Winston Churchill

Přesně před osmdesáti lety vznikla Organizace spojených národů (OSN). Chartu OSN sice už 26. června 1945 podepsalo padesát zemí, avšak oficiální vznik této mezinárodní organizace se datuje až ke 24. říjnu 1945, kdy Chartu ratifikovala většina signatářských států. OSN tak navázala na odkaz své předchůdkyně Společnosti národů, která vznikla po první světové válce v rámci Versailleské smlouvy „na podporu mezinárodní spolupráce a dosažení míru a bezpečnosti“.

Přesně před osmdesáti lety začala na zámku Cecilienhof Postupimská konference, která byla posledním velkým jednáním takzvané „velké trojky“ složené ze Spojených států amerických, Velké Británie a Sovětského svazu (SSSR). Konference se do historie zapsala mimo jiné tím, že v jejím průběhu americký prezident Harry S. Truman informoval sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina o tom, že USA úspěšně odpálily první atomovou bombu v rámci testu Trinity.

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.

V americkém Fultonu ve státě Missouri, kde Winston Churchill pronesl slavný projev o spuštění železné opony, znovu po pěti letech odhalili politikovu nadživotní podobiznu od českého sochaře Franty Bělského. Britského státníka zachycuje tak, jak ho jako voják viděl při přehlídce české západní armády v Anglii za druhé světové války. Národní Churchillovo muzeum do sochy plánuje vložit znovu časovou schránku společně se současnými předměty. Předtím tam byla lahev od whiskey, k níž Bělský přidal mince, dobové noviny a dopis.

Ve věku 105 let zemřel John Hemingway, považovaný za posledního dosud žijícího pilota britského Královského letectva (RAF), který se zúčastnil v roce 1940 bitvy o Británii. Je to konec jedné éry, okomentovala v úterý BBC Hemingwayův pondělní skon.

Před osmdesáti lety, v únoru 1945, se na dnešním Ruskem okupovaném Krymu sešli hlavní představitelé protihitlerovské koalice Franklin D. Roosevelt, Winston Churchill a Josif Stalin, aby rozhodli o poválečném uspořádání Evropy. Dohodli se na rozdělení sfér vlivu, založení OSN i sovětském vstupu do války proti Japonsku. Pro střední Evropu znamenala Jalta posun do sovětské sféry vlivu. Českoslovenští vojáci, bojující během druhé světové války na Západě, se tak nemohli účastnit květnového osvobození, vzpomínají pamětníci.

Druhá světová válka se chýlila ke konci, Rudá armáda postupovala Evropou z východu, na západě operovali Američané a Britové a na sovětském Krymu se sešli nejvyšší představitelé protihitlerovské koalice. Ambice amerického prezidenta Franklina Delana Roosevelta, britského ministerského předsedy Winstona Churchilla a vůdce Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina nebyly malé: projednat budoucnost světa. Od zahájení jaltské konference uplynulo 4. února osmdesát let.

„Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, pot a slzy“ – to jsou známá slova britského premiéra, nobelisty, bojovníka proti nacismu a odpůrce i v současnosti skloňované politiky appeasementu. Od narození britského politika, který svou zemi vedl v průběhu druhé světové války, uplynulo v sobotu přesně sto padesát let. V rozsáhlém průzkumu ho jeho krajané v roce 2002 označili za největšího Brita všech dob.

Stopadesáté narozeniny Winstona Churchilla si na hradě Veveří v Brně připomněly stovky lidí, kteří se zúčastnili akce Winston Churchill Day. Politik zavítal na hrad v krátkém rozmezí třikrát po sobě v letech 1906 až 1908. S manželkou Clementine tam byl dokonce na svatební cestě. Na akci mohli návštěvníci hradu vidět například ležení vojáků z 1. československé smíšené brigády, polní poštu, nemocnici nebo výstavu historické techniky.

Den D, operace Overlord, vylodění v Normandii. Tři pojmy, které změnily podobu Evropy. Kdyby se nepodařilo 6. června 1944 otevřít druhou frontu, mohl Adolf Hitler pokračovat v budování „pevnosti Německo“ a prodlužovat tak utrpení stovek milionů lidí.

Osobnost pozapomenutého sochaře českého původu Franty Bělského, který se významně zapsal do historie Velké Británie, českým divákům ve vysílání ČT představil zpravodaj Bohumil Vostal. O výtvarníkovi natočil televizní dokument. Nedávno vydal také výpravnou publikaci o dramatickém životním příběhu tohoto sochaře pod názvem Portrétoval anglickou královnu.

Britská veřejnoprávní stanice British Broadcasting Corporation (BBC) vznikla přesně před sto lety. Používanými technologiemi se podle vlastních tvrzení vždy snažila jít s dobou, v posledních letech ale s přerodem médií čelí mnoha výzvám. Bojuje o důvěru veřejnosti, pozornost mladých lidí, čelí konkurenci sociálních sítí a v neposlední řadě řeší obtíže s financováním, jak sama přiznává ve své analýze.

Královnu Alžbětu II. na poslední projížďce Londýnem doprovodilo v pondělí přes 140 kadetů britského námořnictva. Ti táhli dva a půl tuny těžkou lafetu s rakví. Nejprve do Westminsterského opatství a pak i z něj. Celkem se do procesí zapojily dva tisíce vojáků, stejný počet dohlížel na bezpečnost. Celé procesí mělo jasně dané jak pořadí zúčastněných, tak rychlost. Pohřbu se zúčastnily stovky světových lídrů, s královnou se ale naposledy loučili i obyvatelé Velké Británie.

Ve Westminsterském opatství se uskutečnila bohoslužba za Alžbětu II. Byla vrcholnou událostí pondělního státního pohřbu britské panovnice, na který přijelo na pět set státníků a dalších významných osobností z celého světa. Osm nosičů po skončení bohoslužby za zvuku varhan přeneslo rakev na lafetu, kterou 142 příslušníků královského námořnictva odtáhlo centrem Londýna k Wellingtonovu oblouku. Odtud byla rakev pohřebním vozem převezena na hrad Windsor. Během smutečního obřadu byla spuštěna do krypty v kapli svatého Jiří. Večer se s ní na soukromém obřadu ještě naposledy rozloučí nejbližší.

Alžbětu II. britský národ miloval od okamžiku, kdy k němu poprvé promluvila jako královna. V roli panovnice na ni měli největší vliv její otec a Winston Churchill. „Tito dva muži pro ni byli ti nejdůležitější,“ popsal v rozhovoru pro Českou televizi historik a odborník na královskou rodinu Lawrence Goldman. Podle jeho vlastních vzpomínek byla ale i velmi bystrou a vtipnou dámou. Představovala tak takovou panovnici, jakou si Britové přáli.

Alžběta II. byla nenápadnou panovníci, která svou práci vykonávala poctivě. Dokázala si politiky okolo sebe získat svou osobností, šarmem, ale i vtipem, zavzpomínal v Devadesátce ČT24 odborník na protokol a expert na královské rodiny Jindřich Forejt.  Přiznal, je pro něj nezvyk mluvit o britské panovnici v minulém čase, zároveň vyzdvihl, že odešla i královna Kanady, Austrálie, Nového Zélandu; jejích poddaných je tedy mnohem více než jen na Britských ostrovech.

Od okamžiku, kdy jí arcibiskup z Canterbury při korunovaci v červnu 1953 pomazal čelo svěceným olejem, považovala Alžběta II. svou panovnickou roli za svátost. Celý život se řídila slibem, který dala už o svých 21. narozeninách – sloužit britskému lidu a impériu. Společnost, kultura i politika se za tu dobu nesčetněkrát změnily, impérium se rozpadlo, ale Alžběta svému slibu dostála. Zemřela ve věku 96 let, ve službě svému lidu.

Příštím lídrem Konzervativní strany a britským premiérem bude buď bývalý ministr financí Rishi Sunak, nebo současná ministryně zahraničí Liz Trussová. Po středečním hlasování konzervativních poslanců vypadla náměstkyně ministryně obchodu a někdejší ministryně obrany Penny Mordauntová. Jméno nového britského premiéra se veřejnost dozví 5. září, do té doby zůstane ve funkci Boris Johnson. Dva zbylí kandidáti se nyní budou ucházet o přízeň členské základny Konzervativní strany napříč celou Británií. Asi dvě stě tisíc konzervativců tak rozhodne, koho z dvojice by raději viděli na Downing Street 10.

V boji o post britského premiéra a lídra Konzervativní strany zůstávají po úterku tři kandidáti: Rishi Sunak se 118 hlasy, Penny Mordauntová s 92 hlasy a Liz Trussová s 86 hlasy. Rozhodli o tom konzervativní poslanci. Ve středu postoupí dva z těchto kandidátů do finále, kde bude o vítězi rozhodovat už celá členská základna.

Americký prezident Joe Biden podepsal smlouvu o půjčce a pronájmu vojenské techniky pro Ukrajinu. Díky obdobné smlouvě dodávaly Spojené státy vojenskou techniku ve čtyřicátých letech Velké Británii a Sovětskému svazu. Země tak dokázaly účinně bojovat proti nacistickému Německu.

Německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že Rusko porušilo zásadu, že hranice v Evropě se násilím nemění, a slíbil podpořit Švédsko a Finsko, pokud se rozhodnou vstoupit do NATO. Britský premiér Boris Johnson vystoupil před ukrajinským parlamentem a prohlásil, že Ukrajina zvítězí. Zároveň přislíbil novou vojenskou pomoc v přepočtu za téměř devět miliard korun. Prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova za výroky o židovském původu Adolfa Hitlera. Papež František uvedl, že už v březnu nabídl ruskému vůdci Vladimiru Putinovi schůzku ve snaze ukončit válku. S Putinem v úterý po víc než měsíci telefonoval francouzský prezident Emmanuel Macron.

Americký brigádní generál Kevin Ryan pokládá možnost, že Rusko na Ukrajině použije taktické jaderné zbraně, za realistickou. V rozhovoru, který poskytl České televizi, popsal, jak se podle něj může tento konflikt dál vyvíjet.

Prezident Spojených států Joe Biden ve čtvrtek vzdal hold policistům, kteří letos 6. ledna bránili americký Kapitol před rozzuřeným davem příznivců exprezidenta Donalda Trumpa. Podepsal legislativní dokument, na jehož základě jim byla udělena Zlatá medaile Kongresu, informovala agentura Reuters.

Václav Havel, symbol porozumění a míru v Evropě. Tento nápis je uvedený na medaili a dekretu Ceny Karla Velikého udělené v roce 1991 československému prezidentovi. Cena je od roku 1950 udělována za přínos v oblasti mezinárodního porozumění a spolupráce. Tradičně je předávána v Cáchách, sídelním městě Karla Velikého.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.