Kvůli historické sounáležitosti Budapešť masivně financuje zakarpatské město Berehove, kde žije silná maďarská menšina. Spory o používání maďarštiny a další práva této minority však dlouhodobě poznamenávají vzájemné vztahy Maďarska a Ukrajiny.
Školy v ukrajinském Berehove podporuje Budapešť, starosta v tom vidí rozdmýchávání politických turbulencí
Události: Spory o používání maďarštiny v zakarpatském městě Berehove (zdroj: ČT24)
„Přispívají (Maďaři, pozn. red.) například grantovou pomocí nebo učebnicemi pro první až čtvrtý ročník,“ uvedla v rozhovoru pro Českou televizi Emese Zdeltvay-Vezsdelová, ředitelka maďarského Lycea Beregszaszi Kossuth Lajose.
Starosta zmíněného města Zoltán Babják to sice vnímá jako možné rozdmýchávání politických turbulencí, ale „nebere to jako intervenci do vnitřních záležitostí“.
Zákon o národních menšinách uvolnil napětí
Minulá ukrajinská vláda v zemi prosazovala politiku ukrajinizace, což se maďarské komunitě nezamlouvalo. Nový zákon o národních menšinách, který Kyjev přijal na popud Evropské unie, tamější napětí uvolnil.
„Děti by ale měly znát, mluvit a rozumět státnímu, tedy ukrajinskému jazyku. V našem unikátním kraji se však vytváří problém. Většina z nich doma mluví maďarsky,“ konstatuje učitelka ukrajinského jazyka v maďarské škole Vjačeslava.
Tento fakt platí i opačně. Žáci v ukrajinských školách se na hodinách učí také maďarsky. V Berehove se například maďarština považuje za druhý jazyk a je vyučována od páté třídy.
„Peníze od města jdou na všechny školy stejně, ale dodatečné financování bohužel už nezáleží na nás,“ řekl Alexandr Foton, ředitel ukrajinského Lycea Tarase Hryhorovyče Ševčenka.
Ukrajinské školy v Berehove si proto musí vystačit s běžným rozpočtem. Požádat o finanční pomoc Maďarsko mohou pouze na své učebny maďarského jazyka.