Francouzský soud uznal vůdkyni krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou vinnou v procesu, kde byla obviněna s dalšími lidmi ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu (EP). Následně jí s okamžitou platností zakázal ucházet se na pět let o volené veřejné funkce a odsoudil ji ke čtyřem rokům odnětí svobody, z toho ke dvěma nepodmíněně, napsala agentura Reuters. Podle agentury AFP ale nemá jít do vězení, neboť zbylé dva roky si má odpykat s elektronickým náramkem. Politička se proti rozsudku odvolá.
Soud určil u Le Penové čtyři roky odnětí svobody
4 minuty
Události: Šéfka krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Penová u soudu
Le Penová tvrdí, že se jí soud záměrně snaží zabránit v kandidatuře na prezidentku v roce 2027. Podle AFP také prohlásila, že je nevinná. „Šlo o politické rozhodnutí, které by mělo pohoršit každého, kdo věří v demokracii,“ uvedla Le Penová. Dodala, že je fakticky „mimo hru“, vzdávat se ale nehodlá, z politiky neodchází a bude bojovat až „do hořkého konce“.
Soud společně s Le Penovou uznal vinnými také osm dalších členů strany, kteří v té době působili jako europoslanci, a dvanáct parlamentních asistentů ze zpronevěry evropských fondů, napsala agentura Reuters. Podle agentury AFP soud odhadl, že celková škoda dosáhla 2,9 milionu eur (necelých 73 milionů korun).
Soudkyně Bénédicte de Perthuisová uvedla, že Le Penová figurovala v centru systému, který strana zavedla s cílem využívat fondy EU k platům zaměstnanců politického uskupení sídlícího ve Francii. Vyšetřování podle soudkyně ukázalo, že se nejednalo o administrativní chyby, ale o zpronevěru v rámci systému zavedeného ke snížení nákladů strany. Docházet k tomu mělo mezi lety 2004 a 2016.
Pětiletý zákaz výkonu volených funkcí
Obžaloba požadovala pro Le Penovou pětiletý zákaz výkonu volených funkcí, což soud přijal. Šestapadesátiletá politička tak podle tohoto rozhodnutí nebude moci kandidovat v nadcházejících prezidentských volbách. Le Penová, která už na prezidentku Francie kandidovala neúspěšně třikrát, dříve uvedla, že se o úřad hlavy státu hodlá opět ucházet. Podle agentury Reuters v průzkumech pro nadcházející prezidentské volby nyní vedla.
Francouzská média však podotýkají, že politička má nyní jen malou šanci, že by v prezidentských volbách mohla kandidovat. Le Penová míní, že jistá šance existuje.
Kromě pětiletého zákazu výkonu volených funkcí a odnětí svobody požadovali státní zástupci pro Le Penovou i pokutu tři sta tisíc eur (asi 7,5 milionu korun).
Le Penová se odvolá, uvedl její advokát Rodolphe Bosselut. Trest odnětí svobody a pokuta nebudou uplatněny, dokud se nevyčerpají všechny možnosti odvolání, píše Reuters. Pětiletý zákaz ucházet se o veřejné funkce ale začíná platit okamžitě a podle Reuters bude moci být zrušen pouze v případě, že soudy před volbami vyhoví odvolání. Ta ve Francii mohou trvat měsíce nebo i roky.
Le Penová v pondělí po příjezdu k soudu podle Reuters s novináři nemluvila. Už dříve prokurátory obvinila z toho, že usilují o její politickou smrt. „Soudci rozhodují o životě a smrti našeho hnutí,“ řekla nedělníku La Tribune Dimanche. Obžalovaní tvrdili, že peníze byly použity oprávněně a obvinění příliš úzce definují, co parlamentní asistenti dělají, napsala agentura. Agentura AFP informovala, že politička soudní síň opustila ještě předtím, než soud dočetl rozsudek.
Na verdikt reagoval třeba krajně pravicový místopředseda italské vlády Matteo Salvini, který podle agentury AFP uvedl, že Le Penovou se v Paříži snaží vyloučit z politického života. „Je to vyhlášením války ze strany Bruselu,“ citovala ho agentura Reuters.
Zákaz ucházet se o veřejné funkce jde nicméně běžně ruku v ruce s verdiktem odsuzujícím za zpronevěru. Podobný trest v minulosti dostala řada francouzských politiků.
4 minuty
Horizont ČT24: Marine Le Penová u soudu
Bardella jako možný náhradník
Politolog Michel Perottino z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy dříve ve vysílání ČT řekl, že jestliže Le Penová nebude moci v prezidentských volbách 2027 kandidovat, značně to zahýbe francouzskou politickou scénou. „Le Penová je v současné době jedna z velkých favoritek, ne co se týče prezidentského mandátu jako takového, ale určitě jako člověk, který se může dostat do druhého kola,“ uvedl.
Při zákazu Le Penové kandidovat podle Perottina není zatím jasné, kdo by za ni mohl být voličům alternativou, ale v úvahu podle něj „papírově“ připadá Jordan Bardella, v současnosti předseda Národního sdružení. „Ukázal se ale být ne úplně nejlepším lídrem, hlavně co se týče prezidentských voleb. Nemá tolik zkušeností,“ namítá.
8 minut
Politolog Michel Perottino o rozsudku nad Marine Le Penovou
„Zemětřesení pro francouzskou politickou scénu“
Bardella se jako jediný možný náhradník nabízí i podle zpravodaje ČT ve Francii Jana Šmída, avšak nehodnotí ho jako vhodného. „Je pro Národní sdružení perspektivním politikem, který by se mohl za běžných okolností o prezidentský úřad ucházet za sedm let, kdy dospěje. V tuto chvíli ho veřejnost a možná i jeho spolustraníci nepovažují za někoho, kdo vyspěl a mohl by otěže strany převzít,“ míní.
Podle Šmída je pravděpodobnost, že se Le Penová zúčastní příštích prezidentských voleb, velmi malá. „Odvolací soud by musel zrušit ten verdikt a zároveň to udělat velmi rychle, tak aby Marine Le Penová mohla ještě kandidovat,“ dodal. Národnímu sdružení by to podle Šmída mohlo paradoxně pomoci. Mohli by se k němu přidat ti, kteří považují tento soudní proces za bezprecedentní zásah do politického předvolebního boje, dodal.
„Prakticky to může znamenat, že se Národní sdružení ‚zradikalizuje‘, to znamená, že třeba vysloví nedůvěru vládě Françoise Bayroua a dalším vládám. Ještě se to projeví v létě, kdy může Národní sdružení v předčasných parlamentních volbách získat ještě více poslanců nebo je dokonce vyhrát. Mezitím se bude Jordan Bardella připravovat na prezidentskou kampaň, jelikož je jediným kandidátem, který může o úřad usilovat za Národní sdružení,“ dodal Šmíd.
7 minut
Zpravodaj Jan Šmíd o důsledcích verdiktu nad Marine Le Penovou
„Řada odborníků a politiků říká, že co se týče europoslanců a problému s financováním nebo převáděním prostředků do vlastních stran, není to problém pouze Národního sdružení, jelikož řada stran takto postupuje. U Národního sdružení to bylo cíleně organizované tak, aby prostředky z fondu EP plynuly do trezoru strany. Dochází k tomu ale v menší míře celkem běžně,“ informoval později Šmíd.
„Současný premiér François Bayrou stane před odvolacím soudem v úplně stejné kauze,“ připomněl zpravodaj.
4 minuty
Horizont ČT24: Jan Šmíd o rozsudku nad Marine Le Penovou
Marine Le Penová se postavila do čela krajně pravicové strany, která tehdy ještě nesla název Národní fronta v roce 2011, kdy ji převzala od svého otce Jeana-Marii Le Pena, jenž byl obviňován z rasistických a antisemitských komentářů. Jeho dcera uskupení přejmenovala na Národní sdružení a podnikla kroky k tomu, aby setřásla kontroverzní dědictví otce a strana byla přijatelná pro širší spektrum voličů, napsala AFP. V současné době je RN největší stranou ve francouzském parlamentu, přičemž zůstává v opozici. Od roku 2022 je předsedou strany Bardella.
