Zakarpatská oblast

Jako „překvapivou“ hodnotí některá média úterní cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Kyjeva. Šéf Fideszu patří ke konzistentním kritikům podpory Kyjeva – ať už vojenské, či finanční – a lavíruje mezi podporou ruského vládce Vladimira Putina a působením v Evropské unii. Jeho kroky však podle analytiků více prospívají Kremlu – ať už dlouhodobý odpor vůči protiruským sankcím, či snaha o mírová jednání podle ruských podmínek.

Rusko v noci na sobotu podniklo rozsáhlý útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Škody způsobilo v pěti oblastech země, ráno o tom informovala energetická skupina DTEK. Invazní jednotky nasadily při úderu desítky raket a útočných dronů. Ukrajinské úřady zatím hlásí několik zraněných. Kvůli masivnímu útoku proti Ukrajině vzlétly polské a spojenecké stíhačky, uvedla polská armáda. Údery na své území hlásilo také Rusko.

Kvůli historické sounáležitosti Budapešť masivně financuje zakarpatské město Berehove, kde žije silná maďarská menšina. Spory o používání maďarštiny a další práva této minority však dlouhodobě poznamenávají vzájemné vztahy Maďarska a Ukrajiny.

Nejméně 26 lidí utrpělo zranění poté, co na jednání samosprávy v obci Kerecky v Zakarpatské oblasti na západě Ukrajiny jeden ze zastupitelů odpálil tři granáty. Policie a zpravodajská služba SBU vyšetřují případ jako teroristický útok, uvedla ukrajinská média.

Nejzápadnější část Ukrajiny útoky prakticky nezasáhly, dopady války jsou ale patrné i tam. Třeba v psychiatrické léčebně nedaleko Užhorodu, kde pomáhali přijímat pacienty z evakuovaných oblastí. V současnosti se jedná o několik stovek mužů.

Rusko propustilo jedenáct ukrajinských válečných zajatců do Maďarska, kde čelili nátlaku, aby přijali maďarské občanství, a byli zastrašováni nepravdivými výroky, informovaly o tom deník The Kyiv Independent a Rádio Svobodná Evropa (RSE). Budapešť tvrdí, že transfer byl organizován výhradně mezi ruskou pravoslavnou církví a maďarskou charitou Maltézského řádu. Pět z jedenácti zajatců se již vrátilo na Ukrajinu.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí požádalo, aby Budapešť okamžitě umožnila jeho konzulovi navštívit ukrajinské válečné zajatce nacházející se v Maďarsku. Uvedl to mluvčí ministerstva Oleh Nikolenko. Skupinu jedenácti zajatců předalo Maďarsku Rusko bez vědomí Kyjeva údajně za zprostředkování Ruské pravoslavné církve. Předání skupiny do Maďarska zdůvodnila církev tím, že zajatci pocházeli ze Zakarpatské oblasti, která byla do roku 1918 součástí historických Uher.

Z České Kamenice na Děčínsku v pátek vyjelo sedm sanitek naložených humanitární pomocí. Cílem cesty jsou nemocnice na Ukrajině, která čelí ruské invazi. Vozy naložené humanitární pomocí daroval Ústecký kraj, jde o sanitky, které sloužily jako záložní vozidla. Sasko nakoupilo do sanitek léky, o které měly nemocnice zájem.

Díky práci českých a ukrajinských historiků víme víc o tom, jak vypadal život v sovětském gulagu. Vězni tenkrát museli podepsat, že o hrůzách, které zažili, nebudou nikdy mluvit. Proto s rozkrytím jejich osudů pomohly až materiály z utajených archivů. S pozůstalými po dvou takových vězních natáčel reportér David Vondráček.

Stovky ukrajinských Romů už několik týdnů přebývají v nedůstojných podmínkách na pražském hlavním nádraží. Jedná se o rozvětvené rodiny, které mají často i maďarské občanství a pocházejí převážně z chudého Zakarpatí, kde se nebojuje. Reportéři ČT se vydali na místo, odkud do Česka většinou přicházejí. V osadách Zakarpatské Ukrajiny natáčeli Tomáš Vlach a Karel Vrána.

Ministerstvo vnitra chystá zpřísnění kontrol pasů uprchlíků přicházejících z Ukrajiny. Ministr Vít Rakušan (STAN) řekl, že jedná také o změně peněžní pomoci pro běžence, která nyní činí pět tisíc korun, na naturální. Serveru Blesk.cz později sdělil, že pro nárok na humanitární dávku bude muset mít žadatel razítko v pase o tom, že překročil ukrajinskou hranici. To by podle něj mělo platit od příštího pondělí.

Mrazivé zimní počasí není ve východní části střední Evropy nic neobvyklého. Stávající příliv studeného vzduchu na Ukrajinu je ale nejvýraznější od začátku února. Nechladnější bude čtvrtek, ranní minima budou například v Charkově kolem -13 °C, odpolední maxima zůstanou kolem -9°C. Pak už se bude pozvolna oteplovat a nad nulu se maxima dostanou příští úterý.

Ukrajina je po delší době opět centrem světové pozornosti. Probírají se národnostní i jazykové variace pestré země i různé interpretace jejích dějin. Mnoho se hovoří o rozdělení na proruský východ a proevropský západ. To je však daleko složitější, než by se mohlo zdát. Rozhodně neplatí, že ukrajinský občan mluvící rusky se vždy hlásí také k ruské národnosti nebo dokonce touží po spojení s Ruskem. Spletitost vyplývající z tamního terénu i bouřlivé historie pomůže alespoň trochu rozplést pohled na některé mapy.

Chrám svatého archanděla Michala na pražském Petříně, který koncem loňského října vyhořel, už na svou opravu vybral skoro 1,8 milionu korun. Vyplývá to z transparentního účtu, kam lze na rekonstrukci památky přispívat. Obnova by mohla být podle Národního památkového ústavu (NPÚ) hotová v roce 2023. Na poničeném kostele je od letošního ledna postavená ocelová konstrukce, za kterou se dělají stavební a technické průzkumy. Po nich přijde na řadu obnova celé stavby. Policie viníka požáru po necelých devíti měsících nenašla a případ minulý týden odložila.

Slovenský premiér Igor Matovič se omluvil Ukrajině za svůj žert, že Rusku za dodávky vakcíny Sputnik V proti covidu-19 slíbil Zakarpatskou Ukrajinu. Zmíněný výrok v rozhovoru s moderátorem slovenského soukromého Rádia Expres vyvolal kritiku ze strany Kyjeva. Už dříve se Ukrajincům omluvil šéf slovenské diplomacie Ivan Korčok.

Zakarpatská oblast na dnešní Ukrajině je lákavou destinací pro české turisty. Svoji roli v tom hraje, kromě přírodních krás, i fakt, že bývala součástí někdejšího Československa. Podkarpatská Rus, jak zněl oficiální název oblasti, se stala součástí nové Československé republiky po první světové válce. Před sedmdesáti pěti lety ale byla oficiálně připojena k sovětské Ukrajině.

Ukrajinský parlament schválil jazykový zákon. Ten potvrzuje ukrajinštinu jako jediný státní jazyk a ukládá ho ve službě používat mimo jiné poslancům, soudcům, učitelům nebo lékařům ve státních nemocnicích, oznámila agentura Unian. Netýká se rozhovorů soukromé sféry. Asi třicet procent obyvatel Ukrajiny považuje podle posledního sčítání lidu z roku 2001 za svůj rodný jazyk ruštinu. Zákon si proto vysloužil kritiku opozice i Ruska.