Karel III. poprvé přečetl tradiční projev v parlamentu

Britský král Karel III. v úterý poprvé v roli panovníka slavnostně zahájil nové zasedací období parlamentu, přičemž nastínil legislativní program vlády. Konzervativní premiér Rishi Sunak a jeho kabinet se chtějí zaměřit na oživení ekonomiky po propadu způsobeném pandemií covidu-19 a plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajině. Zákonodárci mimo to chtějí zpřísnit tresty za znásilnění či postupně zvýšit minimální věk pro nákup cigaret.

„Dopady covidu-19 a ruské invaze na Ukrajině vytvořily pro Spojené království významné dlouhodobé výzvy. Proto je prioritou mé vlády učinit obtížná, ale nezbytná a dlouhodobá rozhodnutí, která tuto zemi změní k lepšímu,“ stálo ve vládním textu přečteném králem.

Britská vláda v projevu naznačila, že bude pokračovat ve zpřísňování trestů pro pachatele znásilnění. Chce také vytvořit „generaci bez kouření“ tím, že omezí prodej tabákových výrobků a prodej i marketing elektronických cigaret dětem.

Tyto právní předpisy mají zajistit, že nezletilým, kterým je v současnosti čtrnáct let nebo méně, nebudou nikdy legálně prodávány cigarety. Ve snaze získat mladší voliče kabinet rovněž uvedl, že bude pokračovat v reformách trhu s bydlením.

Vláda chce snížit míru inflace

Projev se dotknul také plnohodnotné ruské invaze na Ukrajině a konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. „Moji ministři budou úzce spolupracovat s mezinárodními partnery na podpoře Ukrajiny, posílení NATO a řešení nejnaléhavějších bezpečnostních výzev,“ píše se v projevu, podle něhož je vláda také „odhodlána bojovat proti antisemitismu“.

Vláda se v projevu zavázala, že přijme zodpovědná rozhodnutí o výdajích a půjčkách, aby pomohla snížit úroveň inflace. Z projevu vyplynulo, že konzervativní kabinet pravděpodobně brzy nesníží daně. Ministr financí Jeremy Hunt minulý měsíc uvedl, že by sice rád snížil daně v období před celostátními volbami, které se očekávají v roce 2024, ale takový krok by podle něj v současné době měl inflační charakter.

24 minut
Studio ČT24: Lukáš Dolanský o britském ceremoniálu
Zdroj: ČT24

Konzervativci nabízejí pořád to samé, zní z opozice

Podle Reuters projev naznačoval, že Británie již vstoupila do volebního období. Opoziční labouristé mají v průzkumech veřejného mínění zhruba dvacetibodový náskok. Konzervativní strana se zmítá v obviněních ze sexuálních skandálů, je pod drobnohledem kvůli svým krokům během pandemie covidu-19 a je hluboce rozdělena ohledně své předvolební strategie. Sunak však doufá, že jeho program může situaci zvrátit.

Šéf labouristů Keir Starmer v prohlášení ke královu projevu, které bylo vydáno v noci, uvedl, že konzervativci stále nabízejí to samé. „Země stojí před volbou mezi proměněnou Labouristickou stranou, jež chce změnit zemi prostřednictvím vzrušujícího programu dlouhodobých reforem, a toryovskou stranou, která se vyznačuje pouze triky, rozdělením a dalšími stejnými kroky,“ řekl.  

Zasedání parlamentu bylo poprvé od roku 1951 zahájeno proslovem krále, nikoliv královny. Předchozí panovnice Alžběta II. během své zhruba sedmdesátileté vlády pronesla 67 projevů. Dvakrát tak neučinila. Jednou, když byla těhotná, a podruhé v roce 2022, kdy kvůli svému zdravotnímu stavu pověřila tehdejšího prince Charlese, aby proslov přečetl místo ní. Královna Alžběta II. zemřela ve věku 96 let loni v září.

3 minuty
Události: Karel III. na první schůzi parlamentu
Zdroj: ČT24

Tradice začíná prohlídkou sklepení

Ve Velké Británii se parlamentní volby konají jednou za čtyři roky nebo pět let. Funkční doba se přitom rozděluje na období zasedání parlamentu, z nichž každé je zhruba rok dlouhé a začíná slavnostním zahájením. Britský monarcha během události obvykle usedne na trůn a pronese projev, který vypracovala britská vláda. Panovník je při akci tradičně oblečený ve státním rouchu a na hlavě má posazenou korunu. 

Když se král předtím vydá na cestu z Buckinghamského paláce do budovy parlamentu, zároveň s ním je v rámci tradice do sídla monarchy vyslán jeden ze zákonodárců jako symbolický rukojmí, aby se zajistil monarchův bezpečný návrat.

„Král opustí Buckinghamský palác ve dvou kočárech. V jednom sedí on a druhý je určen pro korunovační klenoty, a to korunu a žezlo. Král může do parlamentu vejít pouze jediným místem, kterým je Viktoriina věž. Poté jde rovnou do Sněmovny lordů,“ popsal ceremoniál zahraniční zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.  

Den slavnostního zahájení tradičně začíná prohlídkou sklepů parlamentní budovy, kde se hledají výbušniny, což je narážkou na spiknutí z roku 1605. Tehdy se katoličtí spiklenci pod vedením Guye Fawkese pokusili vyhodit parlament s králem Jakubem I. do povětří.

Od doby, kdy se britský panovník Karel I. v roce 1642 pokusil zatknout zákonodárce a byl při tom sesazen, má monarcha zakázán vstup do Dolní sněmovny. Slavnostní zahájení se proto konalo v horní komoře parlamentu, a to ve Sněmovně lordů.

Do Dolní sněmovny je v rámci tradice poté vyslána bezpečnostní úřednice, aby předvolala zákonodárce. Ti jí na znamení nezávislosti zabouchnou dveře před nosem. Pracovnice poté třikrát zabuší na dveře, načež se zákonodárci vydají do Sněmovny lordů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko navzdory slovům o příměří udeřilo na ukrajinské obce

Rusko přes jím vyhlášené třídenní příměří více než dvěstěkrát zasáhlo osm ukrajinských osad poblíž fronty v Záporožské oblasti, kde v důsledku útoků zemřela jedna žena, uvedl Reuters s odvoláním na šéfa oblastní správy Ivana Fedorova. Podle serveru Ukrinform útočilo také v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti a v Chersonské oblasti, kde si úder vyžádal jednu oběť. Rusko zase tvrdí, že Ukrajina dronem zasáhla budovu místní správy v ruském Bělgorodu.
09:59Aktualizovánopřed 15 mminutami

Pákistán po ostřelování hlásí mrtvé, exploze otřásly i indickými městy

AFP s odkazem na pákistánské představitele píše, že při pátečním indickém ostřelování Kašmíru v blízkosti faktické hranice s Pákistánem zahynuli čtyři lidé, včetně jednoho dítěte. Indická armáda zase dle Reuters tvrdí, že pákistánské ozbrojené síly podnikly v noci na pátek a v pátek brzy ráno „několik útoků“ pomocí bezpilotních letounů a dalších zbraní podél celé západní hranice Indie. Reuters později během dne informoval, že v indických městech byly slyšet další výbuchy.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útroby německého parlamentu skrývají památku na sovětské vojáky

Zvenčí je budova německého parlamentu slavná – její útroby ale skrývají památku, kterou důvěrně zná málokdo. Zanechali ji tam sovětští vojáci v posledních dnech nacistické diktatury.
před 1 hhodinou

Nového papeže čekají v USA nelehké úkoly, tamní vládu kritizoval

Zvolení prvního amerického papeže v dějinách katolické církve přivítala administrativa Donalda Trumpa. Ten mu gratuloval mezi prvními a výběr konkláve označil za poctu. Nový pontifik Lev XIV. přitom ještě jako kardinál kritizoval některé kroky vlády USA, především v oblasti imigrační politiky. Nový papež bude mít také nelehký úkol: sjednotit katolickou církev ve Spojených státech, která je hned po Brazílii, Mexiku a Filipínách na světě nejpočetnější. Zvlášť pravicové konzervativní proudy doufají, že opustí některé z liberálnějších postojů svého předchůdce. Amerika bude také čekat, jak se papež postaví například k omezování nošení zbraní nebo rodičovství stejnopohlavních párů, jež v minulosti kritizoval.
před 1 hhodinou

Kyjev i Budapešť hlásí odhalení špionů pracujících údajně pro druhou stranu

Ukrajinská tajná služba SBU podle svého pátečního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Kyjeva. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě země. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU. Maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó obvinění označil za propagandu a oznámil, že Budapešť vyhostila dva špiony s ukrajinským diplomatickým krytím. Kyjev v reakci následně vyhostil dvojici maďarských diplomatů.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Papež Lev XIV. v první mši slíbil vnesení světla do „temných nocí“

V Sixtinské kapli se dopoledne konala mše za nového papeže Lva XIV. Účastnili se jí kardinálové a také dvě ženy, které během ní přečetly úryvky z bible, napsal deník El País. V kázání, které začal anglicky a v němž pokračoval italsky, si Lev XIV. posteskl, že křesťanská víra je někdy považována za něco „pro slabé a málo inteligentní lidi“. Řekl také, že pokud někdo redukuje Ježíše na „jakéhosi charismatického vůdce nebo supermana“, je de facto ateista. Zároveň slíbil, že do „temných nocí“ světa vnese světlo.
13:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Francie a Polsko si při hrozbě útoku přijdou na pomoc, zavázali se Macron a Tusk

Francouzský prezident Emmanuel Macron a polský premiér Donald Tusk v pátek podepsali v Nancy na východě Francie smlouvu o přátelství a posílené spolupráci, informovaly agentury AFP a PAP. Bilaterální dohoda podle AFP svědčí o rostoucím vlivu Polska v Evropě tváří v tvář dnešnímu Rusku. Obě strany rovněž signovaly dohodu o civilní jaderné energetice, doplnila polská agentura PAP.
před 3 hhodinami

Ukrajina a ministři EU podpořili vznik tribunálu k ruským zločinům

Ukrajina a téměř dvě desítky evropských ministrů zahraničí v pátek ve Lvově podpořili vznik speciálního tribunálu, který by měl ke zodpovědnosti pohnat vládce Kremlu Vladimira Putina a další ruské lídry za plnohodnotnou vojenskou agresi proti Ukrajině, informuje Reuters. Mluvčí Kremlu na dotaz agentury TASS v reakci bez dalších podrobností uvedl, že vznik tribunálu nebude komentovat.
14:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...