Užhorod

Ruská válka dopadá na Ukrajině na všechny vrstvy společnosti, včetně tamních Romů. Etnická menšina, která má v zemi historické kořeny sahající do 15. století, si udržuje značnou vnitřní autonomii. V posledních měsících se mezi ní šíří zvěsti, že úřady pod nátlakem odvádějí mladé romské muže do armády. Neziskové organizace se nyní snaží zlepšit jejich podmínky, aby neopouštěli zemi. Na Ukrajině natáčela zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal získal od svého slovenského kolegy Roberta Fica při středečním setkání na Ukrajině příslib, že Slovensko podpoří integraci Ukrajiny do Evropské unie, a pomoc Kyjevu ve výši 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) z unijního rozpočtu. Šmyhal to po jednáních v ukrajinském Užhorodu uvedl na komunikační platformě Telegram. Fico po schůzce potvrdil, že podpořil evropskou perspektivu Ukrajiny, současně ale poukázal na rozdílné názory mezi Bratislavou a Kyjevem na válku na Ukrajině, na vliv Spojených států na Kyjev či na členství Ukrajiny v NATO. Fico pak odcestoval do Berlína, kde řekl, že válka na Ukrajině nemá vojenské řešení.

Unie autodopravců Slovenska (UNAS) v pondělí odpoledne obnovila protest na hranicích s Ukrajinou a zablokovala vjezd kamionů přes hraniční přechod Vyšné Nemecké–Užhorod, který je pro kamiony jediným silničním spojením mezi oběma zeměmi. Protestovali i maďarští autodopravci na hraničním přechodu Záhony–Čop. Blokáda nejspíš pokračuje také na polsko-ukrajinských hranicích, ačkoliv podle místopředsedy ukrajinské vlády Oleksandra Kubrakova byl otevřen přechod Jahodyn–Dorohusk. K posunu podle médií přispěl starosta Dorohusku, který zrušil povolení k protestu. Organizátor akce a lídr výboru na ochranu dopravců a zaměstnanců dopravních firem Tomasz Borkowski ale tvrdí, že žádná dohoda o ukončení blokády není a protest tak dále trvá.

Unie autodopravců Slovenska (UNAS) oznámila, že po čtyřech dnech přerušila částečnou blokádu hraničního přechodu s Ukrajinou ve Vyšném Nemeckém, kde od pátku protestovala proti levné ukrajinské konkurenci. UNAS nyní zůstává ve stávkové pohotovosti. Velké hraniční přechody s Ukrajinou už téměř měsíc blokují také polští autodopravci. Komplikuje to mimo jiné dodávky pomoci.

Ukrajina kromě bojových starostí hledá cestu, jak se postarat o válečné veterány. Jejich zranění často vyžadují dlouhou následnou léčbu. Rehabilitačních center je ale v zemi málo a jsou přeplněná. Pomoct se rozhodly české kraje: přidají peníze na projekt v Užhorodě.

Nejzápadnější část Ukrajiny útoky prakticky nezasáhly, dopady války jsou ale patrné i tam. Třeba v psychiatrické léčebně nedaleko Užhorodu, kde pomáhali přijímat pacienty z evakuovaných oblastí. V současnosti se jedná o několik stovek mužů.

Válka na Ukrajině zkomplikovala život i mnoha lidem s postižením. Olena Fadieieva, která v dětství přišla o obě nohy, byla odkázána na staré a opotřebované protézy, kvůli nimž už téměř nemohla vycházet ven. Až dobrovolník z Havířova jí pomohl v Česku zařídit nové. Nyní se pro ženu snaží sehnat i invalidní vozík.

Stovky ukrajinských Romů už několik týdnů přebývají v nedůstojných podmínkách na pražském hlavním nádraží. Jedná se o rozvětvené rodiny, které mají často i maďarské občanství a pocházejí převážně z chudého Zakarpatí, kde se nebojuje. Reportéři ČT se vydali na místo, odkud do Česka většinou přicházejí. V osadách Zakarpatské Ukrajiny natáčeli Tomáš Vlach a Karel Vrána.

Americká první dáma Jill Bidenová v Košicích navštívila krizové centrum pro uprchlíky z Ukrajiny a ocenila práci zaměstnanců a dobrovolníků. Při své návštěvě Slovenska zavítala také do základní školy, kde se nachází třída pro žáky z Ukrajiny. Odpoledne s premiérem Eduardem Hegerem zavítala na hraniční přechod Vyšné Nemecké – Užhorod. Poté nečekaně navštívila Ukrajinu a blízko hranic se Slovenskem se setkala s Olenou Zelenskou, manželkou ukrajinského prezidenta. V pondělí by se Bidenová měla setkat s prezidentkou Zuzanou Čaputovou.

Nové satelitní snímky ukazují kopání hrobů poblíž Mariupolu či destrukci obcí v okolí Kyjeva. Útokům čelí východní a jižní regiony Ukrajiny. Střely s plochou dráhou letu v Oděse zabily osm lidí. Ruská armáda hlásí úspěchy na Donbase, ukrajinští obránci tvrdí, že v pátek odrazili osm útoků. Ukrajinské protiútoky nadále ztěžují postup invazních vojsk, míní britská rozvědka. Kreml poprvé oznámil, že hodlá Ukrajinu odstřihnout od moře. Podle poradce ukrajinského prezidenta ruské síly obnovily útok na mariupolskou ocelárnu Azovstal a snaží se ji dobýt.

Na první pohled by se mohlo zdát, že je situace v Užhorodě na západní Ukrajině klidná. Platí zde ale přísná bezpečnostní opatření. Novináři musí být jasně označeni a mají zakázáno natáčet administrativní budovy i strategické cíle. Pokaždé, když vytáhnou kameru na ulici, je zastaví policejní hlídka a musí se prokázat. V Užhorodě i dalších ukrajinských městech natáčeli Reportéři ČT.

Za oběti konfliktu na Ukrajině, kterou napadla ruská armáda, je podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové odpovědný Vladimir Putin. Čaputová se vyslovila za zavedení dalších sankcí vůči Moskvě a poděkovala České republice za pomoc s ukrajinskými uprchlíky, kteří vstoupili na Slovensko. Materiální pomoci už je ale na hranicích dost, nejlepší je nyní poslat peníze. Koordinátoři také doporučují nejezdit k hranici naslepo, bez domluveného odvozu.

Technická kuriozita, v níž jsme byli průkopnickou zemí, popisuje počátky radiofonie – tedy rozhlasu – Petr Bednařík z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Od pokusů, které znamenaly zásadní krok při zavádění rozhlasu v Československu, uplynulo sto let. Vysílání se potýkalo se špatnou technickou stránkou i legislativními problémy. Koncesionáři zase s vysokými poplatky a drahými přijímači.

Karel Cudlín, Jan Dobrovský a Martin Wágner se společně vydali na „exkurzi do starých dobrých časů“. Ze 150 černobílých snímků Ukrajiny, kam jezdili od devadesátých let, sestavili zprávu o „ztracené Evropě“. Ve fotografické publikaci Lost Europe se dělí se čtenáři o poetiku upřímnějšího, ale také nelítostnějšího – a každopádně mizejícího – světa.