V Kunštátě se rozloučili s válečným veteránem Michalem Hečkou

3 minuty
Pohřeb válečného veterána Michala Hečky
Zdroj: ČT24

Desítky lidí se v Kunštátě na Blanensku rozloučili s válečným veteránem Michalem Hečkou. Někdejší příslušník 1. československého armádního sboru zemřel v nedožitých devadesáti devíti letech. Válečný hrdina se účastnil bojů o Liptovský Mikuláš, po válce byl členem Hradní stráže u prezidenta Edvarda Beneše.

„Přijela spousta našich známých a příbuzných z celé Moravy, ale i z Belgie. Když jsem požádal místní občany, jestli by pomohli s nesením rakve, tak všichni to brali jako čestnou službu,“ řekl syn Michala Hečky Jiří.

Na pohřeb s vojenskými poctami dorazila i řada kamarádů Michala Hečky z řad legionářů a obdivovatelů válečných veteránů. Mezi nimi Jiří Jaroš Nickelli, který o zesnulém majorovi napsal knížku. „My jsme byli ve společné organizaci, v legionářské jednotě. Byl úžasný člověk, velice skromný, nikdy se nechlubil svými třiceti vyznamenáními,“ řekl Nickelli.

Michal Hečka (1944)
Zdroj: Post Bellum/Paměť národa

Rodák z Podkarpatské Rusi Michal Hečka se v roce 1944 dostal díky rumunským partyzánům k Rudé armádě, bojoval nejprve v ruských jednotkách, později vstoupil do 1. československého armádního sboru. V jeho řadách se zúčastnil především bojů o Liptovský Mikuláš, později se dostal na Moravu.

Válka je pohroma lidstva

Vyznamenání získal od československé, ruské i ukrajinské armády. Na válku ale vzpomínal nerad. „Válka je pohroma lidstva. Válka je pohroma – a ta by neměla být,“ zdůraznil před třemi lety v rozhovoru pro Českou televizi.

Podle zástupců obce byl major Hečka posledním, který se osobně znal s prezidentem Edvardem Benešem a jeho manželkou. Jiří Hečka vzpomněl, jak se jednou společně vydali k hrobce Edvarda Beneše. „Když jsme k hrobce přišli, stála tam dáma. Když nás viděla přicházet, otočila se, podívala se na tatínka a říká: ‚Míšo, jste to vy?' A k našemu velkému údivu tatínek říká: ‚To je paní Hana Benešová',“ popsal.

„Po válce se choval tak, aby jeho mravní postoje nebyly nijak omezovány, měl rád přírodu, měl rád lidi, věřil v Boha a věnoval se své rodině,“ poznamenal syn. Druhoválečných veteránů, mezi které patřil i Michal Hečka je v Česku podle údajů Československé obce legionářské už jen devadesát pět, sedmnáct z nich žije na jižní Moravě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina skončí už v roce 2033

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl v pondělí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v Česku. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.
před 4 hhodinami

Nájemné v obecních bytech roste, přesto se o ty volné hlásí i dvacet zájemců

V obecních bytech se zvyšují nájmy. Rostou hlavně kvůli inflaci, dražší jsou ale i opravy a údržba. Zájem o nájemní bydlení ale stoupá a městské jednotky patří k nejlevnějším variantám.
před 14 hhodinami

Lhostejnost otevírá dveře násilí, zdůraznil při pietě v Letech šéf Senátu

Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
včera v 18:05

Dobrovolníci pokračují v záchraně areálu lázní Kyselka

Pokračuje snaha dobrovolníků zachránit zchátralé lázně Kyselka u Karlových Varů. Areál, který se později stal památkou, nechal na konci devatenáctého století vystavět podnikatel Heinrich Mattoni. Právě tamní prameny využívá výrobce minerální vody dodnes. Do věže Mattoniho vily by se za dva roky mohli podívat i návštěvníci. To ale záleží na rychlosti prací placených jen ze sponzorských darů a dotací.
10. 5. 2025

Bomby zničily babičce v Brně firmu i byt, vzpomíná Feld na druhou světovou válku

Při spojeneckém bombardování Brna v listopadu 1944 zničily bomby velkou část středu Brna. Šest tisíc lidí přišlo o přístřeší, téměř šest set obyvatel zahynulo. Všichni členové rodiny Feldových, kteří se schovali do krytu, přežili, ale babičce Josefa Felda zničily bomby firmu i byt. Jedna z nich byla dokonce časovaná, škodu dokončila o tři dny později. V domě už naštěstí nikdo nebyl.
10. 5. 2025

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
10. 5. 2025

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
10. 5. 2025

Vulgarity i kopanec do krku. Policisté se zabývají šikanou na jihu Moravy

Policie se zabývá případy šikany a napadení na Znojemsku. Videa ze dvou incidentů, ke kterým došlo v Miroslavi, kolují na sociálních sítích. Jedná se o konflikty mezi dětmi a mladistvými. Strážci zákona už totožnost účastníků potyček znají.
9. 5. 2025
Načítání...