Nikde nás nechtějí, jen Bůh nás má rád, říká romská uprchlice z hlavního nádraží

15 minut
Reportéři ČT: Romové z Ukrajiny v Česku
Zdroj: ČT24

Stovky ukrajinských Romů už několik týdnů přebývají v nedůstojných podmínkách na pražském hlavním nádraží. Jedná se o rozvětvené rodiny, které mají často i maďarské občanství a pocházejí převážně z chudého Zakarpatí, kde se nebojuje. Reportéři ČT se vydali na místo, odkud do Česka většinou přicházejí. V osadách Zakarpatské Ukrajiny natáčeli Tomáš Vlach a Karel Vrána.

„Větší skupiny ukrajinských Romů začaly přijíždět přibližně před čtyřmi týdny, možná pěti, jednalo se spíš o početně větší rodiny s pár dospělými a větším počtem dětí,“ popsala situaci v Praze na hlavním nádraží Geti Mubeenová z Organizace pro pomoc uprchlíkům. 

Podle koordinátorky RomPraha Xénie Gubekové je komunita uprchlíků na nádraží obrovská. „Když to zprůměrujeme, tak denně je tady pět set lidí. Nebo pět set lidí, kteří rotují, kteří přicházejí a odcházejí,“ upřesnila.

Romské uprchlice na nádraží říkají, že do Česka přijely kvůli penězům pro ně a jejich děti. Podle nich je u nás lépe než například v Polsku. 

„Je tam skupina lidí, kteří v České republice dostali dočasnou ochranu a mají nabídnuto i ubytování, přesto jsou na hlavním nádraží,“ podotkl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Další skupinou, která se na hlavním nádraží nachází, jsou lidé s maďarským občanstvím. Na ně se jako na občany Evropské unie nevztahuje ochrana pro ukrajinské uprchlíky. „Je tam asi 140 lidí, kteří mají i maďarský pas. To je v současné době,“ dodal Rakušan. 

Kvůli válce není práce

Osadám v Zakarpatské oblasti Ukrajiny se říká tábořiště. Není tam problém narazit na někoho, kdo má s cestou do Česka zkušenosti. Muže ve věku 18 až 60 let, kromě invalidů a těžce nemocných, nepouští ukrajinské úřady ze země, jezdí proto ženy a děti.

„Fotografovali nás, dali nám bydlení, dávali nám jídlo,“ popsala obyvatelka romské osady Velkyj Bereznyj Jana. Domů se nakonec vrátila kvůli dětem.

Paní Jana z Velkého Berezného jen pár kilometrů od hranice se Slovenskem se bojí, když sirény hlásí letecký poplach. To je prý hlavní důvod, proč chce do Česka. Zakarpatsko je ale zatím ze všech ukrajinských regionů válce nejvzdálenější. Za celé tři měsíce bojů tady zaznamenali dopad jedné rakety a oblast slouží jako útočiště uprchlíků z jiných částí země, kteří se tu cítí bezpečně. I sami obyvatelé osady ve Velkém Brezném nakonec přiznávají, že pryč je ženou hlavně ekonomické důvody.

„Práce není a je válka,“ prohlásil Vítezslav z osady Velkyj Bereznyj. Před válkou práci podle svých slov měl, chodil do hor sbírat křen.

Někteří Romové si dosud udrželi tradici šikovných chovatelů a obchodníků s koňmi. Válka ale ekonomické aktivity výrazně utlumila a práce je málo. Podle užhorodského aktivisty Miroslava Horvátha je právě to hlavním problémem, který žene Romy do sousedních zemí.

„Já o tom říkám, že lidé nemají co jíst. A tak jezdí na Slovensko nebo do Česka hledat možnosti sociální podpory,“ vysvětlil Horváth. Podle něj odešlo z celého Zakarpatska zhruba dvacet tisíc lidí.

Apel na stát

„Ty migrace v současnosti jsou relativně masové, já jsem byl v jedné vesnici, kde před válkou žilo asi kolem čtyř set, pěti set Romů a momentálně jich tam je asi do padesáti, pár desítek maximálně, kteří tam zůstali,“ uvedl romista Michal Beníšek.

Stát musí podle ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům Martina Rozumka na situaci reagovat. „Co nejdříve musí na vstupu do České republiky zjistit, kdo jsou ti přijíždějící lidé, odkud jsou, jaký mají zdravotní stav, jaké mají doklady, a nikoliv nechat všechny přijet na nádraží a tam doufat, že buď nějak zmizí, nebo že nevládka se o ně postará. Takto to fungovat nemůže,“ myslí si.

Prvním krokem, který měl ulehčit dobrovolníkům na pražském hlavním nádraží, bylo vybudování stanového městečka v Troji s kapacitou 450 lůžek. Situace se ale podle dobrovolníků z nádraží příliš nezlepšila. Naopak se zvýšily počty lidí, kteří tam přespávají přes noc. 

„Oni třeba nemluví ukrajinsky nebo větší část té skupiny je třeba negramotná a ubytovat celou rodinu najednou, která má třeba desítky členů, je opravdu nesnadné,“ upozornil pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

V Maďarsku ani nevystoupí z vlaku

Řada lidí přijíždějících ze Zakarpatí má mimo ukrajinského také maďarské občanství. Premiér Viktor Orbán ho v minulosti nabídl obyvatelům všech území, které kdysi patřily pod Uherskou říši, tedy i lidem žijícím v Zakarpatí. Jak už bylo řečeno, nemají proto nárok získat v Česku azyl.

„Vytiskneme letáky, které budou v maďarštině, lidem na hlavním nádraží je budeme dávat, kde je přesně popsáno, že podle mezinárodního práva u nás nárok na žádnou finanční pomoc v téhle chvíli nemají,“ dodal ministr vnitra.

„Například v Maďarsku, co víme, tak je buďto nenechají ani vystoupit z vlaku, anebo je nenechají nikde ubytovat,“ uvedla dobrovolnice Hana Nguyen.

Terénní pracovníci navíc upozorňují, že u etnických Ukrajinců nikdo dvojí občanství nezkoumal. Jde často o Romy z enkláv osídlených maďarským obyvatelstvem. Berehovo má asi 25 tisíc obyvatel. Většinu tvoří Maďaři. Právě sem cílila politika Orbána rozdávat pasy, a tím navyšovat počty krajanů. Občanství Maďarska získávali i zdejší Romové.

Romská čtvrť je od města oddělená symbolickou zdí, ačkoliv Romové se podle jejich poslance Rudolfa Pappa mohou bez problémů pohybovat úplně všude. V táboře žije na malé ploše přes šest tisíc lidí a obrázky bídy tu daleko předčí to, co je k vidění v Užhorodu. Problém s negramotností je tu tak velký, že odsud ani ve větším rozsahu nemobilizovali muže do armády. 

Důvod, proč někteří mají kromě ukrajinského i maďarské občanství, je prostý. Pořídili si ho proto, aby mohli jezdit do sousední země za prací. Jenže teď, když ukrajinské úřady muže ven nepouští, i tato možnost padla.

„Lidi mohli jezdit a získat práci. Přijímali je, dostávali normální peníze. A co chcete dělat u nás v Berehovu? Tady žádná práce není,“ sdělil romský poslanec městského zastupitelstva v Berehovu Rudolf Papp.

Čubyrko se bojí ztráty důvěry spojenců

Ani romští lídři nakonec neskrývají, že účelem cesty do Česka je vyzvednout si dávky podpory. O Maďarsku se mezi zdejšími Romy říká, že není nijak vstřícné ani k lidem, kterým rozdalo pasy. Zato v Česku je prý možné na peníze dosáhnout snadněji.

„Děkujeme Česku, že pomáháte, že na každé dítě dostávají pět tisíc korun. Oni s těmi penězi jezdí domů a z nich žijí,“ přiznal poslanec.  

Předseda Zakarpatské oblastní rady Volodymyr Čubyrko vidí migraci ze svého regionu jako problém, který nakonec může i otřást důvěrou dosavadních spojenců Ukrajiny. „Cením si vaší podpory a prosím, abyste nás podporovali i nadále. Proto toho nemůžeme zneužívat. Mluvím o tom s českými i našimi ukrajinskými politiky a ministerstvem zahraničí. Není totiž možné, aby pomoc, která je určená pro válečné uprchlíky, čerpali Romové ze Zakarpatí,“ prohlásil Čubyrko.

Paradoxně se skuteční romští uprchlíci z válečných oblastí často za hranice nedostanou a zůstávají v zakarpatských osadách. Zpravidla kvůli tomu, že nechtějí rozdělit rodiny. Jako třeba Maksim a Kateřina, kteří utekli před ruskými vojáky z farmy nedaleko Kyjeva.

„Naši maďarští Romové jim ukradli z tanků všechny zbraně. Takže je Rusové začali hledat. Všichni jsme se proto sebrali, sedli do aut a uprchli,“ popsala romská uprchlice z Kyjevské oblasti Kateřina Berkyová.

Konec pomoci na hlavním nádraží

K 31. květnu by měla skončit veškerá pomoc pro uprchlíky na hlavním nádraží. „Bude tam vstupní portál, budeme jim rozdávat i ty letáky v maďarštině, které budou říkat, na co mají a nemají v České republice nárok,“ nastínil Rakušan.

„Nejsem si jistá, jestli to povede k tomu, že lidé dobrovolně odejdou z nádraží, protože se budou přirozeně srocovat tady kolem hlavního nádraží, ať už přímo v budově, nebo v bezprostřední blízkosti,“ doplnila Mubeenová.

„Je to opravdu záležitost, která když se nepodaří vyřešit, tak si myslím, že nás čeká nástup takového populismu, že to jsme tady ještě neviděli,“ podotkl Hřib.

Romská uprchlice na hlavním nádraží například popsala, že jejího synovce odvedli na vojnu, když šel na nákup. Je z Užhorodu. „Nás nikde gádžové nechtějí, jenom bůh nás má rád,“ prohlásila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zástupci sněmovních stran mluvili o roli Evropy v rusko-ukrajinské válce

Do Saúdské Arábie zamířili američtí a ruští vyjednavači. V Paříži se sešli lídři některých evropských zemí a ptají se, proč se o příměří mezi Ukrajinou a Ruskem jedná bez účasti Evropanů. O roli Evropy v rusko-ukrajinské válce, bezpečnosti a vztazích se Spojenými státy hovořili v Událostech, komentářích zástupci parlamentních stran Petr Beitl (ODS), Radek Vondráček (ANO), Helena Langšádlová (TOP 09), Eduard Hulicius (KDU-ČSL), Barbora Urbanová (STAN), Jiří Kobza (SPD) a Vladimír Votápek (Piráti).
před 3 hhodinami

Green Deal přináší zdražování i stovky miliard na investice

Green Deal je dohoda 27 států Evropské unie o tom, jak rychle omezit pálení fosilních paliv a snížit produkci skleníkových plynů, které oteplují Zemi. Zelená dohoda pro Evropu přináší zdražení pro domácnosti, regulace pro firmy, ale také stovky miliard korun na investice. Tomu, co Green Deal vlastně obsahuje a kolik bude stát, se věnuje nový díl pořadu Bilance.
před 4 hhodinami

Zadrženého českého manažera v Senegalu řeší diplomaté i politici

Třetí měsíc drží Senegal ve vazbě manažera Ilju Mazánka. Firma Transcon měla v západoafrické zemi zrekonstruovat pět letišť. Podle místních úřadů ale způsobila škody asi za dvě a půl miliardy korun. Případem se zaobírají právníci, diplomaté i politici. V týdnu se přidá ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Pro Reportéry ČT natáčel Dalibor Bártek.
před 4 hhodinami

„Odmítl podíl na chaotickém řešení,“ vítá ANO Pavlovo veto

Opoziční hnutí ANO vítá pondělní rozhodnutí prezidenta Petra Pavla vetovat novelu o platech veřejných činitelů. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová se nediví, že se Pavel „odmítl podílet na chaotickém řešení vlády“. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že s výhradami prezidenta „v zásadě souhlasí“, nicméně si prý nedokáže představit, že je v současné situaci možné dojednat a schválit lepší řešení.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kulhánek s prezidentem jednal o povodních, Vrběticích či bydlení

Prezident Petr Pavel se v pondělí odpoledne na Pražském hradě setkal s ministrem pro místní rozvoj (MMR) Petrem Kulhánkem (STAN). Na programu byla podpora bydlení, digitalizace stavebního řízení nebo plán ministerstva na pomoc slabším regionům. Rovněž hovořili o pomoci povodněmi zasaženým oblastem. Tématem jednání byla také sanace území v okolí Vrbětic na Zlínsku, kterou podle ministra nadále probírají resorty pro místní rozvoj, obrany, vnitra i financí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Týden začal silnými nočními mrazy a skončí víkendovým oteplením

Začátek týdne bude v Česku chladný, s nejvyššími denními teplotami kolem nuly. V noci budou teploty klesat až na minus patnáct stupňů Celsia. Ve druhé polovině týdne se začne oteplovat a o víkendu bude přes den i více než pět stupňů Celsia, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Další tři týdny by podle dlouhodobého výhledu počasí měly být teplotně průměrné.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko zůstává největším dovozcem ropy do Česka. Jeho podíl ale klesá

Největším dovozcem ropy do Česka bylo loni opět Rusko, jeho podíl ovšem postupně klesá. Celkem odtamtud loni přiteklo 2,7 milionu tun ropy, což bylo zhruba 42 procent celkového dovozu do České republiky. Zároveň šlo ale o meziroční pokles o 37 procent. Spolu s tím kleslo i využití ropovodu Družba. Stoupá naopak dovoz z dalších zemí, především z Ázerbájdžánu, podíl jeho dodávek je už těsně za Ruskem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prezident vetoval novelu o zvýšení platů ústavních činitelů

Prezident Petr Pavel vetoval novelu o růstu platů vrcholných politiků či soudců. Dostane ji tak k novému projednání Poslanecká sněmovna, která může především hlasy koalice veto hlavy státu přehlasovat.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...