Winston Churchill strana 2 z 3

Stereotypy o metodách, jak vedla Velká Británie válku s třetí říší, se snaží rozbít nový snímek A Call to Spy režisérky Lydie Dean Pilcherové. Příběh má základ ve skutečných událostech a publiku představí i agentku, která byla inspirací pro postavu Moneypenny z bondovek.

Shiela Grant Duffová působila ve druhé polovině 30. let jako novinářka v Československu, byla tehdy jedinou Britkou mezi stálými zahraničními zpravodaji v Praze. Viděla rostoucí tlak od hitlerovského Německa a pochopila, že je nutné okamžitě jednat. ČT získala od BBC záběry, ve kterých čeští diváci poprvé mohou vidět, jak vlastními slovy popsala schůzku s Winstonem Churchillem, pří níž se před 83 lety snažila o záchranu Československa.

Porážka nacistického Německa v květnu 1945 postavila členy protihitlerovské koalice před nutnost nalézt shodu na uspořádání poměrů v poválečné Evropě. Nejvyšší představitelé USA, Británie a Ruska jednali o budoucnosti kontinentu už během války na konferencích v Teheránu a Jaltě. Potřetí se sešli 17. července 1945 v německé Postupimi.

Bitva o Británii je považována za první velký neúspěch Německa ve druhé světové válce. Ze strategického hlediska nešlo pro Hitlera o kdovíjaký problém – celý západ pevninské Evropy zůstal pod jeho kontrolou a svobodný zůstal jen ostrov za kanálem. Politicky ale lze hovořit hned o několikanásobném neúspěchu, a navíc západní fronta přece jenom úplně nezanikla, i když vedla pod vodou. Až dodatečně byla stanovena doba, po kterou bitva o Británii probíhala, na 10. červenec až 31. říjen 1940. Vypukla tedy před rovnými 80 lety.

Před 80 lety připluli do Anglie první z Čechoslováků, kteří museli opustit poraženou Francii. Některé čekala jen smrt, jiné vojenské úspěchy. Další se ale proslavili i docela jinak – tak jako mladý dělostřelec František Bělský, který se měl stát oficiálním sochařem královské rodiny.

Hrdelní trest, který komunistický soud uložil před sedmdesáti lety Miladě Horákové, vyvolal protesty v řadě zemí světa. Za političku se přimluvili Winston Churchill či Albert Einstein. Soudu ale denně přicházely také stovky požadavků na trest smrti pro „zrádce a sabotéry“. Do štvavé kampaně komunisté zapojili i děti, které měly psát slohy o vlastizrádcích a škůdcích. Celé zrůdné divadlo vyvrcholilo 27. června 1950 v půl šesté ráno smrtí na popravišti. Kromě Horákové tam skončili i historik a kritik Záviš Kalandra, bývalý štábní strážmistr SNB Jan Buchal a podnikatel Oldřich Pecl.

Bourání soch si neumím vysvětlit jinak než nábožensky, než že potřebujeme své svaté a že jsme zhrzeni, když se zjistí, že domnělí svatí vlastně žádní svatí nejsou. Jako bychom to dřív nevěděli.

Pražská socha bývalého britského premiéra Winstona Churchilla neřeší jeho chování ohledně bengálského hladomoru, výrok „Churchill byl rasista“ má v Česku odlišný význam, než je ten v zahraničí. Řekl to spisovatel a historik Pavel Kosatík, který byl v neděli hostem pořadu ČT Interview ČT24. Podle něho Churchillova socha stojí v Praze díky jeho kritice mnichovské dohody nebo zastání se Československa během druhé světové války.

Britský premiér Boris Johnson nechá zřídit zvláštní komisi, která se bude zabývat rasovou nerovností v Británii. Napsal to v článku, který v pondělí zveřejnil list The Daily Telegraph. V Británii se v posledních týdnech konala řada demonstrací proti rasismu a policejnímu násilí, které se do země přelily z USA. Jedna konkrétní fotografie ze sobotního protestu se v pondělí dostala na titulní stranu mnoha novin.

Chtějí vyvolat debatu o roli Winstona Churchilla v dějinách a vyjádřit solidaritu nynějším bojům za rovnoprávnost v českém prostředí. Autorky nápisu o rasismu pod sochou někdejšího britského premiéra v Praze 3 to uvedly v prohlášení, které v sobotu zveřejnil web A2larm. Nápis se u sochy objevil ve čtvrtek, radnice městské části ho už nechala odstranit. Případem se nadále zabývá policie.

Na podstavec sochy někdejšího britského premiéra Winstona Churchilla v Praze 3 někdo napsal, že byl rasista. Policisté věc vyšetřují pro podezření z trestného činu poškození cizí věci, řekl mluvčí pražské policie Jan Rybanský. Radnice už nechala nasprejovaný nápis odstranit. Pravděpodobně souvisel s nynějšími protesty proti policejnímu násilí a rasismu v USA, které rozpoutala smrt černocha George Floyda při zatýkání v americkém Minneapolisu.

V belgických Antverpách v úterý odstranili sochu bývalého krále Leopolda II. Kvůli vladařově roli v koloniální minulosti byla v posledních týdnech terčem zesílené kritiky odpůrců rasismu a spolu s dalšími skulpturami utrpěla škody při víkendových protestech. Protestující bývalého krále viní z toho, že „vyhladil miliony Konžanů“. Rozhodnutí o odstranění sochy přišlo poté, co se o tomto víkendu po celé Belgii v reakci na květnové zabití amerického černocha George Floyda uskutečnily několikatisícové demonstrace proti rasismu.

Uběhlo 80 let od operace Dynamo. Tato záchranné akce měla za druhé světové války za cíl evakuovat spojenecké vojáky do Velké Británie. Z německého obklíčení u francouzského Dunkerku se od 26. května do 4. června nakonec podařilo na ostrovy evakuovat skoro 350 tisíc mužů. Klíčovou roli při tom sehrály tisíce malých plavidel kormidlovaných dobrovolníky. Tehdejší britský premiér Winston Churchill operaci označil za zázrak vysvobození.

Jedinou českou ženou popravenou při politických procesech v padesátých letech byla Milada Horáková. Soud s ní začal 31. května 1950 a byl výjimečný rozsahem, výší trestu, ale i tím, že využíval scénář uplatňovaný ve třicátých letech v Sovětském svazu. Horákovou za vykonstruované spiknutí a velezradu popravili navzdory přímluvám mnoha osobností z celého světa. Kvůli své neústupnosti během soudního jednání se stala symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany.

„Včera ve dvě hodiny 41 minut ráno podepsal na velitelství generál Jodl –⁠ zástupce německého vrchního velení a velkoadmirála Dönitze, jmenované hlavy německého státu –⁠ akt bezpodmínečné kapitulace všech německých pozemních, námořních a leteckých sil v Evropě.“ Těmito slovy před 75 lety oznámil národu evropský konec dosud nejkrvavějšího konfliktu britský předseda vlády Winston Churchill. Stalin však  ještě neslavil.

Válka spěla ke svému konci. Lidé v Čechách a na Moravě nebo alespoň v těch jejich částech, které byly zařazeny do protektorátu, toho za sebou měli již hodně. Desetitisíce jich přišly o život na popravištích, statisíce ve vyhlazovacích táborech. Ale skutečnou válku dlouho nepoznali. Někteří s ní byli konfrontováni až tehdy, kdy pro zbytek Evropy již skončila. V Čechách se bojovalo ještě čtyři dny po remešské a tři dny po berlínské kapitulaci.

Během rozsáhlého pumového útoku na centrum saských Drážďan, který 13. února 1945 spustilo britské letectvo následované Američany, zemřelo pětadvacet tisíc lidí. Třídenní inferno změnilo výstavní labskou metropoli v doutnající trosky a dodnes platí za jeden z nejbrutálnějších spojeneckých úderů, ke kterému proti civilistům za druhé světové války došlo.

Otázkou, zda mohli spojenci zachránit tisíce Židů bombardováním nacistických vyhlazovacích táborů, se zabývá nový dokumentární film. Snímek s názvem 1944: Bomby na Osvětim? mohou diváci spatřit krátce před 75. výročím osvobození tohoto tábora. Televizní stanice Arte jej odvysílá v úterý, informovala agentura DPA.

Miloš Zeman řekl, že ředitel Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) Miroslav Zavoral ve čtvrtek zveřejní jeho kompletní zdravotní dokumentaci. Prý nemá jiný problém než bolavé nohy. Nemocnice ale zveřejnění celé dokumentace podle Deníku N popřela.

Jedna z největších cestovních kanceláří na světě, britská firma Thomas Cook kvůli finančním potížím zkrachovala. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Společnost Thomas Cook patřila mezi nejstarší cestovní kanceláře na světě a jejích služeb využívalo asi 19 milionů klientů ročně.

Evropský parlament nehodlá schválit dohodu o odchodu Velké Británie bez otevřených hranic v Irsku. Dodává, že premiér Boris Johnson nepřichází s alternativou, a tvrdý brexit je proto stále reálný. Náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař (ČSSD) je toho názoru, že pravděpodobnost dohody či odkladu britského odcházení je nyní vyšší, neboť britský parlament prosadil zákon znemožňující brexit bez dohody. „Lehký optimismus“ cítí i v Bruselu.

Přesně před osmdesáti lety, 6. září 1939, se v zahraničním vysílání BBC poprvé mluvilo česky. Šlo o přeložený vzkaz opozičních labouristů, aby Hitlerem okupované Československo vydrželo a zůstalo věrné odkazu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Pravidelné vysílání české redakce začalo dva dny poté. Po převratu v roce 1948 se redaktorů BBC bál i komunistický režim, který proti vysílání nasadil rušičky.

Britští poslanci po mnohahodinovém jednání schválili zákon, který premiéra Borise Johnsona zavazuje žádat o odklad brexitu, pokud nedojedná novou dohodu. Vláda hodlá vyvést Velkou Británii z Evropské unie k 31. říjnu - a šéf toryů nyní chce ještě před tímto datem dovést zemi k předčasným volbám.

Jako fatální ránu pro brexitové plány britského premiéra Borise Johnsona a také jako historickou porážku, která ovlivní podobu Konzervativní strany, popisují britské deníky úterní události v Dolní sněmovně. Opozici se podařilo dát do pohybu plán prosazení zákona proti brexitu bez dohody, a to za pomoci 21 konzervativních rebelů, kteří byli následně vyloučeni z poslaneckého klubu vládní strany. Podle listu The Times si Johnson za porážku může sám.