Dvě sochy Kryštofa Kolumba se staly terčem vandalů. Zatímco ve Virginii ji lidé shodili do vody, v Bostonu ji usekli hlavu. Činy souvisejí s protesty proti rasismu, které po celé zemi vypukly po smrti Afroameričana George Floyda. Americké námořnictvo má v plánu zakázat vyvěšování vlajek Konfederace na všech lodích, letadlech a jiných místech.
Okolo tísícovky demonstrantů se v úterý sešlo v parku u sochy Kryštofa Kolumba ve Virginii. Tu poté protestující strhli a a hodili do vody. Informoval o tom deník New York Post.
„Musíme začít tam, kde to vše začalo,“ řekla aktivistka Chelsea Higgsová-Wiseová. Na podstavci sochy někdo nasprejoval nápis „Kolumbus reprezentuje genocidu.“
Zanedlouho po incidentu média informovala o tom, že někdo v noci usekl hlavu další soše Kryštofa Kolumba, tentokrát v Bostonu. Jako první o tom informoval fotograf bostonské stanice 7News. Hlava ležela na zemi vedle sochy. Janovský mořeplavec je podle některých považován za iniciátora evropské kolonizace a útlaku domorodých obyvatel.
Americké námořnictvo přestane vyvěšovat vlajky Konfederace
Námořnictvo se ke kroku rozhodlo v souvislosti s demonstracemi proti policejní brutalitě a institucionálnímu rasismu. Ty vyvolala smrt Floyda, který zemřel poté, co mu bělošský policista klečel na krku téměř devět minut i přes jeho opakované stížnosti, že nemůže dýchat, a ztrátu vědomí.
Admirál Mike Gilday uvedl, že připravuje rozkaz, který by zakázal vyvěšovat konfederační vlajku na všech veřejných místech, které souvisí s americkým námořnictvem, lodích, letadlech a ponorkách.
„Rozkaz má za cíl zajistit soudržnost jednotky, udržet dobrý pořádek a disciplínu a prosazovat hodnoty, které námořnictvo ctí: tedy ctnost, odvahu a věrnost,“ uvedla námořní složka v prohlášení.
Vlajka jako symbol útlaku a diskriminace
Námořnictvo Spojených států není první, které se k zákazu konfederačních symbolů uchýlilo. Od Floydovy smrti se k podobnému kroku rozhodlo několik jižanských politiků. Například ve Virginii mají úřady v úmyslu odstranit sochu Roberta Leeho, jednoho z nejslavnějších konfederačních generálů. V úterý tento plán zamítl soud, který konstatoval, že má stát povinnost sochu chránit a starat se o ni.
Právě v jižanských státech, kde Afroameričané žažívali dlouhé roky rasovou diskriminaci, jsou takovéto monumenty mnohými vnímány jako oslava otroctví a segregace. Jak uvádí agentura Reuters, vlajky Konfederace některým Američanům sice připomínají vojáky padlé v občanské válce, ale pro velkou část společnosti se jedná o symbol útlaku a temnou kapitolu amerických dějin.
Náměstek amerického ministra obrany Ryan McCarthy vyzval k nadstranické debatě nad tím, zdali by neměly být americké základny pojmenované po vůdcích Konfederace přejmenovány. Takových základen je nyní deset. Sám ministr obrany Mark Esper se diskusi nebrání.
Vyjádření McCarthyho je překvapivým zvratem, jelikož ještě v únoru armáda uvedla, že přejmenování základen nepřipadá v úvahu. K tomuto kroku by vedla dlouhá cesta, jelikož musí být jasná shoda na úrovni Bílého domu, Kongresu, státu a regionálních zastupitelstev.
Stovky bývalých amerických činitelů žádají vyšetřování ministra spravedlnosti
Téměř 1300 bývalých činitelů amerického ministerstva spravedlnosti požaduje vyšetření role ministra Williama Barra při zákroku policie proti nenásilnému protestu na Lafayettově náměstí před Bílým domem z minulého týdne.
Někdejší činitelé v dopise adresovaném generálnímu inspektorovi ministerstva spravedlnosti Michaelu Horowitzovi píší, že mají „hluboké obavy ohledně jednání ministerstva a ministra spravedlnosti Williama Barra při reakci na celostátní legální shromáždění na protest proti systémovému rasismu, který sužuje tuto zemi po celou její historii“.
Pořádkové síly, z nichž část byla na koních, zakročily proti demonstrantům s použitím dělobuchů a gumových projektilů, aby náměstím mohl později projít prezident Donald Trump a vyfotit se s biblí u poničeného kostela.
Ministr po zásahu řekl, že rozehnání převážně pokojné demonstrace nařídil již několik hodin před zahájením zákroku. Těsně před výpadem policie proti protestujícím byl však spatřen přímo na místě a podle činitelů jeho ministerstva a mluvčí Bílého domu řekl policistům, aby provedli domluvený plán. Barr však tvrdí, že pořádkovým silám nerozdával taktické příkazy.
Londýn se zbavil sochy otrokáře
V Londýně byla odstraněna socha Roberta Milligana, který v 18. století obchodoval s otroky. Podle Reuters lze událost interpretovat jako jeden z prvních výsledků debaty o tom, jak Britové nahlížejí na svou vlastní koloniální minulost. V úterý podpořil úsilí o odstranění připomínek osobností, které se zapojily do obchodování s otroky, londýnský starosta Sadiq Khan.
Milligan vlastnil cukrové plantáže na Jamajce a zasloužil se o vybudování Západoindických doků ve východním Londýně. Jeho socha stála do úterý před muzeem Docklands na okraji nynější okázalé obchodní čtvrti Canary Wharf. Odstraňování sochy v úterý večer podle Reuters přihlíželi a tleskali kolemjdoucí.
Svržená socha z Bristolu bude v muzeu připomínat boj za rovnost
Debata o britských pomnících se rozproudila poté, co o víkendu lidé při demonstraci proti rasismu v Bristolu strhli sochu obchodníka s otroky Edwarda Colstona. Ten prodal do Ameriky na 80 tisíc mužů, žen a dětí z Afriky. Svůj majetek ale odkázal charitě, a proto se mu v Británii stavěly pomníky.
Bristolský starosta Marvin Rees ve středu oznámil, že nechá Colstonovu sochu z vody vylovit a převézt do muzea. Vystavit ji chce dát vedle transparentů z demonstrace, při které lidé pomník strhli, a přispět tak k lepšímu porozumění dějinám otrokářství a boji za rasovou rovnost.
V Londýně demonstranti poškodili také sochu někdejšího premiéra Winstona Churchilla. Pod jeho jméno připsali, že „byl rasista“.
Svými pomníky se zabývají i další britská města. V Oxfordu chtějí, aby z areálu univerzity zmizela socha politika, podnikatele a kolonizátora Cecila Rhodese. V Edinburghu uvažují o odstranění sochy Henryho Dundase, skotského politika z přelomu 18. a 19. století, který mimo jiné bojoval proti zrušení otroctví.
Univerzita v Liverpoolu oznámila, že přejmenuje jednu ze svých budov, která nyní nese jméno bývalého britského premiéra Williama Gladstonea. Člen Liberální strany bojoval proti zrušení otroctví, mimo jiné proto, že jeho rodina vlastnila rozsáhlé plantáže v Karibiku.
V belgických Antverpách v úterý odstranili sochu bývalého krále Leopolda II., který je terčem kritiky za svou roli v belgické kolonizaci a tvrdé správě Konga.
