Extremista, který najížděl do lidí v americkém Charlottesvillu, stráví zbytek života ve vězení

Bělošský radikál James Alex Fields, který v roce 2017 ve Virginii najel autem do davu odpůrců rasismu a zabil jednu ženu, dostal doživotní trest vězení. Dvaadvacetiletý muž v březnu doznal vinu, aby se vyhnul popravě. Před vynesením rozsudku se za svůj čin omluvil.

Město Charlottesville se v srpnu 2017 stalo dějištěm rasistického pochodu, při němž stovky bělošských rasistů a neonacistů procházely centrem města za provolávání rasistických hesel, mnozí hajlovali nebo nesli nacistické symboly.

Desítky zraněných

Když se shromáždil dav místních lidí, kteří dávali najevo odpor k neonacistické a rasistické ideologii, došlo ke střetům. Nejtragičtější okamžik nastal, když se Fields rozjel autem proti skupině odpůrců rasismu a podle svědků s nohou na plynu rozrážel dav. Zabil dvaatřicetiletou obhájkyni práv menšin Heather Heyerovou a tři desítky dalších lidí zranil.

Fields je stoupencem americké extremistické skupiny Vanguard America (Předvoj Ameriky) a sám se označuje za neonacistu. Před soudem stanul v trestaneckém obleku a v poutech a hájil se nízkým věkem a dřívějšími psychickými poruchami.

Jeho obhájce argumentoval tím, že Fieldse traumatizovala rodinná tragédie, při níž jeho židovský dědeček údajně zavraždil svou ženu a sám pak spáchal sebevraždu.

Podle svědků Fields obdivoval Dachau

Svědkové před soudem vypovídali, že Fields zastával nenávistná stanoviska od raného mládí. Během studia na střední škole prý navštívil se spolužáky nacistický koncentrační tábor v Dachau a při prohlídce prohlašoval „tady se stal ten zázrak“. Dvaatřicetiletou Heather Heyerovou, kterou při svém útoku zabil, označil ve vazbě za „protibělošskou komunistku“.

Mnozí z lidí, které svým autem zranil, se stále léčí. Veřejnost v Charlottesvillu pro ně uspořádala dobročinnou sbírku. „Každý den přemýšlím o tom, jak všechno mohlo být jiné a jak lituji svých činů. Je mi to líto,“ řekl Fields soudu před rozsudkem.

Rasistu odsouzeného federálním soudem čeká v polovině července další proces podle zákonů státu Virginie. Porota pro něj žádá doživotí a navíc ještě 419 let vězení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...