Biden podepsal zákon o půjčce a pronájmu, který zajistí všestrannou pomoc Ukrajině

Americký prezident Joe Biden podepsal smlouvu o půjčce a pronájmu vojenské techniky pro Ukrajinu. Díky obdobné smlouvě dodávaly Spojené státy vojenskou techniku ve čtyřicátých letech Velké Británii a Sovětskému svazu. Země tak dokázaly účinně bojovat proti nacistickému Německu.

Zákon o půjčce a pronájmu pojmenovaný Obrana ukrajinské demokracie umožní americké administrativě snazší zásobování Kyjeva vojenskou technikou, ale i humanitární a potravinovou pomocí, uvedl zpravodaj ČT v USA David Miřejovský. 

„Cena za boj je vysoká, ale ustoupit agresi by bylo ještě dražší,“ řekl Biden před novináři, kteří přihlíželi podpisu zákona. Prezident také hovořil o „důležitém nástroji na podporu ukrajinské vlády a lidu v jejich boji za obranu země a demokracie“.

Americký prezident je díky normě oprávněn až do roku 2023 půjčovat nebo pronajímat vojenské vybavení Ukrajině a dalším státům ve východní Evropě postiženým ruskou válkou, píše agentura DPA. 

Pro zákon ve Sněmovně reprezentantů 28. dubna hlasovalo 417 zákonodárců, proti se jich postavilo jen deset. Jen několik týdnů předtím jej jednomyslně schválil Senát, což je v dnešním rozpolceném Kongresu vzácný projev shody stran, poznamenává The Washington Post.

Další americké sankce proti Rusku

Prezident zákon podepsal jen pár hodin poté, co Spojené státy uvalily na Rusko další sankce. Tentokrát míří na vysoké manažery bank, průmyslové podniky pracující pro armádu, státní média, velitele vojsk i konkrétní vojáky, kteří se podíleli na masakru ukrajinských civilistů ve městě Buča.

Prezident také žádá Kongres o souhlas se zabavováním majetku ruských oligarchů. Americká vláda nechala vytvořit speciální tým, který pátrá po zahraničním majetku osob na sankčních seznamech. Výnosy z prodeje nemovitostí nebo třeba jachet představitelů Putinova režimu by následně měla získat Ukrajina jako náhrady za válečné škody. Podobný mechanismus plánuje i Evropská unie. 

Program pomohl porazit hitlerovské Německo

Současná smlouva je obdobou amerického programu o půjčce a pronájmu, který pomáhal spojencům za druhé světové války. Prezident USA Franklin D. Roosevelt podepsal Lend-Lease Act v březnu 1941.

Spojené státy v rámci tohoto programu dodaly spojencům materiál v hodnotě 50 miliard dolarů (608 miliard dolarů v roce 2020), včetně 11,3 miliardy dolarů Sovětskému svazu, uvedl ve svém článku Robert Coalson, který je hlavním korespondentem Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL).

„Kromě toho velká část pomoci v hodnotě 31 miliard dolarů zaslané Spojenému království byla také předána Sovětskému svazu prostřednictvím konvojů přes Barentsovo moře do Murmansku,“ uvedl Coalson. 

V čem byl význam programu největší

Nejviditelnější částí pomoci Spojených států Sovětskému svazu bylo více než 400 tisíc džípů a nákladních automobilů, 14 tisíc letadel, osm tisíc traktorů a stavebních vozidel a 13 tisíc bojových tanků.

Autor zmiňuje i historika Borise Sokolova, který pro RFE/RL uvedl, že skutečný význam programu pro sovětské válečné úsilí spočíval v tom, že pokrýval „citlivá místa“ sovětské výroby – například benzin, letecké palivo, výbušniny, hliník či neželezné kovy. 

Program Lend-Lease také poskytoval více než 35 tisíc radiopřijímačů a 32 tisíc motocyklů. Autor článku zmiňuje i to, že více než 20 tisíc mobilních raketometů Kaťuša bylo namontováno na podvozcích amerických nákladních automobilů Studebaker.

Stalin i Chruščov americkou pomoc vysoce oceňovali

Přestože byl význam americké pomoci později v dobách studené války ze sovětské strany zmenšován, Coalson připomněl, že nejznámějším oceněním této pomoci je přípitek sovětského diktátora Josifa Stalina na konferenci v Teheránu v listopadu 1943. Při setkání s britským premiérem Winstonem Churchillem a americkým prezidentem Rooseveltem řekl: „Chci vám říct, co z ruského hlediska udělali prezident a Spojené státy pro vítězství v této válce. … Nejdůležitější věci v této válce jsou stroje… Spojené státy jsou zemí strojů. Bez strojů, které jsme obdrželi prostřednictvím Lend-Lease, bychom válku prohráli.“

Stejný názor vyslovil i Nikita Chruščov. „Kdyby nám Spojené státy nepomohly, válku bychom nevyhráli,“ napsal ve svých pamětech. „Jeden na jednoho proti Hitlerovu Německu bychom jeho nápor nevydrželi a válku bychom prohráli. Nikdo o tom oficiálně nemluví a myslím, že Stalin nikdy nezanechal žádné písemné stopy svého názoru, ale mohu říci, že tento názor několikrát vyjádřil v rozhovorech se mnou.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 5 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 21 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 31 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 49 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...