajinci tento týden ostřelovali Melitopol, jedno z měst, které krátce po začátku invaze Rusové obsadili.

U Bachmutu na východě Ukrajiny pokračují tvrdé boje mezi ruskými okupanty a ukrajinskými obránci. Po celou dobu války jsou v této oblasti klíčovou součástí ukrajinské obrany také bojové vrtulníky. S jejich piloty natáčel zahraniční zpravodaj České televize Jan Šilhan.

Mezi nejcennější techniku na frontě patří vrtulníky. Ukrajina od loňska využívá i několik českých – přesný počet tamní úřady tají. „Chlapci z Čech nám napsali přání k helikoptérám, které jsme dostali,“ přiblížil ukrajinský technik. Na kusu kartonu v ukrajinštině stálo: Na vítězství. Štáb České televize měl exkluzivní možnost jeden ze strojů natočit. Z bezpečnostních důvodů jsou některé záběry částečně rozostřené, aby se utajilo místo jejich pořízení.

Ukrajina dlouhodobě spekuluje o možné roli Běloruska v nynějším konfliktu s Ruskem. Na možný útok Moskvy zpoza běloruské hranice jakožto na potenciální hrozbu se i v minulých týdnech Ukrajinci intenzivně připravovali. Zpravodaj ČT na Ukrajině Jan Šilhan natáčel s jednotkou, která strávila většinu roku na dohled Běloruska – připravena střežit hranice.

Jednou z ruských zbraní ve válce proti Ukrajině jsou drony, které za sebou zanechávají spoušť v podobě zničených budov, raněných obyvatel a obětí. Ukrajinské jednotky, které se starají o zničení bezpilotních letounů, zaznamenaly proměnu ruské taktiky.

Za údery proti armádě ruského vůdce Vladimira Putina a jeho režimu někdy stojí i ruská uskupení, která symptatizují s Ukrajinci. Dobrovolnická jednotka v čele s velitelem Fortunou se třeba přihlásila k akci v ruské Brjanské oblasti. Velitel jednotky říká, že bojují za dobro obou národů — ukrajinského i ruského.

Nepřítele na bojišti sledují nepřetržitě. Z terénu dostávají informace o poloze ruských jednotek, dál pak komunikují s dělostřelectvem. S ukrajinskými operátory dronů v akci poblíž Záporoží natáčeli zpravodajka ČT na Ukrajině Barbora Maxová a kameraman Vojtěch Hönig.

Ruští vojáci bojující na Ukrajině mohou zavolat na speciální ukrajinskou linku a oznámit, že již nechtějí bojovat. Speciální call centrum zřídilo ministerstvo obrany a funguje čtyřiadvacet hodin denně. Od loňského března se Kyjevu dobrovolně vydalo deset tisíc ruských vojáků.

Když kolem šestadvacetileté učitelky z Ukrajiny na počátku masivní ruské invaze projížděly ruské tanky, neváhala vzít do ruky svůj telefon. Záběry však Viktorii Andrušu nakonec stály svobodu. Rusové totiž materiál našli a učitelku vzali do zajetí. V cele, kde ji okupanti mučili, se uklidňovala vzpomínáním na svou práci a žáky. Loni v září Andrušu Rusové po šesti měsících vyměnili. Její příběh přibližuje zpravodajka ČT na Ukrajině Barbora Maxová.

Fotografka Marta Cirková zachycuje příběhy ruské agrese z jiného úhlu pohledu, než bývá obvyklé – prostřednictvím detailů těl raněných vojáků. Tvrdí, že jejím cílem je, aby Ukrajinci od lidí s válečným zraněním neodvraceli zrak. Díky fotografiím a podávání dalších svědectví se podle ní vojáci také snáz vyrovnávají s traumatickými zkušenostmi z bojiště. S fotografkou natáčela ve Lvově zahraniční zpravodajka České televize Barbora Maxová.

Byly to záběry, které obletěly svět. Při jedné z největších výměn válečných zajatců mezi Moskvou a Kyjevem v září 2022 procházela v davu ukrajinských vojáků i žena ve vysokém stupni těhotenství – Marjana Mamonová. Její příběh nyní zaznamenala zpravodajka ČT na Ukrajině Barbora Maxová.

Poprvé na Ukrajinu vyjeli první týden války. Od té doby se skupina českých dobrovolníků, kterou vede student olomouckých práv Vasyl, vrací pravidelně. Pomáhají tak elitním obráncům brigády ukrajinské armády, prostředky na nákup potřebného vybavení získávají v internetové sbírce. Vybrat se jim podařilo už miliony korun.

Irpiň je branou do ukrajinské metropole. Mnoho lidí si město představuje v souvislosti s děsivými záběry ze začátku ruské invaze, na kterých Ukrajinci ve spěchu opouštějí své domovy. Po roce války se město u Kyjeva snaží v rámci možností vrátit k normálnímu životu. Jakýmsi útočištěm pro zjizvené duše se stala Městská knihovna.