Vyhladil miliony Konžanů. Antverpy po protestech odstranily sochu krále Leopolda II.

V belgických Antverpách v úterý odstranili sochu bývalého krále Leopolda II. Kvůli vladařově roli v koloniální minulosti byla v posledních týdnech terčem zesílené kritiky odpůrců rasismu a spolu s dalšími skulpturami utrpěla škody při víkendových protestech. Protestující bývalého krále viní z toho, že „vyhladil miliony Konžanů“. Rozhodnutí o odstranění sochy přišlo poté, co se o tomto víkendu po celé Belgii v reakci na květnové zabití amerického černocha George Floyda uskutečnily několikatisícové demonstrace proti rasismu.

Sochu, která až do úterka stála v antverpské čtvrti Ekeren, poškodili účastníci manifestace. Příslušník německé sasko-koburské dynastie Leopold II. byl belgickým králem v letech 1865 až 1909. Za jeho vlády Belgie kolonizovala dnešní Demokratickou republiku Kongo, území připadlo do králova osobního vlastnictví.

Ve jménu „civilizační mise“ zřídili kolonisté v Kongu brutální režim stojící na vykořisťování a nucené práci dělníků na kaučukovníkových plantážích. Podle odhadů historiků zahynulo v důsledku belgických represí na deset milionů Konžanů.

Státní útvary a koloniální panství v Africe
Zdroj: Wikimedia

Podle Johana Vermanta, mluvčího starosty Antverp Barta De Wevera, měla být socha odstraněna při plánované rekonstrukci náměstí v roce 2023. Po jejím poničení minulý týden bylo rozhodnuto o přesunu do muzejního depozitáře. S tím, že by se na původní místo někdy vrátila, se podle mluvčího nepočítá.

Demonstrace oživily téma rasismu v Evropě

Demonstrace pod heslem Black Lives Matter (Na životech černochů záleží) v Antverpách, Bruselu či Lutychu, ale i jinde v Evropě, oživily téma rasismu a násilí páchaného kolonizátory na domorodém obyvatelstvu.

 Skupina s názvem Opravme dějiny vyzývá k odstranění všech soch Leopolda II. z veřejných míst v Bruselu. On-line petice získala už více než třicet tisíc podpisů.

Projev odporu na sochách historických osobností se o víkendu neodehrál pouze v Belgii. Při nedělní manifestaci v britském Bristolu strhli protestující pomocí provazů z podstavce bronzovou sochu Edwarda Colstona (1636–⁠1721), který prodal do Ameriky na 80 tisíc mužů, žen a dětí z Afriky. Dav sochu odválel na most a shodil ji do řeky. Slovy „byl rasista“ posprejovali také v Londýně pomník ministerského předsedy z doby druhé světové války Winstona Churchilla.

obrázek
Zdroj: ČT24

Floydova smrt v posledních týdnech vyvolala mezinárodní protesty proti rasismu a policejní brutalitě, která opět v USA oživila debatu o pomnících konfederačních vojáků, jež stále stojí v mnoha městech. Ve městě Mobile v Alabamě například minulý týden odstranili sochu jižanského admirála Raphaela Semmese.

Z centra Richmondu rovněž brzy zmizí jezdecký pomník jižanského generála Roberta E. Leeho a dlouho na svém místě zřejmě nevydrží ani socha konfederačního prezidenta Jeffersona Davise, která zdobí Kapitol ve státě Kentucky.

Názory na pomníky jižanských vojáků v USA se různí

V USA se o pomnících představitelů Konfederace, která během americké občanské války z let 1861 až 1865 hájila otroctví, diskutuje pravidelně. Zatímco někteří lidé je vnímají jako historické monumenty a součást jižanské kultury, jiní je považují za symboly rasismu a útlaku černochů.

Vlna odstraňování konfederačních symbolů začala v USA po rasovém útoku v červnu 2015 v Charlestonu v Jižní Karolíně, kde střelec zabil devět černochů a vyfotografoval se s historickou vlajkou Konfederace. Památníky Konfederace tak přestaly být považovány za neškodné kulturní symboly připomínající vzdor.

Po vzoru Jižní Karolíny, která odstranila konfederační vlajku z budovy zákonodárného sboru a sídla guvernérky, následovaly s odstraňováním konfederačních symbolů další státy. Naposledy zaznamenali v USA velkou vlnu odstraňování konfederačních soch v roce 2017.

Tehdy se jednalo o reakci na události ve městě Charlottesville, kde po demonstraci krajní pravice, jejímž cílem bylo mimo jiné zabránit odstranění sochy generála Leeho, najel pravicový radikál autem do skupiny odpůrců. Zabil mladou aktivistku a dalších 19 lidí zranil. Socha v Charlottesville zatím stojí na místě, několikrát ale byla zahalena do černého.

Austinský rektor nechal odstranit konfederační sochy

Po událostech v Charlottesville nechal rektor Texaské univerzity v Austinu odstranit z kampusu sochu Leeho a dalších tří prominentních představitelů Konfederace z 19. století. Odstranit jezdecké sochy Leeho i Thomase Jacksona se tehdy rozhodlo také například město Baltimore a další.

V dubnu 2018 byla z newyorského Central Parku také odstraněna socha kontroverzního lékaře Jamese Mariona Simse, který v 19. století prováděl experimenty na černých otrokyních, někdy dokonce opakovaně, aniž přitom používal anestetika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...