Ukrajinští Romové se bojí násilných odvodů. Dobrovolníci se snaží zlepšit jejich podmínky, aby neopouštěli zemi

Horizont ČT24: Dopady ruské invaze na ukrajinské Romy (zdroj: ČT24)

Ruská válka dopadá na Ukrajině na všechny vrstvy společnosti, včetně tamních Romů. Etnická menšina, která má v zemi historické kořeny sahající do 15. století, si udržuje značnou vnitřní autonomii. V posledních měsících se mezi ní šíří zvěsti, že úřady pod nátlakem odvádějí mladé romské muže do armády. Neziskové organizace se nyní snaží zlepšit jejich podmínky, aby neopouštěli zemi. Na Ukrajině natáčela zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Z romského tábora v zakarpatské obci Berehove se poslední dobou romští obyvatelé obávají vycházet. „Násilně nás odvádějí. Nikdo nechtěl jít. Když nejdeš, dostaneš co proto,“ líčí obyvatel osady Stěpan. Na první pohled tábor vypadá prázdně, v ulicích štáb ČT potkával hlavně ženy a děti. Do plnohodnotné ruské invaze měla místní komunita pět a půl tisíce obyvatel, nyní zůstalo jen několik stovek.

Policie správního města Užhorod konstatovala, že s mobilizační činností nemá nic společného. Vojenský registrační a náborový úřad města Berehove podotkl, že zaregistrovat se musí všichni. „Všechno musí být podle zákona. Nikdo nikoho násilně neodvádí,“ zdůraznil. Štáb ČT svědkem nucených odvodů nebyl, doplnila Stomatová.

Kvůli ruské invazi došlo ke značným posunům v romské populaci na Ukrajině, přiblížila Stomatová. Před válkou nejvíce Romů žilo v Zakarpatí či Doněcké, Oděské a Dnipropetrovské oblasti. Lidé se stěhovali nejen v rámci země, ale řada jich využila statusu uprchlíka, nebo rovnou maďarského občanství v zemích Evropské unie.

V romském táboře ve městě Mukačevo se organizace Romodrom snaží útěku místních do evropských měst zamezit zlepšováním podmínek. „Rodinám s mnoha dětmi rozdáváme hygienické potřeby, potraviny, poskytujeme konzultace,“ vyjmenovává dobrovolnice Romodromu Rada.

„Brečela jsem, ale chrání nás“

Ředitel organizace Nikola Taragoš je přesvědčen, že pomáhat v místě, kde lidé žijí, je důležité. „Proto jsme přistoupili k této strategii a všechno vozíme za nimi,“ dodal. Smysl v tom vidí i hudebník a iniciátor humanitární sbírky David Kraus: „Prostě si myslím, že teď je ta pomoc snad ještě důležitější. Už jenom jako symbol, že jsou pořád lidi, co s tím nesouhlasí a chtějí pomáhat. Myslím, že teď je důležité zabrat.“

Součástí pomoci organizace Romodrom v Mukačevu je mimo jiné příprava jídla pro celou romskou komunitu. „Deset, dvanáct tisíc tu celkem bylo, ale teď jich hodně odjelo, zhruba třicet nebo čtyřicet procent,“ popisuje dobrovolník Gašpar.

Uvařit rodině večeři si díky práci dobrovolníků může dovolit i Olena. Štábu ČT vysvětlila, že práci sehnat nelze. V průběhu rozhovoru se svěřila, že její mladší bratr narukoval do armády. „Už tam bude rok. Když to začalo, hned chtěl jít. Je o rok mladší,“ řekla s tím, že mu záměr nerozmlouvala. „Brečela jsem, ale… chrání nás.“

Gašpar ukázal fotografii jedné z obětí romské komunity v ruské válce proti Ukrajině. Mladý muž původem z mukačevského tábora před několika týdny padl v Doněcké oblasti.