Britský král Karel III. má svůj další portrét. Namalovala ho „první ultrarealistická humanoidní robotická umělkyně na světě“ se schválením Buckinghamského paláce. Říká si Ai-Da. Loni její obraz Alana Turinga překonal aukční rekord v oblasti umění vytvořeného humanoidem.
Robotická malířka si nejprve prohlédla několik dřívějších maleb krále Karla. V očích má kamery, které jí umožňují pořizování snímků. Následně pomocí AI algoritmů a své robotické paže, v níž udrží tužku či štětec, vytvořila řadu skic a přípravných maleb. Z nich zvolila finální portrét, který poté analyzovala pomocí počítačového vidění a algoritmů.
Malbu vytvořila z několika vrstev, což zahrnovalo zkoumání různých tónů barev, textury a tak dále. Tento obrázek byl ještě zvětšen, aby vznikl portrét s 3D texturou. Ai-Da Karlovu podobiznu navíc dokončila finálními tahy štětcem, popisuje postupy web robotické malířky.
Portrét od Ai-Dy má král Karel i jeho matka
„Velmi mě bavilo vytvářet tento portrét krále Karla III., který odráží jeho trvalý zájem o ochranu životního prostředí a jeho roli jako přemýšlivého, prozíravého monarchy,“ uvedla autorka portrétu.
Portrét nazvaný Algorithm King (Algoritmický král) prošel schválením Buckinghamského paláce, a Ai-Da se tak podle jejích provozovatelů stala prvním robotem, který kdy – oficiálně – namaloval panovníka. Byť přímo s králem se nesetkala.
Ai-Da nicméně neportrétovala britskou královskou rodinu poprvé. K výročí sedmdesáti let na trůně zobrazila už Alžbětu II. Zachytila pro panovnici typické perly, klobouk a stoický výraz, který ale narušila žlutými a zelenými „šmouhami“. „Chtěla bych její královské výsosti poděkovat za její oddanost a službu, kterou poskytla tolika lidem. Je to mimořádná a odvážná žena, která je naprosto věrná službě veřejnosti,“ uvedla tehdy Ai-Da.
Kdo skutečně „maluje“?
Portrét reprezentuje i změny, jimiž svět za dlouholetí vlády Alžběty II. prošel. V době jejího nástupu na trůn, v roce 1952, byla počítačová technologie ještě v plenkách. V následujících desetiletích vědci dosáhli velkých pokroků, které vedly až ke zrodu umělé inteligence.
Ai-Da přišla na svět v roce 2019. Robotku s umělou inteligencí navrhl v Oxfordu odborník na umění Aidan Meller a vyrobila ji společnost Engineered Arts ve Velké Británii. Na jejím vývoji se podílel tým programátorů, robotiků, odborníků na umění i psychologů a je aktualizována tak, aby stíhala pokroky v oblasti AI.
Byla přímo navržena jako humanoid, aby mohla tvořit umění. Na zjišťování, jestli autorkou maleb je „sama“ Ai-Da, nebo spíše tým, který za ní stojí, mají její provozovatelé odpověď.
„Stejně jako mnoho současných umělců má i Ai-Da ve studiu asistenty, kteří jí pomáhají v jednotlivých fázích tvůrčího procesu, míchají barvy, přesouvají plátno a tak dále, avšak kreativní interpretace obrazu je dílem Ai-Dy. Dílo je vytvořeno kombinací různých médií – digitálních procesů, algoritmů umělé inteligence, 3D tisku a akrylové barvy,“ ujišťují.
Marketing, nebo konkurence pro umění?
Existence Ai-Dy vede k zamýšlení, do jaké míry jde o marketingovou atrakci, a do jaké míry o konkurentku výtvarníků, kterou by měli brát vážně jako náznak, kam by se výtvarné umění zapojením AI mohlo ubírat. „Prostě se jí zeptáme,“ vysvětlil Meller BBC, jak si robotická umělkyně vybírá témata. K námětu a vytvoření svého dalšího portrétu dojde prý na základě dlouhých hovorů „o různých lidech“, což Ai-Dě umožňuje přístup k velkému množství dat.
Projekt Meller prezentuje jako „projekt etiky“. Cílem není vytvoření velmi schopného malíře, ale nastolení otázky, jestli „my lidé opravdu chceme, aby roboti tvořili umění, teď, když už to svedou“, vysvětlil před třemi lety pro The Guardian.
Ve stejném roce Ai-Da vystavovala na benátském bienále. Výstava s názvem Skok do metaverzu, tedy digitálního vesmíru, měla za cíl prozkoumat budoucnost lidstva ve světě, kde technologie umělé inteligence stále více zasahuje do každodenního života lidí. Čerpala při tom z Danteho představ očistce a pekla.
Prodává obrazy a přednáší v OSN
Humanoidní robotka se na sebe snaží vydělat. Loni její dílo dražila aukční síň Sotheby's, prodalo se za 1,1 milionu dolarů, což značně převýšilo očekávané maximum 180 tisíc dolarů. Nabízeným obrazem byl opět portrét – tentokrát britského matematika Alana Turinga, mimo jiné autora takzvaného Turingova testu, jehož cílem je ověřit, zda je stroj schopen myslet jako člověk.
„Tato aukce je důležitým momentem pro výtvarné umění, kde umělecká díla Ai-Dy přitahují pozornost k uměleckému světu a společenským změnám, zatímco se potýkáme s nastupující érou AI,“ uvedl tehdy Meller. Ai-Dě se poštěstilo být vůbec první humanoidní robotickou umělkyní, jejíž tvorbu dražila významná aukční síň.
O umělé inteligenci Ai-Da i „přednáší“. Letos se třeba účastnila summitu o AI, kterou pořádala Organizace spojených národů v Ženevě. Doprovodila Aidana Mellera na diskusi o budoucnosti AI. „Je mi ctí podpořit OSN v její misi prosazovat etické a odpovědné využívání umělé inteligence,“ stojí v Ai-Dině prohlášení.
