Zemřela britská královna Alžběta II. Novým panovníkem je Karel III.

Ve věku 96 let zemřela britská královna Alžběta II. Informaci o úmrtí večer zveřejnil královský palác. Novým panovníkem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska se stal její syn princ Charles. Ve svém prvním prohlášení jako král Karel III. uvedl, že truchlí kvůli odchodu vážené panovnice a milované matky. Alžběta II. zemřela na skotském zámku Balmoral, kam za ní během čtvrtka přijeli členové rodiny. Ještě v úterý královna plnila své pracovní povinnosti, když jmenovala do funkce premiérku Liz Trussovou.

On-line přenos

Smrt Alžběty II.

  • 21:50

    Oficiální britské loučení s královnou Alžbětou II. končí a spolu s ním i tento přenos. Děkujeme za pozornost.

  • 20:43

    Státní smutek bude ve Spojeném království na žádost nového krále Karla III. pokračovat do 26. září.

  • 20:30

    Během soukromého obřadu v rodinné hrobce se s královnou bez přítomnosti médií loučí členové královské rodiny. Jde o poslední část pohřebního dne a závěrečné rozloučení s panovnicí. Alžběta II. spočine po boku svého manžela prince Philipa, vévody z Edinburghu, který zemřel loni v dubnu.

„Královna zemřela dnes odpoledne pokojně na zámku Balmoral,“ oznámil krátce po půl sedmé místního času Buckinghamský palác. Na sídle britských panovníků v Londýně i na hradu Windsor byla spuštěna vlajka na půl žerdi, veřejnoprávní stanice BBC zahrála hymnu.

„V období smutku a přeměn bude mě i moji rodinu utěšovat vědomí toho, jakému respektu a široké oblibě se královna těšila,“ napsal nový král Karel III. v prvním prohlášení bezprostředně po oznámení skonu Alžběty. Je si vědom toho, že její odchod těžce pocítí lidé v Británii i po celém světě. 

V pátek vystoupí nový panovník s projevem k národu.

Následníkem trůnu se nyní stal Karlův syn William, který má nově titul vévoda z Cornwallu, jeho manželka Catherine je pak vévodkyní z Cornwallu.

Camilla, manželka krále Karla III., se stala královnou manželkou.

Pozornost se na zdravotní stav královny upřela poté, co její lékaři dali ve čtvrtek najevo, že jsou jím znepokojeni. Následně se za královnou do zámku Balmoral ve Skotsku sjeli členové rodiny.

Zprávu o královnině smrti připevnili k branám Buckinghamského paláce dva zaměstnanci ve smutečních oblecích. Před panovnickým sídlem v Londýně se už před oznámením navzdory dešti shromáždil velký dav, někteří lidé po zprávě o smrti královny propukli v pláč. Lidé se setkali i u hradu Windsor, kde se podobně jako u Buckinghamského paláce ukázala duha, a také ve Skotsku u Balmoralu.

Oznámení o úmrtí královny Alžběty na plotě před palácem Holyroodhouse v Holyroodu ve skotském Edinburghu
Zdroj: Lee Smith/Reuters

Alžběta II. se narodila jako Elisabeth Alexandra Mary Mountbattenová-Windsorová, nejstarší dcera Alberta, vévody z Yorku, a Alžběty, rozené lady Bowesové-Lyonové.

Její otec se stal králem po překvapivé abdikaci svého bratra Edwarda VIII. v prosinci 1936 a vládl jako Jiří VI.

Jako šestá žena v historii usedla Alžběta na britský trůn v únoru 1952. Oficiálně korunována královnou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a ostatních držav a území byla 2. června 1953 ve Westminsterském opatství. V té době jí bylo 27 let.

Z Buckinghamského paláce pak přihlížela rozpadu koloniální říše, vstupu Velké Británie do Evropských společenství, odchodu země z EU, rozmachu elektronických médií a internetu i celosvětové pandemii covidu-19.

  • Narodila se 21. dubna 1926 jako Elisabeth Alexandra Mary Windsorová, nejstarší dcera Alberta, vévody z Yorku, a Alžběty, rozené lady Bowesové-Lyonové. Její otec byl druhým v následnické linii. Alžběta dostala titul Její královská výsost princezna Alžběta z Yorku.
  • Po abdikaci krále Edwarda VIII. na trůn nastupuje Alžbětin otec jako Jiří VI. a z Alžběty se v listopadu 1936 stává korunní princezna. Získává titul Její královská výsost princezna Alžběta.
  • V listopadu 1947 se vdává za Philipa Mountbattena, původem řeckého a dánského prince, který se však kvůli sňatku s následnicí britského trůnu svých titulů vzdal. O rok později, 14. listopadu 1948 se dvojici narodí princ Charles, následník trůnu, a 15. srpna 1950 princezna Anna.
  • Během pobytu v Keni 6. února 1952 zastihla princeznu Alžbětu zpráva o úmrtí jejího otce. Alžběta se oficiálně stává panovnicí. Korunovace se ve Westminsterském opatství odehraje 2. června následujícího roku a televize BBC ji vysílá v přímém přenosu.
  • V roce 1953 se panovnice vydává na sedmiměsíční cestu po zemích Společenství. Absolvuje během ní více než 40 tisíc mil.
  • Třetí potomek, princ Andrew, se královně narodil 19. února 1960. Nejmladší syn, princ Edward, přišel na svět 10. března 1964. Kvůli těmto dvěma těhotenstvím královna vynechala slavnostní otevření parlamentu. Šlo o jediné dva případy, kdy tuto událost během své vlády zmeškala.
  • V roce 1977 oslavila panovnice stříbrné jubileum, do Londýna při této příležitosti přijelo 11 milionů turistů.
  • V roce 1981 čelila dvěma pokusům o atentát. V červnu během slavnostní vojenské přehlídky Trooping the Colour vypálil na královnu 17letý mladík šest střel. Náboje byly slepé, útočník strávil ve vězení tři roky. V říjnu, při Alžbětině návštěvě Nového Zélandu, střelec královnu jedoucí v koloně minul. I on byl odsouzen ke třem letům vězení.
  • V červenci 1981 se Alžbětin syn Charles žení s lady Dianou Spencerovou. Z manželství následníka trůny vzešli dva synové, William a Henry. Charles a Diana se rozvedli v roce 1996.
  • V roce 1991 během cesty po Spojených státech promluvila Alžběta II. jako první britský monarcha v americkém Kongresu.
  • Po smrti princezny Diany v srpnu 1997 čelí královna i celá královská rodina nezvykle tvrdé kritice veřejnosti. Alžběta zažívá jedno z nejobtížnějších období své vlády a obrací se na veřejnost v nezvykle otevřených projevech. Připouští, že monarchie přežívá jen díky podpoře veřejnosti.
  • V únoru 2002 umírá Alžbětina mladší sestra Margaret, o měsíc později i její matka Alžběta.
  • Nejen Velká Británie, ale i všechny ostatní země Společenství oslavují v roce 2012 šedesát let vlády Alžběty II. V Británii trvají hlavní oslavy čtyři dny, je kvůli nim dokonce mimořádně vyhlášen státní svátek.
  • 9. září 2015 se stává nejdéle vládnoucím monarchou v dějinách Británie, překonala královnu Viktorii, která vládla 63 let a 216 dní. Po smrti thajského krále Pchúmipchona Adundéta v říjnu 2016 se stává také nejdéle sloužícím panovníkem světa a v roce 2019 po smrti lucemburského velkovévody Jeana i nejstarším monarchou světa.
  • Po delších zdravotních problémech umírá 9. dubna 2021 Alžbětin manžel Philip. Pohřeb vévody z Edinburghu se kvůli přísným epidemickým opařením koná s vyloučením veřejnosti na hradě Windsor 17. dubna.
  • Královna Alžběta II. zemřela 8. září 2022 ve věku 96 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že je připraven o citlivých otázkách jednat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
09:56Aktualizovánopřed 2 mminutami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 7 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA. Francie sankce důrazně odsoudila, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 12 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 14 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 18 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...