Nepokoje ve Virginii si vyžádaly lidské oběti
Nepokoje v padesátitisícovém městě vypukly v pátek kvůli soše generála jižanské armády z americké občanské války Roberta Leeho, kterou se místní radnice chystá odstranit. „Ta socha tu byla od roku 1920. Je s ní spojena spousta historie a já si myslím, že ta by neměla být vymazána,“ uvedl jeden z obyvatel města.
Vedle klidných zastánců sochy však na shromáždění nechyběly ani stovky příznivců krajní pravice. Tisíce dalších lidí naopak protestovaly proti nim.
Násilnosti odmítla řada amerických politiků, včetně dcery prezidenta Donalda Trumpa Ivanky. Svou reakci na události vyjasnil i Bílý dům, který zpočátku čelil kritice za to, že výslovně neodmítl chování bělošských extremistů.
Galerie: Nepokoje ve Virginii
Několik tisíc stoupenců nadvlády bílé rasy se pak sešly v sobotu dopoledne znovu na shromáždění nazvaném Sjednoťte pravici. Na akci, která měla být protestem proti odstranění sochy konfederačního generála Roberta Leeho z místního parku, opět dorazili jejich odpůrci. Obě skupiny na sebe křičely, házely lahve s vodou a stříkaly z pepřových sprejů. Opět došlo i na rvačky.
Pojmenujte to přesně, vyzval senátor Trumpa
„Pane prezidente, zlo musí být pojmenováno. Jsou to stoupenci bílé nadvlády, šlo o terorismus,“ prohlásil republikánský senátor z Colorada Cory Gardner.
V řadě jižních států USA dodnes neutichla diskuse o oprávněnosti vyvěšování praporu z dob americké občanské války v letech 1861–1865. Stoupenci tento prapor považují za historický odkaz, kritici za symbol rasistické a otrokářské minulosti amerického Jihu. Vlna odstraňování konfederačních symbolů začala v USA po předloňském rasovém útoku v Charlestonu v Jižní Karolíně, kde střelec zabil devět černochů.