Ukrajinci udeřili na Krymu, zaznělo několik explozí

Nahrávám video

Ukrajinská armáda v noci udeřila na Ruskem okupovaném Krymu. Zřejmě raketami ATACMS zaútočila na ruský komunikační uzel u města Alušta, dle místní partyzánské skupiny jsou výrazně poškozené vojenské objekty. O život údajně přišla také posádka velitelského stanoviště. Zaznělo pět výbuchů.

List Ukrajinska pravda informuje o explozích také v Simferopolu, Jaltě, Džankoji, Jevpatoriji nebo na letecké základně Saky. Údajně pracovala protivzdušná obrana.

Ruské okupační úřady se nejprve k dění nevyjadřovaly, jejich představitel Sergej Aksjonov později tvrdil, že v Simferopolském okrese zahynuli „dva kolemjdoucí“, zatímco v Aluště bylo zasaženo „prázdné komerční zařízení“. Ruská režimní agentura TASS s odvoláním na ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana nad Krymem sestřelila tři rakety ATACMS, okupační vojska údajně zničila i tři ukrajinské námořní drony.

Ukrajina tyto zprávy oficiálně nekomentovala. Ukrajinští vojenští blogeři a neoficiální média uvádějí, že na Krymu byla zasažena řada cílů. Krymsky Veter, internetový zpravodajský server zabývající se Krymem, zveřejnil video, které podle něj zachycuje výbuch a požár v Aluště, a uvedl, že na místo míří sanitky, dodal Reuters.

Apely na spojence

Ukrajinské síly zasahují vojenská velitelství nebo kotvící lodě na okupovaném Krymu střelami Storm Shadow, které v poslední době doplnily americké ATACMS s delším doletem. Kyjev na své spojence dlouhodobě naléhá, aby poskytli zbraně schopné přesných zásahů na dlouhou vzdálenost.

Pálit chce ukrajinská armáda i za hranice, odkud ukrajinská města bombardují ruská invazní vojska. „Je to nedostatkem systémů protivzdušné obrany, které jsou ve světě dostupné. Nejsme schopni útočit na velké vzdálenosti a nedokážeme tak zničit zdroj ruského teroru poblíž našich hranic,“ zdůraznil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Civilní oběti v Charkově

Jedny z nejtvrdších bojů s ruskými okupanty vedou obránci v Charkovské oblasti. I tam by potřebovali zasahovat ruské území. „To, že spojenci nechtějí, abychom stříleli na území agresora, je pro mě absolutně nepřijatelné. To oni přišli na naše území, ne my na jejich. Z druhé strany hranice na nás střílí několik raketových systémů, děl a houfnic. Pokud nebudeme střílet na ruské území, neexistuje způsob, jak jim způsobit škody. Zasáhneme pouze jejich pěchotu,“ vysvětluje velitel posádky houfnice Ivan Lijaško.

Spojenci se zdráhají takový souhlas dát. Výjimkou je Velká Británie, jejíž ministr zahraničí David Cameron při návštěvě Ukrajiny řekl, že země má právo použít zbraně poskytnuté Londýnem k útokům na území Ruska a je na jejím rozhodnutí, jestli to udělá, nebo ne.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová pohrozila zasažením „jakýchkoliv britských vojenských objektů a zbraní na Ukrajině i mimo ni“.

Nejčastějším cílem ruských raket je v poslední době Charkov. Ke druhému největšímu ukrajinskému městu se otevřením nové fronty přiblížily boje a ruské rakety s každodenní pravidelností zabíjejí ukrajinské civilisty. Ve čtvrtek jich v Charkově zemřelo nejméně šest. Zasaženo bylo dle šéfa oblastní správy Oleha Syněhubova nakladatelství. „Naprosto civilní komplex bez vojenských objektů,“ konstatoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNa ukrajinské frontě se potkávají Kolumbijci, kteří doma bojovali proti sobě

Do války na Ukrajině se přímo zapojily desítky tisíc zahraničních bojovníků. Zatímco na straně ruských agresorů válčí posily ze Severní Koreje a Střední Asie, Kyjev se na začátku invaze spoléhal na dobrovolníky ze Západu. Dnes už ale ukrajinskou uniformu nejčastěji navlékají žoldnéři z Jižní Ameriky. Nejčastěji Argentinci, Brazilci a Kolumbijci slouží v běžných ukrajinských jednotkách po boku domácích obránců. Z Kolumbie dorazilo na ukrajinské bojiště až sedm tisíc mužů a žen. Podle některých zpráv se tam potkávají lidé, kteří doma stáli proti sobě v řadách armády a povstalců. Navíc se objevují na obou stranách – ukrajinské i ruské. Velitelé ukrajinských frontových jednotek tvrdí, že zájem o službu mezi cizinci je velký, a pokud by padly byrokratické překážky, rychle by dorazily tisíce mužů s vojenskými zkušenostmi. Doplnit početní stavy mužstva bránící se země urgentně potřebuje.
před 23 mminutami

Prezidenti USA a Íránu elektronicky podepsali memorandum o porozumění

Poté, co prezidenti Spojených států a Íránu ve středu elektronicky podepsali memorandum o porozumění otevírající cestu k mírové dohodě, začala platit všechna jeho ujednání. Podle Pákistánu, který jednání mezi oběma stranami zprostředkoval, má Írán okamžitě otevřít blokovaný Hormuzský průliv a USA ukončit blokádu íránských přístavů. Po podpisu nadále panují nejasnosti ohledně oficiální ceremonie, která se měla za účasti vysokých představitelů obou zemí konat ve Švýcarsku, napsaly tiskové agentury.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zveřejnily memorandum s Íránem. Obsahuje bilionový fond i celistvost Libanonu

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 14 hhodinami

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 14 hhodinami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 15 hhodinami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...