Pražská socha bývalého britského premiéra Winstona Churchilla neřeší jeho chování ohledně bengálského hladomoru, výrok „Churchill byl rasista“ má v Česku odlišný význam, než je ten v zahraničí. Řekl to spisovatel a historik Pavel Kosatík, který byl v neděli hostem pořadu ČT Interview ČT24. Podle něho Churchillova socha stojí v Praze díky jeho kritice mnichovské dohody nebo zastání se Československa během druhé světové války.
Churchill tehdy vedl Velkou Británii proti hitlerovskému Německu. Bývalý britský premiér čelí v současnosti, kdy se v USA odehrávají rozsáhlé protesty proti policejnímu rasismu, mezinárodní kritice za podíl na hladomoru v Bengálsku v roce 1943 a za rasistické chování.
Celosvětové demonstrace vyústily útoky na sochy politiků a dalších osobností kritizovaných kvůli rasismu, včetně Churchilla. Jeho socha na pražském Žižkově byla aktivisty nedávno posprejována. Slova „byl rasista“ se objevila také na státníkově pomníku v Londýně.
„Co se týče Churchillových rasistických výroků, záleží na tom, jestli byly vysloveny při podstatných událostech, nebo ledabyle. Jestli doma v soukromí řekl mezi přáteli nějakou blbost, nemyslím si, že se to dá označit za výrok státníka,“ popisuje Kosatík.
Kosatík: Churchill byl zbytečně razantní
Historik zároveň dodal, že celou situaci nechce relativizovat. Podle něho byl Churchill v mnoha ohledech zbytečně razantní, například když působil během první světové války na pozici britského lorda admirality v Dardanelách. Tehdy mimo jiné naplánoval neúspěšnou invazi do Turecka, která vyústila v britskou prohru v bitvě u Gallipoli.
„Jeho vinou zahynulo mnoho lidí. Ten způsob byl brutální, z něho fakt šel strach. Díky těmto vlastnostem ale nakonec porazil Hitlera. Není náhoda, že měsíc poté, co Británie vyhrála druhou světovou válku, šel od válu,“ poznamenal Kosatík.
Co se týče Churchillova rasistického chování v Indii, podle historika je nutné brát v potaz také tehdejší britskou koloniální politiku. „Je nutné vnímat, jak Británie tehdy Indii spravovala a jak se chovala ke svému impériu. Existují o tom četné knihy a zjistíte, že ten černobílý výklad to nevystihuje,“ dodal.
Během posledních měsíců byla v Británii kvůli rasismu stržena socha Edwarda Colstona, který v 17. století vydělal jmění na obchodu se západoafrickými otroky, v Belgii se hněv zaměřil proti sochám krále Leopolda II., za jehož vlády země krvavě kolonizovala Kongo.
V USA během června demonstranti zničili dvě sochy Kryštofa Kolumba, který rovněž vlastnil otroky. Podle Kosatíka je taková změna názoru společnosti na svou historii normální. „Ti lidé, kteří kolem těch soch chodí, to berou jako výsměch obětem,“ uvedl Kosatík. Odsoudil ale násilné ničení soch aktivisty, odstraňování pomníků by podle historika mělo probíhat mírnější formou.
