Winston Churchill strana 2 z 3

Přesně před 75 lety – pátého března 1946 – přednesl Winston Churchill, v té době už bývalý britský ministerský předseda, v americkém Fultonu ve státě Missouri projev. Upozornil v něm na hrozbu komunismu a expanzi vlivu Sovětského svazu nejen ve střední a východní Evropě. Vyzval západní demokracie, aby spojily své síly a v souladu s principy Charty OSN zabránily „katastrofě“.

Přesně před 80 lety – 29. ledna 1941 – zemřel Ioannis Metaxas. Řecký diktátor během své čtyři roky trvající vlády masově pronásledoval politické oponenty, budoval policejní stát a uplatňoval tvrdou cenzuru. Na druhou stranu se však nekompromisně postavil Mussoliniho Itálii, za což ho Řekové dodnes oslavují.

Americký prezident Joe Biden už vybavil Oválnou pracovnu novými dekoracemi. Na úpravy ostře sledovaného prostoru měli zaměstnanci Bílého domu jen několik hodin. Nový šéf je vyslal do depozitáře. Vrátily se závěsy z doby Billa Clintona a z jeho éry pochází i modrý koberec, jenž nahradil béžový Donalda Trumpa.

Britská vláda chystá nový zákon, který by měl lépe chránit sochy a další pomníky v ulicích. Úprava legislativy je reakcí na loňské demonstrace proti rasismu, při kterých z ulic britských měst zmizelo několik kontroverzních pomníků. Podle návrhu zákona, který by měl platit pouze v Anglii, by musely při jakékoli změně či snaze o odstranění památníků vydat úřady stavební povolení.

Před 130 lety se narodil francouzský generál a politik Charles de Gaulle. Prezidentem byl v letech 1959 až 1969. V duchu svého životního kréda „Francie bude veliká, nebo nebude vůbec“ zůstává ve své zemi symbolem vlastenectví. Do dějin se zapsal za války v protinacistickém odboji a poté, když v roce 1958 vystoupil z ústraní a přijal úřad předsedy vlády. Podle historiků tím zabránil hrozící občanské válce kvůli krizi v Alžírsku. Zemřel v roce 1970.

Před sto lety se první českoslovenští legionáři po letech vrátili zpět domů. Na výročí události vyšel překlad jedné z nejobsáhlejších anglicky psaných knih, které se legionářům a potažmo i vzniku Československa věnují. Jmenuje se Velký sen dvou malých národů. Americký publicista a historik Kevin J. McNamara na knize pracoval přes dvacet let, ČT s ním natočila krátký rozhovor.

Stereotypy o metodách, jak vedla Velká Británie válku s třetí říší, se snaží rozbít nový snímek A Call to Spy režisérky Lydie Dean Pilcherové. Příběh má základ ve skutečných událostech a publiku představí i agentku, která byla inspirací pro postavu Moneypenny z bondovek.

Shiela Grant Duffová působila ve druhé polovině 30. let jako novinářka v Československu, byla tehdy jedinou Britkou mezi stálými zahraničními zpravodaji v Praze. Viděla rostoucí tlak od hitlerovského Německa a pochopila, že je nutné okamžitě jednat. ČT získala od BBC záběry, ve kterých čeští diváci poprvé mohou vidět, jak vlastními slovy popsala schůzku s Winstonem Churchillem, pří níž se před 83 lety snažila o záchranu Československa.

Porážka nacistického Německa v květnu 1945 postavila členy protihitlerovské koalice před nutnost nalézt shodu na uspořádání poměrů v poválečné Evropě. Nejvyšší představitelé USA, Británie a Ruska jednali o budoucnosti kontinentu už během války na konferencích v Teheránu a Jaltě. Potřetí se sešli 17. července 1945 v německé Postupimi.

Bitva o Británii je považována za první velký neúspěch Německa ve druhé světové válce. Ze strategického hlediska nešlo pro Hitlera o kdovíjaký problém – celý západ pevninské Evropy zůstal pod jeho kontrolou a svobodný zůstal jen ostrov za kanálem. Politicky ale lze hovořit hned o několikanásobném neúspěchu, a navíc západní fronta přece jenom úplně nezanikla, i když vedla pod vodou. Až dodatečně byla stanovena doba, po kterou bitva o Británii probíhala, na 10. červenec až 31. říjen 1940. Vypukla tedy před rovnými 80 lety.

Před 80 lety připluli do Anglie první z Čechoslováků, kteří museli opustit poraženou Francii. Některé čekala jen smrt, jiné vojenské úspěchy. Další se ale proslavili i docela jinak – tak jako mladý dělostřelec František Bělský, který se měl stát oficiálním sochařem královské rodiny.

Hrdelní trest, který komunistický soud uložil před sedmdesáti lety Miladě Horákové, vyvolal protesty v řadě zemí světa. Za političku se přimluvili Winston Churchill či Albert Einstein. Soudu ale denně přicházely také stovky požadavků na trest smrti pro „zrádce a sabotéry“. Do štvavé kampaně komunisté zapojili i děti, které měly psát slohy o vlastizrádcích a škůdcích. Celé zrůdné divadlo vyvrcholilo 27. června 1950 v půl šesté ráno smrtí na popravišti. Kromě Horákové tam skončili i historik a kritik Záviš Kalandra, bývalý štábní strážmistr SNB Jan Buchal a podnikatel Oldřich Pecl.

Bourání soch si neumím vysvětlit jinak než nábožensky, než že potřebujeme své svaté a že jsme zhrzeni, když se zjistí, že domnělí svatí vlastně žádní svatí nejsou. Jako bychom to dřív nevěděli.

Pražská socha bývalého britského premiéra Winstona Churchilla neřeší jeho chování ohledně bengálského hladomoru, výrok „Churchill byl rasista“ má v Česku odlišný význam, než je ten v zahraničí. Řekl to spisovatel a historik Pavel Kosatík, který byl v neděli hostem pořadu ČT Interview ČT24. Podle něho Churchillova socha stojí v Praze díky jeho kritice mnichovské dohody nebo zastání se Československa během druhé světové války.

Britský premiér Boris Johnson nechá zřídit zvláštní komisi, která se bude zabývat rasovou nerovností v Británii. Napsal to v článku, který v pondělí zveřejnil list The Daily Telegraph. V Británii se v posledních týdnech konala řada demonstrací proti rasismu a policejnímu násilí, které se do země přelily z USA. Jedna konkrétní fotografie ze sobotního protestu se v pondělí dostala na titulní stranu mnoha novin.

Chtějí vyvolat debatu o roli Winstona Churchilla v dějinách a vyjádřit solidaritu nynějším bojům za rovnoprávnost v českém prostředí. Autorky nápisu o rasismu pod sochou někdejšího britského premiéra v Praze 3 to uvedly v prohlášení, které v sobotu zveřejnil web A2larm. Nápis se u sochy objevil ve čtvrtek, radnice městské části ho už nechala odstranit. Případem se nadále zabývá policie.

Na podstavec sochy někdejšího britského premiéra Winstona Churchilla v Praze 3 někdo napsal, že byl rasista. Policisté věc vyšetřují pro podezření z trestného činu poškození cizí věci, řekl mluvčí pražské policie Jan Rybanský. Radnice už nechala nasprejovaný nápis odstranit. Pravděpodobně souvisel s nynějšími protesty proti policejnímu násilí a rasismu v USA, které rozpoutala smrt černocha George Floyda při zatýkání v americkém Minneapolisu.

V belgických Antverpách v úterý odstranili sochu bývalého krále Leopolda II. Kvůli vladařově roli v koloniální minulosti byla v posledních týdnech terčem zesílené kritiky odpůrců rasismu a spolu s dalšími skulpturami utrpěla škody při víkendových protestech. Protestující bývalého krále viní z toho, že „vyhladil miliony Konžanů“. Rozhodnutí o odstranění sochy přišlo poté, co se o tomto víkendu po celé Belgii v reakci na květnové zabití amerického černocha George Floyda uskutečnily několikatisícové demonstrace proti rasismu.

Uběhlo 80 let od operace Dynamo. Tato záchranné akce měla za druhé světové války za cíl evakuovat spojenecké vojáky do Velké Británie. Z německého obklíčení u francouzského Dunkerku se od 26. května do 4. června nakonec podařilo na ostrovy evakuovat skoro 350 tisíc mužů. Klíčovou roli při tom sehrály tisíce malých plavidel kormidlovaných dobrovolníky. Tehdejší britský premiér Winston Churchill operaci označil za zázrak vysvobození.

Jedinou českou ženou popravenou při politických procesech v padesátých letech byla Milada Horáková. Soud s ní začal 31. května 1950 a byl výjimečný rozsahem, výší trestu, ale i tím, že využíval scénář uplatňovaný ve třicátých letech v Sovětském svazu. Horákovou za vykonstruované spiknutí a velezradu popravili navzdory přímluvám mnoha osobností z celého světa. Kvůli své neústupnosti během soudního jednání se stala symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany.

„Včera ve dvě hodiny 41 minut ráno podepsal na velitelství generál Jodl –⁠ zástupce německého vrchního velení a velkoadmirála Dönitze, jmenované hlavy německého státu –⁠ akt bezpodmínečné kapitulace všech německých pozemních, námořních a leteckých sil v Evropě.“ Těmito slovy před 75 lety oznámil národu evropský konec dosud nejkrvavějšího konfliktu britský předseda vlády Winston Churchill. Stalin však  ještě neslavil.

Válka spěla ke svému konci. Lidé v Čechách a na Moravě nebo alespoň v těch jejich částech, které byly zařazeny do protektorátu, toho za sebou měli již hodně. Desetitisíce jich přišly o život na popravištích, statisíce ve vyhlazovacích táborech. Ale skutečnou válku dlouho nepoznali. Někteří s ní byli konfrontováni až tehdy, kdy pro zbytek Evropy již skončila. V Čechách se bojovalo ještě čtyři dny po remešské a tři dny po berlínské kapitulaci.

Během rozsáhlého pumového útoku na centrum saských Drážďan, který 13. února 1945 spustilo britské letectvo následované Američany, zemřelo pětadvacet tisíc lidí. Třídenní inferno změnilo výstavní labskou metropoli v doutnající trosky a dodnes platí za jeden z nejbrutálnějších spojeneckých úderů, ke kterému proti civilistům za druhé světové války došlo.

Otázkou, zda mohli spojenci zachránit tisíce Židů bombardováním nacistických vyhlazovacích táborů, se zabývá nový dokumentární film. Snímek s názvem 1944: Bomby na Osvětim? mohou diváci spatřit krátce před 75. výročím osvobození tohoto tábora. Televizní stanice Arte jej odvysílá v úterý, informovala agentura DPA.