Střelba v Charlestonu: Mladík chtěl rozpoutat rasovou válku

Charleston (USA) - Soud v Jižní Karolíně uvalil vazbu na jednadvacetiletého Dylanna Roofa, který v noci na čtvrtek v černošském kostele v Charlestonu zastřelil devět lidí. K činu se přiznal a vyšetřovatelům podle CNN řekl, že chtěl zabíjením Afroameričanů rozpoutat rasovou válku. Ministerstvo spravedlnosti případ vyšetřuje jako možný terorismus.

Roof stanul před soudem virtuálně prostřednictvím videokonference. Promluvil pouze, když byl tázán, a na otázky soudce odpovídal stručně. Na projevy smutku a zoufalství pozůstalých, kteří jednání soudu přihlíželi, nijak nereagoval a neprojevoval žádné emoce. Dcera jedné ze zavražděných žen nicméně s pláčem řekla, že mu odpouští.

Americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že vyšetřuje Roofův případ jako zločin z nenávisti, rasově motivovaný zločin, ale i jako možný terorismus. Roof byl už několik hodin před soudním líčením obviněn z devítinásobné vraždy a z ozbrojeného přepadení. Soudce James Gosnell prohlásil, že pro obvinění z vraždy nemá právo určit žádnou kauci, pro obvinění z ozbrojeného přepadení ji stanovil ve výši jednoho milionu dolarů (24 milionů korun). I kdyby ji snad nezaměstnaný Roof složil, zůstane ve vazbě.

Roof zastával rasistické názory

Roof podle policie zastával rasistické názory a nejméně dvakrát se dostal do sporu se zákonem. Na svém facebookovém profilu umístil fotografii, na níž je vyobrazen v bundě s emblémy dřívějších rasistických režimů v Jižní Africe a bývalé Rhodesii. Vyšetřovatelům prý řekl, že chtěl zabíjením černochů rozpoutat rasovou válku. „Jednoznačně budeme chtít, aby dostal trest smrti,“ řekla jihokarolínská guvernérka Nikki Haleyová.

Jak uvedl Roofův kamarád Joseph Meek, mladík před pár týdny najednou začal zmiňovat případ zastřelení Trayvona Martina a protesty, které se letos v dubnu rozhořely ve městě Baltimore, kde po zatýkání zemřel černošský mladík Freddie Gray. „Říkal, že černoši přebírají vládu nad světem. A někdo s tím prý něco kvůli bílé rase musí udělat,“ uvedl Meek. „Říkal, že chce segregaci mezi bílými a černými. Já mu na to odvětil, že tak by to nemělo být, on ale o tom stále mluvil,“ dodal.

Dylann Storm Roof
Zdroj: ČT24/ČTK/ABACA/Charlotte Observer

Roof mu údajně sdělil, že použil peníze, které dostal k narozeninám od rodičů, aby si koupil zbraň, a že má „plán“. Meek měl obavy - věděl, že jeho kamarád má v kufru auta pistoli Glock ráže 0.45. Tehdy mu ji prý vzal a schoval v domě. „Nemyslel jsem si, že by něco udělal,“ uvedl Meek s tím, že druhý den Roofovi zbraň vrátil.   

Když se na veřejnost dostaly záběry pravděpodobného střelce z Charlestonu natočené pouliční kamerou, ihned zavolal na policii. „Nebylo to tak, že jsem si myslel, že je to on. Já jsem věděl, že je to on,“ uvedl Meek. 

Američané po celých Spojených státech se modlí za oběti: 

Před kostelem se mezitím sešly stovky lidí, aby uctili památku obětí střelby. „Musíme bojovat společně a žít civilizovaným životem, kde na rase nezáleží,“ konstatovala jedna z místních žen Martha Watsonová. Dospívající děti jedné z obětí Sharondy Singletonové řekly BBC, že vrahovi odpouští a soustředí se na pozitivní budoucnost. 

Piety se konaly také v dalších městech včetně Miami, Detroitu nebo Philadelphie. V New Yorku lidé protestovali proti zločinům z nenávisti. Jejich cedule nesly nápisy jako „Zastavte zabíjení černochů“.

Billie Jean Singletonová, obyvatelka Charlestonu

„Pořád se z toho nemůžeme vzpamatovat. Je neuvěřitelné, že se něco takového může stát v kostele na modlitbě.“

John R. Bryant, biskup Metodistické episkopální církve

„Teď násilí proniklo i do našich kostelů. Všechno to vraždění má jednoho společného jmenovatele - a tím jsou zbraně.“

Aktivisté mluví o teroristickém činu - jako v dobách Ku-klux-klanu

Zatímco policie hovoří o zločinu z nenávisti, jak označila čin bělocha, řada aktivistů požaduje, aby byl podezřelý vyšetřován jako terorista. Podle nich není velký rozdíl mezi předloňským útokem na maraton v Bostonu a středeční střelbou v Charlestonu. Někteří kritici podle listu The New York Times tvrdí, že úřady chrání společnost daleko lépe před potenciálními
útoky islámských radikálů než před činy rasistů. 
  
Aktivisté tvrdí, že charlestonský útok přesně odpovídá slovníkové definici terorismu jako „použití síly či hrozeb k demoralizaci, zastrašení a podrobení si (někoho), zvláště použití politicky motivované“. Roof podle nich navázal na historii útoků organizace Ku-klux-klan,
která po dlouhá léta násilím zastrašovala černochy a snažila se prosadit nadřazenost bílé rasy. „První protiteroristický zákon v americké historii byl zákon o kontrole klanu, takže toto opravdu přesně odpovídá definici terorismu,“ uvedl o Roofově činu ředitel institutu afrických studií na univerzitě v Connecticutu William Jelani Cobb.

Rasová otázka se ve Spojených státech dostala za poslední rok do popředí společenské debaty po několika incidentech, při nichž bělošští policisté zabili neozbrojené černochy. Zvláště zastřelení Michaela Browna v missourském Fergusonu, udušení Erica Garnera v New Yorku a případ Freddieho Graye, jehož baltimorští policisté vážně zranili a neposkytli mu pomoc, vyvolaly rozsáhlé demonstrace.  

Incident ve Spojených státech opět rozproudil debatu o držení zbraní. „Znovu umírali nevinní lidé částečně kvůli tomu, že někdo, kdo chtěl zabíjet, neměl problém s tím opatřit si zbraň. Teď je čas smutku a truchlení, ale přijde čas, kdy si tato země bude muset uvědomit, že k takovému druhu násilí v jiných vyspělých zemích nedochází,“ prohlásil prezident Barack Obama.

Otázka snadného přístupu ke zbraním je pro Obamovu administrativu zásadním tématem. Od střelby na škole v Connecticutu před třemi roky se snaží prosadit tvrdší opatření pro držení střelných zbraní. Kongresem ale jeho návrhy zatím neprošly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...