Jalta

Třetí kotel za 4,6 miliardy korun v brněnské spalovně městské firmy SAKO zatím nevznikne. Brněnští zastupitelé v tajném hlasování rozhodli o zastavení projektu, který je třeba znovu přepracovat. Hlasování se nezúčastnila opozice Pirátů a Zelených s hnutím Žít Brno, kteří vybudování kotle podporovali a byli proti tajnému hlasování. Sál opustili také zástupci koaliční KDU-ČSL.

Britský premiér Boris Johnson v projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku vyzval lidstvo, aby dospělo a bojovalo proti klimatickým změnám. Podle Johnsona se svět blíží k bodu zlomu a státy musí konečné převzít odpovědnost za ničení planety. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k oživení OSN.

Poloostrov Krym zasáhl tento týden cyklon a silné deště způsobily rozsáhlé záplavy. Místní úřady vyhlásily nouzový stav a nařídily evakuaci některých částí Jalty, uvedla v pátek agentura Reuters. Podle agentury TASS si povodně zatím vyžádaly jednu oběť. Představitelé města zároveň požádali o pomoc ruskou Černomořskou flotilu. Rusko anektovalo ukrajinský Krym v roce 2014.

Jaderná ponorka Kursk se dvěma jadernými reaktory havarovala během manévrů v Barentsově moři 12. srpna 2000. Havárie si vyžádala životy všech 118 členů posádky a otřásla ruskou společností. Dodnes se spekuluje o tom, co nejvážnější nehodu podvodního plavidla za poslední roky způsobilo.

Porážka nacistického Německa v květnu 1945 postavila členy protihitlerovské koalice před nutnost nalézt shodu na uspořádání poměrů v poválečné Evropě. Nejvyšší představitelé USA, Británie a Ruska jednali o budoucnosti kontinentu už během války na konferencích v Teheránu a Jaltě. Potřetí se sešli 17. července 1945 v německé Postupimi.

„Včera ve dvě hodiny 41 minut ráno podepsal na velitelství generál Jodl –⁠ zástupce německého vrchního velení a velkoadmirála Dönitze, jmenované hlavy německého státu –⁠ akt bezpodmínečné kapitulace všech německých pozemních, námořních a leteckých sil v Evropě.“ Těmito slovy před 75 lety oznámil národu evropský konec dosud nejkrvavějšího konfliktu britský předseda vlády Winston Churchill. Stalin však  ještě neslavil.

Brněnský funkcionalistický palác Jalta se ve středu slavnostně otevřel po rozsáhlé rekonstrukci pro veřejnost. Budova na Dominikánském náměstí byla zavřená od roku 2000 a dlouho chátrala. Majitel, brněnský podnikatel Richard Saliba, do rekonstrukce investoval okolo 130 milionů korun. Palác letos slaví 90 let své existence.

Druhá světová válka se chýlila ke konci, Rudá armáda postupovala Evropou z východu, na Západě operovali Američané a Britové a na sovětském Krymu se sešli nejvyšší představitelé protihitlerovské koalice. Ambice amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta, britského ministerského předsedy Winstona Churchilla a vůdce Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina nebyly malé: projednat budoucnost světa. Od zahájení jaltské konference uplynulo 4. února čtyřiasedmdesát let.

Po téměř dvou desítkách let se v dubnu znovu pro veřejnost otevře funkcionalistický palác Jalta na brněnském Dominikánském náměstí. V současnosti v prostorách dělníci dokončují rekonstrukci, která investory přišla přibližně na 120 milionů korun. Dalších 110 milionů zaplatili městu v roce 2016 jako kupní cenu.

Posunout Polsko na západ, vojensky rozdrtit a následně rozparcelovat Německo, založit OSN a zapojit Moskvu do války proti Japonsku. To jsou v kostce hlavní body, na nichž se dohodla „velká trojka“ během týdenní Jaltské konference. Ta začala před 70 lety, když už bylo jasné, že porážka Hitlera je otázkou týdnů. I když nelze tvrdit, že by si Churchill, Roosevelt a Stalin na krymském summitu mezi sebou rozdělili Evropu, jak se obvykle traduje, faktem zůstává, že konference byla jedním z faktorů, které k tomu přispěly, a dle některých historiků vytvořila i základ pro spuštění železné opony a studenou válku.