Ukrajinci si v době války silně zakládají na svém kulturním dědictví. Jeho důležitou součástí jsou i dřevěné církevní kostely. Čeští vědci jim do ruské invaze pomáhali s výzkumem těchto kulturních památek. Nyní se bádání kvůli válce zastavilo. Ukrajinští památkáři si navíc zoufají, že kvůli ní vláda nemá peníze na uchování historie, informuje zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová.
Z dřevěného kostela v Užhorodu odebírali odborníci z brněnské Mendelovy univerzity vzorky kmenů, které mohou poodhalit tajemství toho, jak kdysi lidé v tomto regionu žili. „Vidíte jeden letokruh, druhý letokruh. Třetí je tenčí. To byl špatný rok. Pro strom byl těžký. Možná byla studená zima a jaro,“ vysvětluje biolog a pracovník zámku v Užhorodu Mychajlo Bylanyč.
Zpravidla se používají vzorky z nejtlustších kmenů, které byly při stavbě využity jako základ kostela. Vědci při výzkumu zjistili, že i když byl tento chrám stejně jako většina dalších postaven v osmnáctém století, nejstarší změřený letokruh se datuje kolem roku 1400, říká Stomatová.
„Když se potom vytvoří takzvaná chronologie pro určitou oblast, tak se dají díky tomu datovat buď nějaké historické objekty, nebo nějaké historické konstrukce,“ přibližuje studentka doktorského studia na Mendelově univerzitě v Brně Irena Sochová.
Na Zakarpatí je podle odborníků zhruba stovka takovýchto dřevěných kostelíků. V některých případech to měli čeští výzkumníci jednoduché. To jim stačilo dorazit například do centra Užhorodu do skanzenu. Jindy museli ale za kostely vyrazit až daleko do hor.
Údaje českých výzkumníků mohou Ukrajinci využít například při rekonstrukci svých cenných historických památek, které v době války strádají také kvůli nedostatku financí. „Nejdůležitější je, aby si společnost, obyvatelé tohoto kraje pamatovali, že je důležité toto zachovat,“ uvádí Bylanyč.
