Biden podepsal zákon o půjčce a pronájmu, který zajistí všestrannou pomoc Ukrajině

Americký prezident Joe Biden podepsal smlouvu o půjčce a pronájmu vojenské techniky pro Ukrajinu. Díky obdobné smlouvě dodávaly Spojené státy vojenskou techniku ve čtyřicátých letech Velké Británii a Sovětskému svazu. Země tak dokázaly účinně bojovat proti nacistickému Německu.

Zákon o půjčce a pronájmu pojmenovaný Obrana ukrajinské demokracie umožní americké administrativě snazší zásobování Kyjeva vojenskou technikou, ale i humanitární a potravinovou pomocí, uvedl zpravodaj ČT v USA David Miřejovský. 

„Cena za boj je vysoká, ale ustoupit agresi by bylo ještě dražší,“ řekl Biden před novináři, kteří přihlíželi podpisu zákona. Prezident také hovořil o „důležitém nástroji na podporu ukrajinské vlády a lidu v jejich boji za obranu země a demokracie“.

Americký prezident je díky normě oprávněn až do roku 2023 půjčovat nebo pronajímat vojenské vybavení Ukrajině a dalším státům ve východní Evropě postiženým ruskou válkou, píše agentura DPA. 

Pro zákon ve Sněmovně reprezentantů 28. dubna hlasovalo 417 zákonodárců, proti se jich postavilo jen deset. Jen několik týdnů předtím jej jednomyslně schválil Senát, což je v dnešním rozpolceném Kongresu vzácný projev shody stran, poznamenává The Washington Post.

Další americké sankce proti Rusku

Prezident zákon podepsal jen pár hodin poté, co Spojené státy uvalily na Rusko další sankce. Tentokrát míří na vysoké manažery bank, průmyslové podniky pracující pro armádu, státní média, velitele vojsk i konkrétní vojáky, kteří se podíleli na masakru ukrajinských civilistů ve městě Buča.

Prezident také žádá Kongres o souhlas se zabavováním majetku ruských oligarchů. Americká vláda nechala vytvořit speciální tým, který pátrá po zahraničním majetku osob na sankčních seznamech. Výnosy z prodeje nemovitostí nebo třeba jachet představitelů Putinova režimu by následně měla získat Ukrajina jako náhrady za válečné škody. Podobný mechanismus plánuje i Evropská unie. 

Program pomohl porazit hitlerovské Německo

Současná smlouva je obdobou amerického programu o půjčce a pronájmu, který pomáhal spojencům za druhé světové války. Prezident USA Franklin D. Roosevelt podepsal Lend-Lease Act v březnu 1941.

Spojené státy v rámci tohoto programu dodaly spojencům materiál v hodnotě 50 miliard dolarů (608 miliard dolarů v roce 2020), včetně 11,3 miliardy dolarů Sovětskému svazu, uvedl ve svém článku Robert Coalson, který je hlavním korespondentem Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL).

„Kromě toho velká část pomoci v hodnotě 31 miliard dolarů zaslané Spojenému království byla také předána Sovětskému svazu prostřednictvím konvojů přes Barentsovo moře do Murmansku,“ uvedl Coalson. 

V čem byl význam programu největší

Nejviditelnější částí pomoci Spojených států Sovětskému svazu bylo více než 400 tisíc džípů a nákladních automobilů, 14 tisíc letadel, osm tisíc traktorů a stavebních vozidel a 13 tisíc bojových tanků.

Autor zmiňuje i historika Borise Sokolova, který pro RFE/RL uvedl, že skutečný význam programu pro sovětské válečné úsilí spočíval v tom, že pokrýval „citlivá místa“ sovětské výroby – například benzin, letecké palivo, výbušniny, hliník či neželezné kovy. 

Program Lend-Lease také poskytoval více než 35 tisíc radiopřijímačů a 32 tisíc motocyklů. Autor článku zmiňuje i to, že více než 20 tisíc mobilních raketometů Kaťuša bylo namontováno na podvozcích amerických nákladních automobilů Studebaker.

Stalin i Chruščov americkou pomoc vysoce oceňovali

Přestože byl význam americké pomoci později v dobách studené války ze sovětské strany zmenšován, Coalson připomněl, že nejznámějším oceněním této pomoci je přípitek sovětského diktátora Josifa Stalina na konferenci v Teheránu v listopadu 1943. Při setkání s britským premiérem Winstonem Churchillem a americkým prezidentem Rooseveltem řekl: „Chci vám říct, co z ruského hlediska udělali prezident a Spojené státy pro vítězství v této válce. … Nejdůležitější věci v této válce jsou stroje… Spojené státy jsou zemí strojů. Bez strojů, které jsme obdrželi prostřednictvím Lend-Lease, bychom válku prohráli.“

Stejný názor vyslovil i Nikita Chruščov. „Kdyby nám Spojené státy nepomohly, válku bychom nevyhráli,“ napsal ve svých pamětech. „Jeden na jednoho proti Hitlerovu Německu bychom jeho nápor nevydrželi a válku bychom prohráli. Nikdo o tom oficiálně nemluví a myslím, že Stalin nikdy nezanechal žádné písemné stopy svého názoru, ale mohu říci, že tento názor několikrát vyjádřil v rozhovorech se mnou.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 21 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 24 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 52 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 4 hhodinami
Načítání...