Winston Churchill strana 3 z 3

Otázkou, zda mohli spojenci zachránit tisíce Židů bombardováním nacistických vyhlazovacích táborů, se zabývá nový dokumentární film. Snímek s názvem 1944: Bomby na Osvětim? mohou diváci spatřit krátce před 75. výročím osvobození tohoto tábora. Televizní stanice Arte jej odvysílá v úterý, informovala agentura DPA.

Miloš Zeman řekl, že ředitel Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) Miroslav Zavoral ve čtvrtek zveřejní jeho kompletní zdravotní dokumentaci. Prý nemá jiný problém než bolavé nohy. Nemocnice ale zveřejnění celé dokumentace podle Deníku N popřela.

Jedna z největších cestovních kanceláří na světě, britská firma Thomas Cook kvůli finančním potížím zkrachovala. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Společnost Thomas Cook patřila mezi nejstarší cestovní kanceláře na světě a jejích služeb využívalo asi 19 milionů klientů ročně.

Evropský parlament nehodlá schválit dohodu o odchodu Velké Británie bez otevřených hranic v Irsku. Dodává, že premiér Boris Johnson nepřichází s alternativou, a tvrdý brexit je proto stále reálný. Náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař (ČSSD) je toho názoru, že pravděpodobnost dohody či odkladu britského odcházení je nyní vyšší, neboť britský parlament prosadil zákon znemožňující brexit bez dohody. „Lehký optimismus“ cítí i v Bruselu.

Přesně před osmdesáti lety, 6. září 1939, se v zahraničním vysílání BBC poprvé mluvilo česky. Šlo o přeložený vzkaz opozičních labouristů, aby Hitlerem okupované Československo vydrželo a zůstalo věrné odkazu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Pravidelné vysílání české redakce začalo dva dny poté. Po převratu v roce 1948 se redaktorů BBC bál i komunistický režim, který proti vysílání nasadil rušičky.

Britští poslanci po mnohahodinovém jednání schválili zákon, který premiéra Borise Johnsona zavazuje žádat o odklad brexitu, pokud nedojedná novou dohodu. Vláda hodlá vyvést Velkou Británii z Evropské unie k 31. říjnu - a šéf toryů nyní chce ještě před tímto datem dovést zemi k předčasným volbám.

Jako fatální ránu pro brexitové plány britského premiéra Borise Johnsona a také jako historickou porážku, která ovlivní podobu Konzervativní strany, popisují britské deníky úterní události v Dolní sněmovně. Opozici se podařilo dát do pohybu plán prosazení zákona proti brexitu bez dohody, a to za pomoci 21 konzervativních rebelů, kteří byli následně vyloučeni z poslaneckého klubu vládní strany. Podle listu The Times si Johnson za porážku může sám.

Evropa si připomněla konec druhé světové války. Pod Vítězným obloukem u Hrobu neznámého vojína v centru Paříže uctil památku padlých francouzský prezident Emmanuel Macron. Britové zase drželi dvě minuty ticha přesně 74 let po slavném projevu Winstona Churchilla, ve kterém ohlásil konec války.

Přesně před 70 lety, 4. dubna 1949, podepsalo dvanáct signatářských zemí ve Washingtonu zakládající smlouvu Severoatlantické aliance. Hlavním cílem NATO je od počátku kolektivní obrana členských států a zachování demokracie a míru ve světě. Dnes je v Alianci devětadvacet států, jako třicátá by se měla připojit Severní Makedonie. Ministři zahraničí členských zemí NATO se u příležitosti výročí shodli, že učiní více pro zvyšování obranných rozpočtů, a přijali sérii opatření proti vojenským aktivitám stále „agresivnějšího Ruska“.

Druhá světová válka se chýlila ke konci, Rudá armáda postupovala Evropou z východu, na Západě operovali Američané a Britové a na sovětském Krymu se sešli nejvyšší představitelé protihitlerovské koalice. Ambice amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta, britského ministerského předsedy Winstona Churchilla a vůdce Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina nebyly malé: projednat budoucnost světa. Od zahájení jaltské konference uplynulo 4. února čtyřiasedmdesát let.

Posunout Polsko na západ, vojensky rozdrtit a následně rozparcelovat Německo, založit OSN a zapojit Moskvu do války proti Japonsku. To jsou v kostce hlavní body, na nichž se dohodla „velká trojka“ během týdenní Jaltské konference. Ta začala před 70 lety, když už bylo jasné, že porážka Hitlera je otázkou týdnů. I když nelze tvrdit, že by si Churchill, Roosevelt a Stalin na krymském summitu mezi sebou rozdělili Evropu, jak se obvykle traduje, faktem zůstává, že konference byla jedním z faktorů, které k tomu přispěly, a dle některých historiků vytvořila i základ pro spuštění železné opony a studenou válku.