Vyjednávači Kyjeva a Moskvy se setkají na bělorusko-ukrajinských hranicích u řeky Pripjať

Ukrajinští a ruští vyjednávači se setkají bez předběžných podmínek na bělorusko-ukrajinských hranicích u řeky Pripjať, oznámila kancelář ukrajinského prezidenta na sociální síti. Na tomto jednání se telefonicky domluvili prezident Volodymyr Zelenskyj a běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. V úspěch jednání s Rusy Zelenskyj podle svých slov příliš nevěří, ale je potřeba to zkusit.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Alexandr Lukašenko vzal na sebe odpovědnost za to, že během příjezdu, jednání a návratu ukrajinské delegace zůstanou na zemi všechna letadla, vrtulníky a rakety rozmístěné na běloruském území,“ uvedla prezidentská kancelář.

Mezitím ruský prezident Vladimir Putin nařídil převést síly jaderného odstrašování do zvláštního režimu bojové pohotovosti.

„Ukrajina nebude kapitulovat a nevzdá se ani centimetru svého území,“ ujistil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba při videokonferenci s novináři. Putinův rozkaz podle agentury AFP kritizoval jako pokus o vyvinutí nátlaku na Kyjev, který čtvrtým dnem vzdoruje ruské invazi.

Lukašenko podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova po telefonátu se Zelenským požádal ruskou stranu, aby neodvolávala delegaci čekající na ukrajinské vyjednávače v běloruském Gomelu. Nyní jsou Rusové na cestě na smluvené místo.

„Řeknu otevřeně, že jako vždy příliš nevěřím v úspěch této schůzky, ale ať to zkusí. Aby později ani jeden občan neměl ani jedinou pochybnost, že jsem se jako prezident snažil ukončit válku, když byla maličká, ale přece jen šance,“ řekl v neděli odpoledne Zelenskyj.

Rusko si už jako předběžnou podmínku k jednání neklade požadavek, aby Ukrajinci složili zbraně, napsala Ukrajinska pravda.

V ruské delegaci, kterou vede exministr kultury, Putinův poradce Vladimir Medinskij, jsou náměstci ministrů obrany a zahraničí, ruský velvyslanec v Bělorusku Boris Gryzlov a předseda zahraničního výboru ruské sněmovny Leonid Sluckij.

Zelenskyj odmítl jednání v Bělorusku

Ráno Zelenskyj oznámil, že je připraven jednat o míru, rozhovory se ale nesmí konat v Bělorusku, které považuje za spoluviníka současné ruské agrese vůči jeho zemi. „Vojska Ruské federace z vašeho území odpalují směrem na Ukrajinu rakety. Z vašeho území zabíjejí naše děti,“ prohlásil Zelenskyj na adresu Běloruska. Zároveň podtrhl, že nepřátelské síly na Ukrajině útočí na všechny cíle včetně školek, obytných domů i sanitek.

Jako místa možná pro diplomatická jednání zmínil ukrajinský prezident Bratislavu, Varšavu, Budapešť, Istanbul či Baku, uvedla agentura Unian.

Do běloruského Gomelu přitom ráno dorazila ruská delegace.

Jednejte, pokud nechcete přijít o suverenitu, vzkázal Kyjevu Lukašenko

Lukašenko podle ruské agentury RIA Novosti ukrajinské představitele vyzval, aby zasedli k jednacímu stolu, pokud „Ukrajina nechce ztratit svoji státní suverenitu“. Zároveň popřel, že by se Bělorusko podílelo na bojích na Ukrajině.

„Není tam ani jeden náš voják… Ani jeden jediný běloruský náboj,“ citovala Lukašenka agentura Interfax. Podle médií ale z Běloruska postupují směrem na Kyjev kolony obrněných vozů. Ukrajinská armáda informovala o zneškodnění řízené střely vypálené ruským bombardérem na Kyjev z běloruského vzdušného prostoru.

Lukašenko připustil, že z Běloruska bylo proti Ukrajině vedeno několik raketových úderů. „Z jihu Běloruska byly na začátku konfliktu vedeny dva tři raketové údery vzhledem k tomu, že Kyjev rozmístil u hranic tři nebo čtyři raketové divize,“ citovaly Lukašenkova slova ukrajinský zpravodajský portál Ukrajinska pravda či běloruský server thinktanks.by.

„Společně jsme porazili Hitlera, společně porazíme Putina“

Zelenskyj v neděli vyzval cizince, aby přijeli na Ukrajinu vytvořit legionářskou jednotku, která by se poté zapojila do boje proti ruské agresi a pomohla bránit ukrajinskou svrchovanost.

Také ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na Twitteru vyzval všechny cizince ochotné bránit Ukrajinu, aby se zapojili do budoucí jednotky, kterou označil za Mezinárodní legii. „Společně jsme porazili (německého vůdce Adolfa) Hitlera a společně porazíme i (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ dodal Kuleba.

Už v sobotu se na internetu objevovaly informace o běloruských dobrovolnících, kteří se na ukrajinské straně zapojili do bojů s ruskými invazními vojsky.

Na základě nařízení o vojenské službě v ozbrojených silách schváleného prezidentským dekretem v roce 2016, mají na Ukrajině cizinci právo vstoupit do tamní armády na základě smlouvy na dobrovolném základě, působit mohou také v řadách ukrajinské teritoriální obrany, uvedla ukrajinská média.

Britský list Daily Star nicméně varoval před přímým zapojením osob z členských států NATO do bojů proti Rusku. List dodal, že v obavě z ruské reakce pravděpodobně nebudou představitelé západních států nikoho povzbuzovat, aby šel jako dobrovolník bojovat na Ukrajinu.

České ministerstvo obrany v sobotu upozornilo, že občan České republiky smí vstoupit do ozbrojených sil jiného státu pouze se souhlasem českého prezidenta. Výjimku tvoří služba v ozbrojených silách členských států NATO. Podmínky upravuje branný zákon.

Ukrajinská ambasáda rekrutuje lidi v Izraeli

V sobotu začala ukrajinská ambasáda v Izraeli přes svůj účet na sociálních sítích rekrutovat lidi, kteří by odjeli bojovat na Ukrajinu, uvedl server The Times of Israel s tím, že výzvu z Facebooku ambasáda později stáhla. Izraelské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že o záležitosti ví, ale odmítlo ji komentovat.

V Izraeli žije asi půl milionu lidí, kteří mají ukrajinské kořeny. Většina z nich přišla do Izraele po rozpadu Sovětského svazu začátkem 90. let minulého století. Další přišli v posledních několika letech po ruské anexi Krymu v roce 2014.

Server The Times of Israel nicméně připomněl, že občané Izraele nesmí vstupovat do cizí armády, za což hrozí až tři roky vězení. Tento zákaz neplatí jen v případě, že má Izrael s danou zemí o této věci dohodu. Podle izraelského serveru ale není jasné, zda taková dohoda mezi Izraelem a Ukrajinou existuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 14 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Na druhý pokus schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 23 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 42 mminutami

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 6 hhodinami
Načítání...