Brněnský funkcionalistický palác Jalta se ve středu slavnostně otevřel po rozsáhlé rekonstrukci pro veřejnost. Budova na Dominikánském náměstí byla zavřená od roku 2000 a dlouho chátrala. Majitel, brněnský podnikatel Richard Saliba, do rekonstrukce investoval okolo 130 milionů korun. Palác letos slaví 90 let své existence.
Palác Jalta se otevřel po devatenácti letech. Funkcionalistický dům prošel nákladnou rekonstrukcí
UvR: Palác Jalta se po letech znovu otevřel (zdroj: ČT24)
Dlouho zavřenou budovu v sousedství Nové radnice koupil Saliba od města v roce 2016 za 101 milionů korun. Ač palác Jalta oficiálně není památkou, veškeré úpravy majitel konzultoval s památkáři. Opravy vyšly na 130 milionů korun.
„Od začátku letošního roku byly všechny prostory pronajaté – všech pět pater neboli 10,5 tisíce metrů čtverečních. Chtěli jsme, aby to, co tady bude, vycházelo z toho, co tady původně bylo,“ řekl Saliba.
Palác Jalta
V paláci tak lidé najdou restauraci, holičství nebo obchody s oděvy. „Sídlí tady rakouský honorární konzul, právnické kanceláře, architekti i americká střední škola. Nájemníci měli možnost do určité míry ovlivnit prostory, v nichž budou,“ uvedl dříve podnikatel.
Funkcionalistický palác, kde sídlila StB
Od koupě do otevření uplynuly necelé tři roky. Pro veřejnost je přístupná hlavně typická pasáž, která se například objevila ve filmu Věry Chytilové Dědictví aneb Kurvahošigutntág. V ní sídlí obchody i restaurace a v někdejším kinosále i kinokabaret.
Palác Jalta
Budova byla v letech 1928-1929 postavena podle návrhu architekta Josefa J. Polívky. Po dokončení ji koupilo mezinárodní hnutí Křesťanského sdružení mladých žen (YWCA), které v horních patrech původně zamýšlelo zřídit ubytovnu pro ženy a dívky. Od roku 1934 vlastnil budovu stát. Za komunismu v ní sídlila StB i prodejna s luxusním zbožím Tuzex.
Ještě v roce 1989 se v paláci promítaly filmy. Do stejného suterénu jako před třiceti lety zamíří začátkem prázdnin lidé zase. Nově už ne do kina Moderna, ale do kinokabaretu. „Byla by fakt škoda to zničit, zlikvidovat,“ říká dnes majitel Saliba.
Směna, která se Brnu nevyplatila
Po pádu komunistického režimu budova měnila majitele a v roce 2000 se pro veřejnost uzavřela. V roce 2004 ji získal v dražbě podnikatel Miroslav Lekeš, z pasáže chtěl vybudovat bytový dům. Od záměru ale ustoupil a palác nabídl znovu Brnu. Za pasáž však podnikatel nepožadoval peníze, nýbrž jiné nemovitosti.
Radnice s ním budovu v roce 2006 vyměnila za několik historických domů a pozemky v centru Brna. Město plánovalo, že do Jalty přestěhuje své úředníky. Tehdejší náměstek primátora pro oblast majetku Radomír Jonáš tvrdil, že se úředníci nastěhují rychle a s minimálními náklady. Posudky odborníků ale ukázaly, že je potřeba palác rekonstruovat – rozsáhlou opravu si ovšem město nemohlo dovolit.
Směna s podnikatelem byla pro město nevýhodná i kvůli podhodnoceným posudkům na městské pozemky. Brno na směně tratilo zhruba dvacet milionů korun a další statisíce stála údržba paláce. K soudu se dostal jen někdejší senátor Jiří Zlatuška, který aktéry směny veřejně kritizoval. Brno Jaltu prodalo až v roce 2016.