Rusko propustilo jedenáct ukrajinských válečných zajatců do Maďarska, kde čelili nátlaku, aby přijali maďarské občanství, a byli zastrašováni nepravdivými výroky, informovaly o tom deník The Kyiv Independent a Rádio Svobodná Evropa (RSE). Budapešť tvrdí, že transfer byl organizován výhradně mezi ruskou pravoslavnou církví a maďarskou charitou Maltézského řádu. Pět z jedenácti zajatců se již vrátilo na Ukrajinu.
Ukrajinští váleční zajatci v Maďarsku čelili nátlaku a manipulaci, tvrdí The Kyiv Independent
„Rozhodně to není zajetí. Je to samozřejmě trochu jiná situace,“ řekl Oleksandr Kononenko, zástupce ukrajinského ombudsmana. Přesto ukrajinští představitelé na rozdíl od Budapešti tvrdí, že váleční zajatci byli během svého pobytu v Maďarsku zbaveni základních lidských svobod.
„Víme například, že jsou drženi na jednom místě. Někteří příbuzní se na ně mohli přijít podívat, ale setkali se na jiném místě,“ řekl mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleg Nikolenko. „Příbuzní přišli na určené místo a maďarská strana přivedla tyto vězně. Víme, že neměli volný přístup k mobilním telefonům nebo volný přístup k informacím,“ doplnil.
Jakmile ukrajinští vojáci dorazili do Maďarska, bylo veřejně známo jen velmi málo o jejich pobytu a podmínkách, v nichž byli drženi. Jeden anonymní zdroj blízký Maltézské charitě v Maďarsku uvedl, že váleční zajatci byli ubytováni v budově, která patří této organizaci v Budapešti. Nicméně deník The Kyiv Independent (TKI) připustil, že neměl možnost tuto informaci ověřit.
Psychický nátlak
Podle Kyjeva byli vojáci během pobytu v Maďarsku rovněž vystaveni nátlakovým metodám. „Máme informace a potvrzují to i ti Ukrajinci, kteří se vrátili na Ukrajinu, že tam byli vystaveni psychologickému nátlaku, dostávali zkreslené informace,“ řekl Nikolenko a dodal, že v době rozhovoru pro TKI daný proces pokračoval u válečných zajatců, kteří byli stále v Maďarsku.
Tento způsob komunikace, jak potvrdily diplomatické zdroje, měl válečné zajatce přesvědčit, že pokud se vrátí na Ukrajinu, budou okamžitě vráceni na frontu nebo souzeni jako dezertéři. Jeden zdroj tvrdí, že na ně byl dokonce vyvíjen nátlak, aby přijali maďarské občanství.
Pět z jedenácti ukrajinských válečných zajatců se zatím vrátilo na Ukrajinu. Nakonec navázali kontakt s ukrajinským ministerstvem zahraničí, které zorganizovalo jejich převoz autem přes pozemní hranici, uvedl mluvčího Koordinačního štábu pro zacházení s válečnými zajatci Petro Jacenko.
Pobyt zbývajících šesti osob, které se teoreticky mohly přemístit do jiných zemí schengenského prostoru, nemohli ukrajinští představitelé k 1. srpnu potvrdit a uvedli, že se stále snaží zorganizovat jejich návrat na Ukrajinu.
Ti, kteří se vrátili na Ukrajinu, podle Jacenka v současnosti prochází psychickou i fyzickou rehabilitací, což je běžná praxe u všech vyměněných ukrajinských válečných zajatců.
Zapojení „maďarské strany“
Ukrajinští úředníci však odmítli potvrdit, zda psychický nátlak prováděli zaměstnanci maďarského státu. Nikolenko i Jacenko se i po opakovaných dotazech novinářů TKI a RSE uchýlili k formulaci „maďarská strana“, ale nebyli ochotni uvést více podrobností. Jacenko potvrdil, že na organizovaných setkáních válečných zajatců s jejich příbuznými byly přítomny „třetí osoby“.
„Byli to zástupci maďarské strany, byli to vojáci, měli nějaké pravomoci?“ položil si před novináři otázku. „Nemohu potvrdit, kdo přesně to byl, ale byli to zástupci, kteří byli vždy přítomni na setkáních (válečných zajatců) s příbuznými v Maďarsku,“ přiblížil Jacenko.
Maďarsko popírá jakoukoli přímou roli státu v přesunu zajatců a tvrdí, že transfer byl organizován výhradně mezi ruskou pravoslavnou církví a maďarskou charitou Maltézského řádu. Zatímco Kyjev tvrdí, že Orbánova vláda musela o přesunu vědět a podílet se na něm.
Neexistují žádné důkazy o tom, jak a proč by náboženská charitativní organizace mohla přijmout donucovací opatření vůči lidem, kteří jsou zjevně v její péči, míní The Kyiv Independent.
Kyjev znepokojuje především naprostý nedostatek spolupráce a komunikace Budapešti s ukrajinským ministerstvem zahraničí, které opakovaně žádalo o kontakt konzulárních úředníků v Budapešti se svými občany, což je běžná diplomatická praxe.
„Maďarský stát měl udělat vše, co bylo v jeho silách, pokud se dotyčný chtěl obrátit na velvyslanectví,“ komentoval situaci maďarský odborník na mezinárodní právo Tamás Hoffmann. „Náboženské skupiny nemohou zadržovat lidi, to patří do svrchované jurisdikce. Zde by měl působit pouze stát,“ dodal.
Přesun zajatců z Ruska do Maďarska
Ruská pravoslavná církev 8. června oznámila, že předala skupinu ukrajinských válečných zajatců Maďarsku. Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny však následující den uvedl, že o takové události nebyl informován a že tuto informaci právě ověřuje.
Následně místopředseda maďarské vlády Zsolt Semjén potvrdil předání ukrajinských válečných zajatců, kteří byli obyvateli Zakarpatské oblasti. Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Kyjev nebyl informován o jednání mezi Budapeští a Moskvou, a požádalo o podrobné informace o propuštěných zajatcích a o přístup ukrajinského konzula v Maďarsku.
Podle nejmenovaných zdrojů měli ukrajinští váleční zajatci ve věku 19 až 23 let maďarská příjmení. Pouze jeden z nich však měl dvojí občanství a mluvil maďarsky. Zajati byli poblíž Kupjansku v Charkovské oblasti, napsal server The New Voice of Ukraine.
Maďarská příjmení zajatců
Maďarští představitelé zajatce často nazývali „Zakarpatci“, čímž měli na mysli Zakarpatskou oblast na hranicích s Maďarskem, území známé jako Podkarpatská Rus, které v minulém století patřilo k Československu. V oblasti žije početná maďarská menšina, podle jediného sčítání lidu, které kdy bylo na nezávislé Ukrajině provedeno, ji v roce 2001 tvořilo asi 150 000 etnických Maďarů, přibližně tedy 12 procent obyvatelstva oblasti.
Podle ukrajinského velvyslance v Maďarsku Fedira Šandora, který v civilním zaměstnání působí na Užhorodské národní univerzitě, slouží v ukrajinské armádě asi 400 etnických Maďarů a 34 jich padlo v boji. Většina z nich bojuje společně v jednotkách 101. brigády teritoriální obrany a 128. horské útočné brigády, obě se sídlem v Zakarpatské oblasti.
Když se zpráva o převozu objevila, v médiích se rychle začalo spekulovat, že zajatci pocházejí z této maďarské menšiny, což by zapadalo do dlouhodobého diskurzu Orbánovy vlády, která se vztahy s Moskvou snaží ospravedlnit tvrzením, že zabraňuje tomu, aby Maďaři umírali ve válce.
Oleg Kotenko, ukrajinský komisař pro pohřešované osoby za zvláštních okolností, oznámil v polovině června, že Kyjev zjistil příjmení 11 vojáků. Ačkoli zajatci údajně mají maďarsky znějící jména, pouze jeden z nich mluví maďarsky a je maďarským občanem. Ostatní byli identifikováni jako Rusíni. „Pro ty, kdo koordinovali převoz s Moskvou, byla důležitá chabě zakrytá představa záchrany Maďarů. Na tom, kdo tito lidé ve skutečnosti byli, nezáleželo,“ míní TKI.
Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Andrij Jusov 14. července uvedl, že ruská pravoslavná církev plánuje druhý podobný přesun ukrajinských válečných zajatců do Maďarska. Podle nejmenovaného zdroje z ukrajinských bezpečnostních služeb, který k tomuto tématu citovala RBK Ukrajina, Maďarsko souhlasilo s přijetím dalších ukrajinských válečných zajatců pouze v případě, že budou striktně maďarského původu.
Celý případ je jen posledním vyostřením ukrajinsko-maďarských vztahů, které byly napjaté již před ruskou plnohodnotnou invazí a od té doby se stále zhoršují.
