Washington - Někdejší republikánský kandidát na úřad prezidenta USA Mitt Romney v sobotu vyzval k okamžitému odstranění válečné vlajky Konfederace z areálu jihokarolínského Kongresu v Charlestonu. Prapor symbolizuje otrokářské jižanské státy z dob americké občanské války v letech 1861–65 a Jižní Karolína je poslední americký stát, který ještě jeho umístění na veřejných budovách toleruje.
Rasistický symbol, nebo historie? Romney žádá sundání vlajky Konfederace
Romney odstartoval citlivou debatu o problému, který dodnes Američany rozděluje, a přinutil i ostatní republikánské kandidáty, aby se k němu vyslovili. Mnozí považují vlajku za symbol rasové diskriminace, jiní ji označují za součást neodmyslitelného historického dědictví.
"Odstraňte ji a uctíte památku charlestonských obětí,„ napsal Romney v Twitteru. K odstranění vlajky vyzval už prezident Barack Obama, ale politici z republikánského tábora zachovávají mlčení. Výjimkou je bývalý floridský guvernér Jeb Bush: “Na Floridě jsme prapor přenesli z Kapitolu do muzea, kam patří," řekl.
Mitt Romney
Vlajka Konfederace vlála do roku 2000 na kopuli charlestonského Kongresu, pak ale byla v důsledku kompromisu mezi stoupenci a odpůrci z budovy odstraněna. V areálu ale zůstala, je umístěna na hrobu jižanských obětí občanské války.
Kvůli masakru v kostele se znovu demonstrovalo
Emblém konfederačního praporu se objevil na několika fotografiích Dylanna Roofa, který byl obviněn ze středeční vraždy devíti černochů v charlestonském kostele.
V sobotu večer se v Charlestonu shromáždil velký dav lidí, kteří proti konfederační vlajce protestovali. Stovky, možná tisíce lidí podle místní policie provolávaly hesla označující prapor za symbol nenávisti, nikoli historického dědictví. Na mítinku, který trval přes hodinu, promluvilo několik řečníků.
Ve městě se v sobotu uskutečnily dvě další demonstrace reagující na středeční střelbu. Lidé kráčeli městem se skandováním „Zastavte bílý terorismus“ a zpěvem protestní písně We Shall Overcome. Policie kvůli demonstracím uzavřela dopravu v centru města.
Podle Obamy nynější Kongres zákon o držení zbraní nezmění
Apatie americké veřejnosti a silný vliv zbrojní lobby v Kongresu je podle amerického prezidenta Baracka Obamy důvodem, proč se nedaří v USA prosadit přísnější zákony regulující držení střelných zbraní. V rozhovoru pro list The New York Times Obama reagoval na masakr v charlestonském kostele.
„Vliv Národní asociace majitelů zbraní (NRA) v Kongresu je mimořádně silný,“ konstatoval prezident a dodal, že šanci na rychlou změnu této situace nevidí. „Tento Kongres žádné změny neschválí. Nevidím možnost žádné reálné akce do doby, než si Američané uvědomí naléhavost problému a řeknou si, že se něco musí změnit,“ uvedl Obama. Připustil, že střelné zbraně jsou důležitou součástí životního stylu mnoha Američanů a ústava USA právo držet zbraně hájí. „Otázka je taková: Lze uvést do souladu legitimní tradici s rozumným přístupem, který by zabránil jednadvacetiletému rozzuřenému hochovi zajít do obchodu se zbraněmi?“ prohlásil. „Je to něco, s čím jsme se dosud nevyrovnali,“ poznamenal Obama.