Slováci pomáhají na hranicích s Ukrajinou. Sankce by měly být silnější, říká Čaputová

Nahrávám video

Za oběti konfliktu na Ukrajině, kterou napadla ruská armáda, je podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové odpovědný Vladimir Putin. Čaputová se vyslovila za zavedení dalších sankcí vůči Moskvě a poděkovala České republice za pomoc s ukrajinskými uprchlíky, kteří vstoupili na Slovensko. Materiální pomoci už je ale na hranicích dost, nejlepší je nyní poslat peníze. Koordinátoři také doporučují nejezdit k hranici naslepo, bez domluveného odvozu.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Všechny oběti na Ukrajině jsou odpovědností Vladimira Putina. Pokud se Putin snažil nás rozdělit, tak to se mu to nepodařilo. Jsme odhodlaní bránit naše země a samozřejmě pomáhat Ukrajině. Je třeba dělat další kroky například prostřednictvím sankcí, abychom donutili prezidenta Putina usednout za jednací stůl, aby zastavil boje a aby byl nastolen mír,“ uvedla Čaputová na slovensko-ukrajinském hraničním přechodu Ubľa/Malyj Bereznyj.

Přes zmíněný přechod vstoupilo na Slovensko za poslední dny už několik tisíc občanů Ukrajiny, zejména žen a dětí. „Mnozí pokračují do dalších zemí, mnozí do České republiky. Chci tímto říct velké díky České republice, jak se zmobilizovala. Vím, že jsou organizovány odvozy, protože mnozí z nich mají příbuzné v Česku,“ řekla Čaputová.

Ukrajina si podle Čaputové zaslouží evropskou perspektivu. „Podporujeme Ukrajinu, aby vstoupila do Evropské unie. Ukrajina potřebuje velmi jasný symbol přijetí západním společenstvím. To, za co Ukrajina bojuje, není jen její územní celistvost, ale jsou to naše demokratické hodnoty. V tomto smyslu Ukrajina bojuje i za nás,“ řekla slovenská prezidentka. Hlava slovenského státu ocenila také pomoc obyvatel Slovenska při zvládaní migrační vlny.

Podle Čaputové se na zmíněném hraničním přechodu podařilo dohodnout s ukrajinskou stranou urychlení odbavovaní lidí, kteří utíkají před válkou. „Ti, kdo zde čekají na přijetí, jsou vyčerpaní z obrovského čekaní i z emocí strachu,“ řekl Čaputová. Podle slovenské policie přechod hranic, kde lidé čekají i deset hodin, zpomalují kontroly na ukrajinské straně.

Situace na hranicích

Na slovensko-ukrajinských hraničních přechodech pracovníci charity a jiných neziskových organizací včetně Slovenského Červeného kříže pomáhají Ukrajincům, kteří opouští vlast. Na hranicích poskytují pomoc také slovenští hasiči, vojáci a policisté, stát o víkendu ohlásil zřízení kontaktních míst pro Ukrajince. Nevládní organizace vybídly veřejnost, aby na vlastní pěst už nevozili materiální pomoc na hranice.

„Zajišťujeme například registrace volných dopravních prostředků, které jsou zdarma. Už se totiž stalo, že sem přišlo mnoho lidí, kteří chtěli vysloveně podvést lidi a inkasovali za krátké trasy i 150 eur na osobu. To je absolutně nepřijatelné,“ řekla dobrovolnice, která pracuje pro charitativní organizaci Maltézská pomoc Slovensko.

Ukrajinští uprchlíci na hranicích ve slovenských Veľkých Slemencích
Zdroj: ČTK/ABACA/AA/Robert Nemeti

Spolu s kolegy vytváří na přechodu Vyšné Nemecké/Užhorod seznam řidičů, kteří jsou ochotni bezplatně odvézt uprchlíky do jiných částí Slovenska či do Česka. Shromažďují také údaje o nabízených ubytovacích kapacitách, ale také zvládají zajistit občerstvení, hygienické potřeby či přístup k internetu. Řada Ukrajinců, které přijeli vyzvednout známí nebo rodina, ale hned pokračuje v cestě dál.

Pro účinnější pomoc uprchlíkům by uvítala vytvoření centralizovaného systému ohledně například další přepravy či ubytování příchozích z Ukrajiny.

Tisíce uprchlíků

Z údajů slovenské policie vyplývá, že za 24 hodin do nedělního rána vstoupilo na Slovensko z Ukrajiny 12 435 osob, tedy o asi pětinu více než předchozí den. Asi tři desítky migrantů požádaly o azyl.

Ubytovací kapacity pro ukrajinské uprchlíky nabídly či vyčlenily nejen státní instituce, ale i samospráva, obyvatelé Slovenska, firmy a jiné organizace. První skupina lidí byla ubytována v nouzovém stanovém táboru v Humenném, který postavili hasiči.

Slovenský ministr financí Igor Matovič v sobotu na slovensko-ukrajinské hranici řekl, že na Slovensko zatím přišli hlavně lidé, kteří vědí, kam budou pokračovat a kteří kontaktují své příbuzné nebo známé. Zásadní pomoc státu proto podle něj potřebná prozatím nebyla. Ministerstvo vnitra už ale ohlásilo zřízení prvních čtyř kontaktních míst pro pomoc uprchlíkům.

Movitější Ukrajinci, kteří opustili vlast ve vozidlech, se ubytovali i v rekreačním areálu u vodní nádrže Zemplínska Šírava, která leží zhruba 30 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Pracovník jednoho z místních hotelů řekl, že po vypuknutí vojenského konfliktu na Ukrajině toto ubytovací zařízení zaznamenalo více hostů, a to hlavně Ukrajinců.

Pomáhá i Polsko a Maďarsko

Nejmíň 370 tisíc lidí uteklo podle OSN před ruskou invazí za hranice Ukrajiny. Nejvíc jich míří do Polska. K jeho hranicím se táhnou fronty dlouhé až 35 kilometrů. Lidé v nich čekají i dlouhé desítky hodin. Polská vláda se ale průchod snaží usnadnit a nekontroluje například očkovací certifikáty. Jen do Polska už uteklo asi 213 tisíc Ukrajinců.

Například na nádraží v Přemyšli přijel v neděli odpoledne vlak s asi 1500 uprchlíky z ukrajinského Lvova. Ti dostali léky, potraviny i základní ošetření.

Maďarsko také pomůže Slovensku s ukrajinskými uprchlíky, kteří dorazili na slovenské hranice, slíbil šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Do Maďarska v posledních dnech dorazilo již 66 tisíc lidí z Ukrajiny, dodal ministr.

Země by podle ministra uvítala, kdyby Ukrajina a Rusko co nejdříve usedly k rozhovorům. Budapešť se již dříve nabídla jako místo, kde by se rusko-ukrajinská jednání mohla konat, a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli Budapešť spolu s Bratislavou a dalšími městy skutečně zmínil jako místa, kde by se rozhovory mohly vést.

Zelenskyj ale rozhodně odmítl, že by v neděli Ukrajinci přicestovali za ruskou delegací do běloruského Gomelu, protože z Běloruska útočí ruské jednotky a vzlétají ruské rakety a bombardéry k náletům na ukrajinská města.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 4 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 4 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 4 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 4 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled