Zemřela britská královna Alžběta II. Novým panovníkem je Karel III.

Ve věku 96 let zemřela britská královna Alžběta II. Informaci o úmrtí večer zveřejnil královský palác. Novým panovníkem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska se stal její syn princ Charles. Ve svém prvním prohlášení jako král Karel III. uvedl, že truchlí kvůli odchodu vážené panovnice a milované matky. Alžběta II. zemřela na skotském zámku Balmoral, kam za ní během čtvrtka přijeli členové rodiny. Ještě v úterý královna plnila své pracovní povinnosti, když jmenovala do funkce premiérku Liz Trussovou.

On-line přenos

Smrt Alžběty II.

  • 21:50

    Oficiální britské loučení s královnou Alžbětou II. končí a spolu s ním i tento přenos. Děkujeme za pozornost.

  • 20:43

    Státní smutek bude ve Spojeném království na žádost nového krále Karla III. pokračovat do 26. září.

  • 20:30

    Během soukromého obřadu v rodinné hrobce se s královnou bez přítomnosti médií loučí členové královské rodiny. Jde o poslední část pohřebního dne a závěrečné rozloučení s panovnicí. Alžběta II. spočine po boku svého manžela prince Philipa, vévody z Edinburghu, který zemřel loni v dubnu.

„Královna zemřela dnes odpoledne pokojně na zámku Balmoral,“ oznámil krátce po půl sedmé místního času Buckinghamský palác. Na sídle britských panovníků v Londýně i na hradu Windsor byla spuštěna vlajka na půl žerdi, veřejnoprávní stanice BBC zahrála hymnu.

„V období smutku a přeměn bude mě i moji rodinu utěšovat vědomí toho, jakému respektu a široké oblibě se královna těšila,“ napsal nový král Karel III. v prvním prohlášení bezprostředně po oznámení skonu Alžběty. Je si vědom toho, že její odchod těžce pocítí lidé v Británii i po celém světě. 

V pátek vystoupí nový panovník s projevem k národu.

Následníkem trůnu se nyní stal Karlův syn William, který má nově titul vévoda z Cornwallu, jeho manželka Catherine je pak vévodkyní z Cornwallu.

Camilla, manželka krále Karla III., se stala královnou manželkou.

Pozornost se na zdravotní stav královny upřela poté, co její lékaři dali ve čtvrtek najevo, že jsou jím znepokojeni. Následně se za královnou do zámku Balmoral ve Skotsku sjeli členové rodiny.

Zprávu o královnině smrti připevnili k branám Buckinghamského paláce dva zaměstnanci ve smutečních oblecích. Před panovnickým sídlem v Londýně se už před oznámením navzdory dešti shromáždil velký dav, někteří lidé po zprávě o smrti královny propukli v pláč. Lidé se setkali i u hradu Windsor, kde se podobně jako u Buckinghamského paláce ukázala duha, a také ve Skotsku u Balmoralu.

Oznámení o úmrtí královny Alžběty na plotě před palácem Holyroodhouse v Holyroodu ve skotském Edinburghu
Zdroj: Lee Smith/Reuters

Alžběta II. se narodila jako Elisabeth Alexandra Mary Mountbattenová-Windsorová, nejstarší dcera Alberta, vévody z Yorku, a Alžběty, rozené lady Bowesové-Lyonové.

Její otec se stal králem po překvapivé abdikaci svého bratra Edwarda VIII. v prosinci 1936 a vládl jako Jiří VI.

Jako šestá žena v historii usedla Alžběta na britský trůn v únoru 1952. Oficiálně korunována královnou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a ostatních držav a území byla 2. června 1953 ve Westminsterském opatství. V té době jí bylo 27 let.

Z Buckinghamského paláce pak přihlížela rozpadu koloniální říše, vstupu Velké Británie do Evropských společenství, odchodu země z EU, rozmachu elektronických médií a internetu i celosvětové pandemii covidu-19.

  • Narodila se 21. dubna 1926 jako Elisabeth Alexandra Mary Windsorová, nejstarší dcera Alberta, vévody z Yorku, a Alžběty, rozené lady Bowesové-Lyonové. Její otec byl druhým v následnické linii. Alžběta dostala titul Její královská výsost princezna Alžběta z Yorku.
  • Po abdikaci krále Edwarda VIII. na trůn nastupuje Alžbětin otec jako Jiří VI. a z Alžběty se v listopadu 1936 stává korunní princezna. Získává titul Její královská výsost princezna Alžběta.
  • V listopadu 1947 se vdává za Philipa Mountbattena, původem řeckého a dánského prince, který se však kvůli sňatku s následnicí britského trůnu svých titulů vzdal. O rok později, 14. listopadu 1948 se dvojici narodí princ Charles, následník trůnu, a 15. srpna 1950 princezna Anna.
  • Během pobytu v Keni 6. února 1952 zastihla princeznu Alžbětu zpráva o úmrtí jejího otce. Alžběta se oficiálně stává panovnicí. Korunovace se ve Westminsterském opatství odehraje 2. června následujícího roku a televize BBC ji vysílá v přímém přenosu.
  • V roce 1953 se panovnice vydává na sedmiměsíční cestu po zemích Společenství. Absolvuje během ní více než 40 tisíc mil.
  • Třetí potomek, princ Andrew, se královně narodil 19. února 1960. Nejmladší syn, princ Edward, přišel na svět 10. března 1964. Kvůli těmto dvěma těhotenstvím královna vynechala slavnostní otevření parlamentu. Šlo o jediné dva případy, kdy tuto událost během své vlády zmeškala.
  • V roce 1977 oslavila panovnice stříbrné jubileum, do Londýna při této příležitosti přijelo 11 milionů turistů.
  • V roce 1981 čelila dvěma pokusům o atentát. V červnu během slavnostní vojenské přehlídky Trooping the Colour vypálil na královnu 17letý mladík šest střel. Náboje byly slepé, útočník strávil ve vězení tři roky. V říjnu, při Alžbětině návštěvě Nového Zélandu, střelec královnu jedoucí v koloně minul. I on byl odsouzen ke třem letům vězení.
  • V červenci 1981 se Alžbětin syn Charles žení s lady Dianou Spencerovou. Z manželství následníka trůny vzešli dva synové, William a Henry. Charles a Diana se rozvedli v roce 1996.
  • V roce 1991 během cesty po Spojených státech promluvila Alžběta II. jako první britský monarcha v americkém Kongresu.
  • Po smrti princezny Diany v srpnu 1997 čelí královna i celá královská rodina nezvykle tvrdé kritice veřejnosti. Alžběta zažívá jedno z nejobtížnějších období své vlády a obrací se na veřejnost v nezvykle otevřených projevech. Připouští, že monarchie přežívá jen díky podpoře veřejnosti.
  • V únoru 2002 umírá Alžbětina mladší sestra Margaret, o měsíc později i její matka Alžběta.
  • Nejen Velká Británie, ale i všechny ostatní země Společenství oslavují v roce 2012 šedesát let vlády Alžběty II. V Británii trvají hlavní oslavy čtyři dny, je kvůli nim dokonce mimořádně vyhlášen státní svátek.
  • 9. září 2015 se stává nejdéle vládnoucím monarchou v dějinách Británie, překonala královnu Viktorii, která vládla 63 let a 216 dní. Po smrti thajského krále Pchúmipchona Adundéta v říjnu 2016 se stává také nejdéle sloužícím panovníkem světa a v roce 2019 po smrti lucemburského velkovévody Jeana i nejstarším monarchou světa.
  • Po delších zdravotních problémech umírá 9. dubna 2021 Alžbětin manžel Philip. Pohřeb vévody z Edinburghu se kvůli přísným epidemickým opařením koná s vyloučením veřejnosti na hradě Windsor 17. dubna.
  • Královna Alžběta II. zemřela 8. září 2022 ve věku 96 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Podle Macinky Česko přišlo v Orbánovi o spojence, Havlíček poblahopřál vítězi

Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy, řekl pro CNN Prima News vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) poblahopřál Péteru Magyarovi k přesvědčivému vítězství. O Orbánově prohře podle něj rozhodla po 16 letech jeho vlády „únava materiálu“, lidé chtěli změnu.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

Evropa vítá vítězství Tiszy

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.
včeraAktualizovánopřed 15 mminutami

Magyar ohlásil vítězství ve volbách, mluvil o spolupráci v rámci V4

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách. Získalo podle něho bezprecedentní mandát. Magyar zdůraznil, že chce být spolehlivým partnerem v Evropské unii a NATO. Prohlásil také, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské skupiny, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko.
včeraAktualizovánopřed 28 mminutami

Tisza má nakročeno k ústavní většině

Maďarské parlamentní volby vyhrála opoziční Tisza. Péter Magyar řekl, že jeho strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vzdušné údery na severovýchodě Nigérie zřejmě zabily nejméně sto lidí

Vzdušné údery nigerijského letectva na severovýchodě země v sobotu zabily desítky lidí, píše agentura AFP s odkazem na obyvatele a lidskoprávní skupinu Amnesty International (AI). Zdroje se rozcházejí, pokud jde o přesnou bilanci obětí. Zatímco AI na síti X informovala o nejméně stovce mrtvých a 35 těžce zraněných, místní představitel hovořil o dvou stech mrtvých a zraněných.
před 5 hhodinami
Načítání...