Střelba v Charlestonu: Mladík chtěl rozpoutat rasovou válku

Charleston (USA) - Soud v Jižní Karolíně uvalil vazbu na jednadvacetiletého Dylanna Roofa, který v noci na čtvrtek v černošském kostele v Charlestonu zastřelil devět lidí. K činu se přiznal a vyšetřovatelům podle CNN řekl, že chtěl zabíjením Afroameričanů rozpoutat rasovou válku. Ministerstvo spravedlnosti případ vyšetřuje jako možný terorismus.

Roof stanul před soudem virtuálně prostřednictvím videokonference. Promluvil pouze, když byl tázán, a na otázky soudce odpovídal stručně. Na projevy smutku a zoufalství pozůstalých, kteří jednání soudu přihlíželi, nijak nereagoval a neprojevoval žádné emoce. Dcera jedné ze zavražděných žen nicméně s pláčem řekla, že mu odpouští.

Americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že vyšetřuje Roofův případ jako zločin z nenávisti, rasově motivovaný zločin, ale i jako možný terorismus. Roof byl už několik hodin před soudním líčením obviněn z devítinásobné vraždy a z ozbrojeného přepadení. Soudce James Gosnell prohlásil, že pro obvinění z vraždy nemá právo určit žádnou kauci, pro obvinění z ozbrojeného přepadení ji stanovil ve výši jednoho milionu dolarů (24 milionů korun). I kdyby ji snad nezaměstnaný Roof složil, zůstane ve vazbě.

Roof zastával rasistické názory

Roof podle policie zastával rasistické názory a nejméně dvakrát se dostal do sporu se zákonem. Na svém facebookovém profilu umístil fotografii, na níž je vyobrazen v bundě s emblémy dřívějších rasistických režimů v Jižní Africe a bývalé Rhodesii. Vyšetřovatelům prý řekl, že chtěl zabíjením černochů rozpoutat rasovou válku. „Jednoznačně budeme chtít, aby dostal trest smrti,“ řekla jihokarolínská guvernérka Nikki Haleyová.

Jak uvedl Roofův kamarád Joseph Meek, mladík před pár týdny najednou začal zmiňovat případ zastřelení Trayvona Martina a protesty, které se letos v dubnu rozhořely ve městě Baltimore, kde po zatýkání zemřel černošský mladík Freddie Gray. „Říkal, že černoši přebírají vládu nad světem. A někdo s tím prý něco kvůli bílé rase musí udělat,“ uvedl Meek. „Říkal, že chce segregaci mezi bílými a černými. Já mu na to odvětil, že tak by to nemělo být, on ale o tom stále mluvil,“ dodal.

Dylann Storm Roof
Zdroj: ČT24/ČTK/ABACA/Charlotte Observer

Roof mu údajně sdělil, že použil peníze, které dostal k narozeninám od rodičů, aby si koupil zbraň, a že má „plán“. Meek měl obavy - věděl, že jeho kamarád má v kufru auta pistoli Glock ráže 0.45. Tehdy mu ji prý vzal a schoval v domě. „Nemyslel jsem si, že by něco udělal,“ uvedl Meek s tím, že druhý den Roofovi zbraň vrátil.   

Když se na veřejnost dostaly záběry pravděpodobného střelce z Charlestonu natočené pouliční kamerou, ihned zavolal na policii. „Nebylo to tak, že jsem si myslel, že je to on. Já jsem věděl, že je to on,“ uvedl Meek. 

Američané po celých Spojených státech se modlí za oběti: 

Před kostelem se mezitím sešly stovky lidí, aby uctili památku obětí střelby. „Musíme bojovat společně a žít civilizovaným životem, kde na rase nezáleží,“ konstatovala jedna z místních žen Martha Watsonová. Dospívající děti jedné z obětí Sharondy Singletonové řekly BBC, že vrahovi odpouští a soustředí se na pozitivní budoucnost. 

Piety se konaly také v dalších městech včetně Miami, Detroitu nebo Philadelphie. V New Yorku lidé protestovali proti zločinům z nenávisti. Jejich cedule nesly nápisy jako „Zastavte zabíjení černochů“.

Billie Jean Singletonová, obyvatelka Charlestonu

„Pořád se z toho nemůžeme vzpamatovat. Je neuvěřitelné, že se něco takového může stát v kostele na modlitbě.“

John R. Bryant, biskup Metodistické episkopální církve

„Teď násilí proniklo i do našich kostelů. Všechno to vraždění má jednoho společného jmenovatele - a tím jsou zbraně.“

Aktivisté mluví o teroristickém činu - jako v dobách Ku-klux-klanu

Zatímco policie hovoří o zločinu z nenávisti, jak označila čin bělocha, řada aktivistů požaduje, aby byl podezřelý vyšetřován jako terorista. Podle nich není velký rozdíl mezi předloňským útokem na maraton v Bostonu a středeční střelbou v Charlestonu. Někteří kritici podle listu The New York Times tvrdí, že úřady chrání společnost daleko lépe před potenciálními
útoky islámských radikálů než před činy rasistů. 
  
Aktivisté tvrdí, že charlestonský útok přesně odpovídá slovníkové definici terorismu jako „použití síly či hrozeb k demoralizaci, zastrašení a podrobení si (někoho), zvláště použití politicky motivované“. Roof podle nich navázal na historii útoků organizace Ku-klux-klan,
která po dlouhá léta násilím zastrašovala černochy a snažila se prosadit nadřazenost bílé rasy. „První protiteroristický zákon v americké historii byl zákon o kontrole klanu, takže toto opravdu přesně odpovídá definici terorismu,“ uvedl o Roofově činu ředitel institutu afrických studií na univerzitě v Connecticutu William Jelani Cobb.

Rasová otázka se ve Spojených státech dostala za poslední rok do popředí společenské debaty po několika incidentech, při nichž bělošští policisté zabili neozbrojené černochy. Zvláště zastřelení Michaela Browna v missourském Fergusonu, udušení Erica Garnera v New Yorku a případ Freddieho Graye, jehož baltimorští policisté vážně zranili a neposkytli mu pomoc, vyvolaly rozsáhlé demonstrace.  

Incident ve Spojených státech opět rozproudil debatu o držení zbraní. „Znovu umírali nevinní lidé částečně kvůli tomu, že někdo, kdo chtěl zabíjet, neměl problém s tím opatřit si zbraň. Teď je čas smutku a truchlení, ale přijde čas, kdy si tato země bude muset uvědomit, že k takovému druhu násilí v jiných vyspělých zemích nedochází,“ prohlásil prezident Barack Obama.

Otázka snadného přístupu ke zbraním je pro Obamovu administrativu zásadním tématem. Od střelby na škole v Connecticutu před třemi roky se snaží prosadit tvrdší opatření pro držení střelných zbraní. Kongresem ale jeho návrhy zatím neprošly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...