Podkarpatská Rus

Nový izraelský ministr obrany Jisrael Kac chce pokračovat v útocích proti Hizballáhu, dokud se na šedesát tisíc evakuovaných Izraelců nebude moci vrátit domů. Protiraketová obrana židovského státu je vysoce účinná, celé území ale stoprocentně neochrání. To je případ například kibucu Kfar Masaryk, kde raketa zabila vnuka jednoho z českých zakladatelů.

Přijetím mnichovského diktátu koncem září 1938 skončila v Československu éra první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část svého území a v říjnu abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal šestašedesátiletý právník Emil Hácha. Takzvaná druhá republika však přežila necelý půlrok. Německým cílem byla úplná likvidace československého státu a ta přišla 15. března 1939 spolu s německými okupačními vojsky. Nacistický vůdce Adolf Hitler přijel poprvé a naposled do Prahy, o den později pak vydal výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava.

Přežil ghetto na předměstí svého rodného města v Zakarpatské oblasti i koncentrační tábory Osvětim a Buchenwald. Život mu zachránilo umístění na takzvaném Kinderblocku, tedy dětském bloku. Vzpomínky dnes třiadevadesátiletého Mošeho Kesslera zapsala profesorka Hebrejské univerzity v Jeruzalémě Limor Regevová. Kniha Chlapec z bloku 66 teď vychází i v českém překladu.

Když poslední rakousko-uherský císař Karel I. vydal 16. října 1918 manifest proklamující federalizaci monarchie, bylo již na záchranu habsburského mocnářství pozdě. O necelé dva týdny později, 28. října 1918 byl vyhlášen samostatný československý stát, který s tragickou přestávkou způsobenou druhou světovou válkou vydržel až do konce roku 1992. Tehdy se rozpadl na Českou a Slovenskou republiku.

Rusko propustilo jedenáct ukrajinských válečných zajatců do Maďarska, kde čelili nátlaku, aby přijali maďarské občanství, a byli zastrašováni nepravdivými výroky, informovaly o tom deník The Kyiv Independent a Rádio Svobodná Evropa (RSE). Budapešť tvrdí, že transfer byl organizován výhradně mezi ruskou pravoslavnou církví a maďarskou charitou Maltézského řádu. Pět z jedenácti zajatců se již vrátilo na Ukrajinu.

Desítky lidí se v Kunštátě na Blanensku rozloučili s válečným veteránem Michalem Hečkou. Někdejší příslušník 1. československého armádního sboru zemřel v nedožitých devadesáti devíti letech. Válečný hrdina se účastnil bojů o Liptovský Mikuláš, po válce byl členem Hradní stráže u prezidenta Edvarda Beneše.

Díky práci českých a ukrajinských historiků víme víc o tom, jak vypadal život v sovětském gulagu. Vězni tenkrát museli podepsat, že o hrůzách, které zažili, nebudou nikdy mluvit. Proto s rozkrytím jejich osudů pomohly až materiály z utajených archivů. S pozůstalými po dvou takových vězních natáčel reportér David Vondráček.

Zemřel Vasil Timkovič. Veteránovi bojů na východní frontě za druhé světové války bylo 99 let. O jeho odchodu informovala nezisková organizace Post Bellum, která vyhledává a zaznamenává vzpomínky pamětníků klíčových momentů 20. století. Timkovič byl rodák z Podkarpatské Rusi, byl vězněn v gulagu, potom vstoupil do formující se československé jednotky. Po roce 1989 se zapojil do obnovení tradice Československé obce legionářské.

Ve věku 102 let zemřel slavný český cestovatel Miroslav Zikmund. Procestoval více než 100 zemí, hlavní dvě cesty podnikl s Jiřím Hanzelkou. V zahraničí proslavil vozy Tatra i samotné Československo. Podílel se na šestnácti knihách, pěti celovečerních filmech a víc než stovce krátkých snímků, hlavně dokumentů. V roce 2014 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal Řádem Tomáše Garrigua Masaryka.

Policie neodhalila viníka požáru, který loni zničil dřevěný pravoslavný kostel svatého Michala v pražské zahradě Kinských. Případ proto odložila. Pokud by se ale objevily nové informace, mohou policisté vyšetřování znovu otevřít.

Vědci z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) zpracovávají ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR) písemné a obrazové dokumenty politických represí československých občanů v bývalém Sovětském svazu. Vzniká digitální archiv dokumentů NKVD/KGB k československé historii, v němž bude možné vyhledávat díky softwaru kybernetiků, uvedla mluvčí ZČU Šárka Stará. Hotový má být do konce příštího roku.

Slovenský premiér Igor Matovič se omluvil Ukrajině za svůj žert, že Rusku za dodávky vakcíny Sputnik V proti covidu-19 slíbil Zakarpatskou Ukrajinu. Zmíněný výrok v rozhovoru s moderátorem slovenského soukromého Rádia Expres vyvolal kritiku ze strany Kyjeva. Už dříve se Ukrajincům omluvil šéf slovenské diplomacie Ivan Korčok.

Zakarpatská oblast na dnešní Ukrajině je lákavou destinací pro české turisty. Svoji roli v tom hraje, kromě přírodních krás, i fakt, že bývala součástí někdejšího Československa. Podkarpatská Rus, jak zněl oficiální název oblasti, se stala součástí nové Československé republiky po první světové válce. Před sedmdesáti pěti lety ale byla oficiálně připojena k sovětské Ukrajině.

Veterán druhé světové války Michal Hečka oslavil 96. narozeniny. Kvůli riziku nákazy byla oslava komorní, mezi gratulanty ale nechyběli zástupci armády, Československé obce legionářské ani města Kunštát, kde žije.

„Stará hranice mezi bývalou Podkarpatskou Rusí a Slovenskem se změnila. Namísto zemské hranice nastoupila hranice státní, která nás však nebude oddělovat od Sovětského svazu,“ informoval o definitivním konci společného soužití Čechoslováků a Rusínů Československý filmový týdeník 1945. Přesně před 75 lety, 22. listopadu 1945, Prozatímní Národní shromáždění schválilo zákon o připojení Podkarpatska k Ukrajinské SSR. Oblast se tak „vrátila“ zemi, ke které historicky nikdy nepatřila.

Za první týden darovali lidé přes půl milionu korun na obnovu pravoslavného chrámu svatého Michala na pražském Petříně. Sbírku vyhlásilo vedení hlavního města. Dřevěnou stavbu z druhé poloviny sedmnáctého století před čtrnácti dny zničil požár. Pro repliku vyhořelé památky budou mít odborníci k dispozici detailní 3D snímky. Zadarmo je nabídl americký fotograf Jeffrey Martin.

Za požárem kostela svatého Michala v zahradě Kinských v Praze byla nejspíš lidská chyba. Podle dosavadních poznatků vyšetřovatelů by středeční požár mohl souviset s pohybem lidí bez domova. Technickou závadu vyšetřovatelé vyloučili, řekl mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Škoda, kterou požár způsobil, zatím není známá. Praha na opravu vyhlásila veřejnou sbírku.

Požár zasáhl odpoledne dřevěný pravoslavný kostel sv. Michala v zahradě Kinských v Praze. Hasiči vyhlásili 2. stupeň poplachu. Oheň postihl celou stavbu, objekt byl podle hasičů prakticky zcela zničen. Nikdo nebyl zraněn. Památkově chráněný objekt ze 17. století byl do parku převezen za první československé republiky. Na obnovu poničeného kostela vyhlásí magistrát ve čtvrtek veřejnou sbírku.

Josef Müller, veterán z československých jednotek v Sovětském svazu za druhé světové války oslavil sté narozeniny. Osobně potkal Ludvíka Svobodu či Edvarda Beneše, po přesídlení do Izraele se ale vzpomínka na něj zčásti vytratila. Nedávno ho vypátrali čeští historici.

V návaznosti na návštěvu britské ministerské předsedkyně Margaret Thatcherové v Československu hovořil předseda vlády Petr Pithart o svém obdivu k britské politické kultuře. V dalších úvahách se zamýšlel nad úlohou, již prvorepublikové Československo sehrálo v dějinách Podkarpatské Rusi.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

V Krkonoších v pondělí 6. července roztálo sněhové pole Mapa republiky na úbočí Studniční hory. Stalo se tak o dva týdny dříve než loni, řekl náměstek ředitele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Jakub Kašpar. Mapa republiky bývá místem, kde na české straně Krkonoš zůstává sníh nejdéle. Traduje se, že dokud sníh na Mapě republiky neroztaje, nepřijde do hor letní počasí.

Před 75 lety se do Československa začali vracet vojáci československé zahraniční armády. Byly mezi nimi tisíce bojovníků z Podkarpatské Rusi, kteří na začátku války uprchli do Sovětského svazu. Skončili nejprve v gulazích a až potom se dobrovolně hlásili na frontu. Dnes jsou jejich příběhy skoro zapomenuty. S jedním z posledních žijících veteránů natáčeli Šárka Kuchtová a Tomáš Vlach pro pořad Reportéři ČT.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) spustil nový web Čechoslováci v gulagu. Přináší výsledky bádání historiků o politických represích vůči československým občanům a krajanům v Sovětském svazu (SSSR). Na webu jsou odborné i popularizační články, knihy, výstavy a videozáznamy besed.

Ačkoliv se Československo zrodilo 28. října 1918, až do března 1920 nemělo vlastní státní symboly. A zatímco znak nebo prezidentská standarta se za posledních sto let proměňovaly, vlajka vydržela s výjimkou válečných let až do současnosti. Století české vlajky si v pondělí lidé připomínají jejím vyvěšením.