Před 75 lety začala konference vítězných mocností v německé Postupimi

Nahrávám video

Porážka nacistického Německa v květnu 1945 postavila členy protihitlerovské koalice před nutnost nalézt shodu na uspořádání poměrů v poválečné Evropě. Nejvyšší představitelé USA, Británie a Ruska jednali o budoucnosti kontinentu už během války na konferencích v Teheránu a Jaltě. Potřetí se sešli 17. července 1945 v německé Postupimi.

Výsledek této konference sice byl prezentován jako úspěch, průběh jednání však odhalil hluboké rozpory mezi spojenci.

Za jednací stůl v postupimském zámku Cecilienhof zasedl americký prezident Harry Truman, jenž v úřadu krátce předtím nahradil zesnulého Franklina Delano Roosevelta, a britský premiér Winston Churchill, kterého však po prohraných volbách na konferenci vystřídal labourista Clement Attlee.

Jediným státníkem se zkušenostmi z předchozích jednání takzvané velké trojky tak v Postupimi nakonec zůstal sovětský vůdce Josif Stalin. Ten navíc těžil z přítomnosti Rudé armády ve střední a východní Evropě, o jejíž ovládnutí mu šlo.

Program čtyř D

Klíčovým tématem konference v Postupimi byl osud poraženého a okupovaného Německa. Spojenci se shodli na tom, že vůči Berlínu budou uplatňovat principy označované jako čtyři „D“, tedy demilitarizaci, denacifikaci, dekartelizaci průmyslu a demokratizaci politického systému.

Spojenecké okupační zóny v Berlíně
Zdroj: Wikipedia.org

V souvislosti s posledně jmenovaným bodem Spojenci rozhodli, že na místní a regionální úrovni budou v Německu ustaveny volené samosprávné orgány, ale právo rozhodovat o záležitostech celostátního významu připadne nově zřízené Spojenecké kontrolní radě pro Německo.

Okupační zóny Německa (1945–1949)
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org

Další evropskou zemí, o jejímž osudu se v Postupimi jednalo, bylo Polsko. Stalin si již dříve vymohl na Američanech a Britech souhlas s tím, že si Sovětský svaz ponechá východní část polského území, kterou anektoval v září 1939.

Polsko se za to dočkalo teritoriálního odškodnění na účet Německa, zejména posunutí polsko-německé hranice na linii řek Odra a Nisa.

Postupimská konference toto řešení de facto potvrdila, byť s podmínkou, že definitivní podobu získá až na základě pozdější mírové smlouvy mezi Berlínem a Varšavou.

USA mají atomovou zbraň, informoval Truman Stalina

S územními změnami ve střední Evropě nevyhnutelně souvisela otázka vysídlení německého obyvatelstva z Polska, Československa a Maďarska.

K němu v té době už živelně docházelo, přičemž nezřídka mělo velmi brutální charakter. Velmoci vyjádřily s odsunem souhlas, zdůraznily ale, že musí být prováděn „spořádaně a lidsky.“

Postupimská konference se netýkala pouze evropských záležitostí. Zástupci USA, Británie a Číny vydali v jejím průběhu prohlášení, v němž stanovili podmínky japonské kapitulace.

Země vycházejícího slunce dostala na výběr mezi složením zbraní a totálním zničením. Spojené státy už disponovaly atomovou bombou, o čemž americký prezident Truman na postupimské konferenci informoval Stalina.

Právě 16. července 1945 se ve Spojených státech uskutečnil první úspěšný jaderný pokus – tento úspěch měl být trumfem pro jednání s Rusy. Nicméně Stalin nejevil známky jakéhokoli překvapení, neboť o celém projektu dávno věděl od svých špionů.

Podpis závěrečných dokumentů postupimské konference na počátku srpna 1945 byl prezentován jako velký diplomatický úspěch, přestože řada sporných otázek zůstala nedořešena.

Během jednání se navíc stále zřetelněji projevovala názorová propast mezi Sovětským svazem na jedné straně, a Spojenými státy a Británií na straně druhé.

Prezident Truman například opakovaně kritizoval Stalina za jeho politiku ve východní Evropě a na Balkáně. Západní spojenci rovněž odmítli některé požadavky Moskvy, mimo jiné územní nároky vůči Turecku nebo převzetí kontroly nad částí italských kolonií v severní Africe.

Netrvalo dlouho, a z někdejšího válečného spojenectví mezi komunistickým Ruskem a západními demokraciemi zůstaly jen trosky. Na nich posléze vyrostl nový konflikt, známý jako studená válka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Kryvyj Rih zabil dítě a zdravotnici, zraněných jsou desítky

Ruská armáda podnikla v pátek večer raketový a dronový útok na Kryvyj Rih na jihovýchodě Ukrajiny. Zemřela dvacetiletá zdravotnická záchranářka a sedmileté dítě. Zraněných je 58 lidí, včetně šesti dětí, oznámil ráno šéf městské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Vilkul. Rusové v noci udeřili také na Kyjev, Charkov či Záporoží.
08:38Aktualizovánopřed 39 mminutami

Porota v USA shledala vinným muže podezřelého ze založení požáru v Los Angeles

Americká porota shledala vinným třicetiletého muže podezřelého z úmyslného založení požáru, který se rozrostl v „jednu z největších katastrof v historii Los Angeles“. Informovaly o tom zpravodajské agentury. Požár loni v lednu způsobil smrt dvanácti lidem a zničil tisíce budov.
04:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

GTA VI za první den dosáhla rekordních tržeb 3,79 miliardy dolarů

Videohra GTA VI během prvního dne po uvedení do prodeje dosáhla rekordních tržeb 3,79 miliardy dolarů (zhruba 85,5 miliardy korun). Uvedlo to studio Rockstar Games, které za hrou stojí. Číslo vychází z odhadů společnosti ke konci čtvrtka, kdy hra po třinácti letech vývoje vyšla.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud v USA schválil dohodu Bayeru o urovnání žalob ohledně herbicidu Roundup

Americký soud schválil dohodu, podle které německý agrochemický gigant Bayer zaplatí během dvou desetiletí až 7,25 miliardy dolarů (zhruba 161 miliard korun) za urovnání žalob ohledně herbicidu Roundup. Ty tvrdí, že přípravek způsobuje rakovinu krve. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.
00:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoUkrajinští policisté čelili útoku při záchranné akci. Hrdinou je podle nich malý chlapec

Pokus zachránit devítiletého chlapce a jeho babičku v Hluchivu na Ukrajině se pro dva tamní policisty změnil v boj i o jejich vlastní život. Stali se terčem druhotného zásahu. Přesto zraněné dostali do bezpečí, jak zachytila kamera na uniformě. Oba policisté dostali vyznamenání. Za hrdinu ale považují hocha, který přivolal pomoc a po celou dobu zůstal u své těžce zraněné babičky.
před 3 hhodinami

Proti životním nákladům i zbrojení. Studenti napříč Evropou vyšli do ulic

Studenti a mladí pracovníci v pátek ve více než dvaceti evropských zemích vyšli do ulic v rámci koordinovaných protestů proti prudkému nárůstu životních nákladů a cen bydlení, zhoršujícím se podmínkám ve školství a rostoucím vojenským výdajům. Demonstrace se podle organizátorů konaly ve stovkách měst, informoval web The Guardian.
před 11 hhodinami

Trump chce udržet datová centra v USA, firmám hrozí obřími daněmi

Spojené státy nedovolí americkým firmám stavět datová centra v zahraničí, prohlásil v pátek americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci v Bílém domě. Pohrozil jim pro takový případ vysokými daněmi. Není však jasné, jak by prezident takový krok provedl.
před 12 hhodinami

Amnesty International zdokumentovala desítky případů policejního násilí při stávce ve Španělsku

Amnesty International (AI) zdokumentovala 61 případů nepřiměřeného použití síly španělskými policisty proti pokojně protestujícím demonstrantům a novinářům během generální stávky za dostupné bydlení, která se konala 11. listopadu. Nevládní organizace upozornila mimo jiné na neodůvodněné policejní zásahy, nasazení policistů v utajení či napadení novinářů. Španělské ministerstvo vnitra na základě stížností demonstrantů, organizací a odborů zahájilo vyšetřování.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.