Blokáda tisíců kamionů má pro Ukrajinu katastrofální důsledky. Polsko po nátlaku Bruselu otevřelo jeden přechod

Polsko v pondělí otevřelo jeden hraniční přechod pro průjezd prázdných kamionů z Ukrajiny. Jde o první z opatření, která mají pomoci uvolnit ukrajinsko-polskou hranici zablokovanou v důsledku protestů polských řidičů. Ti si stěžují, že ztrácejí zakázky ve prospěch levnějších ukrajinských firem, jež převážejí zboží v rámci EU, nikoli pouze mezi blokem a Ukrajinou. Kvůli blokádě uvázly na hranicích tisíce nákladních vozidel v kilometrových kolonách. K protestu se minulý týden připojilo i Slovensko. Pro Kyjev to znamená vážný problém, protože válka mu komplikuje převoz zboží námořní cestou.

Evropská unie dříve umožnila ukrajinským dopravcům jezdit do Unie bez povolení, tato výjimka by měla skončit v závěru prvního pololetí příštího roku. Nespokojení polští dopravci ale žádají urychlený návrat k původním pravidlům vstupu ukrajinských kamionů do EU.

Protest trvá od 6. listopadu a připojili se k němu i polští farmáři rozhořčení z toho, že je ukrajinský dovoz obilí poškozuje sníženými domácími cenami. Minulé pondělí zahájili 24hodinovou blokádu hraničního přechodu Medyka na jihovýchodě Polska.

Polské uzavírání kohoutků

Podle webu Politico chaos na polsko-ukrajinské hranici signalizuje rostoucí napětí v souvislosti s plánovanou integrací Ukrajiny do EU. Východoevropská země totiž disponuje obrovským zemědělským sektorem a levnými vzdělanými pracovníky, kteří se mají stát součástí společného trhu EU.

Po začátku velké ruské invaze Poláci vítali miliony uprchlíků z Ukrajiny, kterým nabízeli jídlo, oblečení i dopravu do měst po celé zemi. Varšava také ve velkém dodávala Ukrajině zbraně a orodovala za rychlé přijetí země do EU. Spolu s rostoucími náklady ale sílilo i politické napětí.

Polsko nejprve omezilo dodávky zbraní a následně spolu s Maďarskem a Slovenskem uzavřelo svůj trh pro dovoz ukrajinského obilí, a to navzdory obchodní dohodě mezi EU a Ukrajinou a v rozporu s pravidly jednotného trhu Evropské unie. Nyní nebývalým způsobem brojí proti levnější konkurenci, všímá si Politico.

Bez jídla a toalet

Demonstranti táboří na hranici v zasněžených stanech a ohřívají se u ohně v otevřených sudech, zatímco řidiči postávají u svých nákladních aut v reflexních vestách, často bez většího množství jídla a také bez řádných toalet. Protestující Poláci nechávají projet jen pár kamionů za hodinu. Výjimky zahrnují humanitární položky, zboží podléhající zkáze a vojenské dodávky pro Ukrajinu.

Někteří řidiči čekají v oblasti celé týdny, jeden z nich dokonce během této doby zemřel, tvrdí polská strana. Kyjev hovoří o dvou úmrtích, upozorňuje Politico. „Blokování dopravy na hranici mezi Polskem a Ukrajinou: situace je katastrofální!“ uvedl v prohlášení z 1. prosince kyjevský ombudsman Dmytro Lubinets, jehož cituje server France24. „Ukrajinští řidiči jsou v tak zoufalé situaci, že plánují držet hladovku, pokud se situace nezlepší,“ dodal.

Kyjev se podle něj začal připravovat na „evakuaci řidičů ze zablokovaných kontrolních stanovišť na území Polska“, aniž by uvedl podrobnosti, jak by to mělo vypadat. Ukrajina se také začala připravovat na zásobování řidičů potravinami, vodou, léky a pohonnými hmotami, dodal ombudsman.

Blokáda na polsko-ukrajinské hranici
Zdroj: Reuters/Yan Dobronosov

Otevření hraničního přechodu

Zboží putující přes Polsko za normální situace tvoří padesát procent ukrajinského silničního exportu. Nepřetržitá blokáda se dosud týkala celkem čtyř hraničních přechodů z osmi, které leží mezi Polskem a Ukrajinou. Toto pondělí se otevřel alespoň přechod Uhryniv–Dolhobyczów severně od Lvova, který běžně slouží jen pro autobusy a osobní auta. Celníci stihli k sedmé hodině ranní odbavit tři desítky prvních vozidel, píše Kyiv Independent.

„Od 4. prosince 2023 od 01:00 hodin bude povolen průjezd prázdných těžkých vozidel s celkovou přípustnou hmotností vyšší než 7,5 tuny (…) z Ukrajiny do Polska,“ uvedla dříve ukrajinská pohraniční služba na komunikační platformě Telegram. Jedná se podle ní o „první bod na seznamu opatření, která jsou prováděna s cílem odblokovat hranice, snížit fronty a zvýšit kapacitu ukrajinsko-polské hranice“.

Mezi další kroky dohodnuté mezi Varšavou a Kyjevem patří vytvoření samostatných elektronických průkazů pro prázdná vozidla na přechodech Jahodyn–Dorohusk a Krakivets–Korczowa a spuštění pilotního elektronického systému řazení do fronty. „Umožní to co nejdříve zrušit blokádu a zavést nepřetržitý provoz přes hranice,“ stojí v prohlášení ukrajinské pohraniční stráže.

Ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov uvedl, že toto rozhodnutí bylo přijato „po dlouhých jednáních“ s polskou stranou. „Opravdu doufáme, že tyto návrhy, které jsme vypracovali společně s polskou vládou, budou stačit demonstrantům k zastavení protestu,“ podotkl ukrajinský velvyslanec v Polsku Vasyl Zvarych.

Ukrajinské ztráty v řádu stovek milionů eur

Blokáda na hlavních hraničních přechodech s Polskem představuje velký hospodářský problém pro Ukrajinu. Silniční doprava pro ni nabyla na důležitosti s ohledem na ztížený vývoz jejích produktů po moři v důsledku ruské invaze. Protesty stály ukrajinskou ekonomiku více než 400 milionů eur, oznámil před pár dny viceprezident Asociace mezinárodních dopravců motorových vozidel Volodymyr Balin.

Ukrajinský zástupce pro obchod a náměstek ministra hospodářství Taras Kachka řekl agentuře Reuters, že protesty sníží celkový ukrajinský dovoz v listopadu ve srovnání s říjnem zhruba o pětinu, a pokud by se protáhly, mohly by stát Kyjev jeden procentní bod růstu HDP.

Ukrajinští představitelé tvrdí, že nižší dodávky zvýšily ceny některého zboží. U LPG, který na Ukrajině používá asi milion motoristů, dosáhlo údajně zdražení třiceti procent. První náměstek ukrajinského ministra zemědělství Taras Vysockij tvrdí, že nižší dodávky masa a mléčných výrobků zvýšily ceny tohoto zboží o pět procent. Ceny některých potravin by mohly vzrůst o desetinu, varoval podle Reuters v televizním rozhovoru.

„Myslím, že naší chybou bylo tolik spoléhat na Polsko. Přesunuli jsme naše podniky, nyní platíme daně a logistické poplatky, které jsme platili na Ukrajině, do Polska. Mysleli jsme si, že máme krytá záda. Možná, že kdybychom byli trochu opatrnější, nebyli bychom tolik závislí na Polsku,“ řekl webu Politico majitel ukrajinského zdravotnického dodavatelského řetězce s názvem Medtechnika Oleksij Davyděnko.

Varšava vývoj komentovala minimálně. Náměstek polského ministra vnitra Bartosz Grodecki v sobotu uvedl, že nabídl Ukrajině otevření této „nové trasy“. Předchozí nejméně dvě kola jednání mezi Kyjevem, Varšavou a autodopravci ztroskotala, připomíná agentura AFP.

EU zvedá obočí

Přístup Varšavy kritizuje Brusel. Na konci listopadu evropská komisařka pro dopravu Adina Valeanová odsoudila „nedostatečnou angažovanost“ polských orgánů při hledání řešení blokády. „Polské úřady jsou těmi, kdo mají na této hranici prosazovat zákon,“ řekla v Bruselu komisařka. „Ačkoli podporuji právo lidí na protest, celou EU – nemluvě o Ukrajině, zemi, která je v současnosti ve válce – nelze vzít jako rukojmí blokováním našich vnějších hranic,“ zdůraznila Valeanová.

Komisařka varovala, že pokud Polsko nebude jednat, Komise by mohla obvinit Varšavu z „nerespektování pravidel nebo neuplatňování zákona“. Celou situaci komplikuje nejistota v povolebním Polsku, kde přechodně vládnou ještě konzervativci, v nejbližších týdnech se ale pravděpodobně ujme moci opozice v čele s Donaldem Tuskem, který předchozí vládu kritizoval za neschopnost problém vyřešit.

Protest na polsko-ukrajinské hranici
Zdroj: Reuters/Yan Dobronosov

Nestabilita ve Varšavě přitom otevírá dveře aktivistům z polské krajně pravicové strany Konfederace, píše Politico. „Ukrajinci před válkou prováželi 160 tisíc nákladních vozů. Letos to byl téměř milion,“ konstatoval majitel přepravní společnosti ve východním Polsku Rafal Mekler, který je členem Konfederace. Podle Meklera dopravci „nebojují proti Ukrajině, ale za národní byznys“.

Slovenský protest

Minulý pátek se navíc do protestu zapojili nově slovenští autodopravci, kteří se rozhodli podpořit své polské kolegy a zahájili předem ohlášenou blokádu jediného silničního hraničního přechodu pro kamiony mezi Slovenskem a Ukrajinou ve Vyšném Nemeckém.

Po začátku protestů polských řidičů na hranicích s Ukrajinou část dopravců začala jezdit přes Slovensko, což způsobilo dlouhé kolony kamionů u slovensko-ukrajinských hranic. Slovenská policie tam pak nasadila hlídky, které kromě jiného zastavují kamiony s cílem předejít dopravnímu kolapsu.

Slovenská policie v pondělí uvedla, že na hraničním přechodu Vyšné Nemecké –Užhorod musejí řidiči kamionů počítat se čtyř- až pětidenním čekáním. Kolona je dlouhá asi dvacet kilometrů. Protestující autodopravci umožňují průjezd čtyř kamionů za hodinu. Netýká se to ale aut vezoucích například humanitární a vojenskou pomoc nebo živá zvířata.

Unie autodopravců Slovenska (UNAS), která akci organizuje, už dříve informovala, že blokáda hraničního přechodu Vyšné Nemecké – Užhorod potrvá až do jejího odvolání.

Blokáda na slovenských hranicích znamená, že ukrajinským řidičům směřujícím na Západ už zbývají pouze cesty přes Maďarsko a Rumunsko, což značně omezí jejich možnosti, řekl agentuře Reuters Mychajlo Bno-Ajirijan, zástupce ukrajinského Svazu zaměstnavatelů (FRU). Slovenský protest označil za „katastrofu“ a dodal, že Ukrajinci mají z šíření protestů a jejich dopadů obavy.

Slovenský protest přišel poté, co nová vláda v Bratislavě začátkem listopadu zablokovala balíček vojenské pomoci Ukrajině. Slovenské ministerstvo dopravy už dříve uvedlo, že respektuje právo autodopravců stávkovat. Vyslovilo se také pro to, aby EU zahájila debatu o dřívějším obnovení systému vydávání povolení pro ukrajinské dopravce.

O blokádách v pondělí jednají ministři dopravy EU, protože o případném obnovení systému povolení pro ukrajinské dopravce by rozhodovala Evropská komise. „Chceme, aby byl urychleně svolán výbor, který by vyšetřil následky platnosti smlouvy EU–Ukrajina (o dočasném zrušení povolení) na odvětví dopravy v EU,“ řekl náměstek polského ministra dopravy Rafal Weber před schůzkou v Bruselu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britská královská rodina si připomíná sto let od narození Alžběty II.

V úterý by zesnulá královna Alžběta II., nejdéle vládnoucí britská panovnice, oslavila 100. narozeniny. Král Karel III. se proto spolu s královnou Camillou a dalšími členy královské rodiny zúčastnili celé řady akcí včetně návštěvy Britského muzea, kde si prohlédli finální návrhy národního památníku královny Alžběty v St James's Parku nebo výstavu „Královna Alžběta II.: Její stylový život“, která se v současné době koná v Buckinghamském paláci. Princezna Anna oficiálně otevřela Zahradu královny Alžběty II. v londýnském Regent's Parku. Večer se pak konala recepce, které se zúčastnili i zástupci charitativních organizací, které zesnulá královna podporovala. V rámci oslav také vláda v neděli oznámila založení nové charitativní organizace Queen Elizabeth Trust, která se zaměří na obnovu sdílených prostor v komunitách a bude podpořena 40 miliony liber. Patronem organizace bude král Karel III.
před 21 mminutami

Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, řekl Macinka

Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, uvedl po skončení jednání v Lucemburku český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podobný názor jako Česká republika má podle něj řada dalších zemí. Pokud jde o sankce vůči násilným židovským osadníkům, návrh by neměl být jednostranný, dodal Macinka s tím, že by se mělo hovořit rovněž o sankcích vůči zástupcům palestinského radikálního hnutí Hamás. Návrh sankcí se nyní podle něj bude řešit na pracovní úrovni.
před 28 mminutami

Ukrajina dokončila opravu ropovodu Družba, řekl Zelenskyj

Ukrajina podle tamního prezidenta Volodymyra Zelenského dokončila opravy ropovodu Družba, který poškodil ruský úder. Zařízení se tak může vrátit k provozu. Maďarsko jeho znovuzprovozněním podmiňovalo svůj souhlas s půjčkou Evropské unie pro Kyjev ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), na které se členské státy dohodly již v prosinci 2025. Podle serveru Ukrajinska pravda EU plánuje poskytnout Ukrajině první tranši z úvěru koncem května nebo začátkem června.
16:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Maďarský zákon proti LGBTQ+ porušuje právo EU, rozhodl soud

Maďarsko takzvaným zákonem o ochraně dětí namířeným proti LGBTQ+ komunitě porušilo právo Evropské unie, rozhodl Soudní dvůr EU. Zákon z roku 2021, který zakazoval zobrazování homosexuality a transgender osob před nezletilými, porušuje několik evropských právních nařízení včetně Listiny základních práv EU, uvedl soud. Server Politico rozsudek označil za přelomový.
11:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Magyar podmiňuje politická jednání se Slovenskem „vyřešením“ Benešových dekretů

Pravděpodobný příští maďarský premiér Péter Magyar (Tisza) podmiňuje jednání se Slovenskem v politické oblasti vyřešením záležitostí okolo takzvaných Benešových dekretů. Vyplynulo to z jeho vyjádření po telefonátu se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer). Předseda slovenské vlády po rozhovoru uvedl, že Benešovy dekrety, ke kterým mají obě země principiálně odlišné postoje, budou Magyarovou prioritou.
15:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
před 2 hhodinami

Počet obyvatel Estonska klesá už druhý rok po sobě

Podle údajů estonského statistického úřadu měla země k 1. lednu 1 360 745 obyvatel, což je o 9250 méně než před rokem. Počet obyvatel tak klesl druhý rok po sobě.
před 3 hhodinami

Státní zastupitelství: Nic nenasvědčuje tomu, že by otrávených sklenic výživy HiPP bylo víc

Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by skleniček s kojeneckou výživou značky HiPP otrávených jedem na krysy bylo více než původně oznámených šest, řekl v úterý mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. O možném větším počtu otrávených balení informovala rakouská média. Na případu pracují jihomoravští kriminalisté, protože dvě otrávené skleničky se našly v Brně. Další dvě byly nalezeny na Slovensku a jedna v Rakousku. Kamenné obchody v tuzemsku výživu dočasně z prodeje stáhly, on-line supermarkety nikoliv.
02:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...