Vyhladil miliony Konžanů. Antverpy po protestech odstranily sochu krále Leopolda II.

V belgických Antverpách v úterý odstranili sochu bývalého krále Leopolda II. Kvůli vladařově roli v koloniální minulosti byla v posledních týdnech terčem zesílené kritiky odpůrců rasismu a spolu s dalšími skulpturami utrpěla škody při víkendových protestech. Protestující bývalého krále viní z toho, že „vyhladil miliony Konžanů“. Rozhodnutí o odstranění sochy přišlo poté, co se o tomto víkendu po celé Belgii v reakci na květnové zabití amerického černocha George Floyda uskutečnily několikatisícové demonstrace proti rasismu.

Sochu, která až do úterka stála v antverpské čtvrti Ekeren, poškodili účastníci manifestace. Příslušník německé sasko-koburské dynastie Leopold II. byl belgickým králem v letech 1865 až 1909. Za jeho vlády Belgie kolonizovala dnešní Demokratickou republiku Kongo, území připadlo do králova osobního vlastnictví.

Ve jménu „civilizační mise“ zřídili kolonisté v Kongu brutální režim stojící na vykořisťování a nucené práci dělníků na kaučukovníkových plantážích. Podle odhadů historiků zahynulo v důsledku belgických represí na deset milionů Konžanů.

Státní útvary a koloniální panství v Africe
Zdroj: Wikimedia

Podle Johana Vermanta, mluvčího starosty Antverp Barta De Wevera, měla být socha odstraněna při plánované rekonstrukci náměstí v roce 2023. Po jejím poničení minulý týden bylo rozhodnuto o přesunu do muzejního depozitáře. S tím, že by se na původní místo někdy vrátila, se podle mluvčího nepočítá.

Demonstrace oživily téma rasismu v Evropě

Demonstrace pod heslem Black Lives Matter (Na životech černochů záleží) v Antverpách, Bruselu či Lutychu, ale i jinde v Evropě, oživily téma rasismu a násilí páchaného kolonizátory na domorodém obyvatelstvu.

 Skupina s názvem Opravme dějiny vyzývá k odstranění všech soch Leopolda II. z veřejných míst v Bruselu. On-line petice získala už více než třicet tisíc podpisů.

Projev odporu na sochách historických osobností se o víkendu neodehrál pouze v Belgii. Při nedělní manifestaci v britském Bristolu strhli protestující pomocí provazů z podstavce bronzovou sochu Edwarda Colstona (1636–⁠1721), který prodal do Ameriky na 80 tisíc mužů, žen a dětí z Afriky. Dav sochu odválel na most a shodil ji do řeky. Slovy „byl rasista“ posprejovali také v Londýně pomník ministerského předsedy z doby druhé světové války Winstona Churchilla.

obrázek
Zdroj: ČT24

Floydova smrt v posledních týdnech vyvolala mezinárodní protesty proti rasismu a policejní brutalitě, která opět v USA oživila debatu o pomnících konfederačních vojáků, jež stále stojí v mnoha městech. Ve městě Mobile v Alabamě například minulý týden odstranili sochu jižanského admirála Raphaela Semmese.

Z centra Richmondu rovněž brzy zmizí jezdecký pomník jižanského generála Roberta E. Leeho a dlouho na svém místě zřejmě nevydrží ani socha konfederačního prezidenta Jeffersona Davise, která zdobí Kapitol ve státě Kentucky.

Názory na pomníky jižanských vojáků v USA se různí

V USA se o pomnících představitelů Konfederace, která během americké občanské války z let 1861 až 1865 hájila otroctví, diskutuje pravidelně. Zatímco někteří lidé je vnímají jako historické monumenty a součást jižanské kultury, jiní je považují za symboly rasismu a útlaku černochů.

Vlna odstraňování konfederačních symbolů začala v USA po rasovém útoku v červnu 2015 v Charlestonu v Jižní Karolíně, kde střelec zabil devět černochů a vyfotografoval se s historickou vlajkou Konfederace. Památníky Konfederace tak přestaly být považovány za neškodné kulturní symboly připomínající vzdor.

Po vzoru Jižní Karolíny, která odstranila konfederační vlajku z budovy zákonodárného sboru a sídla guvernérky, následovaly s odstraňováním konfederačních symbolů další státy. Naposledy zaznamenali v USA velkou vlnu odstraňování konfederačních soch v roce 2017.

Tehdy se jednalo o reakci na události ve městě Charlottesville, kde po demonstraci krajní pravice, jejímž cílem bylo mimo jiné zabránit odstranění sochy generála Leeho, najel pravicový radikál autem do skupiny odpůrců. Zabil mladou aktivistku a dalších 19 lidí zranil. Socha v Charlottesville zatím stojí na místě, několikrát ale byla zahalena do černého.

Austinský rektor nechal odstranit konfederační sochy

Po událostech v Charlottesville nechal rektor Texaské univerzity v Austinu odstranit z kampusu sochu Leeho a dalších tří prominentních představitelů Konfederace z 19. století. Odstranit jezdecké sochy Leeho i Thomase Jacksona se tehdy rozhodlo také například město Baltimore a další.

V dubnu 2018 byla z newyorského Central Parku také odstraněna socha kontroverzního lékaře Jamese Mariona Simse, který v 19. století prováděl experimenty na černých otrokyních, někdy dokonce opakovaně, aniž přitom používal anestetika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Noční íránské útoky zabily nejméně osm Izraelců

Nejméně čtyři mrtvé si vyžádal zásah íránské rakety ve městě Bat Jam v centrální části Izraele, kde pohřešují desítky lidí. Předchozí bilance činila tři oběti, pak ale záchranáři v troskách objevili tělo osmileté dívky. Počet obětí íránského útoku na město Tamra na severu země mezitím stoupl ze tří na čtyři, všechny jsou to ženy z jedné rodiny, uvedla izraelská média. Zranění při íránských útocích podle záchranářů utrpěly dvě stovky lidí, dodal portál.
06:24Aktualizovánopřed 20 mminutami

Lidé napříč USA protestovali proti Trumpovi. Ten uspořádal vojenskou přehlídku

V řadě amerických měst lidé protestovali proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Sešli se před konáním vojenské přehlídky, kterou šéf Bílého domu pořádal na své narozeniny k 250. výročí vzniku amerického pozemního vojska. V Atlantě počet účastníků přesáhl kapacitu shromáždění, v Minneapolis akci kvůli útoku na tamní politiky pořadatelé zrušili. Úřady v texaském Austinu ještě před zahájením protestů ve městě evakuovaly budovu tamní vlády kvůli hrozbě namířené proti zákonodárcům.
včeraAktualizovánopřed 33 mminutami

Projekt čínské ambasády v Londýně budí obavy z obřího špionážního centra

V Londýně se rozhořel spor o stavbu nové čínské ambasády. Budova má být největším velvyslanectvím na světě, zabírat bude celý blok. Podle kritiků chce Peking v britské metropoli pod rouškou nové ambasády postavit špionážní centrálu, která bude bezpečnostním rizikem nejen pro Spojené království.
před 1 hhodinou

Írán znovu útočí na Izrael

Írán zahájil nový raketový útok na Izrael, oznámila íránská státní televize. Izraelská armáda údery vzápětí potvrdila. Na více místech se v židovském státě rozezněly výstražné sirény, aby se lidé schovali do krytů. Po chvíli armáda stupeň pohotovosti zmírnila a lidé mohli kryty opustit, uvedla agentura AFP. Íránský útok na severoizraelské město Tamra si vyžádal tři oběti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael pokračuje v útocích na Írán

Údery mezi Izraelem a Íránem pokračují. Írán v sobotu časně ráno vypustil novou vlnu raket směrem k židovskému státu, další vlna následovala o několik hodin později. Protivzdušná obrana byla znovu aktivována i v Teheránu, informují agentury a místní média. Íránská média pak kolem poledne psala o dalších úderech na základny a města na severu a severozápadě země. Obě strany hlásí oběti. Izraelské útoky pokračují i večer, řekl mluvčí armády židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina severokorejských vojáků chce jít do války

Severní Korea je pro Rusko důležitým zdrojem raket, munice a vojáků pro válku na Ukrajině. Loni Pchjongjang předal Moskvě nejméně sto balistických raket a poskytl přes 11 tisíc vojáků, kteří se zapojili do bojů v Kurské oblasti. O jejich motivaci a výcviku mluvila zpravodajka ČT Barbora Šámalová se severokorejskými vojáky, kteří dezertovali do Jižní Koreje.
před 8 hhodinami

V Minnesotě útočník zastřelil političku a jejího manžela

V americkém státě Minnesota pachatel zastřelil místní političku Melissu Hortmanovou a jejího manžela. Další místní politik státní senátor John Hoffman s manželkou Yvette byli postřeleni, informují americká média. Guvernér Minnesoty Tim Walz řekl, že šlo o politicky motivovaný zločin. Napadení politici jsou z Demokratické strany, pachatel je na útěku, uvedla agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Počet mrtvých po nehodě letadla v Indii vzrostl na nejméně 279

Počet mrtvých po čtvrteční nehodě letadla v Indii se zvýšil na 279, informují média. Na palubě letadla společnosti Air India bylo 242 lidí, z nichž jeden přežil. Několik dalších lidí ale zemřelo i na zemi po pádu stroje. Nehoda se stala v Ahmadábádu, její příčiny se vyšetřují. Podle indického ministerstva pro letectví vyslal kapitán stroje nouzový signál ani ne minutu před pádem. Havárie patří mezi nejsmrtelnější letecké nehody v Indii.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...