Česko už podle ministerstva vnitra opustilo zhruba sto čtyřicet tisíc uprchlíků. Resort ale neví, jestli tito lidé zamířili na Ukrajinu nebo do jiné země. Kabinet chce zpřísnit podmínky pro zisk humanitární dávky. Situaci na hlavním nádraží v Praze, kde i po otevření stanového městečka pro romské uprchlíky v Troji zůstávají stovky lidí, lze podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) vyřešit pouze systémově, nikoli ze dne na den.
Rakušan sdělil, že zastavit hlavní motivaci pro příjezd uprchlíků by měla změna vyplácení dávky na naturální podobu, tedy nahradit pětitisícový příspěvek jídlem a ubytováním.
Počítá rovněž s přísnějšími kontrolami, aby úřady nevyplácely peníze lidem, kteří už Česko opustili. Pokud běženec v Česku dál žít nechce, ztrácí nárok na finanční podporu. A měl by to proto nahlásit tuzemským úřadům.
„V okamžiku, kdy nebudeme mít opravdu ověřitelnou informaci, že ten člověk tady pobývá na území České republiky, tak ho případně předvoláme na Úřad práce a pokud se nedostaví, nárok mu zanikne. Nebudeme to vyplácet na účet bez toho, abychom věděli, že ten člověk tady pobývá,“ říká také ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Vyjednávání s Maďarskem a Ukrajinou
Mezi dalšími opatřeními jmenoval vicepremiér a šéf krizového štábu vyjednávání s Maďarskem a Ukrajinou, aby pomohly zastavit proudy lidí. „Obojí probíhá. Najít další ubytovací kapacity či postavit další stany – i na tom se pracuje. Nabízet odjezdy do Maďarska, pokud mají dvojí pas. Vše toto je v procesu, neexistuje jednoduché řešení ze dne na den,“ uvedl.
Podle organizací fungujících na nádraží zůstávají i po víkendovém otevření stanového městečka na místě stovky lidí, kteří často nemají nárok na dočasnou ochranu nebo s nimi řízení o udělení ochrany ani nebylo zahájeno. Ubytování ve stanovém městečku mohou získat uprchlíci z Ukrajiny, kteří čekají na ověření totožnosti. V Troji by měli pobývat, než se rozhodne, zda mají nárok na víza dočasné ochrany. V současnosti jich tam je 142, z toho 101 dětí, uvedl Rakušan.
Na příjezd uprchlíků se připravuje i vojenské rekreační zařízení v Kramolíně na Třebíčsku. Místní s tím však nesouhlasí a sepsali petici. „Přesný termín nastěhování zatím stanovený není,“ uvedla redaktorka ČT Blanka Poulová. Jde o nově opravené zařízení armády, které by mělo být dočasným azylem pro zhruba třicet až čtyřicet žen s dětmi.
Obyvatelé vesnice však mají kvůli nedostatku informací obavy. „Zařízení se nachází v těsné blízkosti chatové oblasti. Místní zvažují služby na hlídání zahrádkářské kolonie. Jednotlivé chatky a zahrady totiž nemají ploty,“ říká redaktorka.
Hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS) však už dříve obyvatele uklidňoval, že na utečence budou dohlížet policisté i lidé ze Správy uprchlických zařízení. Měla by tu působit i organizace Romodrom.
Novela má nahradit nouzový stav
Vláda ve středu projedná změny, které by mohly platit už od poloviny června. Ty mají být součástí novely, která umožní řešit uprchlickou krizi bez nouzového stavu.
Podle ministrů však bude nouzový stav minimálně do schválení předlohy parlamentem potřeba. Ve čtvrtek proto znovu požádají poslance o jeho prodloužení. „Stále přichází nějakých 1500, 1600 lidí denně, což stále odpovídá i jako čísla instrumentu nouzového stavu v České republice,“ vysvětluje Rakušan.
Proti nouzovému stavu je však část opozice. „Hnutí SPD nepodpoří prodloužení nouzového stavu, a nepodpořili jsme nouzový stav ani v minulosti, protože současný stav lze řešit podle stávající současné legislativy,“ říká předseda hnutí Tomio Okamura.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová uvedla, že si nejdříve vyslechne argumenty a důvody. „Bohužel jsme ještě uceleně neslyšeli plán vlády, jak všechno chce zvládnout. To předpokládáme, že bude předneseno. A pokud ty argumenty budou relevantní, tak jsme připraveni nouzový stav podpořit,“ říká.
Nouzový stav platí v Česku od 4. března. Pokud poslanci prodloužení nepodpoří, skončí k jednatřicátému květnu.
