Slovenští dopravci obnovili protest na hranici s Ukrajinou. Blokáda podle organizátorů trvá i v Polsku

Unie autodopravců Slovenska (UNAS) v pondělí odpoledne obnovila protest na hranicích s Ukrajinou a zablokovala vjezd kamionů přes hraniční přechod Vyšné Nemecké–Užhorod, který je pro kamiony jediným silničním spojením mezi oběma zeměmi. Protestovali i maďarští autodopravci na hraničním přechodu Záhony–Čop. Blokáda nejspíš pokračuje také na polsko-ukrajinských hranicích, ačkoliv podle místopředsedy ukrajinské vlády Oleksandra Kubrakova byl otevřen přechod Jahodyn–Dorohusk. K posunu podle médií přispěl starosta Dorohusku, který zrušil povolení k protestu. Organizátor akce a lídr výboru na ochranu dopravců a zaměstnanců dopravních firem Tomasz Borkowski ale tvrdí, že žádná dohoda o ukončení blokády není a protest tak dále trvá.

„Blokáda hraničního přechodu Dorohusk–Jahodyn skončila. Od 14 hodin (kyjevského času; 13 SEČ) je obnoven stabilní průjezd kamionů,“ uvedl ukrajinský vicepremiér Kubrakov. Upřesnil, že na přechod ve směru na Ukrajinu mezitím vjelo patnáct vozidel, dalších 25 bylo odbaveno z ukrajinské strany. Připomněl, že blokáda trvala měsíc. Ukončení protestu polských dopravců ohlásila také ukrajinská pohraniční stráž, podle které jsou teď kamiony odbavovány běžným způsobem.

Polský zpravodajský server Onet označil tento vývoj za přelom, třebaže Kubrakov připustil, že problém ještě nebyl plně vyřešen a že je nutné ukončit blokády na dalších přechodech na polsko-ukrajinské hranici.

K ukončení protestu přispěl podle serveru Polsat News starosta Dorohusku, který zrušil povolení k blokádě, a to kvůli obavě, že akce naruší chod města. Organizátoři protestu uvedli, že čekají na podrobnosti, že protest stále trvá a že jsou připraveni se proti kroku starosty odvolat. „Půjdeme k soudu," řekl agentuře Reuters Borkowski.

Na přechodu Dorohusk nyní na vjezd na Ukrajinu čeká 900 kamionů a doba čekání se odhaduje na pět dnů. Na dalších polsko-ukrajinských přechodech se doba čekání pohybuje od čtyř hodin na přechodu Zosin až po osm dnů v Hrebenne, napsal list Rzeczpospolita. Na přechodu Dolhobyczów se aktuálně čeká dvaadvacet hodin.

Polští dopravci blokují kamionovou dopravu na velkých hraničních přechodech z Polska na Ukrajinu od začátku listopadu. Stěžují si, že kvůli ukrajinským společnostem ztrácejí zakázky. Domáhají se toho, aby Evropská unie požadovala od ukrajinských firem povolení pro vjezd na své území, tak jak to bylo před začátkem ruské invaze. Proti levné ukrajinské konkurenci protestují také autodopravci z Maďarska a ze Slovenska, tedy z dalších zemí, které sousedí s Ukrajinou a pociťují negativní dopady uvolnění podmínek pro tamní dopravní firmy.

Náměstek ministra infrastruktury Serhij Derkach ujistil, že Ukrajina je otevřená rozhovorům. „Jsme připraveni na konstruktivní dialog s polskými úřady, abychom situaci úplně vyřešili a zabránili dalším protestům," napsal v příspěvku na Facebooku.

Obnovení blokády na slovensko-ukrajinské hranici

Slovenští dopravci z UNAS ohlásili obnovení blokády na hranici s Ukrajinou v neděli, přičemž už na začátku prosince čtyři dny organizace částečně blokovala provoz na přechodu ve Vyšném Nemeckém. Tehdy se zaměřila na jízdu kamionů ze Slovenska na Ukrajinu. Uvedla také, že pouštěla přes hranice čtyři kamiony za hodinu a neomezeně nákladní auta například s humanitární či vojenskou pomocí.

Slovenské ministerstvo dopravy opakovaně vyjádřilo pochopení pro požadavky tamních autodopravců a také pro jejich protesty. Ministr dopravy Jozef Ráž minulý týden po jednání ministrů dopravy členských zemí EU oznámil, že více zemí podpořilo ve zmíněné záležitosti středoevropské státy.

Naopak země západní Evropy podle něj současnou situaci nepovažují za problém. Slovenské ministerstvo také upozornilo, že pro ukrajinské dopravce neplatí tak přísné podmínky pro podnikání jako pro jejich konkurenty se sídlem v EU.

Protest i v Maďarsku

V pondělí protestovali i maďarští autodopravci. Akci spočívající ve zpomalování pohybu kamionů zorganizovalo Sdružení maďarských autodopravců (MKFE), které také požaduje omezení pro ukrajinské dopravce pracující v Evropské unii. Protesty začaly v pondělí v deset hodin a podle webu hungarokamion.hu měly trvat až do půlnoci 31. prosince, podle pozdějších zpráv ale dostali dopravci povolení k protestům jen do pondělních 15 hodin.

Podle maďarské policie byla již kolem osmé ráno na přechodu Záhony čekací doba pro nákladní automobily na překročení hranice z Maďarska na Ukrajinu více než 48 hodin. Policie proto odkláněla nákladní dopravu směřující na Ukrajinu k maďarsko-rumunské hranici, napsal server trans.info.

Generální tajemník MKFE Tivada Árvay již v sobotu upozornil, že stovky maďarských společností jsou v důsledku vstupu ukrajinských dopravců na trh v EU „na pokraji bankrotu“. Vzhledem k válečné situaci umožnila EU ukrajinským dopravcům vstup na společný trh, především pro humanitární dodávky. Celková ujetá vzdálenost ukrajinských nákladních vozů na maďarských silnicích tak vzrostla o víc než třicet procent, zatímco v případě maďarských se snížila o čtyři procenta.

Árvay uvedl, že ukrajinští dopravci pocházejí z velmi odlišného ekonomického a právního prostředí, mají jiné náklady a nepodléhají pravidlům EU. „Ukrajinští dopravci působí s výraznou cenovou výhodou a ničí část logistického sektoru dopravců v členských zemích,“ zdůraznil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 3 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 4 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 5 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 7 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 11 hhodinami
Načítání...