Před osmdesáti lety vyvraždilo nacistické komando obec Český Malín na Volyni. Byl to největší masakr Čechů za druhé světové války na území dnešní Ukrajiny. Šlo pravděpodobně o brutální odplatu za předchozí útok Ukrajinské povstalecké armády (UPA) proti koloně německých vozidel kousek od obce. O volyňských Češích v Událostech, komentářích mluvila spisovatelka Eda Kriseová.
Volyň jako místo, co přitahuje blesky. Od vypálení Českého Malína uplynulo osmdesát let
Horizont ČT24: Osmdesát let od vypálení Českého Malína (zdroj: ČT24)
V ranních hodinách 13. července roku 1943 napochodovala do Českého Malína na západě Ukrajiny jednotka nacistů. Během několika hodin ozbrojenci upálili, zastřelili nebo ubodali čtyři stovky vesničanů včetně žen a dětí – 374 Čechů a 26 Poláků.
Zachránilo se několik lidí. Některé Němci pověřili odvozem nakradených cenností, další měli to štěstí, že obec ráno opustili. „Šli jsme přes zahradu, kde byla upálena matka a sestra. Přišli jsme do našeho domu. Byla tam babička. Ležela na lavici. Byla propíchnuta bodákem,“ vzpomínal v roce 2012 Josef Řepík, kterému bylo v době masakru osm let. „Zvířata byla zdivočelá, na dvoře i na cestě. Krávy nikdo nedojil, bučelo to,“ popsal.
Podobně naložili nacisté s obyvateli Ukrajinského Malína, vedlejší vesnice. Masakr mohl být podle historiků mimo jiné odplatou za útok oddílu Ukrajinské povstalecké armády (UPA) na projíždějící německou vojenskou kolonu kousek od obce. V archivech se píše rovněž o tom, že obyvatelé Českého Malína údajně během druhé světové války zásobovali partyzány.
Obec Český Malín založili v roce 1871 čeští kolonisté z Rakovnicka, Lounska a Žatecka. Podobně na Volyni vzniklo na dvě stě českých osad.
Návrat do „země zaslíbené“ byl zklamáním, popsala spisovatelka
Spisovatelka Eda Kriseová, která se tématu věnuje, napsala, že „Volyň je místo, které v Evropě přitahuje nejvíc blesků“, tedy pohrom způsobených lidmi lidem. Místo bylo v rychlém spádu pod správou Ukrajiny, Ruska, Polska a Německa.
Kriseová se k tématu volyňských Čechů dostala skrze pamětnici, která jí vyprávěla příběh své rodiny. Na základě vzpomínek pak napsala román. „Ze začátku rodina žila v polské části. Pak tam přišla sovětská armáda. Ta se chovala tak, že když přišla německá armáda, tak je Volyňáci vítali jako osvoboditele. Než přišli na to, že to je stejně hrozné,“ popsala.
Události, komentáře: Spisovatelka Kriseová o volyňských Češích (zdroj: ČT24)
Po válce se mohli českoslovenští krajané z Volyně vrátit zpět do vlasti. Repatriace však měla svá úskalí, připomněla Kriseová. „Bohužel byli repatriováni do Sudet, odkud byli vyhnáni Němci. Nebyly to nejlepší návraty,“ řekla. „Mnozí z nich byli zklamáni, protože si představovali Čechy jako zemi zaslíbenou a jako ráj,“ přiblížila. Pamětnice podle ní byla zklamána zejména tím, jak se Češi po válce chovali k Němcům.
Události ve světle nynější ruské invaze na Ukrajinu opět ožívají. „Bohužel je to téma aktuální. Román vyšel znovu asi před dvěma měsíci. Byla bych ale radši, kdyby válka nebyla, a kdyby druhé vydání tím pádem také nebylo. Je to nešťastná země,“ svěřila se.