Buckinghamský palác

Britský král Karel III. v úterý poprvé v roli panovníka slavnostně zahájil nové zasedací období parlamentu, přičemž nastínil legislativní program vlády. Konzervativní premiér Rishi Sunak a jeho kabinet se chtějí zaměřit na oživení ekonomiky po propadu způsobeném pandemií covidu-19 a plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajině. Zákonodárci mimo to chtějí zpřísnit tresty za znásilnění či postupně zvýšit minimální věk pro nákup cigaret.

Britský panovník Karel III. slaví první ceremoniální narozeniny. V Londýně se kvůli tomu sešly tisíce přihlížejících. Hlavní částí oslav byla vojenská přehlídka, na které se představilo přes čtrnáct set vojáků. Ceremoniálu se zúčastnilo i na čtyři sta hudebníků a dvě stě koní. Členové královské rodiny příznivce pozdravili z balkonu Buckinghamského paláce, odkud také pozorovali průlet letounů RAF.

Osobnost pozapomenutého sochaře českého původu Franty Bělského, který se významně zapsal do historie Velké Británie, českým divákům ve vysílání ČT představil zpravodaj Bohumil Vostal. O výtvarníkovi natočil televizní dokument. Nedávno vydal také výpravnou publikaci o dramatickém životním příběhu tohoto sochaře pod názvem Portrétoval anglickou královnu.

Koncertem na hradě Windsor či komunitními obědy i v neděli pokračovaly oslavy korunovace britského krále Karla III. a jeho choti Camilly, která se uskutečnila o den dříve v Londýně. Mluvčí Buckinghamského paláce uvedl, že královský pár hluboce dojaly sobotní oslavy korunovace a poděkoval za ně veřejnosti. Slavnostnímu koncertu na hradě Windsor přihlíželo zhruba dvacet tisíc lidí.

V londýnském Westminsterském opatství byl korunován král Karel III. a královna Camilla. Korunovaci nového monarchy zažila Británie po sedmdesáti letech, kdy na trůn usedla velice mladá královna Alžběta II. Dění přímo na místě sledovaly davy mezi Buckinghamským palácem a Westminsterským opatstvím. Dorazili i někteří protestující s transparenty s nápisy jako „Není můj král“.

Britský král Karel III. byl ve Westminsterském opatství před zraky celého světa korunován. Arcibiskup z Canterbury Justin Welby mu za zvolání „Bůh ochraňuj krále!“ nasadil na hlavu korunu svatého Eduarda. Krátce předtím byly králi, který seděl na sedm set let starém dubovém trůnu, předány symboly jako meč, žezlo a jablko. Po Karlovi III. korunoval arcibiskup také královu choť Camillu. Královský pár se následně přesunul zlatým kočárem v doprovodu tisíců vojáků zpět do Buckinghamského paláce, z jehož balkonu pozdravil veřejnost.

Pro mladého fotografa to bylo skvělé, naprosto výjimečné, trochu se mi stýská, teď už bych to ale nechtěl dělat, říká v rozhovoru pro ČT Lionel Cherruault. V osmdesátých a devadesátých letech byl oficiálním královským fotografem. Rodinu i tehdy ještě prince Charlese sledoval zblízka – ať už při běžných činnostech, nebo na pracovních cestách. Bylo to trochu jako život Jamese Bonda – pořád jste na cestách, pořád s fotoaparátem sledujete královskou rodinu v letadle, dodává Cherruault.

Velkou Británii dělí poslední den od první korunovace panovníka po sedmdesáti letech. V centru Londýna, zejména podél trasy, po níž v sobotu pojede procesí s králem Karlem III., už tři dny nocují příznivci monarchie z celého světa. V hlavním městě Británie se kvůli korunovaci zpřísňují bezpečnostní opatření, v sobotu bude v ulicích Londýna jedenáct tisíc policistů. V předvečer ceremoniálu přivítal Karel III. zahraniční hosty včetně českého prezidenta Petra Pavla na recepci v Buckinghamském paláci.

Svačina během mše, zákaz vstupu pro manželku, ceremonie za halíř nebo ikonické živé vysílání. Korunovační obřad pro panovníky Anglie, Skotska, Velké Británie a Spojeného království je starý více než tisíc let. Dříve šlo o nezbytnou etapu na cestě stát se králem či královnou. Nyní panovník podle zákona nastupuje ihned po smrti svého předchůdce. Obřad ale zůstává důležitou událostí. Král Karel III. bude čtyřicátým vládnoucím panovníkem korunovaným ve Westminsterském opatství. To je místem pro tento rituál od roku 1066.

Princ Harry prohlásil, že britská královská rodina o sobě pravidelně vypouští historky do médií. V nové upoutávce na očekávaný dokumentární seriál o něm a jeho manželce Meghan to označil za „špinavou hru“. První tři díly seriálu jsou k dispozici od čtvrtka, oznámila streamovací služba Netflix uprostřed rozsáhlých spekulací o tom, co pár řekne o ostatních členech královské rodiny.

Korunovace Karla III. britským králem se bude konat 6. května příštího roku ve Westminsterském opatství v Londýně. V úterý to oznámil Buckinghamský palác. Obřad povede arcibiskup z Canterbury Justin Welby. Podle britských médií lze očekávat, že se ceremonie ponese ve skromnějším duchu než korunovace Alžběty II. v roce 1953.

Velká Británie pondělním státním pohřbem definitivně uzavřela sedmdesátiletou éru panování královny Alžběty II. Obřady v Londýně a ve Windsoru skončilo v zemi období smutku, vlajky na vládních budovách se vrátily na vrcholy stožárů, v Londýně se uklízí a před královskými rezidencemi mizí hromady květin, které lidé zesnulé královně v předchozích dnech přinesli.

Politolog a historik Jan Květina vnímá zesnulou královnu Alžbětu II. jako panovnici mezi dvěma krizemi. Dle jeho slov se podepsala pod úspěšný, nenásilný rozpad britského impéria a vládla až po současnou krizi, kterou odstartoval odchod Spojeného království z EU. V sedmdesátiletém mezidobí ji lze podle něj označit také za prvek kontinuity, jenž vždy dokázal najít správnou reakci v reprezentativní rovině.

Americký prezident Joe Biden přiletěl v sobotu pozdě večer do Londýna na pondělní pohřeb královny Alžběty II. Podle britského listu The Guardian neformální jednání šéfa Bílého domu s novou britskou premiérkou Liz Trussovou, původně plánované na neděli, bylo přesunuto na středu na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Pondělní pohřeb budou podle médií provázet obří bezpečnostní manévry, očekává se pět stovek hlav států a do Londýna zamíří asi milion lidí. Má jít patrně o nejsledovanější akci v britských dějinách.

Nový britský král Karel III. má po celém Spojeném království řadu paláců a panství, ke kterým má vřelý vztah. Po smrti královny Alžběty II. získal mnohá nová panství, která se pojí s funkcí panovníka, a musí se proto i přestěhovat. Naopak jiná sídla musí přenechat novému korunnímu princi, svému synu Williamovi, píše agentura AFP.

Smuteční průvod ve středu v Londýně doprovodil pozůstatky britské královny Alžběty II. z Buckinghamského paláce do sídla parlamentu, do Westminsterského paláce. Osm příslušníků granátnické gardy umístilo rakev na katafalk ve Westminsterském sále. Veřejnost se tam může přijít naposledy s královnou rozloučit až do pondělního rána, kdy se uskuteční státní pohřeb.

Rakev s pozůstatky britské královny Alžběty II. v úterý, pátý den po jejím úmrtí, opustila Skotsko. Krátce po půl sedmé večer středoevropského času byla z Edinburghu přepravena armádním letounem RAF na vojenské letiště Northolt v Londýně. Smuteční procesí poté rakev dopravilo do Buckinghamského paláce, kde se s ní společně rozloučí členové královské rodiny. Do katedrály v Edinburghu dorazilo během úterý uctít památku královny na šestadvacet tisíc návštěvníků.

O smrti britské panovnice Alžběty II. už vědí i královské včely. Dlouholetou tradici vycházející z lidových zvyků vyplnil královský včelař John Chapple. Podle zvyku se musí o smrti vládce dozvědět všichni, včetně včel.

Státní pohřeb britské panovnice Alžběty II. se uskuteční v pondělí 19. září v londýnském Westminsterském opatství. Informoval o tom Buckinghamský palác. Předtím bude rakev se zesnulou královnou čtyři dny vystavena ve Westminsterském sále v budově parlamentu. Stráž u ní budou držet i členové královské rodiny.

Nový britský král Karel III. přednesl v pátek v podvečer svůj první projev k národu. Vzpomínal v něm na svou matku, královnu Alžbětu II., a její dlouholetou službu veřejnosti. Královna Alžběta II. byla inspirací, její skon nás naplnil zármutkem, jako ona chci slíbit doživotní službu vlasti, uvedl. V sobotu bude Karel III. v londýnském Paláci svatého Jakuba oficiálně prohlášen králem.

Smrt britské královny Alžběty II. zasáhla bezmála celý svět. Jednotlivé státy od čtvrtka vyjadřují hlubokou soustrast s královskou rodinou slovy i činy. Mnohé světové památky se zbarvily do rudé, modré, bílé nebo královské fialové. Státní vlajky pak byly vyvěšeny jen na půl žerdi.

Alžběta II. byla nenápadnou panovníci, která svou práci vykonávala poctivě. Dokázala si politiky okolo sebe získat svou osobností, šarmem, ale i vtipem, zavzpomínal v Devadesátce ČT24 odborník na protokol a expert na královské rodiny Jindřich Forejt.  Přiznal, je pro něj nezvyk mluvit o britské panovnici v minulém čase, zároveň vyzdvihl, že odešla i královna Kanady, Austrálie, Nového Zélandu; jejích poddaných je tedy mnohem více než jen na Britských ostrovech.

Královna Alžběta II. byla nejdéle vládnoucí panovnicí v britských dějinách. Na její vládu a stabilitu i modernizaci, kterou Británii přinesla, vzpomíná celý svět a historici hovoří o tom, že s její smrtí skončila jedna éra. Na panovnici, která psala dějiny, se zároveň bude vzpomínat jako na dámu, která dovedla být lidská a neformální, která milovala psy, byla fanynkou koňských dostihů a do sedla usedala i ve velmi pokročilém věku. Podívejte se na život Alžběty II. ve fotografiích.

Od okamžiku, kdy jí arcibiskup z Canterbury při korunovaci v červnu 1953 pomazal čelo svěceným olejem, považovala Alžběta II. svou panovnickou roli za svátost. Celý život se řídila slibem, který dala už o svých 21. narozeninách – sloužit britskému lidu a impériu. Společnost, kultura i politika se za tu dobu nesčetněkrát změnily, impérium se rozpadlo, ale Alžběta svému slibu dostála. Zemřela ve věku 96 let, ve službě svému lidu.