Masaryk riskoval, že se nikdy nevrátí, říká autor knihy o legionářích McNamara

Nahrávám video

Před sto lety se první českoslovenští legionáři po letech vrátili zpět domů. Na výročí události vyšel překlad jedné z nejobsáhlejších anglicky psaných knih, které se legionářům a potažmo i vzniku Československa věnují. Jmenuje se Velký sen dvou malých národů. Americký publicista a historik Kevin J. McNamara na knize pracoval přes dvacet let, ČT s ním natočila krátký rozhovor.

Co vás přivedlo k zájmu o československé legie?

Vůbec poprvé jsem se o československých legiích dozvěděl na své cestě Sibiří v roce 1993. Přečetl jsem si tehdy jen krátký článek o Sibiři, ve kterém stálo, že tímto územím táhla během první světové války velká armáda, ani jsem nevěděl, že jde o Čechy nebo Slováky. Šlo pro mě jen o nějakou cizí armádu, která to tady ovládla.

Pak jsem si ale uvědomil, že území Sibiře by pokrylo celé Spojené státy od New Yorku až k Havaji. A najednou jsem si řekl – to je naprosto úžasný příběh, musím si o něm něco přečíšt. Ale žádné knihy v angličtině jsem o Čechoslovácích nenašel, takže jsem se až po letech rozhodl, že tu knihu napíši já. Najal jsem si překladatelku, aby mi pomohla přečíst si příběhy těchto mužů a sepsat knihu, která v angličtině vyšla až v roce 2016, takže bádání mi trvalo 23 let.

Možná stejně důležité jako hrdinství legionářů na Sibiři byl těžký politický a diplomatický zápas, který svedl Tomáš Garrigue Masaryk ve Washingtonu. Zmiňujete to i v knize. S jakými překážkami se musel Masaryk vypořádat?

Zapomíná se, že když odešel do ciziny, tak riskoval úplně vše. Kdyby nebyl úspěšný a kdyby Habsburkové nepadli, tak by se nikdy nevrátil a nikdy by neviděl zbytek své rodiny ani svůj domov. Pokud srovnám vznik USA a Československa, tak v případě Československa to bylo mnohem dramatičtější, mnohem překvapivější a s mnohem většími přesahy do globální politiky.

A má na tom zásluhu i Masaryk. Ano, při vzniku Spojených států sehrály roli dvě mocnosti, Francie a Británie. Ale Čechoslováci bojovali v Rusku, vyjednávali se zbytkem světa. I Winston Churchill, kterého ve své knize cituji, řekl, že tohle je jeden z nejúžasnějších příběhů, které kdy svět zažil.

Ano, Československo nevzniklo v Praze, ale prakticky někde mezi Pittsburghem, Filadelfií a Washingtonem. Hraje tento fakt důležitou roli v současných česko-amerických vztazích?

Američané si také vybojovali svou nezávislost na velkém impériu, konkrétně na britském, řízeném aristokracií a s vlastním náboženstvím. A to je jeden z důvodů, proč se Američané dokážou ztotožnit s Čechy a Slováky, kteří byli pod nadvládou Habsburků a bylo jim vnuceno náboženství. I naše ústavy z této zkušenosti vycházejí a třeba garantují svobodu vyznání, neexistuje oficiální náboženství. Takže ano, je spousta věcí, které nás spojují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 4 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
před 9 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

Evropský pohled