Karel III. poprvé přečetl tradiční projev v parlamentu

Britský král Karel III. v úterý poprvé v roli panovníka slavnostně zahájil nové zasedací období parlamentu, přičemž nastínil legislativní program vlády. Konzervativní premiér Rishi Sunak a jeho kabinet se chtějí zaměřit na oživení ekonomiky po propadu způsobeném pandemií covidu-19 a plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajině. Zákonodárci mimo to chtějí zpřísnit tresty za znásilnění či postupně zvýšit minimální věk pro nákup cigaret.

„Dopady covidu-19 a ruské invaze na Ukrajině vytvořily pro Spojené království významné dlouhodobé výzvy. Proto je prioritou mé vlády učinit obtížná, ale nezbytná a dlouhodobá rozhodnutí, která tuto zemi změní k lepšímu,“ stálo ve vládním textu přečteném králem.

Britská vláda v projevu naznačila, že bude pokračovat ve zpřísňování trestů pro pachatele znásilnění. Chce také vytvořit „generaci bez kouření“ tím, že omezí prodej tabákových výrobků a prodej i marketing elektronických cigaret dětem.

Tyto právní předpisy mají zajistit, že nezletilým, kterým je v současnosti čtrnáct let nebo méně, nebudou nikdy legálně prodávány cigarety. Ve snaze získat mladší voliče kabinet rovněž uvedl, že bude pokračovat v reformách trhu s bydlením.

Vláda chce snížit míru inflace

Projev se dotknul také plnohodnotné ruské invaze na Ukrajině a konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. „Moji ministři budou úzce spolupracovat s mezinárodními partnery na podpoře Ukrajiny, posílení NATO a řešení nejnaléhavějších bezpečnostních výzev,“ píše se v projevu, podle něhož je vláda také „odhodlána bojovat proti antisemitismu“.

Vláda se v projevu zavázala, že přijme zodpovědná rozhodnutí o výdajích a půjčkách, aby pomohla snížit úroveň inflace. Z projevu vyplynulo, že konzervativní kabinet pravděpodobně brzy nesníží daně. Ministr financí Jeremy Hunt minulý měsíc uvedl, že by sice rád snížil daně v období před celostátními volbami, které se očekávají v roce 2024, ale takový krok by podle něj v současné době měl inflační charakter.

24 minut
Studio ČT24: Lukáš Dolanský o britském ceremoniálu
Zdroj: ČT24

Konzervativci nabízejí pořád to samé, zní z opozice

Podle Reuters projev naznačoval, že Británie již vstoupila do volebního období. Opoziční labouristé mají v průzkumech veřejného mínění zhruba dvacetibodový náskok. Konzervativní strana se zmítá v obviněních ze sexuálních skandálů, je pod drobnohledem kvůli svým krokům během pandemie covidu-19 a je hluboce rozdělena ohledně své předvolební strategie. Sunak však doufá, že jeho program může situaci zvrátit.

Šéf labouristů Keir Starmer v prohlášení ke královu projevu, které bylo vydáno v noci, uvedl, že konzervativci stále nabízejí to samé. „Země stojí před volbou mezi proměněnou Labouristickou stranou, jež chce změnit zemi prostřednictvím vzrušujícího programu dlouhodobých reforem, a toryovskou stranou, která se vyznačuje pouze triky, rozdělením a dalšími stejnými kroky,“ řekl.  

Zasedání parlamentu bylo poprvé od roku 1951 zahájeno proslovem krále, nikoliv královny. Předchozí panovnice Alžběta II. během své zhruba sedmdesátileté vlády pronesla 67 projevů. Dvakrát tak neučinila. Jednou, když byla těhotná, a podruhé v roce 2022, kdy kvůli svému zdravotnímu stavu pověřila tehdejšího prince Charlese, aby proslov přečetl místo ní. Královna Alžběta II. zemřela ve věku 96 let loni v září.

3 minuty
Události: Karel III. na první schůzi parlamentu
Zdroj: ČT24

Tradice začíná prohlídkou sklepení

Ve Velké Británii se parlamentní volby konají jednou za čtyři roky nebo pět let. Funkční doba se přitom rozděluje na období zasedání parlamentu, z nichž každé je zhruba rok dlouhé a začíná slavnostním zahájením. Britský monarcha během události obvykle usedne na trůn a pronese projev, který vypracovala britská vláda. Panovník je při akci tradičně oblečený ve státním rouchu a na hlavě má posazenou korunu. 

Když se král předtím vydá na cestu z Buckinghamského paláce do budovy parlamentu, zároveň s ním je v rámci tradice do sídla monarchy vyslán jeden ze zákonodárců jako symbolický rukojmí, aby se zajistil monarchův bezpečný návrat.

„Král opustí Buckinghamský palác ve dvou kočárech. V jednom sedí on a druhý je určen pro korunovační klenoty, a to korunu a žezlo. Král může do parlamentu vejít pouze jediným místem, kterým je Viktoriina věž. Poté jde rovnou do Sněmovny lordů,“ popsal ceremoniál zahraniční zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.  

Den slavnostního zahájení tradičně začíná prohlídkou sklepů parlamentní budovy, kde se hledají výbušniny, což je narážkou na spiknutí z roku 1605. Tehdy se katoličtí spiklenci pod vedením Guye Fawkese pokusili vyhodit parlament s králem Jakubem I. do povětří.

Od doby, kdy se britský panovník Karel I. v roce 1642 pokusil zatknout zákonodárce a byl při tom sesazen, má monarcha zakázán vstup do Dolní sněmovny. Slavnostní zahájení se proto konalo v horní komoře parlamentu, a to ve Sněmovně lordů.

Do Dolní sněmovny je v rámci tradice poté vyslána bezpečnostní úřednice, aby předvolala zákonodárce. Ti jí na znamení nezávislosti zabouchnou dveře před nosem. Pracovnice poté třikrát zabuší na dveře, načež se zákonodárci vydají do Sněmovny lordů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump pokračuje ve výpadech vůči Zelenskému. Ten doufá v pragmatismus

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu prohlásil, že kdyby Zelenskyj chtěl, mohl přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izraelská armáda převzala těla čtyř rukojmí od Červeného kříže

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek ráno v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy předalo Červenému kříži (ČK) rakve s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmí, která ozbrojenci unesli živá z jižního Izraele při svém útoku 7. října 2023. Izraelská armáda ve čtvrtek krátce nato oznámila, že těla od pracovníků ČK převzala, což potvrdila i kancelář premiéra Benjamina Netanjahua.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéfem FBI se stane Kash Patel, oddaný spojenec Trumpa

Republikány ovládaný Senát Spojených států potvrdil ve čtvrtek těsnou většinou Kashe Patela do funkce ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Informovala o tom agentura Reuters s tím, že v čele nejvýznamnější americké vyšetřovací agentury tak stane jeden z jejích častých kritiků a oddaný spojenec staronového prezidenta Donalda Trumpa.
před 8 hhodinami

Rétorika je vyhrocená, říká Vondráček. Trump podle něj „odhodil rukavice“

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček věří, že americký prezident Donald Trump má šanci zajistit na Ukrajině dlouhodobý mír a že o to také upřímně usiluje. Současná situace je podle něj dlouhodobě neudržitelná. Na dotazy moderátora v pořadu Interview ČT24 ohledně ruské války na Ukrajině, postoji k Moskvě či k Trumpově strategii pro ukončení konfliktu ale Vondráček jen málokdy vyjádřil jasný názor a radši se odvolával na „diplomatickou zdrženlivost“.
před 9 hhodinami

Zelenskyj: Kyjev je připraven dohodnout se s Trumpem o bezpečnosti a investicích

Ukrajina je připravena na silnou dohodu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o investicích a bezpečnosti, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s Trumpovým vyslancem pro rusko-ukrajinskou válku Keithem Kelloggem. Jeho návštěva v Kyjevě se konala v době, kdy se stupňují Trumpovy slovní výpady proti Zelenskému.
před 10 hhodinami

Evropa zahájila s USA jednání o clech

Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič zahájil ve Washingtonu se svými americkými protějšky rozhovory o clech. Snahou Evropské komise je odvrátit možné zavedení amerických cel na evropské výrobky, zejména na automobily.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Británie chce dostat na Ukrajinu desetitisíce vojáků, tíží ji historická lekce

Velká Británie se ujala iniciativy ohledně zajištění bezpečnostních záruk pro Kyjev po případném uzavření dohody o klidu zbraní. Premiér Keir Starmer představí USA plán na vyslání třiceti tisíc evropských vojáků na Ukrajinu v rámci mírové mise, píše Telegraph. Britové mají Rusko za hrozbu od špionážních kauz z dob studené války a otrav bývalých ruských agentů na britské půdě. Londýn se navíc poučil z neúspěšné politiky appeasementu, která ve 30. letech posílila Adolfa Hitlera.
před 14 hhodinami

Začaly přípravy na soud s jihokorejským prezidentem, hrozí mu až trest smrti

U okresního soudu v Soulu se konalo přípravné slyšení s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem, který čelí obvinění ze vzpoury kvůli prosincovému vyhlášení stanného práva. Poprvé v historii země je trestně stíhán současný prezident. Junovi hrozí trest smrti, nebo doživotní vězení.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...