Alžběta II. byla nenápadnou panovníci, která svou práci vykonávala poctivě. Dokázala si politiky okolo sebe získat svou osobností, šarmem, ale i vtipem, zavzpomínal v Devadesátce ČT24 odborník na protokol a expert na královské rodiny Jindřich Forejt. Přiznal, je pro něj nezvyk mluvit o britské panovnici v minulém čase, zároveň vyzdvihl, že odešla i královna Kanady, Austrálie, Nového Zélandu; jejích poddaných je tedy mnohem více než jen na Britských ostrovech.
„Když bylo oznámeno úmrtí královny v britských televizích, tak se to dělo podle klasického scénáře. Po oznámení Buckinghamského paláce obrazovka ztmavla, pak se na ní objevila britská státní vlajka a zazněla pomalá verze britské státní hymny ‚God save the Queen‘ a já jsem si v té chvíli uvědomil, že to není ‚Bože, chraň královnu‘, už je to ‚Bože, chraň krále‘, a že se vrátila verze britské hymny, která platila do 6. února 1952. Pro mnohé to bude velký nezvyk,“ řekl Forejt.
Překvapilo ho, že z prince Charlese bude Karel III. „Ve své podstatě si dokážu vysvětlit, proč si své jméno ponechal. Vzhledem i k jeho věku by bylo zvláštní zvykat si na nové jméno. Princ Charles má celkem čtyři jména. Celým jménem je Karel Filip Artur Jiří, ale mohl si zvolit kterékoliv jiné jméno,“ podotkl Forejt.
Komplikovaní Stuartovci
Expert na monarchii dále vzpomenul, že se před několika lety spekulovalo o tom, že se Charles přejmenuje na Jiřího VII. vzhledem k jeho dědečkovi, kterého sice zažil jako malý chlapec, ale často o něm se svou babičkou Alžbětou hovořil. Karlové to totiž měli v anglických dějinách komplikované.
„Karel I. a Karel II. pocházeli z dynastie Stuartovců a oba se do anglických dějin zapsali ne úplně dobrým písmem. Karel I. byl u rozpoutání občanské války a boje s parlamentem, který prohrál. Nakonec byl zajat, odsouzen a popraven. Byl to jediný britský panovník, který skončil na popravišti, také vlastně tím Anglie zahájila dobu republiky, jedinou ve svých dějinách,“ popsal Forejt.
Jeho syn Karel II. se po několika letech vrátil z exilu, obnovil ale absolutistickou monarchii. „Ani on nebyl Angličany vnímán jako pozitivní postava. Karel III. tímto jménem navazuje na neslavné staré předky, a tím pádem má možná šanci to jméno rehabilitovat. Tím si vysvětluju, že si jméno ponechal,“ dodal někdejší hradní protokolář.
Éra Alžběty II.
Odborník na královské rodiny taky vzpomenul začátky mladičké pětadvacetileté Alžběty, když nastupovala v roce 1952 na trůn. Britové podle něj v poválečné době doufali v nový začátek, možná i proto si také ona ponechala své jméno. „Byla to připomínka vlády Alžběty I. – doby rozkvětu, doby, kdy Británie vzkvétala v mocenských pozicích mezi evropskými státy na vrchol. To všechno mohlo být příslibem, že nová alžbětinská doba může být stejná,“ soudí Forejt.
Podle něj nakonec doba za vlády Alžběty II. předčila očekávání. Zároveň ale upozornil na to, že Alžběta nevstoupí do dějin jako panovník, který získal pro svoji zemi nová území, spíše naopak. Mnoho britských kolonií se za její vlády odpoutalo, ale všechny podle něj panovnici respektovaly.
„Alžběta II. nebyla panovníkem agresivním, svoji práci konala s přesvědčením a mnohdy i nenápadně, ale zodpovědně. Poctivá práce její vládu charakterizovala. Úzkostlivě dbala na neutrální postavení suveréna, na to, že panovník je nadstranický. V britském systému má panovník tři základní práva – právo být konzultován, právo povzbuzovat a právo varovat. Alžběta II. se mimo tyto tři výsostná privilegia nikdy nedostala, i proto sklízela respekt i úctu,“ popsal Forejt.
Churchilla si podmanila svým šarmem
Když se v padesátých letech stala britskou královnou, byl premiérem Winston Churchill. Nebyl zvyklý jednat ve funkci s mladou dívkou, která je nezkušená a není ani absolventkou žádné prestižní univerzity. Podle Forejta si uvědomoval, že Alžběta II. jakožto symbol naděje má v sobě velký potenciál, a také zpozoroval, že se chce učit.
„Podmanila si ho svým šarmem a říká se, že všichni premiéři svoji královnu tak trochu milovali. Churchill bezesporu patřil k nim, bylo to vzájemné. Když královna odcházela ze své funkce, dala mu nejvyšší řády a uznání a byla i na jeho pohřbu,“ uvedl Forejt s tím, že Churchill, kterému královna říkala „drahý Winston“, byl důležitým průvodcem od začátku jejího panování.
Forejt také zavzpomínal na královnin smysl pro humor. Alžběta podle něj byla skvělým vypravěčem vtipů. „Byla skvělá imitátorka, dokázala dělat grimasy, hlasy a měla vypravěčský talent,“ řekl.
