Představitelka francouzské krajní pravice Marine Le Penová u soudu v Paříži odmítla, že by její strana Národní sdružení (RN) jakkoliv porušila pravidla pro nakládání s prostředky Evropského parlamentu, uvedla francouzská média. Soud má rozhodnout, zda Le Penová a dalších 24 členů a spolupracovníků RN zneužilo prostředky EP ve prospěch strany.
„Mám důvěru v soudní systém. Jsem tu, abych předestřela naše argumenty. Jsem klidná,“ řekla Le Penová. „Neporušili jsme žádná pravidla,“ dodala v první den soudu, který bude trvat zhruba dva měsíce. Účastnit soudu se prý bude tak často, jak jí to jiné povinnosti umožní. V úterý u soudu nebude, chce poslouchat projev o budoucím směřování francouzské vlády nového premiéra Michela Barniera.
Obžalovaným za zneužití veřejných prostředků hrozí až deset let vězení a pokuta milion eur (25,2 milionu korun). Další hrozbou je i trest zákazu ucházet se po dobu deseti let o volené veřejné funkce, což by bylo zásadní zejména pro Le Penovou, která chce v roce 2027 opět kandidovat na prezidentku Francie.
„V případě, že by byla odsouzena třeba na dva roky, tak by kandidovat sice mohla, ale s velkým škraloupem. Takže je to pro ni proces velmi důležitý,“ objasnil zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. „V případě, že bude Le Penová a další odsouzeni, může to znamenat výrazný otřes na francouzské politické scéně, protože Národní sdružení je nejsilnější politickou stranou současnosti,“ upozornil zpravodaj s tím, že Francie proces sleduje s „mimořádným zájmem“.
V kauze takzvaných fiktivních zaměstnanců jsou Le Penová a další podezřelí, že z evropských prostředků vypláceli mzdu zaměstnancům, kteří ve skutečnosti pracovali pro Národní frontu, jak se její strana tehdy jmenovala. Kauza se týká let 2004 až 2016, kdy byla Le Penová poslankyní Evropského parlamentu.
Na seznamu podezřelých jsou osoby zvolené do EP za Národní frontu, jejich parlamentní asistenti a externí spolupracovníci strany. Obviněných je 25, na seznamu nově kvůli špatnému zdravotnímu stavu není Jean-Marie Le Pen a bývalý europoslanec Jean-François Jalkh.
Evropský parlament, občanská strana sporu, odhadl svou finanční ztrátu na tři miliony eur (75,5 milionu korun), ale bude požadovat jen dva miliony (50,4 miliony korun), neboť strana již jeden milion vrátila. RN ale odmítá, že by vrácení prostředků bylo uznáním viny.
Soudní kauzy francouzských politiků
S různými problémy a kauzami se v minulosti potýkala řada francouzských politiků. Známé jsou zejména soudní kauzy exprezidenta Nicolase Sarkozyho. Ten se v březnu 2021 stal prvním francouzským expremiérem odsouzeným k vězení, za korupci a obchodování s vlivem mu soud udělil roční nepodmíněný trest. V jiné kauze kolem nezákonného financování předvolební kampaně za znovuzvolení v roce 2012 Sarkozyho na podzim 2021 odsoudili k dalšímu ročnímu trestu, který si měl odpykat rovněž v domácím vězení. Odvolací soud vinu potvrdil letos v únoru.
Kromě toho Sarkozyho údajně v roce 2007 během předvolební kampaně nezákonně finančně podpořil režim tehdejšího libyjského vůdce Muammara Kaddáfího a výměnou za politické protislužby přijímal úplatky od bohatých podnikatelů. Čelí také obvinění, že se snažil v roce 2014 ovlivňovat soudce, který se věnoval kauze libyjského financování.
Obvinění ze zneužití veřejných prostředků poznamenalo také konec kariéry někdejšího prezidenta Jacqua Chiraca. V prosinci 2012 byl odsouzen k podmíněnému dvouletému trestu. Do francouzské historie se tak zapsal jako první poválečný prezident, který byl soudem uznán vinným. Zpronevěřit peníze Chiracovi dle soudu v 80. a 90. letech pomáhal expremiér Alain Juppé, který za to byl odsouzen už v roce 2004.
Dalším příkladem z francouzské politiky je pravicový kandidát prezidentských voleb 2017 a expremiér Francois Fillon. Ten čelil během kampaně skandálu, že jeho manželka a děti neoprávněně s jeho vědomím pobíraly příjmy jako parlamentní asistenti. Původně favoritu voleb kauza dramaticky zhoršila jeho vyhlídky na úspěch, v kampani ale pokračoval dál. V prvním kole hlasování se nakonec Fillon umístil třetí. V roce 2020 ho soud shledal vinným a uložil mu pětiletý trest vězení.
Loni v prosinci zase před soudem stanuli hned dva členové vlády, ministr spravedlnosti Érik Dupond-Moretti a ministr práce Olivier Dussopt. Francouzská média to označila za zcela nevídanou věc. Dupond-Moretti čelil obvinění, že zneužil svých pravomocí ministra k vyřizování účtů se soudci, s nimiž se střetl či nepohodl ještě jako advokát. Hrozilo mu až pět let vězení, soud ho ale shledal nevinným. Olivier Dussopt se zodpovídal z údajných chyb při zadávání veřejné zakázky v roce 2009, kdy byl starostou obce Annonay poblíž Lyonu.
