Blokáda tisíců kamionů má pro Ukrajinu katastrofální důsledky. Polsko po nátlaku Bruselu otevřelo jeden přechod

Polsko v pondělí otevřelo jeden hraniční přechod pro průjezd prázdných kamionů z Ukrajiny. Jde o první z opatření, která mají pomoci uvolnit ukrajinsko-polskou hranici zablokovanou v důsledku protestů polských řidičů. Ti si stěžují, že ztrácejí zakázky ve prospěch levnějších ukrajinských firem, jež převážejí zboží v rámci EU, nikoli pouze mezi blokem a Ukrajinou. Kvůli blokádě uvázly na hranicích tisíce nákladních vozidel v kilometrových kolonách. K protestu se minulý týden připojilo i Slovensko. Pro Kyjev to znamená vážný problém, protože válka mu komplikuje převoz zboží námořní cestou.

Evropská unie dříve umožnila ukrajinským dopravcům jezdit do Unie bez povolení, tato výjimka by měla skončit v závěru prvního pololetí příštího roku. Nespokojení polští dopravci ale žádají urychlený návrat k původním pravidlům vstupu ukrajinských kamionů do EU.

Protest trvá od 6. listopadu a připojili se k němu i polští farmáři rozhořčení z toho, že je ukrajinský dovoz obilí poškozuje sníženými domácími cenami. Minulé pondělí zahájili 24hodinovou blokádu hraničního přechodu Medyka na jihovýchodě Polska.

Polské uzavírání kohoutků

Podle webu Politico chaos na polsko-ukrajinské hranici signalizuje rostoucí napětí v souvislosti s plánovanou integrací Ukrajiny do EU. Východoevropská země totiž disponuje obrovským zemědělským sektorem a levnými vzdělanými pracovníky, kteří se mají stát součástí společného trhu EU.

Po začátku velké ruské invaze Poláci vítali miliony uprchlíků z Ukrajiny, kterým nabízeli jídlo, oblečení i dopravu do měst po celé zemi. Varšava také ve velkém dodávala Ukrajině zbraně a orodovala za rychlé přijetí země do EU. Spolu s rostoucími náklady ale sílilo i politické napětí.

Polsko nejprve omezilo dodávky zbraní a následně spolu s Maďarskem a Slovenskem uzavřelo svůj trh pro dovoz ukrajinského obilí, a to navzdory obchodní dohodě mezi EU a Ukrajinou a v rozporu s pravidly jednotného trhu Evropské unie. Nyní nebývalým způsobem brojí proti levnější konkurenci, všímá si Politico.

Bez jídla a toalet

Demonstranti táboří na hranici v zasněžených stanech a ohřívají se u ohně v otevřených sudech, zatímco řidiči postávají u svých nákladních aut v reflexních vestách, často bez většího množství jídla a také bez řádných toalet. Protestující Poláci nechávají projet jen pár kamionů za hodinu. Výjimky zahrnují humanitární položky, zboží podléhající zkáze a vojenské dodávky pro Ukrajinu.

Někteří řidiči čekají v oblasti celé týdny, jeden z nich dokonce během této doby zemřel, tvrdí polská strana. Kyjev hovoří o dvou úmrtích, upozorňuje Politico. „Blokování dopravy na hranici mezi Polskem a Ukrajinou: situace je katastrofální!“ uvedl v prohlášení z 1. prosince kyjevský ombudsman Dmytro Lubinets, jehož cituje server France24. „Ukrajinští řidiči jsou v tak zoufalé situaci, že plánují držet hladovku, pokud se situace nezlepší,“ dodal.

Kyjev se podle něj začal připravovat na „evakuaci řidičů ze zablokovaných kontrolních stanovišť na území Polska“, aniž by uvedl podrobnosti, jak by to mělo vypadat. Ukrajina se také začala připravovat na zásobování řidičů potravinami, vodou, léky a pohonnými hmotami, dodal ombudsman.

Blokáda na polsko-ukrajinské hranici
Zdroj: Reuters/Yan Dobronosov

Otevření hraničního přechodu

Zboží putující přes Polsko za normální situace tvoří padesát procent ukrajinského silničního exportu. Nepřetržitá blokáda se dosud týkala celkem čtyř hraničních přechodů z osmi, které leží mezi Polskem a Ukrajinou. Toto pondělí se otevřel alespoň přechod Uhryniv–Dolhobyczów severně od Lvova, který běžně slouží jen pro autobusy a osobní auta. Celníci stihli k sedmé hodině ranní odbavit tři desítky prvních vozidel, píše Kyiv Independent.

„Od 4. prosince 2023 od 01:00 hodin bude povolen průjezd prázdných těžkých vozidel s celkovou přípustnou hmotností vyšší než 7,5 tuny (…) z Ukrajiny do Polska,“ uvedla dříve ukrajinská pohraniční služba na komunikační platformě Telegram. Jedná se podle ní o „první bod na seznamu opatření, která jsou prováděna s cílem odblokovat hranice, snížit fronty a zvýšit kapacitu ukrajinsko-polské hranice“.

Mezi další kroky dohodnuté mezi Varšavou a Kyjevem patří vytvoření samostatných elektronických průkazů pro prázdná vozidla na přechodech Jahodyn–Dorohusk a Krakivets–Korczowa a spuštění pilotního elektronického systému řazení do fronty. „Umožní to co nejdříve zrušit blokádu a zavést nepřetržitý provoz přes hranice,“ stojí v prohlášení ukrajinské pohraniční stráže.

Ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov uvedl, že toto rozhodnutí bylo přijato „po dlouhých jednáních“ s polskou stranou. „Opravdu doufáme, že tyto návrhy, které jsme vypracovali společně s polskou vládou, budou stačit demonstrantům k zastavení protestu,“ podotkl ukrajinský velvyslanec v Polsku Vasyl Zvarych.

Ukrajinské ztráty v řádu stovek milionů eur

Blokáda na hlavních hraničních přechodech s Polskem představuje velký hospodářský problém pro Ukrajinu. Silniční doprava pro ni nabyla na důležitosti s ohledem na ztížený vývoz jejích produktů po moři v důsledku ruské invaze. Protesty stály ukrajinskou ekonomiku více než 400 milionů eur, oznámil před pár dny viceprezident Asociace mezinárodních dopravců motorových vozidel Volodymyr Balin.

Ukrajinský zástupce pro obchod a náměstek ministra hospodářství Taras Kachka řekl agentuře Reuters, že protesty sníží celkový ukrajinský dovoz v listopadu ve srovnání s říjnem zhruba o pětinu, a pokud by se protáhly, mohly by stát Kyjev jeden procentní bod růstu HDP.

Ukrajinští představitelé tvrdí, že nižší dodávky zvýšily ceny některého zboží. U LPG, který na Ukrajině používá asi milion motoristů, dosáhlo údajně zdražení třiceti procent. První náměstek ukrajinského ministra zemědělství Taras Vysockij tvrdí, že nižší dodávky masa a mléčných výrobků zvýšily ceny tohoto zboží o pět procent. Ceny některých potravin by mohly vzrůst o desetinu, varoval podle Reuters v televizním rozhovoru.

„Myslím, že naší chybou bylo tolik spoléhat na Polsko. Přesunuli jsme naše podniky, nyní platíme daně a logistické poplatky, které jsme platili na Ukrajině, do Polska. Mysleli jsme si, že máme krytá záda. Možná, že kdybychom byli trochu opatrnější, nebyli bychom tolik závislí na Polsku,“ řekl webu Politico majitel ukrajinského zdravotnického dodavatelského řetězce s názvem Medtechnika Oleksij Davyděnko.

Varšava vývoj komentovala minimálně. Náměstek polského ministra vnitra Bartosz Grodecki v sobotu uvedl, že nabídl Ukrajině otevření této „nové trasy“. Předchozí nejméně dvě kola jednání mezi Kyjevem, Varšavou a autodopravci ztroskotala, připomíná agentura AFP.

EU zvedá obočí

Přístup Varšavy kritizuje Brusel. Na konci listopadu evropská komisařka pro dopravu Adina Valeanová odsoudila „nedostatečnou angažovanost“ polských orgánů při hledání řešení blokády. „Polské úřady jsou těmi, kdo mají na této hranici prosazovat zákon,“ řekla v Bruselu komisařka. „Ačkoli podporuji právo lidí na protest, celou EU – nemluvě o Ukrajině, zemi, která je v současnosti ve válce – nelze vzít jako rukojmí blokováním našich vnějších hranic,“ zdůraznila Valeanová.

Komisařka varovala, že pokud Polsko nebude jednat, Komise by mohla obvinit Varšavu z „nerespektování pravidel nebo neuplatňování zákona“. Celou situaci komplikuje nejistota v povolebním Polsku, kde přechodně vládnou ještě konzervativci, v nejbližších týdnech se ale pravděpodobně ujme moci opozice v čele s Donaldem Tuskem, který předchozí vládu kritizoval za neschopnost problém vyřešit.

Protest na polsko-ukrajinské hranici
Zdroj: Reuters/Yan Dobronosov

Nestabilita ve Varšavě přitom otevírá dveře aktivistům z polské krajně pravicové strany Konfederace, píše Politico. „Ukrajinci před válkou prováželi 160 tisíc nákladních vozů. Letos to byl téměř milion,“ konstatoval majitel přepravní společnosti ve východním Polsku Rafal Mekler, který je členem Konfederace. Podle Meklera dopravci „nebojují proti Ukrajině, ale za národní byznys“.

Slovenský protest

Minulý pátek se navíc do protestu zapojili nově slovenští autodopravci, kteří se rozhodli podpořit své polské kolegy a zahájili předem ohlášenou blokádu jediného silničního hraničního přechodu pro kamiony mezi Slovenskem a Ukrajinou ve Vyšném Nemeckém.

Po začátku protestů polských řidičů na hranicích s Ukrajinou část dopravců začala jezdit přes Slovensko, což způsobilo dlouhé kolony kamionů u slovensko-ukrajinských hranic. Slovenská policie tam pak nasadila hlídky, které kromě jiného zastavují kamiony s cílem předejít dopravnímu kolapsu.

Slovenská policie v pondělí uvedla, že na hraničním přechodu Vyšné Nemecké –Užhorod musejí řidiči kamionů počítat se čtyř- až pětidenním čekáním. Kolona je dlouhá asi dvacet kilometrů. Protestující autodopravci umožňují průjezd čtyř kamionů za hodinu. Netýká se to ale aut vezoucích například humanitární a vojenskou pomoc nebo živá zvířata.

Unie autodopravců Slovenska (UNAS), která akci organizuje, už dříve informovala, že blokáda hraničního přechodu Vyšné Nemecké – Užhorod potrvá až do jejího odvolání.

Blokáda na slovenských hranicích znamená, že ukrajinským řidičům směřujícím na Západ už zbývají pouze cesty přes Maďarsko a Rumunsko, což značně omezí jejich možnosti, řekl agentuře Reuters Mychajlo Bno-Ajirijan, zástupce ukrajinského Svazu zaměstnavatelů (FRU). Slovenský protest označil za „katastrofu“ a dodal, že Ukrajinci mají z šíření protestů a jejich dopadů obavy.

Slovenský protest přišel poté, co nová vláda v Bratislavě začátkem listopadu zablokovala balíček vojenské pomoci Ukrajině. Slovenské ministerstvo dopravy už dříve uvedlo, že respektuje právo autodopravců stávkovat. Vyslovilo se také pro to, aby EU zahájila debatu o dřívějším obnovení systému vydávání povolení pro ukrajinské dopravce.

O blokádách v pondělí jednají ministři dopravy EU, protože o případném obnovení systému povolení pro ukrajinské dopravce by rozhodovala Evropská komise. „Chceme, aby byl urychleně svolán výbor, který by vyšetřil následky platnosti smlouvy EU–Ukrajina (o dočasném zrušení povolení) na odvětví dopravy v EU,“ řekl náměstek polského ministra dopravy Rafal Weber před schůzkou v Bruselu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 38 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 3 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 4 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 4 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 6 hhodinami
Načítání...