Britský král Karel III. v úterý poprvé v roli panovníka slavnostně zahájil nové zasedací období parlamentu, přičemž nastínil legislativní program vlády. Konzervativní premiér Rishi Sunak a jeho kabinet se chtějí zaměřit na oživení ekonomiky po propadu způsobeném pandemií covidu-19 a plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajině. Zákonodárci mimo to chtějí zpřísnit tresty za znásilnění či postupně zvýšit minimální věk pro nákup cigaret.
„Dopady covidu-19 a ruské invaze na Ukrajině vytvořily pro Spojené království významné dlouhodobé výzvy. Proto je prioritou mé vlády učinit obtížná, ale nezbytná a dlouhodobá rozhodnutí, která tuto zemi změní k lepšímu,“ stálo ve vládním textu přečteném králem.
Britská vláda v projevu naznačila, že bude pokračovat ve zpřísňování trestů pro pachatele znásilnění. Chce také vytvořit „generaci bez kouření“ tím, že omezí prodej tabákových výrobků a prodej i marketing elektronických cigaret dětem.
Tyto právní předpisy mají zajistit, že nezletilým, kterým je v současnosti čtrnáct let nebo méně, nebudou nikdy legálně prodávány cigarety. Ve snaze získat mladší voliče kabinet rovněž uvedl, že bude pokračovat v reformách trhu s bydlením.
Vláda chce snížit míru inflace
Projev se dotknul také plnohodnotné ruské invaze na Ukrajině a konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. „Moji ministři budou úzce spolupracovat s mezinárodními partnery na podpoře Ukrajiny, posílení NATO a řešení nejnaléhavějších bezpečnostních výzev,“ píše se v projevu, podle něhož je vláda také „odhodlána bojovat proti antisemitismu“.
Vláda se v projevu zavázala, že přijme zodpovědná rozhodnutí o výdajích a půjčkách, aby pomohla snížit úroveň inflace. Z projevu vyplynulo, že konzervativní kabinet pravděpodobně brzy nesníží daně. Ministr financí Jeremy Hunt minulý měsíc uvedl, že by sice rád snížil daně v období před celostátními volbami, které se očekávají v roce 2024, ale takový krok by podle něj v současné době měl inflační charakter.
Konzervativci nabízejí pořád to samé, zní z opozice
Podle Reuters projev naznačoval, že Británie již vstoupila do volebního období. Opoziční labouristé mají v průzkumech veřejného mínění zhruba dvacetibodový náskok. Konzervativní strana se zmítá v obviněních ze sexuálních skandálů, je pod drobnohledem kvůli svým krokům během pandemie covidu-19 a je hluboce rozdělena ohledně své předvolební strategie. Sunak však doufá, že jeho program může situaci zvrátit.
Šéf labouristů Keir Starmer v prohlášení ke královu projevu, které bylo vydáno v noci, uvedl, že konzervativci stále nabízejí to samé. „Země stojí před volbou mezi proměněnou Labouristickou stranou, jež chce změnit zemi prostřednictvím vzrušujícího programu dlouhodobých reforem, a toryovskou stranou, která se vyznačuje pouze triky, rozdělením a dalšími stejnými kroky,“ řekl.
Zasedání parlamentu bylo poprvé od roku 1951 zahájeno proslovem krále, nikoliv královny. Předchozí panovnice Alžběta II. během své zhruba sedmdesátileté vlády pronesla 67 projevů. Dvakrát tak neučinila. Jednou, když byla těhotná, a podruhé v roce 2022, kdy kvůli svému zdravotnímu stavu pověřila tehdejšího prince Charlese, aby proslov přečetl místo ní. Královna Alžběta II. zemřela ve věku 96 let loni v září.
Tradice začíná prohlídkou sklepení
Ve Velké Británii se parlamentní volby konají jednou za čtyři roky nebo pět let. Funkční doba se přitom rozděluje na období zasedání parlamentu, z nichž každé je zhruba rok dlouhé a začíná slavnostním zahájením. Britský monarcha během události obvykle usedne na trůn a pronese projev, který vypracovala britská vláda. Panovník je při akci tradičně oblečený ve státním rouchu a na hlavě má posazenou korunu.
Když se král předtím vydá na cestu z Buckinghamského paláce do budovy parlamentu, zároveň s ním je v rámci tradice do sídla monarchy vyslán jeden ze zákonodárců jako symbolický rukojmí, aby se zajistil monarchův bezpečný návrat.
„Král opustí Buckinghamský palác ve dvou kočárech. V jednom sedí on a druhý je určen pro korunovační klenoty, a to korunu a žezlo. Král může do parlamentu vejít pouze jediným místem, kterým je Viktoriina věž. Poté jde rovnou do Sněmovny lordů,“ popsal ceremoniál zahraniční zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.
Den slavnostního zahájení tradičně začíná prohlídkou sklepů parlamentní budovy, kde se hledají výbušniny, což je narážkou na spiknutí z roku 1605. Tehdy se katoličtí spiklenci pod vedením Guye Fawkese pokusili vyhodit parlament s králem Jakubem I. do povětří.
Od doby, kdy se britský panovník Karel I. v roce 1642 pokusil zatknout zákonodárce a byl při tom sesazen, má monarcha zakázán vstup do Dolní sněmovny. Slavnostní zahájení se proto konalo v horní komoře parlamentu, a to ve Sněmovně lordů.
Do Dolní sněmovny je v rámci tradice poté vyslána bezpečnostní úřednice, aby předvolala zákonodárce. Ti jí na znamení nezávislosti zabouchnou dveře před nosem. Pracovnice poté třikrát zabuší na dveře, načež se zákonodárci vydají do Sněmovny lordů.
