Slovenští dopravci obnovili protest na hranici s Ukrajinou. Blokáda podle organizátorů trvá i v Polsku

Unie autodopravců Slovenska (UNAS) v pondělí odpoledne obnovila protest na hranicích s Ukrajinou a zablokovala vjezd kamionů přes hraniční přechod Vyšné Nemecké–Užhorod, který je pro kamiony jediným silničním spojením mezi oběma zeměmi. Protestovali i maďarští autodopravci na hraničním přechodu Záhony–Čop. Blokáda nejspíš pokračuje také na polsko-ukrajinských hranicích, ačkoliv podle místopředsedy ukrajinské vlády Oleksandra Kubrakova byl otevřen přechod Jahodyn–Dorohusk. K posunu podle médií přispěl starosta Dorohusku, který zrušil povolení k protestu. Organizátor akce a lídr výboru na ochranu dopravců a zaměstnanců dopravních firem Tomasz Borkowski ale tvrdí, že žádná dohoda o ukončení blokády není a protest tak dále trvá.

„Blokáda hraničního přechodu Dorohusk–Jahodyn skončila. Od 14 hodin (kyjevského času; 13 SEČ) je obnoven stabilní průjezd kamionů,“ uvedl ukrajinský vicepremiér Kubrakov. Upřesnil, že na přechod ve směru na Ukrajinu mezitím vjelo patnáct vozidel, dalších 25 bylo odbaveno z ukrajinské strany. Připomněl, že blokáda trvala měsíc. Ukončení protestu polských dopravců ohlásila také ukrajinská pohraniční stráž, podle které jsou teď kamiony odbavovány běžným způsobem.

Polský zpravodajský server Onet označil tento vývoj za přelom, třebaže Kubrakov připustil, že problém ještě nebyl plně vyřešen a že je nutné ukončit blokády na dalších přechodech na polsko-ukrajinské hranici.

K ukončení protestu přispěl podle serveru Polsat News starosta Dorohusku, který zrušil povolení k blokádě, a to kvůli obavě, že akce naruší chod města. Organizátoři protestu uvedli, že čekají na podrobnosti, že protest stále trvá a že jsou připraveni se proti kroku starosty odvolat. „Půjdeme k soudu," řekl agentuře Reuters Borkowski.

Na přechodu Dorohusk nyní na vjezd na Ukrajinu čeká 900 kamionů a doba čekání se odhaduje na pět dnů. Na dalších polsko-ukrajinských přechodech se doba čekání pohybuje od čtyř hodin na přechodu Zosin až po osm dnů v Hrebenne, napsal list Rzeczpospolita. Na přechodu Dolhobyczów se aktuálně čeká dvaadvacet hodin.

Polští dopravci blokují kamionovou dopravu na velkých hraničních přechodech z Polska na Ukrajinu od začátku listopadu. Stěžují si, že kvůli ukrajinským společnostem ztrácejí zakázky. Domáhají se toho, aby Evropská unie požadovala od ukrajinských firem povolení pro vjezd na své území, tak jak to bylo před začátkem ruské invaze. Proti levné ukrajinské konkurenci protestují také autodopravci z Maďarska a ze Slovenska, tedy z dalších zemí, které sousedí s Ukrajinou a pociťují negativní dopady uvolnění podmínek pro tamní dopravní firmy.

Náměstek ministra infrastruktury Serhij Derkach ujistil, že Ukrajina je otevřená rozhovorům. „Jsme připraveni na konstruktivní dialog s polskými úřady, abychom situaci úplně vyřešili a zabránili dalším protestům," napsal v příspěvku na Facebooku.

Obnovení blokády na slovensko-ukrajinské hranici

Slovenští dopravci z UNAS ohlásili obnovení blokády na hranici s Ukrajinou v neděli, přičemž už na začátku prosince čtyři dny organizace částečně blokovala provoz na přechodu ve Vyšném Nemeckém. Tehdy se zaměřila na jízdu kamionů ze Slovenska na Ukrajinu. Uvedla také, že pouštěla přes hranice čtyři kamiony za hodinu a neomezeně nákladní auta například s humanitární či vojenskou pomocí.

Slovenské ministerstvo dopravy opakovaně vyjádřilo pochopení pro požadavky tamních autodopravců a také pro jejich protesty. Ministr dopravy Jozef Ráž minulý týden po jednání ministrů dopravy členských zemí EU oznámil, že více zemí podpořilo ve zmíněné záležitosti středoevropské státy.

Naopak země západní Evropy podle něj současnou situaci nepovažují za problém. Slovenské ministerstvo také upozornilo, že pro ukrajinské dopravce neplatí tak přísné podmínky pro podnikání jako pro jejich konkurenty se sídlem v EU.

Protest i v Maďarsku

V pondělí protestovali i maďarští autodopravci. Akci spočívající ve zpomalování pohybu kamionů zorganizovalo Sdružení maďarských autodopravců (MKFE), které také požaduje omezení pro ukrajinské dopravce pracující v Evropské unii. Protesty začaly v pondělí v deset hodin a podle webu hungarokamion.hu měly trvat až do půlnoci 31. prosince, podle pozdějších zpráv ale dostali dopravci povolení k protestům jen do pondělních 15 hodin.

Podle maďarské policie byla již kolem osmé ráno na přechodu Záhony čekací doba pro nákladní automobily na překročení hranice z Maďarska na Ukrajinu více než 48 hodin. Policie proto odkláněla nákladní dopravu směřující na Ukrajinu k maďarsko-rumunské hranici, napsal server trans.info.

Generální tajemník MKFE Tivada Árvay již v sobotu upozornil, že stovky maďarských společností jsou v důsledku vstupu ukrajinských dopravců na trh v EU „na pokraji bankrotu“. Vzhledem k válečné situaci umožnila EU ukrajinským dopravcům vstup na společný trh, především pro humanitární dodávky. Celková ujetá vzdálenost ukrajinských nákladních vozů na maďarských silnicích tak vzrostla o víc než třicet procent, zatímco v případě maďarských se snížila o čtyři procenta.

Árvay uvedl, že ukrajinští dopravci pocházejí z velmi odlišného ekonomického a právního prostředí, mají jiné náklady a nepodléhají pravidlům EU. „Ukrajinští dopravci působí s výraznou cenovou výhodou a ničí část logistického sektoru dopravců v členských zemích,“ zdůraznil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Je suis Marine,“ reagoval Orbán na rozsudek nad Le Penovou

Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.
16:39Aktualizovánopřed 6 mminutami

Soud určil u Le Penové čtyři roky odnětí svobody

Francouzský soud uznal vůdkyni krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou vinnou v procesu, kde byla obviněna s dalšími lidmi ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu (EP). Následně jí s okamžitou platností zakázal ucházet se na pět let o volené veřejné funkce a odsoudil ji ke čtyřem rokům odnětí svobody, z toho ke dvěma nepodmíněně, napsala agentura Reuters. Podle agentury AFP ale nemá jít do vězení, neboť zbylé dva roky si má odpykat s elektronickým náramkem. Politička se proti rozsudku odvolá.
11:09Aktualizovánopřed 7 mminutami

Rusko se neštítí žádného násilí, řekl s odkazem na masakr v Buči Bartošek

Sedmnáct zástupců parlamentů evropských zemí navštívilo město Buča poblíž Kyjeva, které ruské vojsko okupovalo na počátku plnohodnotné agrese na Ukrajině a povraždilo tam přes 550 civilistů. Mezi zástupci byl i místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). V pořadu 90' ČT24 připomněl, že se ruské síly dopustily válečných zločinů, z nichž je nejméně 2200 zdokumentováno. Masakr v Buči vnímá jako vzkaz, že Rusko je země, která se neštítí žádného násilí. Barbarský přístup ze strany Moskvy se podle něj projevuje v mnoha ohledech, a to třeba ve vraždění dětí či útocích na civilní objekty.
před 45 mminutami

Bude mít velké problémy, hrozí Trump Zelenskému kvůli dohodě o nerostech

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce odstoupit od připravované dohody se Spojenými státy o využívání ukrajinských nerostných surovin, prohlásil v noci na pondělí americký prezident Donald Trump. Zároveň Zelenského varoval před vážnými problémy, pokud by tak skutečně učinil. Washington prý podle šéfa Ruského fondu přímých investic Kirilla Dmitrijeva zahájil jednání o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku.
05:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení v Myanmaru si vyžádalo přes dva tisíce obětí

Bilance obětí pátečního zemětřesení v Myanmaru vzrostla na 2028 mrtvých a nejméně 3408 zraněných. S odvoláním na oznámení myanmarské junty o tom informoval list The Wall Street Journal. V Thajsku pak zemřelo nejméně 18 lidí. Pod troskami rozestavěného mrakodrapu, který se zřítil v Bangkoku, se podle záchranářů stále ozývají známky života.
07:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump „nežertuje“ o třetím prezidentském mandátu

Prezident Donald Trump radikálně mění směřování americké zahraniční politiky i podoby federálních úřadů, zaměřit by se zřejmě mohl i na podobu samotného prezidentského mandátu. V rozhovoru pro NBC News připustil, že by nejvyšší funkci chtěl vykonávat i potřetí, přičemž zdůraznil, že nežertuje. Ústava přitom jasně omezuje prezidentský úřad na dvě volební období. Trump argumentuje vlastní popularitou, tvrdí, že ji má nejvyšší ze všech republikánů za poslední století. Podle agentury Gallup se však v současnosti jeho preference pohybují těsně pod padesáti procenty.
před 1 hhodinou

Před osmdesáti lety začala bitva o Okinawu, Japonci tehdy nasadili kamikaze

Japonsko si připomíná osmdesát let od začátku bitvy o Okinawu. Při nejkrvavějším střetu druhé světové války v Tichomoří padlo čtvrt milionu Japonců, Američanů a dalších. Ostrovní císařství nasadilo svou zoufalou zbraň – sebevražedné piloty kamikaze.
před 2 hhodinami

Izrael nařídil evakuaci palestinského Rafahu a okolí

Izraelská armáda v pondělí nařídila evakuaci obyvatel většiny města Rafah a přilehlých oblastí na jihu Pásma Gazy. Uvedla, že zde hodlá obnovit intenzivní pozemní operaci proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás. Informovala o tom agentura AP a izraelská média.
10:56Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...