Rusko vypálilo desítky dronů a raket na ukrajinskou energetickou síť

Rusko v noci na sobotu podniklo rozsáhlý útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Škody způsobilo v pěti oblastech země, ráno o tom informovala energetická skupina DTEK. Invazní jednotky nasadily při úderu desítky raket a útočných dronů. Ukrajinské úřady zatím hlásí několik zraněných. Kvůli masivnímu útoku proti Ukrajině vzlétly polské a spojenecké stíhačky, uvedla polská armáda. Údery na své území hlásilo také Rusko.

Invazní jednotky poničily energetické objekty v Záporožské, Dněpropetrovské, Doněcké, Kirovohradské a Ivanofrankivské oblasti. „Je to už šestý masivní útok na energetickou infrastrukturu za poslední 2,5 měsíce,“ upozornila skupina DTEK. Vážně poničeny byly dvě tepelné elektrárny.

Šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov podle serveru Ukrajinska pravda informoval, že Rusové v noci podnikli velký útok na Záporoží a zasáhli jeden z objektů energetické infrastruktury. Poničených je také více než dvacet obytných domů a různé veřejné budovy. Přerušen byl provoz přes hráz Dněperské přehrady. O možných zraněných Ukrajinci neinformovali.

Fedorov později v ukrajinské celostátní televizi řekl, že Dněperská vodní elektrárna, největší ukrajinská vodní elektrárna, je po ruském útoku v kritickém stavu, píše The Kyiv Independent

Ukrajinská Státní služba pro mimořádné události uvedla, že v Ivanofrankivské oblasti na zasaženém objektu vznikl požár, který zachvátil okolo 400 metrů čtverečních. Ani tam nejsou hlášeni žádní zranění. Požár na blíže neurčeném objektu kritické infrastruktury vznikl také ve Vinnycké oblasti. Způsobily ho úlomky sestřeleného dronu.

Útoky na své území pak hlásilo také Rusko. Na Bělgorodskou oblast, která sousedí s Ukrajinou, prý mířilo několik dronů.

Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS uvedlo, že nynější údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře byly „odvetou za snahy Ukrajiny útočit na energetické a dopravní objekty v  Rusku“. Útoky podle Kremlu mířily na zařízení podporující ukrajinský „vojenskoprůmyslový komplex“. Zasaženy byly údajně také sklady západních zbraní. Tato tvrzení nelze ve válečném konfliktu bezprostředně nezávisle ověřit.

Rakety dopadly i na západ Ukrajiny

Server Ukrajinska pravda upozorňuje, že v noci na sobotu ruské rakety doletěly až do Zakarpatské oblasti na západě Ukrajiny. Rusko je odpálilo ze strategických bombardérů Tu-95MC, které odstartovaly z Murmanské a Saratovské oblasti.

Šest raket mířilo také na Lvovskou oblast u hranic s Polskem, kde podle oblastní správy poničily tři objekty kritické infrastruktury. Podle úřadů ve Lvovské oblasti se nikomu nic nestalo. Ministr vnitra Ihor Klymenko však na svém telegramovém účtu informoval o čtyřech zraněných.

Dvanáct lidí pak utrpělo středně těžká zranění při raketovém útoku na město Balaklija v Charkovské oblasti, uvedl šéf regionální vojenské správy Oleh Syněhubov. Ve dvou zasažených domech bylo dvanáct lidí, z toho osm dětí od dvou do sedmnácti let.

Ve městě Nikopol v Dněpropetrovské oblasti dron zaútočil na linkový autobus. Čtyři lidé jsou zranění, mezi nimi jedno dítě.

Podle ukrajinského letectva Rusko k poslední vlně útoků použilo 53 raket různých typů a 47 útočných dronů typu Šáhed. Protiletecká obrana zničila 35 raket a 46 dronů. Tato data nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na noční útoky znovu připomněl spojencům, že jeho země nutně potřebuje další moderní systémy protivzdušné obrany a bojové letouny F-16. „Teprve tehdy, až (ruský vládce Vladimir) Putin ztratí možnost útočit na civilisty a civilní infrastrukturu, bude nucen s terorem přestat,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X.

Kvůli „vysoké intenzitě aktivity ruského letectva dalekého dosahu“ Polsko aktivovalo všechny procedury k ochraně svého vzdušného prostoru, uvedlo operační velení polské armády. Vzlétly polské a spojenecké stíhačky. „Byla to pro celý systém protivzdušné obrany dlouhá noc plná práce,“ napsala dále polská armáda.

„Byla to jedna z nejrušnějších nocí a rán pro polskou protileteckou obranu,“ prohlásil polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. „Intenzita událostí na Ukrajině byla ohromná,“ dodal.

Rusko od března zintenzivnilo bombardování ukrajinské energetické infrastruktury, vyřadilo z provozu většinu tepelné a vodní energetiky, způsobilo výpadky proudu a vyhnalo dovoz elektřiny na rekordní úroveň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
18:34Aktualizovánopřed 7 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 46 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 47 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 2 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...