Reportáže ČT z Ukrajiny strana 5 z 5

Starý sovětský kulomet z osmdesátých let našel na bojišti na Ukrajině zcela moderní využití. Je opatřený novým systémem, který řídí střelbu bezdrátově. Střelec se nemusí vystavovat odvetné salvě. Může být schovaný v zákopu nebo v bunkru. Palbu navádí pomocí kamery, jež vysílá obraz do ovladače. Použít může i mobilní telefon. Je určený jak pro obranu linií, tak i boj v městské zástavbě. S vojáky, kteří ho v Doněcké oblasti používají, natáčel štáb ČT.

Součástí ukrajinské protiofenzivy by měl být i tank T-72 darovaný z Česka. Teď se čeká zřejmě jen na vhodné podmínky pro protiútok. Poté, co na východě Ukrajiny silně pršelo, mohou mít kvůli podmáčení na otevřeném terénu tanky problém. S posádkou stroje natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

V pětadvaceti letech plánoval mít rodinu a svatbu, místo toho se Oleh Symroz učí po amputaci nohou znovu chodit. Poprvé se s pomocí protéz a madel postavil před měsícem. První dny ušel sotva pár kroků, ale jeho stav se zlepšuje a na konci května již dokáže chodit celou hodinu.

Drony jsou zcela nepostradatelnou součástí válečných konfliktů. Své využití našly hned na začátku velké ruské invaze na Ukrajinu, tehdy obránci umně využívali například turecké bayraktary. V posledních měsících se do čela pozornosti dostaly hlavně íránské stroje Šáhed, jimiž okupanti bombardují ukrajinská města. Bránící se zemi poskytuje drony menší velikosti i Česko – třeba pro zdravotnické účely.

Deziluze a následná dezerce. Po zpřísnění trestů za neuposlechnutí rozkazu se někteří ukrajinští vojáci ocitají v právní válce. Štáb České televize natočil na Ukrajině příběh jednoho z nich, který se teď snaží dokázat, že z armády nezběhl.

Na západě Ukrajiny pokračuje výcvik čerstvých branců. Podílejí se na něm i čeští dobrovolníci z projektu Phoenix, kteří školí vojáky, civilisty i záchranáře v bojové zdravovědě. Za rok proškolili na pět tisíc lidí.

Obě strany rusko-ukrajinského konfliktu za poslední měsíce vybudovaly desítky kilometrů zákopů, například u Vuhledaru v Doněcké oblasti. Nepřátelské pozice tam odděluje několik stovek metrů otevřeného prostoru. Fronta se v místě skoro nepohybuje, ukrajinští vojáci jsou připraveni k protiofenzivě a vyčkávají na příkaz. Čas tak každý z nich tráví po svém, třeba skládáním básní.

Ukrajina se dál připravuje na svou dlouho očekávanou protiofenzivu. Roli by v ní mohly sehrát i samohybné houfnice české výroby. O nich v oblasti Avdijivky natáčela zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová.

Kdysi bohatou ukrajinskou obec Avdijivku na předměstí Doněcku už přes devět let sužuje válka. V posledních měsících je až na jednu přístupovou cestu takřka obklíčená ruskými silami. Přes vyhlášenou evakuaci zůstává v Avdijivce kolem dvou tisíc lidí. Ve městě přitom nefunguje topení, elektřina ani tekoucí voda.

V ukrajinských ozbrojených silách působí podle údajů ze začátku května víc než čtyřicet tisíc žen. Štáb České televize natáčel u města Lyman v Doněcké oblasti s jednou z nich. Opustila život v Česku a odjela pomáhat na frontu jako paramedička.

U hustě ostřelovaného Bachmutu popisují ukrajinští vojáci svoje pozice v poslední době jako silně neklidné. Nekonečné hodiny čekání ve vlhkých krytech střídají jen opatrné průzkumy okolí plného zdemolovaných domů. Čas si pak obránci zkracují vyprávěním špatných historek i optimistických zkušeností. Přestože je pro ně obrana města srdcovou záležitostí, přiznávají, že se oblast pomalu ale jistě dostává pod kontrolu okupantů. Zhruba jeden a půl kilometru od ruských pozic prožili jednu noc s ukrajinskou minometnou brigádou v obci Ivanivske reportérka ČT Darja Stomatová a kameraman Ján Schürger.

Rusko na Ukrajině nadále útočí i na civilní cíle. V noci na pondělí si ruské bombardování Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti vyžádalo 34 zraněných včetně pěti dětí. Ty jsou válkou těžce zasažené, i když právě nehrozí bezprostřední nebezpečí. Jejich vzdělání a výchova jsou vážně ohroženy, ať už se nacházejí v Česku, nebo na Ukrajině. Natáčeli Natalija Kosiaková a Darja Stomatová.

Česko už od začátku ruské agrese na Ukrajině pomáhá napadené zemi vojensky dodávkami těžké techniky. Část pochází z armádních skladů, část od firem v obranném průmyslu, a na některé se zas vybraly peníze z veřejných sbírek. Vedle tanků, obrněných vozidel, protiletadlových a protiraketových systémů jde třeba i o raketomety RM-70 Vampire.

Česká republika pomáhá válkou sužované Ukrajině výrazně, podle premiéra Petra Fialy (ODS) představovala hodnota poskytnuté vojenské pomoci do poloviny letošního února deset miliard korun. Tuzemský obranný průmysl poslal Kyjevu zbraně a vybavení za dalších třicet miliard, mimo jiné i tanky. V Doněcké oblasti natáčel zpravodaj ČT David Miřejovský.

Prezident Petr Pavel odcestoval na Ukrajinu prezidentským speciálem přes Polsko, kde spolu se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou nasedl na vlak na Ukrajinu. Jízdu doprovázela přísná bezpečnostní opatření, na nichž pracovala jak prezidentská ochranka, tak ukrajinští vojáci. Cesty se účastnil i štáb ČT.

Česká pomoc směřující na Ukrajinu představuje mimo jiné automobily a specializované zdravotnické vybavení. Jedná se například o ohřívače krve, defibrilátory nebo plicní ventilátory. Další sbírky dávají dohromady sami Ukrajinci – zpravodaj David Miřejovský na Ukrajině natáčel se ženou v důchodovém věku i mladým Kirilem a jeho kocourem, kterého mladík využívá jako maskota své kampaně.

Ve vesnici na východě Ukrajiny žilo před válkou na 850 lidí. Loni v ní ale pět týdnů probíhaly krvavé boje. Z celé vesnice nezůstal ušetřen jediný dům. Poničený je i památník rudoarmějcům, kteří z oblasti před osmdesáti lety vyhnali nacisty.

Pátrací skupiny na Ukrajině vyhledávají těla padlých Rusů, kterých podle jejich velení na bojišti umírá denně několik set. Jejich cílem je zachovat ostatky obětí pro příbuzné, aby mohly být důstojně pohřbeny. Jejich práci natáčel štáb České televize a zahraniční zpravodaj České televize David Miřejovský.

Ruská agrese na Ukrajině už si vyžádala tisíce obětí. Mezi hlavní ohniska bojů v Donbasu dlouhodobě patří okolí Bachmutu, kam podle britské rozvědky posílá Moskva další jednotky. Tamější zákopová válka se i proto stále více podepisuje na fyzické kondici ukrajinských vojáků. O její zlepšení usilují mimo jiné zakladatel skupiny frontových terapeutů Oleg Ševcov a fyzioterapeut Serhij Ivanov, s nimiž natáčel zpravodaj ČT David Miřejovský.

Kyjev a Moskva si na pravoslavné Velikonoce vyměnily zajatce. Z ruského zajetí se podle kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského vrací 130 Ukrajinců, Kreml zatím čísla neupřesnil. Jak slaví Velikononoce vojáci na frontě, sledoval zpravodaj ČT David Miřejovský.

Velmi důležitou roli hrají ve válečném konfliktu na Ukrajině pyrotechnici. Až po jejich kontrolách totiž nastupuje do boje těžká technika nebo dělníci, kteří opravují například poškozené elektrické vedení. S členy pyrotechnické jednotky natáčel zpravodaj ČT David Miřejovský.

O návrat k obyčejnému životu se po více než rok trvající válce nesnaží jen obyvatelé měst v ukrajinském zázemí – o totéž usilují také lidé z vesnice v Záporožské oblasti, která leží nedaleko frontové linie. Někteří se sem vrátili z jiných míst v zemi, jiní ji za celou dobu války neopustili. O jejich životní podmínky se zajímal zpravodaj ČT na Ukrajině David Miřejovský.

I když se nejtvrdší boje soustředí kolem Bachmutu, Rusové dál ostřelují i severovýchod a jihovýchod Ukrajiny, včetně Charkova a Záporoží. Tam, bezprostředně po jednom z útoků, natáčeli s místními armádními lékaři zpravodaj ČT David Miřejovský a kameraman Vojtěch Hönig.

Zpřetrhané vazby mezi Kyjevem a Moskvou se čím dál víc projevují i v ukrajinském veřejném prostoru. Postupně tam mizí pozůstatky sovětského odkazu. Na Ukrajině o tom natáčel zpravodaj ČT Jan Šilhan.