Legie

Ukrajině chybí bojeschopní muži. Na východ Evropy se ale stále vydávají vojáci z jiných zemí, kteří tam podstupují výcvik a poté se přidávají k dalším bojovníkům v rámci mezinárodní legie. Podoba šestitýdenního tréninku se přizpůsobuje potřebám ukrajinské armády.

Na východní frontě v současné chvíli plní bojové úkoly legie nazvaná Svoboda Rusku. Po boku Ukrajinců v ní Rusové válčí proti režimu vládnoucímu jejich vlasti. Zpravodaj České televize Andreas Papadopulos a kameraman Jan Bradáč hovořili se dvěma z nich. „S Ukrajinci bojujeme bok po boku. Máme společný cíl – bojujeme se zlem,“ říká člen legie Alexej. Podporu prý mají i mezi běžnými Rusy, i když omezenou. Muži také věří, že v důsledku invaze v Rusku vypukne občanská válka.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) podezřívá dva české dobrovolníky z rabování ve válečné zóně v okolí Kyjeva. Byli členy praporu ukrajinské armády Karpatská sič, který bojoval u hlavního města s ruskou armádou. V případě viny jim hrozí až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Oba jsou již v Česku, ukrajinská policie je propustila bez obvinění. Případem se ale dál zabývají čeští kriminalisté. Informuje o tom server iROZHLAS.

Do řad ukrajinské armády se od začátku ruské invaze přihlásily tisíce bojovníků z celého světa. Do konfliktu se zapojují i legionáři pocházející ze země agresora. Rusové se sdružují pod legií Svoboda Rusku a spojuje je nesouhlas s Putinovým režimem a vpádem na Ukrajinu. Přidal se k nim teď i bývalý viceprezident ruské Gazprombank Igor Volobujev.

Ukrajinští a ruští vyjednávači se setkají bez předběžných podmínek na bělorusko-ukrajinských hranicích u řeky Pripjať, oznámila kancelář ukrajinského prezidenta na sociální síti. Na tomto jednání se telefonicky domluvili prezident Volodymyr Zelenskyj a běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. V úspěch jednání s Rusy Zelenskyj podle svých slov příliš nevěří, ale je potřeba to zkusit.

Československá obec legionářská letos slaví sto let své existence. V zahraničí má pouze tři pobočky – kromě Francie a Slovenska také v Rusku. V uralském Jekatěrinburgu funguje od roku 2015.

Československá obec legionářská (ČsOL) si připomněla v sobotu sté výročí svého vzniku. Do akce se zapojilo několik stovek lidí, mezi nimi současní členové, váleční veteráni či potomci veteránů, ale také sokolové a studenti vojenské střední školy. Mnozí oblékli historické uniformy. Dopoledne prošli průvodem Prahou k Národnímu památníku na Vítkově. Zde připomínka vyvrcholila po poledni slavnostním položením věnce za padlé.

Před sto lety se první českoslovenští legionáři po letech vrátili zpět domů. Na výročí události vyšel překlad jedné z nejobsáhlejších anglicky psaných knih, které se legionářům a potažmo i vzniku Československa věnují. Jmenuje se Velký sen dvou malých národů. Americký publicista a historik Kevin J. McNamara na knize pracoval přes dvacet let, ČT s ním natočila krátký rozhovor.

V Rusku chátrají některé hroby československých legionářů. V Samaře se jejich ostatky ocitly dokonce na skládce. České úřady i historici si dlouhodobě stěžují na přístup ruské vlády a samospráv k naplňování dohody o péči o válečné hroby. Po stopách památky legionářů se pro Reportéry ČT vydal redaktor Tomáš Vlach, který se tématu dlouhodobě věnuje.

„Není ve mně zloby, nenávisti ani pomstychtivosti, studí mne však hořká lítost nad tím, že zmizela spravedlnost,“ napsal československý generál Heliodor Píka před 70 lety těsně předtím, než ho komunisti zavraždili ve věznici Bory. Píka se tak stal první obětí justiční zvůle komunistického režimu. V Událostech, komentářích na něj vzpomínala správkyně generálovy pozůstalosti Jana Horáková a také jeho prasynovec Jan Píka.

Generál, astronom a mnohovrstevnatý člověk, do jehož retušovaného portrétu si Slováci i Češi promítají své ideály. Tak hodnotí odborníci Milana Rastislava Štefánika, od jehož tragického úmrtí v sobotu uplynulo 100 let. Vzpomínkových akcí se zúčastnili i zástupci Česka a Francie.

Režisér Jan Hřebejk natáčí v Brně nový televizní film – krimidrama Veterán. Scenárista Marek Epstein pro něj napsal příběh žoldáka, který se vrací zpátky domů, aby začal běžný život v blízkosti své rodiny. Do hlavní role obsadil Hřebejk slovenského herce Milana Ondríka.

Vinu za rozpoutání první světové války nese podle historika Vojenského historického ústavu (VHÚ) Tomáše Jakla především německý císař Vilém II. Ten je podle něj proto jedním z největších válečných zločinců. Jakl ve vysílání ČT také vyzdvihl roli československých legionářů a důležitost pádu balkánských spojenců centrálních mocností pro konec války, jehož stoleté výročí připadá na neděli.

Neobyčejné svědectví o československých legiích v Rusku přináší kniha Transsibiřská odysea. Vychází právě v těchto dnech a vznikla z deníkových zápisků legionáře Jana Kouby. Jeho pravnučka psané vzpomínky zpracovala a doplnila o vlastní poznatky z cesty, kterou ve stopách svého pradědečka podnikla.

Československé legie a jejich vojenské úspěchy v bolševickém Rusku výrazně přispěly k uznání samostatného Československa západními státy v roce 1918. Jedním z významných střetů legionářů s rudoarmějci byla bitva u Lipjag, po níž ztráty Rudé armády padesátkrát převyšovaly ztráty na straně legií. O historické události přišel do Událostí, komentářů pohovořit Václav Petřík, vnuk jednoho z československých generálů Karla Václava Petříka.

Plukovník Josef Jiří Švec bojoval za první světové války na východní frontě a obětováním vlastního života pomohl vyvést české vojáky z bezvýchodné situace na konci konfliktu. Zapomenutý příběh československého legionáře v Rusku oživuje Národní divadlo uvedením hry Plukovník Švec, kterou v roce 1928 napsal bývalý legionář Rudolf Medek. Nová scéna ND ji uvede v premiéře 25. října v nastudování Jiřího Havelky, který své pojetí představil v rozhovoru pro Události v kultuře.

Před sto lety vybojovaly československé legie jedno z největších vítězství v Itálii. Proti rakousko-uherským oddílům dokázali koncem září 1918 udržet strategický vrchol Doss Alto nedaleko Trenta. V neděli si jejich památku připomněli přímo v Itálii zástupci českého ministerstva obrany, obce legionářské i potomci tehdejších účastníků bitvy. Na městečko Arco také nově shlíží socha sv. Václava.

Vladivostok na ruském Dálném východě se před sto lety zapsal do dějin československých legionářů. Právě z tohoto vzdáleného místa se vraceli do Evropy různými cestami. Někteří ale zůstali. Ve městě je sice pomník, ale o Češích se příliš nemluvilo. Vnuk jednoho z Čechů začal pátrat po osudech svého dědečka.