Biden podepsal zákon o půjčce a pronájmu, který zajistí všestrannou pomoc Ukrajině

Americký prezident Joe Biden podepsal smlouvu o půjčce a pronájmu vojenské techniky pro Ukrajinu. Díky obdobné smlouvě dodávaly Spojené státy vojenskou techniku ve čtyřicátých letech Velké Británii a Sovětskému svazu. Země tak dokázaly účinně bojovat proti nacistickému Německu.

Zákon o půjčce a pronájmu pojmenovaný Obrana ukrajinské demokracie umožní americké administrativě snazší zásobování Kyjeva vojenskou technikou, ale i humanitární a potravinovou pomocí, uvedl zpravodaj ČT v USA David Miřejovský. 

„Cena za boj je vysoká, ale ustoupit agresi by bylo ještě dražší,“ řekl Biden před novináři, kteří přihlíželi podpisu zákona. Prezident také hovořil o „důležitém nástroji na podporu ukrajinské vlády a lidu v jejich boji za obranu země a demokracie“.

Americký prezident je díky normě oprávněn až do roku 2023 půjčovat nebo pronajímat vojenské vybavení Ukrajině a dalším státům ve východní Evropě postiženým ruskou válkou, píše agentura DPA. 

Pro zákon ve Sněmovně reprezentantů 28. dubna hlasovalo 417 zákonodárců, proti se jich postavilo jen deset. Jen několik týdnů předtím jej jednomyslně schválil Senát, což je v dnešním rozpolceném Kongresu vzácný projev shody stran, poznamenává The Washington Post.

Další americké sankce proti Rusku

Prezident zákon podepsal jen pár hodin poté, co Spojené státy uvalily na Rusko další sankce. Tentokrát míří na vysoké manažery bank, průmyslové podniky pracující pro armádu, státní média, velitele vojsk i konkrétní vojáky, kteří se podíleli na masakru ukrajinských civilistů ve městě Buča.

Prezident také žádá Kongres o souhlas se zabavováním majetku ruských oligarchů. Americká vláda nechala vytvořit speciální tým, který pátrá po zahraničním majetku osob na sankčních seznamech. Výnosy z prodeje nemovitostí nebo třeba jachet představitelů Putinova režimu by následně měla získat Ukrajina jako náhrady za válečné škody. Podobný mechanismus plánuje i Evropská unie. 

Program pomohl porazit hitlerovské Německo

Současná smlouva je obdobou amerického programu o půjčce a pronájmu, který pomáhal spojencům za druhé světové války. Prezident USA Franklin D. Roosevelt podepsal Lend-Lease Act v březnu 1941.

Spojené státy v rámci tohoto programu dodaly spojencům materiál v hodnotě 50 miliard dolarů (608 miliard dolarů v roce 2020), včetně 11,3 miliardy dolarů Sovětskému svazu, uvedl ve svém článku Robert Coalson, který je hlavním korespondentem Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL).

„Kromě toho velká část pomoci v hodnotě 31 miliard dolarů zaslané Spojenému království byla také předána Sovětskému svazu prostřednictvím konvojů přes Barentsovo moře do Murmansku,“ uvedl Coalson. 

V čem byl význam programu největší

Nejviditelnější částí pomoci Spojených států Sovětskému svazu bylo více než 400 tisíc džípů a nákladních automobilů, 14 tisíc letadel, osm tisíc traktorů a stavebních vozidel a 13 tisíc bojových tanků.

Autor zmiňuje i historika Borise Sokolova, který pro RFE/RL uvedl, že skutečný význam programu pro sovětské válečné úsilí spočíval v tom, že pokrýval „citlivá místa“ sovětské výroby – například benzin, letecké palivo, výbušniny, hliník či neželezné kovy. 

Program Lend-Lease také poskytoval více než 35 tisíc radiopřijímačů a 32 tisíc motocyklů. Autor článku zmiňuje i to, že více než 20 tisíc mobilních raketometů Kaťuša bylo namontováno na podvozcích amerických nákladních automobilů Studebaker.

Stalin i Chruščov americkou pomoc vysoce oceňovali

Přestože byl význam americké pomoci později v dobách studené války ze sovětské strany zmenšován, Coalson připomněl, že nejznámějším oceněním této pomoci je přípitek sovětského diktátora Josifa Stalina na konferenci v Teheránu v listopadu 1943. Při setkání s britským premiérem Winstonem Churchillem a americkým prezidentem Rooseveltem řekl: „Chci vám říct, co z ruského hlediska udělali prezident a Spojené státy pro vítězství v této válce. … Nejdůležitější věci v této válce jsou stroje… Spojené státy jsou zemí strojů. Bez strojů, které jsme obdrželi prostřednictvím Lend-Lease, bychom válku prohráli.“

Stejný názor vyslovil i Nikita Chruščov. „Kdyby nám Spojené státy nepomohly, válku bychom nevyhráli,“ napsal ve svých pamětech. „Jeden na jednoho proti Hitlerovu Německu bychom jeho nápor nevydrželi a válku bychom prohráli. Nikdo o tom oficiálně nemluví a myslím, že Stalin nikdy nezanechal žádné písemné stopy svého názoru, ale mohu říci, že tento názor několikrát vyjádřil v rozhovorech se mnou.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
13:27Aktualizovánopřed 45 mminutami

Babiš, Fico a Stocker chtějí na summitu EU mluvit o cenách elektřiny

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v úterý rokoval se slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) a rakouským kancléřem Christianem Stockerem v takzvaném Slavkovském formátu. Podle Fica se trojice státníků shodla, že EU nemůže konkurovat zejména v cenách elektřiny, což chce artikulovat směrem k Evropské komisi i na čtvrtečním neformálním summitu Evropské rady v Belgii. Podle Stockera je posílení konkurenceschopnosti nutné k překonání stávající krize. Babiš opět zkritizoval emisní povolenky.
16:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídají před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídají v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Jde o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
16:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Patrioti pro Evropu vyloučili Bartůšek kvůli poškození dobrého jména, řekl Knotek

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek (Přísaha) z důvodu poškození dobrého jména frakce, sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. Deník N s odkazem na své zdroje ve frakci uvedl, že PfE vyloučili Bartůšek, protože s europoslancem Ondřejem Dostálem (Stačilo!) navzájem pomohli svým partnerům k práci v Evropském parlamentu (EP). Podle Bartůšek na ni ovšem byl vyvíjen tlak, aby vystoupila z hnutí Přísaha.
12:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko dle Kyjeva chce, aby si rodiny zajatých vojáků registrovaly Starlink

Ruská armáda využívá rodiny ukrajinských vojáků v ruském zajetí k tomu, aby na sebe registrovaly terminály satelitního systému Starlink, upozornil ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců. Společnost SpaceX, pod který Starlink spadá, nedávno zablokovala terminály, které Moskva používala k dronovým útokům proti sousední zemi. Na Ukrajině zároveň vznikl seznam povolených zařízení.
před 1 hhodinou

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 6 hhodinami

Začernění v Epsteinových spisech neskrývá jen jména obětí, potvrdili kongresmani

Ve složkách týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina byla začerněna jména nejméně šesti osob, které nebyly mezi oběťmi, naznačil podle CNN republikánský kongresman Thomas Massie spolu s demokratickým kongresmanem Ro Khannou. Oba měli v pondělí poprvé možnost prohlédnout nezačerněnou verzi spisů ministerstva spravedlnosti.
před 6 hhodinami

Česko si polepšilo v žebříčku vnímání korupce. Slovensko se dál propadá

Česko si loni polepšilo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce. Umístilo se na 39. místě, zatímco předloni bylo 46. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila mezinárodní organizace Transparency International (TI). Pohoršilo si naopak Slovensko, které se v roce 2024 umístilo na 59. a loni až 61. místě. Nejlépe hodnocené ze 182 zemí je letos opět Dánsko.
08:07Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...