Winston Churchill

Osobnost pozapomenutého sochaře českého původu Franty Bělského, který se významně zapsal do historie Velké Británie, českým divákům ve vysílání ČT představil zpravodaj Bohumil Vostal. O výtvarníkovi natočil televizní dokument. Nedávno vydal také výpravnou publikaci o dramatickém životním příběhu tohoto sochaře pod názvem Portrétoval anglickou královnu.

Britská veřejnoprávní stanice British Broadcasting Corporation (BBC) vznikla přesně před sto lety. Používanými technologiemi se podle vlastních tvrzení vždy snažila jít s dobou, v posledních letech ale s přerodem médií čelí mnoha výzvám. Bojuje o důvěru veřejnosti, pozornost mladých lidí, čelí konkurenci sociálních sítí a v neposlední řadě řeší obtíže s financováním, jak sama přiznává ve své analýze.

Královnu Alžbětu II. na poslední projížďce Londýnem doprovodilo v pondělí přes 140 kadetů britského námořnictva. Ti táhli dva a půl tuny těžkou lafetu s rakví. Nejprve do Westminsterského opatství a pak i z něj. Celkem se do procesí zapojily dva tisíce vojáků, stejný počet dohlížel na bezpečnost. Celé procesí mělo jasně dané jak pořadí zúčastněných, tak rychlost. Pohřbu se zúčastnily stovky světových lídrů, s královnou se ale naposledy loučili i obyvatelé Velké Británie.

Ve Westminsterském opatství se uskutečnila bohoslužba za Alžbětu II. Byla vrcholnou událostí pondělního státního pohřbu britské panovnice, na který přijelo na pět set státníků a dalších významných osobností z celého světa. Osm nosičů po skončení bohoslužby za zvuku varhan přeneslo rakev na lafetu, kterou 142 příslušníků královského námořnictva odtáhlo centrem Londýna k Wellingtonovu oblouku. Odtud byla rakev pohřebním vozem převezena na hrad Windsor. Během smutečního obřadu byla spuštěna do krypty v kapli svatého Jiří. Večer se s ní na soukromém obřadu ještě naposledy rozloučí nejbližší.

Alžbětu II. britský národ miloval od okamžiku, kdy k němu poprvé promluvila jako královna. V roli panovnice na ni měli největší vliv její otec a Winston Churchill. „Tito dva muži pro ni byli ti nejdůležitější,“ popsal v rozhovoru pro Českou televizi historik a odborník na královskou rodinu Lawrence Goldman. Podle jeho vlastních vzpomínek byla ale i velmi bystrou a vtipnou dámou. Představovala tak takovou panovnici, jakou si Britové přáli.

Alžběta II. byla nenápadnou panovníci, která svou práci vykonávala poctivě. Dokázala si politiky okolo sebe získat svou osobností, šarmem, ale i vtipem, zavzpomínal v Devadesátce ČT24 odborník na protokol a expert na královské rodiny Jindřich Forejt.  Přiznal, je pro něj nezvyk mluvit o britské panovnici v minulém čase, zároveň vyzdvihl, že odešla i královna Kanady, Austrálie, Nového Zélandu; jejích poddaných je tedy mnohem více než jen na Britských ostrovech.

Od okamžiku, kdy jí arcibiskup z Canterbury při korunovaci v červnu 1953 pomazal čelo svěceným olejem, považovala Alžběta II. svou panovnickou roli za svátost. Celý život se řídila slibem, který dala už o svých 21. narozeninách – sloužit britskému lidu a impériu. Společnost, kultura i politika se za tu dobu nesčetněkrát změnily, impérium se rozpadlo, ale Alžběta svému slibu dostála. Zemřela ve věku 96 let, ve službě svému lidu.

Příštím lídrem Konzervativní strany a britským premiérem bude buď bývalý ministr financí Rishi Sunak, nebo současná ministryně zahraničí Liz Trussová. Po středečním hlasování konzervativních poslanců vypadla náměstkyně ministryně obchodu a někdejší ministryně obrany Penny Mordauntová. Jméno nového britského premiéra se veřejnost dozví 5. září, do té doby zůstane ve funkci Boris Johnson. Dva zbylí kandidáti se nyní budou ucházet o přízeň členské základny Konzervativní strany napříč celou Británií. Asi dvě stě tisíc konzervativců tak rozhodne, koho z dvojice by raději viděli na Downing Street 10.

V boji o post britského premiéra a lídra Konzervativní strany zůstávají po úterku tři kandidáti: Rishi Sunak se 118 hlasy, Penny Mordauntová s 92 hlasy a Liz Trussová s 86 hlasy. Rozhodli o tom konzervativní poslanci. Ve středu postoupí dva z těchto kandidátů do finále, kde bude o vítězi rozhodovat už celá členská základna.

Americký prezident Joe Biden podepsal smlouvu o půjčce a pronájmu vojenské techniky pro Ukrajinu. Díky obdobné smlouvě dodávaly Spojené státy vojenskou techniku ve čtyřicátých letech Velké Británii a Sovětskému svazu. Země tak dokázaly účinně bojovat proti nacistickému Německu.

Německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že Rusko porušilo zásadu, že hranice v Evropě se násilím nemění, a slíbil podpořit Švédsko a Finsko, pokud se rozhodnou vstoupit do NATO. Britský premiér Boris Johnson vystoupil před ukrajinským parlamentem a prohlásil, že Ukrajina zvítězí. Zároveň přislíbil novou vojenskou pomoc v přepočtu za téměř devět miliard korun. Prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova za výroky o židovském původu Adolfa Hitlera. Papež František uvedl, že už v březnu nabídl ruskému vůdci Vladimiru Putinovi schůzku ve snaze ukončit válku. S Putinem v úterý po víc než měsíci telefonoval francouzský prezident Emmanuel Macron.

Americký brigádní generál Kevin Ryan pokládá možnost, že Rusko na Ukrajině použije taktické jaderné zbraně, za realistickou. V rozhovoru, který poskytl České televizi, popsal, jak se podle něj může tento konflikt dál vyvíjet.

Prezident Spojených států Joe Biden ve čtvrtek vzdal hold policistům, kteří letos 6. ledna bránili americký Kapitol před rozzuřeným davem příznivců exprezidenta Donalda Trumpa. Podepsal legislativní dokument, na jehož základě jim byla udělena Zlatá medaile Kongresu, informovala agentura Reuters.

Václav Havel, symbol porozumění a míru v Evropě. Tento nápis je uvedený na medaili a dekretu Ceny Karla Velikého udělené v roce 1991 československému prezidentovi. Cena je od roku 1950 udělována za přínos v oblasti mezinárodního porozumění a spolupráce. Tradičně je předávána v Cáchách, sídelním městě Karla Velikého.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Dělostřelecké salvy o sobotním poledni britského času (13:00 SELČ) uctily památku prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., který zemřel v pátek ráno na zámku Windsor ve věku 99 let. Výstřely z děl hřměly po celé Británii, na Gibraltaru i na vojenských lodích plujících po mořích. Salvy zazněly i v Austrálii. Buckinghamský palác již oznámil datum pohřbu prince, konat se bude 17. dubna.

Reportážní dokument České televize Portrétoval jsem anglickou královnu od londýnského zpravodaje ČT Bohumila Vostala odhaluje strhující osud českého sochaře Franty Bělského, který bojoval s nacisty i komunisty a za studené války trávil s královnou Alžbětou II. a její rodinou dlouhé hodiny.

V Británii vyšla kniha, která popisuje zastrašování, kterému od premiéra Nevilla Chamberlaina kvůli své orientaci čelili odpůrci mnichovské dohody. Odhadem čtvrtina poslaneckých rebelů, která odmítala ustupovat Hitlerovi, měla homosexuální vztahy. Chamberlainův kabinet jim vyhrožoval dehonestací v tisku, což by tehdy vedlo k vězení.

Přesně před 75 lety – pátého března 1946 – přednesl Winston Churchill, v té době už bývalý britský ministerský předseda, v americkém Fultonu ve státě Missouri projev. Upozornil v něm na hrozbu komunismu a expanzi vlivu Sovětského svazu nejen ve střední a východní Evropě. Vyzval západní demokracie, aby spojily své síly a v souladu s principy Charty OSN zabránily „katastrofě“.

Přesně před 80 lety – 29. ledna 1941 – zemřel Ioannis Metaxas. Řecký diktátor během své čtyři roky trvající vlády masově pronásledoval politické oponenty, budoval policejní stát a uplatňoval tvrdou cenzuru. Na druhou stranu se však nekompromisně postavil Mussoliniho Itálii, za což ho Řekové dodnes oslavují.

Americký prezident Joe Biden už vybavil Oválnou pracovnu novými dekoracemi. Na úpravy ostře sledovaného prostoru měli zaměstnanci Bílého domu jen několik hodin. Nový šéf je vyslal do depozitáře. Vrátily se závěsy z doby Billa Clintona a z jeho éry pochází i modrý koberec, jenž nahradil béžový Donalda Trumpa.

Britská vláda chystá nový zákon, který by měl lépe chránit sochy a další pomníky v ulicích. Úprava legislativy je reakcí na loňské demonstrace proti rasismu, při kterých z ulic britských měst zmizelo několik kontroverzních pomníků. Podle návrhu zákona, který by měl platit pouze v Anglii, by musely při jakékoli změně či snaze o odstranění památníků vydat úřady stavební povolení.

Před 130 lety se narodil francouzský generál a politik Charles de Gaulle. Prezidentem byl v letech 1959 až 1969. V duchu svého životního kréda „Francie bude veliká, nebo nebude vůbec“ zůstává ve své zemi symbolem vlastenectví. Do dějin se zapsal za války v protinacistickém odboji a poté, když v roce 1958 vystoupil z ústraní a přijal úřad předsedy vlády. Podle historiků tím zabránil hrozící občanské válce kvůli krizi v Alžírsku. Zemřel v roce 1970.

Před sto lety se první českoslovenští legionáři po letech vrátili zpět domů. Na výročí události vyšel překlad jedné z nejobsáhlejších anglicky psaných knih, které se legionářům a potažmo i vzniku Československa věnují. Jmenuje se Velký sen dvou malých národů. Americký publicista a historik Kevin J. McNamara na knize pracoval přes dvacet let, ČT s ním natočila krátký rozhovor.

Stereotypy o metodách, jak vedla Velká Británie válku s třetí říší, se snaží rozbít nový snímek A Call to Spy režisérky Lydie Dean Pilcherové. Příběh má základ ve skutečných událostech a publiku představí i agentku, která byla inspirací pro postavu Moneypenny z bondovek.