Záchrana vojáků u Dunkerku, která dodala Britům naději. Uplynulo 80 let od operace Dynamo

2 minuty
Události: 80. let od záchrany vojáků v Dunkerku
Zdroj: ČT24

Uběhlo 80 let od operace Dynamo. Tato záchranné akce měla za druhé světové války za cíl evakuovat spojenecké vojáky do Velké Británie. Z německého obklíčení u francouzského Dunkerku se od 26. května do 4. června nakonec podařilo na ostrovy evakuovat skoro 350 tisíc mužů. Klíčovou roli při tom sehrály tisíce malých plavidel kormidlovaných dobrovolníky. Tehdejší britský premiér Winston Churchill operaci označil za zázrak vysvobození.

Když německá ofenziva odřízla spojenecké jednotky na francouzském území, nezbylo Londýnu nic jiného než vytvořit šedesátikilometrový evakuační koridor a dostat je do Británie přes přístav Dunkerk. Němci ale vojáky čekající na nalodění soustavně bombardovali.

Tehdy vážně hrozilo, že Britové a Francouzi přijdou skoro o půl milionu mužů. Pláž u města totiž klesala pozvolna do moře a velké lodě tak mohly kotvit jen daleko od břehu. Během plavby k britským břehům byla plavidla navíc nucena vyhýbat se minovým polím a čelila také útokům německých ponorek.

Evakuaci se nakonec podařilo úspěšně dokončit. Do operace Dynamo se zapojily tisíce malých civilních lodí. Situaci také pomohlo, že se Němci ve své ofenzivě na několik dní zastavili. Do jejich zajetí nakonec padlo jen čtyřicet tisíc spojeneckých vojáků, během operace se podařilo 85 procent mužů zachránit.

Zachránění vojáci se později zúčastnili dalších bitev a operací

„Mnozí z těchto repatriovaných vojáků se později zúčastnili dalších bitev, včetně operací v severní Africe nebo na Sicílii. Část z nich se pak vylodila i na pláži Gold,“ podotýká francouzský vojenský historik Fréderick Jeanne.

Operace Dynamo zaujala i řadu filmových tvůrců. Ocenění za její zpracování získal snímek Christophera Nolana z roku 2017. Díky filmu se rovněž zvýšila turistická návštěvnost. „Třicet osm procent návštěvníků města, tedy více než třetina, sem přijíždí díky tomuto filmu. Slyšeli o Dunkerku, protože znají film,“ uvedl starosta města Patrice Vergriete.

Zásadní význam měla úspěšná operace i pro následující vývoj války. Spojenci si uvědomili důležitost silné podpory letectva, díky tomu mohli lépe připravit i vylodění v Normandii o čtyři roky později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...