Maďaři

Česko si připomíná 106 let od vzniku samostatného Československa. Historik Pavel Carbol míní, že vytvoření státu společného se Slováky bylo moudrým rozhodnutím, které se ukázalo jako výhodné. Připomněl však také řadu problémů, kterým musel mladý středoevropský stát čelit – například výrazné postavení menšin, sociální problémy či neukotvenost hranic. Důležitou roli v jeho vzniku hrály legionářské oddíly, připomíná vedoucí Muzea československých legií Jiří Charfreitag. „Dovedly vznik našeho státu k realitě,“ prohlásil.

Na Slovensku skončila předvolební kampaň před druhým kolem prezidentských voleb, teď mají lidé do soboty čas na rozmyšlenou. Platí to i pro maďarskou menšinu. Ke komu se nakonec přikloní, zůstává velkou neznámou. Jejich hlasy by zejména při těsném výsledku mohly mít velkou váhu.

Když poslední rakousko-uherský císař Karel I. vydal 16. října 1918 manifest proklamující federalizaci monarchie, bylo již na záchranu habsburského mocnářství pozdě. O necelé dva týdny později, 28. října 1918 byl vyhlášen samostatný československý stát, který s tragickou přestávkou způsobenou druhou světovou válkou vydržel až do konce roku 1992. Tehdy se rozpadl na Českou a Slovenskou republiku.

Maďarsko má s 9,7 miliony obyvateli celkem 15 laureátů Nobelových cen – o milion lidí větší Česko jen dva a například pětimilionové Slovensko dokonce žádného. Maďarsko přitom nemá tradici tak průmyslové země, jako Čechy, Slezsko a Morava, což se obecně s vědeckým pokrokem spojuje. Jak je tedy možné, že právě tato bývalá část Rakousko-Uherské monarchie byla a je v „Nobelovkách“ tak mimořádně úspěšná?

Maďarská menšina na Slovensku chce po neúspěchu v předchozích volbách dostat do parlamentu opět své zástupce, hájit svá práva a bojovat proti uplatňování Benešových dekretů. Nová formace Aliancia se ale rozštěpila poté, co ve straně sílily nacionalistické a proorbánovské tendence, které odmítal jeden z členů – liberální Most-Híd. Ten Aliancii definitivně opustil poté, co umístila na kandidátku kontroverzního politika Györgyho Gyimesiho. O hlasy se tak bude ucházet Most-Híd spolu s Modrými a zcela zvlášť i liberální Maďarské fórum. Všechny zmíněné strany se brání koalici se Smerem, jejich šance dostat se do parlamentu jsou však mizivé.

Rusko propustilo jedenáct ukrajinských válečných zajatců do Maďarska, kde čelili nátlaku, aby přijali maďarské občanství, a byli zastrašováni nepravdivými výroky, informovaly o tom deník The Kyiv Independent a Rádio Svobodná Evropa (RSE). Budapešť tvrdí, že transfer byl organizován výhradně mezi ruskou pravoslavnou církví a maďarskou charitou Maltézského řádu. Pět z jedenácti zajatců se již vrátilo na Ukrajinu.

Zemřel veterán druhé světové války podplukovník ve výslužbě Viktor Ráža. Bylo mu 96 let. Jeho skon oznámil ředitel Vojenské nemocnice Olomouc Martin Svoboda a potvrdila organizace Paměť národa. Viktor Ráža se narodil v rodině volyňských Čechů, po vpádu Němců na Ukrajinu se zapojil do odboje, v roce 1944 se připojil k 1. československému armádnímu sboru, v jehož řadách došel přes Slovensko a Moravu až do Čech. Po válce se usadil na Moravě. Dostal mnoho vyznamenání, naposledy jej předloni poctil ministr obrany medailí k 75. výročí od konce druhé světové války.

Zájem o aktivní hrdinky v kombinaci s přetrvávající popularitou výpravných kostýmních seriálů přivádí západní filmaře na vídeňský dvůr. Minisérii o životě rakouské císařovny Alžběty známé pod přezdívkou Sisi před nedávnem odvysílala německá RTL, vlastní produkci připravuje Netflix a do kin mají vstoupit i dva filmy o životě manželky Franze Josefa. Osudy císařovny „s hvězdami ve vlasech“ tak podle všeho tvůrce nepřestávají fascinovat – a ti nyní reinterpretují mýtus bavorské princezny pro novou generaci diváků.

Na Slovensku začíná sčítání lidu. Bude plně elektronické, občané ale můžou požádat o pomoc asistenta. Novinky se týkají i národnostních menšin. Snižuje se hranice pro uplatnění jazykových práv, takže víc obcí by mohlo v úředním styku používat maďarštinu nebo romštinu. Poprvé navíc bude možné označit dvě národnosti.