Blokáda tisíců kamionů má pro Ukrajinu katastrofální důsledky. Polsko po nátlaku Bruselu otevřelo jeden přechod

Polsko v pondělí otevřelo jeden hraniční přechod pro průjezd prázdných kamionů z Ukrajiny. Jde o první z opatření, která mají pomoci uvolnit ukrajinsko-polskou hranici zablokovanou v důsledku protestů polských řidičů. Ti si stěžují, že ztrácejí zakázky ve prospěch levnějších ukrajinských firem, jež převážejí zboží v rámci EU, nikoli pouze mezi blokem a Ukrajinou. Kvůli blokádě uvázly na hranicích tisíce nákladních vozidel v kilometrových kolonách. K protestu se minulý týden připojilo i Slovensko. Pro Kyjev to znamená vážný problém, protože válka mu komplikuje převoz zboží námořní cestou.

Evropská unie dříve umožnila ukrajinským dopravcům jezdit do Unie bez povolení, tato výjimka by měla skončit v závěru prvního pololetí příštího roku. Nespokojení polští dopravci ale žádají urychlený návrat k původním pravidlům vstupu ukrajinských kamionů do EU.

Protest trvá od 6. listopadu a připojili se k němu i polští farmáři rozhořčení z toho, že je ukrajinský dovoz obilí poškozuje sníženými domácími cenami. Minulé pondělí zahájili 24hodinovou blokádu hraničního přechodu Medyka na jihovýchodě Polska.

Polské uzavírání kohoutků

Podle webu Politico chaos na polsko-ukrajinské hranici signalizuje rostoucí napětí v souvislosti s plánovanou integrací Ukrajiny do EU. Východoevropská země totiž disponuje obrovským zemědělským sektorem a levnými vzdělanými pracovníky, kteří se mají stát součástí společného trhu EU.

Po začátku velké ruské invaze Poláci vítali miliony uprchlíků z Ukrajiny, kterým nabízeli jídlo, oblečení i dopravu do měst po celé zemi. Varšava také ve velkém dodávala Ukrajině zbraně a orodovala za rychlé přijetí země do EU. Spolu s rostoucími náklady ale sílilo i politické napětí.

Polsko nejprve omezilo dodávky zbraní a následně spolu s Maďarskem a Slovenskem uzavřelo svůj trh pro dovoz ukrajinského obilí, a to navzdory obchodní dohodě mezi EU a Ukrajinou a v rozporu s pravidly jednotného trhu Evropské unie. Nyní nebývalým způsobem brojí proti levnější konkurenci, všímá si Politico.

Bez jídla a toalet

Demonstranti táboří na hranici v zasněžených stanech a ohřívají se u ohně v otevřených sudech, zatímco řidiči postávají u svých nákladních aut v reflexních vestách, často bez většího množství jídla a také bez řádných toalet. Protestující Poláci nechávají projet jen pár kamionů za hodinu. Výjimky zahrnují humanitární položky, zboží podléhající zkáze a vojenské dodávky pro Ukrajinu.

Někteří řidiči čekají v oblasti celé týdny, jeden z nich dokonce během této doby zemřel, tvrdí polská strana. Kyjev hovoří o dvou úmrtích, upozorňuje Politico. „Blokování dopravy na hranici mezi Polskem a Ukrajinou: situace je katastrofální!“ uvedl v prohlášení z 1. prosince kyjevský ombudsman Dmytro Lubinets, jehož cituje server France24. „Ukrajinští řidiči jsou v tak zoufalé situaci, že plánují držet hladovku, pokud se situace nezlepší,“ dodal.

Kyjev se podle něj začal připravovat na „evakuaci řidičů ze zablokovaných kontrolních stanovišť na území Polska“, aniž by uvedl podrobnosti, jak by to mělo vypadat. Ukrajina se také začala připravovat na zásobování řidičů potravinami, vodou, léky a pohonnými hmotami, dodal ombudsman.

Blokáda na polsko-ukrajinské hranici
Zdroj: Reuters/Yan Dobronosov

Otevření hraničního přechodu

Zboží putující přes Polsko za normální situace tvoří padesát procent ukrajinského silničního exportu. Nepřetržitá blokáda se dosud týkala celkem čtyř hraničních přechodů z osmi, které leží mezi Polskem a Ukrajinou. Toto pondělí se otevřel alespoň přechod Uhryniv–Dolhobyczów severně od Lvova, který běžně slouží jen pro autobusy a osobní auta. Celníci stihli k sedmé hodině ranní odbavit tři desítky prvních vozidel, píše Kyiv Independent.

„Od 4. prosince 2023 od 01:00 hodin bude povolen průjezd prázdných těžkých vozidel s celkovou přípustnou hmotností vyšší než 7,5 tuny (…) z Ukrajiny do Polska,“ uvedla dříve ukrajinská pohraniční služba na komunikační platformě Telegram. Jedná se podle ní o „první bod na seznamu opatření, která jsou prováděna s cílem odblokovat hranice, snížit fronty a zvýšit kapacitu ukrajinsko-polské hranice“.

Mezi další kroky dohodnuté mezi Varšavou a Kyjevem patří vytvoření samostatných elektronických průkazů pro prázdná vozidla na přechodech Jahodyn–Dorohusk a Krakivets–Korczowa a spuštění pilotního elektronického systému řazení do fronty. „Umožní to co nejdříve zrušit blokádu a zavést nepřetržitý provoz přes hranice,“ stojí v prohlášení ukrajinské pohraniční stráže.

Ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov uvedl, že toto rozhodnutí bylo přijato „po dlouhých jednáních“ s polskou stranou. „Opravdu doufáme, že tyto návrhy, které jsme vypracovali společně s polskou vládou, budou stačit demonstrantům k zastavení protestu,“ podotkl ukrajinský velvyslanec v Polsku Vasyl Zvarych.

Ukrajinské ztráty v řádu stovek milionů eur

Blokáda na hlavních hraničních přechodech s Polskem představuje velký hospodářský problém pro Ukrajinu. Silniční doprava pro ni nabyla na důležitosti s ohledem na ztížený vývoz jejích produktů po moři v důsledku ruské invaze. Protesty stály ukrajinskou ekonomiku více než 400 milionů eur, oznámil před pár dny viceprezident Asociace mezinárodních dopravců motorových vozidel Volodymyr Balin.

Ukrajinský zástupce pro obchod a náměstek ministra hospodářství Taras Kachka řekl agentuře Reuters, že protesty sníží celkový ukrajinský dovoz v listopadu ve srovnání s říjnem zhruba o pětinu, a pokud by se protáhly, mohly by stát Kyjev jeden procentní bod růstu HDP.

Ukrajinští představitelé tvrdí, že nižší dodávky zvýšily ceny některého zboží. U LPG, který na Ukrajině používá asi milion motoristů, dosáhlo údajně zdražení třiceti procent. První náměstek ukrajinského ministra zemědělství Taras Vysockij tvrdí, že nižší dodávky masa a mléčných výrobků zvýšily ceny tohoto zboží o pět procent. Ceny některých potravin by mohly vzrůst o desetinu, varoval podle Reuters v televizním rozhovoru.

„Myslím, že naší chybou bylo tolik spoléhat na Polsko. Přesunuli jsme naše podniky, nyní platíme daně a logistické poplatky, které jsme platili na Ukrajině, do Polska. Mysleli jsme si, že máme krytá záda. Možná, že kdybychom byli trochu opatrnější, nebyli bychom tolik závislí na Polsku,“ řekl webu Politico majitel ukrajinského zdravotnického dodavatelského řetězce s názvem Medtechnika Oleksij Davyděnko.

Varšava vývoj komentovala minimálně. Náměstek polského ministra vnitra Bartosz Grodecki v sobotu uvedl, že nabídl Ukrajině otevření této „nové trasy“. Předchozí nejméně dvě kola jednání mezi Kyjevem, Varšavou a autodopravci ztroskotala, připomíná agentura AFP.

EU zvedá obočí

Přístup Varšavy kritizuje Brusel. Na konci listopadu evropská komisařka pro dopravu Adina Valeanová odsoudila „nedostatečnou angažovanost“ polských orgánů při hledání řešení blokády. „Polské úřady jsou těmi, kdo mají na této hranici prosazovat zákon,“ řekla v Bruselu komisařka. „Ačkoli podporuji právo lidí na protest, celou EU – nemluvě o Ukrajině, zemi, která je v současnosti ve válce – nelze vzít jako rukojmí blokováním našich vnějších hranic,“ zdůraznila Valeanová.

Komisařka varovala, že pokud Polsko nebude jednat, Komise by mohla obvinit Varšavu z „nerespektování pravidel nebo neuplatňování zákona“. Celou situaci komplikuje nejistota v povolebním Polsku, kde přechodně vládnou ještě konzervativci, v nejbližších týdnech se ale pravděpodobně ujme moci opozice v čele s Donaldem Tuskem, který předchozí vládu kritizoval za neschopnost problém vyřešit.

Protest na polsko-ukrajinské hranici
Zdroj: Reuters/Yan Dobronosov

Nestabilita ve Varšavě přitom otevírá dveře aktivistům z polské krajně pravicové strany Konfederace, píše Politico. „Ukrajinci před válkou prováželi 160 tisíc nákladních vozů. Letos to byl téměř milion,“ konstatoval majitel přepravní společnosti ve východním Polsku Rafal Mekler, který je členem Konfederace. Podle Meklera dopravci „nebojují proti Ukrajině, ale za národní byznys“.

Slovenský protest

Minulý pátek se navíc do protestu zapojili nově slovenští autodopravci, kteří se rozhodli podpořit své polské kolegy a zahájili předem ohlášenou blokádu jediného silničního hraničního přechodu pro kamiony mezi Slovenskem a Ukrajinou ve Vyšném Nemeckém.

Po začátku protestů polských řidičů na hranicích s Ukrajinou část dopravců začala jezdit přes Slovensko, což způsobilo dlouhé kolony kamionů u slovensko-ukrajinských hranic. Slovenská policie tam pak nasadila hlídky, které kromě jiného zastavují kamiony s cílem předejít dopravnímu kolapsu.

Slovenská policie v pondělí uvedla, že na hraničním přechodu Vyšné Nemecké –Užhorod musejí řidiči kamionů počítat se čtyř- až pětidenním čekáním. Kolona je dlouhá asi dvacet kilometrů. Protestující autodopravci umožňují průjezd čtyř kamionů za hodinu. Netýká se to ale aut vezoucích například humanitární a vojenskou pomoc nebo živá zvířata.

Unie autodopravců Slovenska (UNAS), která akci organizuje, už dříve informovala, že blokáda hraničního přechodu Vyšné Nemecké – Užhorod potrvá až do jejího odvolání.

Blokáda na slovenských hranicích znamená, že ukrajinským řidičům směřujícím na Západ už zbývají pouze cesty přes Maďarsko a Rumunsko, což značně omezí jejich možnosti, řekl agentuře Reuters Mychajlo Bno-Ajirijan, zástupce ukrajinského Svazu zaměstnavatelů (FRU). Slovenský protest označil za „katastrofu“ a dodal, že Ukrajinci mají z šíření protestů a jejich dopadů obavy.

Slovenský protest přišel poté, co nová vláda v Bratislavě začátkem listopadu zablokovala balíček vojenské pomoci Ukrajině. Slovenské ministerstvo dopravy už dříve uvedlo, že respektuje právo autodopravců stávkovat. Vyslovilo se také pro to, aby EU zahájila debatu o dřívějším obnovení systému vydávání povolení pro ukrajinské dopravce.

O blokádách v pondělí jednají ministři dopravy EU, protože o případném obnovení systému povolení pro ukrajinské dopravce by rozhodovala Evropská komise. „Chceme, aby byl urychleně svolán výbor, který by vyšetřil následky platnosti smlouvy EU–Ukrajina (o dočasném zrušení povolení) na odvětví dopravy v EU,“ řekl náměstek polského ministra dopravy Rafal Weber před schůzkou v Bruselu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Diplomaté zemí EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku

Zástupci členských států EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balík obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.
před 16 mminutami

Velká část Oděsy je po rozsáhlém ruském útoku bez tepla a proudu

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.
před 28 mminutami

„Jako by se USA snažily udělat Rusko opět velkým,“ říká o jednání v Rijádu poradce prezidenta Kolář

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.
před 33 mminutami

Od vítání k deportacím. Německým volbám dominuje migrace

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.
před 2 hhodinami

Americký obchod bude řídit zastánce cel Lutnick, schválil Senát

Americký Senát potvrdil do funkce ministra obchodu miliardáře Howarda Lutnicka. Dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Informovala o tom agentura Reuters. Lutnick je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa a patří k zastáncům zavádění cel na zboží dovážené do USA.
06:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zkoumá černé skříňky z převráceného letadla

Kanadští vyšetřovatelé už nalezli černé skříňky z letounu, který v pondělí havaroval při přistání v Torontu. Píše to agentura Reuters. Letadlo společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se na letištní ploše převrátilo a začalo hořet. Zranění utrpělo 21 lidí.
před 3 hhodinami

Brazilský exprezident Bolsonaro čelí obžalobě z pokusu o převrat

Brazilský generální prokurátor Paulo Gonet obžaloval bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara z pokusu o státní převrat. Údajně se ho dopustil v roce 2022, kdy se snažil zůstat u moci navzdory tomu, že prohrál volby, píše agentura AP. Politik vinu odmítá. Obžalobě čelí spolu s ním dalších 33 lidí.
před 3 hhodinami

Černá Hora řeší zbraňový problém

Premiér Černé Hory Milojko Spajič oznámil, že zpřísní podmínky pro získání zbrojního průkazu, a vyhlásil dvouměsíční amnestii na odevzdání nepřihlášených zbraní. Je to reakce na tragédii, kdy útočník zavraždil v zemi nelegální zbraní třináct lidí. Podle kritiků to ale k vyřešení problému stačit nebude. Odhaduje se totiž, že v Černé hoře je v oběhu přes sto tisíc nelegálních zbraní. Přibližně 250 tisíc jich Černohorci drží legálně.
před 4 hhodinami
Načítání...