Ukrajinští Romové se bojí násilných odvodů. Dobrovolníci se snaží zlepšit jejich podmínky, aby neopouštěli zemi

7 minut
Horizont ČT24: Dopady ruské invaze na ukrajinské Romy
Zdroj: ČT24

Ruská válka dopadá na Ukrajině na všechny vrstvy společnosti, včetně tamních Romů. Etnická menšina, která má v zemi historické kořeny sahající do 15. století, si udržuje značnou vnitřní autonomii. V posledních měsících se mezi ní šíří zvěsti, že úřady pod nátlakem odvádějí mladé romské muže do armády. Neziskové organizace se nyní snaží zlepšit jejich podmínky, aby neopouštěli zemi. Na Ukrajině natáčela zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Z romského tábora v zakarpatské obci Berehove se poslední dobou romští obyvatelé obávají vycházet. „Násilně nás odvádějí. Nikdo nechtěl jít. Když nejdeš, dostaneš co proto,“ líčí obyvatel osady Stěpan. Na první pohled tábor vypadá prázdně, v ulicích štáb ČT potkával hlavně ženy a děti. Do plnohodnotné ruské invaze měla místní komunita pět a půl tisíce obyvatel, nyní zůstalo jen několik stovek.

Policie správního města Užhorod konstatovala, že s mobilizační činností nemá nic společného. Vojenský registrační a náborový úřad města Berehove podotkl, že zaregistrovat se musí všichni. „Všechno musí být podle zákona. Nikdo nikoho násilně neodvádí,“ zdůraznil. Štáb ČT svědkem nucených odvodů nebyl, doplnila Stomatová.

Kvůli ruské invazi došlo ke značným posunům v romské populaci na Ukrajině, přiblížila Stomatová. Před válkou nejvíce Romů žilo v Zakarpatí či Doněcké, Oděské a Dnipropetrovské oblasti. Lidé se stěhovali nejen v rámci země, ale řada jich využila statusu uprchlíka, nebo rovnou maďarského občanství v zemích Evropské unie.

V romském táboře ve městě Mukačevo se organizace Romodrom snaží útěku místních do evropských měst zamezit zlepšováním podmínek. „Rodinám s mnoha dětmi rozdáváme hygienické potřeby, potraviny, poskytujeme konzultace,“ vyjmenovává dobrovolnice Romodromu Rada.

„Brečela jsem, ale chrání nás“

Ředitel organizace Nikola Taragoš je přesvědčen, že pomáhat v místě, kde lidé žijí, je důležité. „Proto jsme přistoupili k této strategii a všechno vozíme za nimi,“ dodal. Smysl v tom vidí i hudebník a iniciátor humanitární sbírky David Kraus: „Prostě si myslím, že teď je ta pomoc snad ještě důležitější. Už jenom jako symbol, že jsou pořád lidi, co s tím nesouhlasí a chtějí pomáhat. Myslím, že teď je důležité zabrat.“

Součástí pomoci organizace Romodrom v Mukačevu je mimo jiné příprava jídla pro celou romskou komunitu. „Deset, dvanáct tisíc tu celkem bylo, ale teď jich hodně odjelo, zhruba třicet nebo čtyřicet procent,“ popisuje dobrovolník Gašpar.

Uvařit rodině večeři si díky práci dobrovolníků může dovolit i Olena. Štábu ČT vysvětlila, že práci sehnat nelze. V průběhu rozhovoru se svěřila, že její mladší bratr narukoval do armády. „Už tam bude rok. Když to začalo, hned chtěl jít. Je o rok mladší,“ řekla s tím, že mu záměr nerozmlouvala. „Brečela jsem, ale… chrání nás.“

Gašpar ukázal fotografii jedné z obětí romské komunity v ruské válce proti Ukrajině. Mladý muž původem z mukačevského tábora před několika týdny padl v Doněcké oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2300 zraněných. Ta páteční pak uváděla nejméně 144 mrtvých a 730 zraněných, vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain ale připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat.
06:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 4 hhodinami

De facto: Odtajněné dokumenty můžou říct více o atentátu na Kennedyho

Atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, jednu z nejzásadnějších událostí moderních amerických dějin, dodnes obestírají nekonečné dohady a spekulace. Část Američanů nikdy neuvěřila, že vrahem byl Lee Harvey Oswald, případně, že atentátník jednal sám. Mnozí čekají, zda jasno do případu nevnese zveřejnění archivních dokumentů, které nedávno nařídil Donald Trump.
před 5 hhodinami

Po ruském útoku na Dnipro jsou nejméně čtyři mrtví

Ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných. Informoval o tom v noci na sobotu šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický.
před 6 hhodinami

Soudce dočasně zablokoval zrušení Hlasu Ameriky

Federální soudce ve Spojených státech v pátek večer (v noci na sobotu SEČ) nařídil administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pozastavila své úsilí o zrušení Hlasu Ameriky. Prozatím tak vládě zabránil propustit 1300 novinářů a dalších zaměstnanců rozhlasové stanice s osmdesátiletou tradicí, kteří v polovině března dostali ze dne na den nařízenou dovolenou.
před 9 hhodinami

Rusy sankce pálí, ale jejich ekonomiku to nepoloží, zaznělo v 90' ČT24

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.
před 10 hhodinami

Litva chce odstrašit Rusko a Bělorusko, na základně v Rukle slouží i Češi

Litva rozmístí na hranicích s Ruskem a Běloruskem protipěchotní miny, oznámilo tamní ministerstvo obrany s tím, že jde o součást strategie na odstrašení před napadením. Vilnius zároveň očekává příchod německé brigády, která posílí alianční základnu v Rukle, kde jsou momentálně i čeští chemici. Kromě nich už zde působily také mechanizované jednotky nebo dělostřelci. Posílení čeká všech osm základen na východním křídle NATO, Češi slouží na třech z nich.
před 11 hhodinami
Načítání...