Vyhladil miliony Konžanů. Antverpy po protestech odstranily sochu krále Leopolda II.

V belgických Antverpách v úterý odstranili sochu bývalého krále Leopolda II. Kvůli vladařově roli v koloniální minulosti byla v posledních týdnech terčem zesílené kritiky odpůrců rasismu a spolu s dalšími skulpturami utrpěla škody při víkendových protestech. Protestující bývalého krále viní z toho, že „vyhladil miliony Konžanů“. Rozhodnutí o odstranění sochy přišlo poté, co se o tomto víkendu po celé Belgii v reakci na květnové zabití amerického černocha George Floyda uskutečnily několikatisícové demonstrace proti rasismu.

Sochu, která až do úterka stála v antverpské čtvrti Ekeren, poškodili účastníci manifestace. Příslušník německé sasko-koburské dynastie Leopold II. byl belgickým králem v letech 1865 až 1909. Za jeho vlády Belgie kolonizovala dnešní Demokratickou republiku Kongo, území připadlo do králova osobního vlastnictví.

Ve jménu „civilizační mise“ zřídili kolonisté v Kongu brutální režim stojící na vykořisťování a nucené práci dělníků na kaučukovníkových plantážích. Podle odhadů historiků zahynulo v důsledku belgických represí na deset milionů Konžanů.

Státní útvary a koloniální panství v Africe
Zdroj: Wikimedia

Podle Johana Vermanta, mluvčího starosty Antverp Barta De Wevera, měla být socha odstraněna při plánované rekonstrukci náměstí v roce 2023. Po jejím poničení minulý týden bylo rozhodnuto o přesunu do muzejního depozitáře. S tím, že by se na původní místo někdy vrátila, se podle mluvčího nepočítá.

Demonstrace oživily téma rasismu v Evropě

Demonstrace pod heslem Black Lives Matter (Na životech černochů záleží) v Antverpách, Bruselu či Lutychu, ale i jinde v Evropě, oživily téma rasismu a násilí páchaného kolonizátory na domorodém obyvatelstvu.

 Skupina s názvem Opravme dějiny vyzývá k odstranění všech soch Leopolda II. z veřejných míst v Bruselu. On-line petice získala už více než třicet tisíc podpisů.

Projev odporu na sochách historických osobností se o víkendu neodehrál pouze v Belgii. Při nedělní manifestaci v britském Bristolu strhli protestující pomocí provazů z podstavce bronzovou sochu Edwarda Colstona (1636–⁠1721), který prodal do Ameriky na 80 tisíc mužů, žen a dětí z Afriky. Dav sochu odválel na most a shodil ji do řeky. Slovy „byl rasista“ posprejovali také v Londýně pomník ministerského předsedy z doby druhé světové války Winstona Churchilla.

obrázek
Zdroj: ČT24

Floydova smrt v posledních týdnech vyvolala mezinárodní protesty proti rasismu a policejní brutalitě, která opět v USA oživila debatu o pomnících konfederačních vojáků, jež stále stojí v mnoha městech. Ve městě Mobile v Alabamě například minulý týden odstranili sochu jižanského admirála Raphaela Semmese.

Z centra Richmondu rovněž brzy zmizí jezdecký pomník jižanského generála Roberta E. Leeho a dlouho na svém místě zřejmě nevydrží ani socha konfederačního prezidenta Jeffersona Davise, která zdobí Kapitol ve státě Kentucky.

Názory na pomníky jižanských vojáků v USA se různí

V USA se o pomnících představitelů Konfederace, která během americké občanské války z let 1861 až 1865 hájila otroctví, diskutuje pravidelně. Zatímco někteří lidé je vnímají jako historické monumenty a součást jižanské kultury, jiní je považují za symboly rasismu a útlaku černochů.

Vlna odstraňování konfederačních symbolů začala v USA po rasovém útoku v červnu 2015 v Charlestonu v Jižní Karolíně, kde střelec zabil devět černochů a vyfotografoval se s historickou vlajkou Konfederace. Památníky Konfederace tak přestaly být považovány za neškodné kulturní symboly připomínající vzdor.

Po vzoru Jižní Karolíny, která odstranila konfederační vlajku z budovy zákonodárného sboru a sídla guvernérky, následovaly s odstraňováním konfederačních symbolů další státy. Naposledy zaznamenali v USA velkou vlnu odstraňování konfederačních soch v roce 2017.

Tehdy se jednalo o reakci na události ve městě Charlottesville, kde po demonstraci krajní pravice, jejímž cílem bylo mimo jiné zabránit odstranění sochy generála Leeho, najel pravicový radikál autem do skupiny odpůrců. Zabil mladou aktivistku a dalších 19 lidí zranil. Socha v Charlottesville zatím stojí na místě, několikrát ale byla zahalena do černého.

Austinský rektor nechal odstranit konfederační sochy

Po událostech v Charlottesville nechal rektor Texaské univerzity v Austinu odstranit z kampusu sochu Leeho a dalších tří prominentních představitelů Konfederace z 19. století. Odstranit jezdecké sochy Leeho i Thomase Jacksona se tehdy rozhodlo také například město Baltimore a další.

V dubnu 2018 byla z newyorského Central Parku také odstraněna socha kontroverzního lékaře Jamese Mariona Simse, který v 19. století prováděl experimenty na černých otrokyních, někdy dokonce opakovaně, aniž přitom používal anestetika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa a plyn výrazně zdražují po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022. Okolo 11:15 SELČ se pohybovala těsně pod touto hranicí. Hútíové mezitím oznámili, že ovládli další strategické ostrovy v Rudém moři.
08:05Aktualizovánopřed 8 mminutami

Hútíové tvrdí, že zasáhli základnu v Saúdské Arábii. Obsadili také další ostrovy

Jemenští povstalci hútíové oznámili, že desítkami raket a dronů zaútočili na leteckou základnu v saúdskoarabském městě Chamís Mušajt. Zasaženy podle nich byly ranveje, hangáry, radarové systémy a muniční sklady. Íránem podporovaní džihádisté uvedli, že útok byl odvetou za stovky vzdušných úderů, které Rijád v uplynulých dnech provedl v Jemenu, píše Reuters. AP informovala, že hútíové také obsadili v jižní části Rudého moře další strategické ostrovy, a posilují tak kontrolu nad významnou trasou pro námořní dopravu.
před 9 mminutami

Neslyší sirény, drony ani výbuchy. Jak se žije lidem se sluchovým postižením v Kramatorsku

Osmadvacetiletá Viktoriia Kolomijecová má od dětství sluchové postižení a používá naslouchátko. Navzdory každodennímu ostřelování zůstává v Kramatorsku poblíž frontové linie a stará se asi o dvě desítky starších a osamělých lidí, kteří jsou téměř nebo úplně neslyšící. Neslyší sirény, bzukot dronů ani výbuchy.
před 15 mminutami

EU reaguje na ruský útok nedaleko vlaku s evropskými politiky a poradci

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, uvedla v pondělí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Krátce před zasaženým vlakem projížděl po stejné trati směrem do Polska vlak s řadou prominentních Evropanů, včetně britského expremiéra Borise Johnsona. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat.
11:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové zabíjeli v Černihivské oblasti. V Izjumu zranili kojence

Při ruském útoku na sklad zemědělské firmy v severoukrajinské Černihivské oblasti zahynuli podle Reuters nejméně tři lidé, sedm utrpělo zranění. Útok zasáhl centrum města Pryluky východně od Kyjeva. Rusko také v noci na pondělí zasáhlo naváděnou leteckou bombou východukrajinský Izjum, kde utrpěli zranění tři lidé, včetně dvouměsíčního dítěte, oznámil náčelník správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ještě v neděli ruské útoky v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zranily čtyři lidi, v noci na pondělí pak další dva. V Konotopu v Sumské oblasti zabil ruský dron energetika, informoval v neděli večer list Ukrajinska pravda.
před 2 hhodinami

Ve švédských parlamentních volbách těsně vede opoziční středolevý blok

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu. Krajně pravicoví Švédští demokraté si oproti předvolebním průzkumům i v porovnání s minulými volbami pohoršili.
03:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Komunální volby v Dolním Sasku vyhrála Merzova CDU, úspěch slaví i AfD

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z výsledků hlasování na krajské úrovni, které zveřejnil zemský statistický úřad. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 15,9 procenta.
01:11Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.