Slováci pomáhají na hranicích s Ukrajinou. Sankce by měly být silnější, říká Čaputová

3 minuty
Události: Pomoc ukrajinským uprchlíkům na hranicích s Polskem a Slovenskem
Zdroj: ČT24

Za oběti konfliktu na Ukrajině, kterou napadla ruská armáda, je podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové odpovědný Vladimir Putin. Čaputová se vyslovila za zavedení dalších sankcí vůči Moskvě a poděkovala České republice za pomoc s ukrajinskými uprchlíky, kteří vstoupili na Slovensko. Materiální pomoci už je ale na hranicích dost, nejlepší je nyní poslat peníze. Koordinátoři také doporučují nejezdit k hranici naslepo, bez domluveného odvozu.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Všechny oběti na Ukrajině jsou odpovědností Vladimira Putina. Pokud se Putin snažil nás rozdělit, tak to se mu to nepodařilo. Jsme odhodlaní bránit naše země a samozřejmě pomáhat Ukrajině. Je třeba dělat další kroky například prostřednictvím sankcí, abychom donutili prezidenta Putina usednout za jednací stůl, aby zastavil boje a aby byl nastolen mír,“ uvedla Čaputová na slovensko-ukrajinském hraničním přechodu Ubľa/Malyj Bereznyj.

Přes zmíněný přechod vstoupilo na Slovensko za poslední dny už několik tisíc občanů Ukrajiny, zejména žen a dětí. „Mnozí pokračují do dalších zemí, mnozí do České republiky. Chci tímto říct velké díky České republice, jak se zmobilizovala. Vím, že jsou organizovány odvozy, protože mnozí z nich mají příbuzné v Česku,“ řekla Čaputová.

Ukrajina si podle Čaputové zaslouží evropskou perspektivu. „Podporujeme Ukrajinu, aby vstoupila do Evropské unie. Ukrajina potřebuje velmi jasný symbol přijetí západním společenstvím. To, za co Ukrajina bojuje, není jen její územní celistvost, ale jsou to naše demokratické hodnoty. V tomto smyslu Ukrajina bojuje i za nás,“ řekla slovenská prezidentka. Hlava slovenského státu ocenila také pomoc obyvatel Slovenska při zvládaní migrační vlny.

Podle Čaputové se na zmíněném hraničním přechodu podařilo dohodnout s ukrajinskou stranou urychlení odbavovaní lidí, kteří utíkají před válkou. „Ti, kdo zde čekají na přijetí, jsou vyčerpaní z obrovského čekaní i z emocí strachu,“ řekl Čaputová. Podle slovenské policie přechod hranic, kde lidé čekají i deset hodin, zpomalují kontroly na ukrajinské straně.

Situace na hranicích

Na slovensko-ukrajinských hraničních přechodech pracovníci charity a jiných neziskových organizací včetně Slovenského Červeného kříže pomáhají Ukrajincům, kteří opouští vlast. Na hranicích poskytují pomoc také slovenští hasiči, vojáci a policisté, stát o víkendu ohlásil zřízení kontaktních míst pro Ukrajince. Nevládní organizace vybídly veřejnost, aby na vlastní pěst už nevozili materiální pomoc na hranice.

„Zajišťujeme například registrace volných dopravních prostředků, které jsou zdarma. Už se totiž stalo, že sem přišlo mnoho lidí, kteří chtěli vysloveně podvést lidi a inkasovali za krátké trasy i 150 eur na osobu. To je absolutně nepřijatelné,“ řekla dobrovolnice, která pracuje pro charitativní organizaci Maltézská pomoc Slovensko.

Ukrajinští uprchlíci na hranicích ve slovenských Veľkých Slemencích
Zdroj: ČTK/ABACA/AA/Robert Nemeti

Spolu s kolegy vytváří na přechodu Vyšné Nemecké/Užhorod seznam řidičů, kteří jsou ochotni bezplatně odvézt uprchlíky do jiných částí Slovenska či do Česka. Shromažďují také údaje o nabízených ubytovacích kapacitách, ale také zvládají zajistit občerstvení, hygienické potřeby či přístup k internetu. Řada Ukrajinců, které přijeli vyzvednout známí nebo rodina, ale hned pokračuje v cestě dál.

Pro účinnější pomoc uprchlíkům by uvítala vytvoření centralizovaného systému ohledně například další přepravy či ubytování příchozích z Ukrajiny.

Tisíce uprchlíků

Z údajů slovenské policie vyplývá, že za 24 hodin do nedělního rána vstoupilo na Slovensko z Ukrajiny 12 435 osob, tedy o asi pětinu více než předchozí den. Asi tři desítky migrantů požádaly o azyl.

Ubytovací kapacity pro ukrajinské uprchlíky nabídly či vyčlenily nejen státní instituce, ale i samospráva, obyvatelé Slovenska, firmy a jiné organizace. První skupina lidí byla ubytována v nouzovém stanovém táboru v Humenném, který postavili hasiči.

Slovenský ministr financí Igor Matovič v sobotu na slovensko-ukrajinské hranici řekl, že na Slovensko zatím přišli hlavně lidé, kteří vědí, kam budou pokračovat a kteří kontaktují své příbuzné nebo známé. Zásadní pomoc státu proto podle něj potřebná prozatím nebyla. Ministerstvo vnitra už ale ohlásilo zřízení prvních čtyř kontaktních míst pro pomoc uprchlíkům.

Movitější Ukrajinci, kteří opustili vlast ve vozidlech, se ubytovali i v rekreačním areálu u vodní nádrže Zemplínska Šírava, která leží zhruba 30 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Pracovník jednoho z místních hotelů řekl, že po vypuknutí vojenského konfliktu na Ukrajině toto ubytovací zařízení zaznamenalo více hostů, a to hlavně Ukrajinců.

Pomáhá i Polsko a Maďarsko

Nejmíň 370 tisíc lidí uteklo podle OSN před ruskou invazí za hranice Ukrajiny. Nejvíc jich míří do Polska. K jeho hranicím se táhnou fronty dlouhé až 35 kilometrů. Lidé v nich čekají i dlouhé desítky hodin. Polská vláda se ale průchod snaží usnadnit a nekontroluje například očkovací certifikáty. Jen do Polska už uteklo asi 213 tisíc Ukrajinců.

Například na nádraží v Přemyšli přijel v neděli odpoledne vlak s asi 1500 uprchlíky z ukrajinského Lvova. Ti dostali léky, potraviny i základní ošetření.

Maďarsko také pomůže Slovensku s ukrajinskými uprchlíky, kteří dorazili na slovenské hranice, slíbil šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Do Maďarska v posledních dnech dorazilo již 66 tisíc lidí z Ukrajiny, dodal ministr.

Země by podle ministra uvítala, kdyby Ukrajina a Rusko co nejdříve usedly k rozhovorům. Budapešť se již dříve nabídla jako místo, kde by se rusko-ukrajinská jednání mohla konat, a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli Budapešť spolu s Bratislavou a dalšími městy skutečně zmínil jako místa, kde by se rozhovory mohly vést.

Zelenskyj ale rozhodně odmítl, že by v neděli Ukrajinci přicestovali za ruskou delegací do běloruského Gomelu, protože z Běloruska útočí ruské jednotky a vzlétají ruské rakety a bombardéry k náletům na ukrajinská města.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2300 zraněných. Ta páteční pak uváděla nejméně 144 mrtvých a 730 zraněných, vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain ale připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat.
06:53Aktualizovánopřed 59 mminutami

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 3 hhodinami

De facto: Odtajněné dokumenty můžou říct více o atentátu na Kennedyho

Atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, jednu z nejzásadnějších událostí moderních amerických dějin, dodnes obestírají nekonečné dohady a spekulace. Část Američanů nikdy neuvěřila, že vrahem byl Lee Harvey Oswald, případně, že atentátník jednal sám. Mnozí čekají, zda jasno do případu nevnese zveřejnění archivních dokumentů, které nedávno nařídil Donald Trump.
před 4 hhodinami

Po ruském útoku na Dnipro jsou nejméně čtyři mrtví

Ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných. Informoval o tom v noci na sobotu šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický.
před 6 hhodinami

Soudce dočasně zablokoval zrušení Hlasu Ameriky

Federální soudce ve Spojených státech v pátek večer (v noci na sobotu SEČ) nařídil administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pozastavila své úsilí o zrušení Hlasu Ameriky. Prozatím tak vládě zabránil propustit 1300 novinářů a dalších zaměstnanců rozhlasové stanice s osmdesátiletou tradicí, kteří v polovině března dostali ze dne na den nařízenou dovolenou.
před 8 hhodinami

Rusy sankce pálí, ale jejich ekonomiku to nepoloží, zaznělo v 90' ČT24

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.
před 9 hhodinami

Litva chce odstrašit Rusko a Bělorusko, na základně v Rukle slouží i Češi

Litva rozmístí na hranicích s Ruskem a Běloruskem protipěchotní miny, oznámilo tamní ministerstvo obrany s tím, že jde o součást strategie na odstrašení před napadením. Vilnius zároveň očekává příchod německé brigády, která posílí alianční základnu v Rukle, kde jsou momentálně i čeští chemici. Kromě nich už zde působily také mechanizované jednotky nebo dělostřelci. Posílení čeká všech osm základen na východním křídle NATO, Češi slouží na třech z nich.
před 10 hhodinami
Načítání...