Za oběti konfliktu na Ukrajině, kterou napadla ruská armáda, je podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové odpovědný Vladimir Putin. Čaputová se vyslovila za zavedení dalších sankcí vůči Moskvě a poděkovala České republice za pomoc s ukrajinskými uprchlíky, kteří vstoupili na Slovensko. Materiální pomoci už je ale na hranicích dost, nejlepší je nyní poslat peníze. Koordinátoři také doporučují nejezdit k hranici naslepo, bez domluveného odvozu.
Slováci pomáhají na hranicích s Ukrajinou. Sankce by měly být silnější, říká Čaputová
Události: Pomoc ukrajinským uprchlíkům na hranicích s Polskem a Slovenskem (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
„Všechny oběti na Ukrajině jsou odpovědností Vladimira Putina. Pokud se Putin snažil nás rozdělit, tak to se mu to nepodařilo. Jsme odhodlaní bránit naše země a samozřejmě pomáhat Ukrajině. Je třeba dělat další kroky například prostřednictvím sankcí, abychom donutili prezidenta Putina usednout za jednací stůl, aby zastavil boje a aby byl nastolen mír,“ uvedla Čaputová na slovensko-ukrajinském hraničním přechodu Ubľa/Malyj Bereznyj.
Přes zmíněný přechod vstoupilo na Slovensko za poslední dny už několik tisíc občanů Ukrajiny, zejména žen a dětí. „Mnozí pokračují do dalších zemí, mnozí do České republiky. Chci tímto říct velké díky České republice, jak se zmobilizovala. Vím, že jsou organizovány odvozy, protože mnozí z nich mají příbuzné v Česku,“ řekla Čaputová.
Ukrajina si podle Čaputové zaslouží evropskou perspektivu. „Podporujeme Ukrajinu, aby vstoupila do Evropské unie. Ukrajina potřebuje velmi jasný symbol přijetí západním společenstvím. To, za co Ukrajina bojuje, není jen její územní celistvost, ale jsou to naše demokratické hodnoty. V tomto smyslu Ukrajina bojuje i za nás,“ řekla slovenská prezidentka. Hlava slovenského státu ocenila také pomoc obyvatel Slovenska při zvládaní migrační vlny.
Podle Čaputové se na zmíněném hraničním přechodu podařilo dohodnout s ukrajinskou stranou urychlení odbavovaní lidí, kteří utíkají před válkou. „Ti, kdo zde čekají na přijetí, jsou vyčerpaní z obrovského čekaní i z emocí strachu,“ řekl Čaputová. Podle slovenské policie přechod hranic, kde lidé čekají i deset hodin, zpomalují kontroly na ukrajinské straně.
Situace na hranicích
Na slovensko-ukrajinských hraničních přechodech pracovníci charity a jiných neziskových organizací včetně Slovenského Červeného kříže pomáhají Ukrajincům, kteří opouští vlast. Na hranicích poskytují pomoc také slovenští hasiči, vojáci a policisté, stát o víkendu ohlásil zřízení kontaktních míst pro Ukrajince. Nevládní organizace vybídly veřejnost, aby na vlastní pěst už nevozili materiální pomoc na hranice.
„Zajišťujeme například registrace volných dopravních prostředků, které jsou zdarma. Už se totiž stalo, že sem přišlo mnoho lidí, kteří chtěli vysloveně podvést lidi a inkasovali za krátké trasy i 150 eur na osobu. To je absolutně nepřijatelné,“ řekla dobrovolnice, která pracuje pro charitativní organizaci Maltézská pomoc Slovensko.
Ukrajinští uprchlíci na hranicích ve slovenských Veľkých Slemencích
Spolu s kolegy vytváří na přechodu Vyšné Nemecké/Užhorod seznam řidičů, kteří jsou ochotni bezplatně odvézt uprchlíky do jiných částí Slovenska či do Česka. Shromažďují také údaje o nabízených ubytovacích kapacitách, ale také zvládají zajistit občerstvení, hygienické potřeby či přístup k internetu. Řada Ukrajinců, které přijeli vyzvednout známí nebo rodina, ale hned pokračuje v cestě dál.
Pro účinnější pomoc uprchlíkům by uvítala vytvoření centralizovaného systému ohledně například další přepravy či ubytování příchozích z Ukrajiny.
Tisíce uprchlíků
Z údajů slovenské policie vyplývá, že za 24 hodin do nedělního rána vstoupilo na Slovensko z Ukrajiny 12 435 osob, tedy o asi pětinu více než předchozí den. Asi tři desítky migrantů požádaly o azyl.
Ubytovací kapacity pro ukrajinské uprchlíky nabídly či vyčlenily nejen státní instituce, ale i samospráva, obyvatelé Slovenska, firmy a jiné organizace. První skupina lidí byla ubytována v nouzovém stanovém táboru v Humenném, který postavili hasiči.
Slovenský ministr financí Igor Matovič v sobotu na slovensko-ukrajinské hranici řekl, že na Slovensko zatím přišli hlavně lidé, kteří vědí, kam budou pokračovat a kteří kontaktují své příbuzné nebo známé. Zásadní pomoc státu proto podle něj potřebná prozatím nebyla. Ministerstvo vnitra už ale ohlásilo zřízení prvních čtyř kontaktních míst pro pomoc uprchlíkům.
Movitější Ukrajinci, kteří opustili vlast ve vozidlech, se ubytovali i v rekreačním areálu u vodní nádrže Zemplínska Šírava, která leží zhruba 30 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Pracovník jednoho z místních hotelů řekl, že po vypuknutí vojenského konfliktu na Ukrajině toto ubytovací zařízení zaznamenalo více hostů, a to hlavně Ukrajinců.
Pomáhá i Polsko a Maďarsko
Nejmíň 370 tisíc lidí uteklo podle OSN před ruskou invazí za hranice Ukrajiny. Nejvíc jich míří do Polska. K jeho hranicím se táhnou fronty dlouhé až 35 kilometrů. Lidé v nich čekají i dlouhé desítky hodin. Polská vláda se ale průchod snaží usnadnit a nekontroluje například očkovací certifikáty. Jen do Polska už uteklo asi 213 tisíc Ukrajinců.
Například na nádraží v Přemyšli přijel v neděli odpoledne vlak s asi 1500 uprchlíky z ukrajinského Lvova. Ti dostali léky, potraviny i základní ošetření.
Maďarsko také pomůže Slovensku s ukrajinskými uprchlíky, kteří dorazili na slovenské hranice, slíbil šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Do Maďarska v posledních dnech dorazilo již 66 tisíc lidí z Ukrajiny, dodal ministr.
Země by podle ministra uvítala, kdyby Ukrajina a Rusko co nejdříve usedly k rozhovorům. Budapešť se již dříve nabídla jako místo, kde by se rusko-ukrajinská jednání mohla konat, a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli Budapešť spolu s Bratislavou a dalšími městy skutečně zmínil jako místa, kde by se rozhovory mohly vést.
Zelenskyj ale rozhodně odmítl, že by v neděli Ukrajinci přicestovali za ruskou delegací do běloruského Gomelu, protože z Běloruska útočí ruské jednotky a vzlétají ruské rakety a bombardéry k náletům na ukrajinská města.