Eda Kriseová

Nemyslím si, že byl Havel připraven na to, že bude tak rychle směřovat do funkce prezidenta, vzpomínal na Václava Havla v 90' ČT24 studentský aktivista a ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek, podle něhož byl Havel autentickým vůdcem. „Zodpovědnost, která ležela na jeho bedrech, byla šílená a on sám byl docela vnitřně křehká bytost,“ doplnil režisér a signatář Několika vět Ondřej Trojan. Hosty pořadu, který moderovali Nikola Reindlová a Daniel Takáč, byli také bývalí Havlovi poradci Eda Kriseová či Alexandr Vondra (ODS). Havla, který by v pondělí oslavil 90. narozeniny, si připomněl i publicista Karel Hvížďala, komentátor týdeníku Echo Daniel Kaiser nebo umělecký ředitel Dejvického divadla Jiří Havelka.

Od revoluce se podařilo v Česku vytvořit silnou občanskou společnost, silnou ústavu, nepodařilo se ale vytvořit silný stranický systém, řekl v pondělí v knihovně Václava Havla politolog, filozof, signatář Charty 77 Daniel Kroupa při příležitosti uvedení knihy esejů a rozhovorů Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou připravil historik Petr Hlaváček. Nad publikací debatovali také další disidenti – Jan Dobrovský, Jan Urban, Kamila Bendová a Eda Kriseová.

Lidé se v sobotu rozloučili s aristokratem, diplomatem, politikem, poslancem a senátorem, vicepremiérem, ministrem zahraničí, prezidentským kandidátem, lesníkem a hospodským Karlem Schwarzenbergem. Byl veselým a srdečným člověkem i velkým vlastencem se smyslem pro službu, vzpomínali jeho přátelé a blízcí během speciálního vysílání ČT24. Rozloučení se účastnila také řada politiků, mezi nimi i představitelé opozice.

Před osmdesáti lety vyvraždilo nacistické komando obec Český Malín na Volyni. Byl to největší masakr Čechů za druhé světové války na území dnešní Ukrajiny. Šlo pravděpodobně o brutální odplatu za předchozí útok Ukrajinské povstalecké armády (UPA) proti koloně německých vozidel kousek od obce. O volyňských Češích v Událostech, komentářích mluvila spisovatelka Eda Kriseová.

Novinářka a spisovatelka Eda Kriseová pokřtila druhé vydání svého románu Kočičí životy. Příběh o jednom z prvních volyňských Čechů Janu Sládkovi a jeho rodině se v souvislosti se současnou válkou na Ukrajině stal znovu aktuálním.