Před sto lety se první českoslovenští legionáři po letech vrátili zpět domů. Na výročí události vyšel překlad jedné z nejobsáhlejších anglicky psaných knih, které se legionářům a potažmo i vzniku Československa věnují. Jmenuje se Velký sen dvou malých národů. Americký publicista a historik Kevin J. McNamara na knize pracoval přes dvacet let, ČT s ním natočila krátký rozhovor.
Masaryk riskoval, že se nikdy nevrátí, říká autor knihy o legionářích McNamara
Horizont ČT24: Historik Kevin J. McNamara o legiích (zdroj: ČT24)
Co vás přivedlo k zájmu o československé legie?
Vůbec poprvé jsem se o československých legiích dozvěděl na své cestě Sibiří v roce 1993. Přečetl jsem si tehdy jen krátký článek o Sibiři, ve kterém stálo, že tímto územím táhla během první světové války velká armáda, ani jsem nevěděl, že jde o Čechy nebo Slováky. Šlo pro mě jen o nějakou cizí armádu, která to tady ovládla.
Pak jsem si ale uvědomil, že území Sibiře by pokrylo celé Spojené státy od New Yorku až k Havaji. A najednou jsem si řekl – to je naprosto úžasný příběh, musím si o něm něco přečíšt. Ale žádné knihy v angličtině jsem o Čechoslovácích nenašel, takže jsem se až po letech rozhodl, že tu knihu napíši já. Najal jsem si překladatelku, aby mi pomohla přečíst si příběhy těchto mužů a sepsat knihu, která v angličtině vyšla až v roce 2016, takže bádání mi trvalo 23 let.
Možná stejně důležité jako hrdinství legionářů na Sibiři byl těžký politický a diplomatický zápas, který svedl Tomáš Garrigue Masaryk ve Washingtonu. Zmiňujete to i v knize. S jakými překážkami se musel Masaryk vypořádat?
Zapomíná se, že když odešel do ciziny, tak riskoval úplně vše. Kdyby nebyl úspěšný a kdyby Habsburkové nepadli, tak by se nikdy nevrátil a nikdy by neviděl zbytek své rodiny ani svůj domov. Pokud srovnám vznik USA a Československa, tak v případě Československa to bylo mnohem dramatičtější, mnohem překvapivější a s mnohem většími přesahy do globální politiky.
A má na tom zásluhu i Masaryk. Ano, při vzniku Spojených států sehrály roli dvě mocnosti, Francie a Británie. Ale Čechoslováci bojovali v Rusku, vyjednávali se zbytkem světa. I Winston Churchill, kterého ve své knize cituji, řekl, že tohle je jeden z nejúžasnějších příběhů, které kdy svět zažil.
Ano, Československo nevzniklo v Praze, ale prakticky někde mezi Pittsburghem, Filadelfií a Washingtonem. Hraje tento fakt důležitou roli v současných česko-amerických vztazích?
Američané si také vybojovali svou nezávislost na velkém impériu, konkrétně na britském, řízeném aristokracií a s vlastním náboženstvím. A to je jeden z důvodů, proč se Američané dokážou ztotožnit s Čechy a Slováky, kteří byli pod nadvládou Habsburků a bylo jim vnuceno náboženství. I naše ústavy z této zkušenosti vycházejí a třeba garantují svobodu vyznání, neexistuje oficiální náboženství. Takže ano, je spousta věcí, které nás spojují.