V americkém státu Texas se v úterý konal pohřeb George Floyda, jehož smrt spustila v USA vlnu největších protestů proti rasismu a policejní brutalitě za několik posledních desetiletí a vyvolala silnou odezvu i v mnoha světových zemích. Floyd byl po obřadu pohřben vedle své matky na jednom z předměstí Houstonu.
Obřadu se zúčastnily desítky členů Floydovy rodiny, členové Kongresu zastupující oblast Houstonu, starosta tohoto nejlidnatějšího texaského města, šéf místní policie či rapper Trae tha Truth, který minulý týden zorganizoval pochod na Floydovu počest, jehož se zúčastnilo na šedesát tisíc lidí.
Přítomni byli rovněž Floydovi spolužáci ze střední školy, kde byl známý jako hráč amerického fotbalu, a další jeho blízcí. Celkem se v kostele sešlo několik stovek lidí, které reverend Remus Wright nabádal, aby si po dobu obřadu nesundávali ústní roušky kvůli obavě z koronaviru. Řada lidí přednesla krátkou řeč nebo zazpívala píseň.
Ačkoliv byla úterní akce soukromá, sešlo se před kostelem nejméně padesát lidí. Vzpomínkové akce na Floydovu počest začaly ve Spojených státech již před šesti dny. První z nich se konala v Minneapolisu, kde Afroameričan Floyd 25. května zemřel poté, co mu bělošský policista Derek Chauvin klečel při zatýkání téměř devět minut na krku a to i ve chvíli, kdy zatýkaný přestal jevit známky života.
Podle videa pořízeného na mobilní telefon náhodným kolemjdoucím Floyd opakovaně říkal, že nemůže dýchat, a prosil strážníka, aby jej nezabíjel. Záznam z incidentu kolující na sociálních sítích se stal popudem pro statisíce lidí, aby vyšli do ulic nehledě na pandemii covidu-19, která na některých místech země stále není zcela pod kontrolou.
Další pietní shromáždění se konalo o víkendu ve městě Raeford v Severní Karolíně poblíž Floydova rodiště. V pondělí pak přišlo několik tisíc lidí na rozloučení s Floydovým tělem, které bylo několik hodin veřejně vystaveno v kostele v Houstonu.
Policie během protestů zatkla přes deset tisíc lidí
Ačkoliv byla většina protestů v posledních dnech poklidná, zejména v prvních dnech po Floydově smrti se demonstrace na mnoha místech zvrhly v násilné střety s policií, žhářství a rabování. Na čtyřicet měst zavedlo dočasné zákazy nočního vycházení, policie zatkla po celé zemi přes deset tisíc lidí.
V USA se přitom daly kvůli kauze do pohybu procesy, jež byly ještě před dvěma týdny v podstatě nemyslitelné. Na mnoha místech byly odstraněny památníky a sochy upomínající na osobnosti Konfederace, která během americké občanské války z let 1861 až 1865 hájila otroctví.
Řada měst rovněž diskutuje o zásadních reformách policejních sborů a celkového pojetí toho, jak v některých komunitách zajistit bezpečnost bez přehnaného používání donucovací síly. Kauza rovněž zasáhla do nadcházejících prezidentských voleb. Podpora Donalda Trumpa, který usiluje o znovuzvolení, se nachází na jedné z nejnižších úrovní od začátku jeho prezidentství.
Podle nedávného výzkumu, který provedla americká televize NBC a list The Wall Street Journal, se osm z deseti Američanů domnívá, že se jejich země ubírá špatným směrem, ať už se jedná o koronavirovou krizi, stagnující ekonomiku nebo snahy Donalda Trumpa názorově sjednotit zemi.
Demokratický kandidát na prezidenta Joe Biden se v pondělí setkal s Floydovou rodinou a nahrál také poselství na video, které bude přehráno na úterním soukromém pohřbu. V souvislosti s Floydovou smrtí byli zatčeni čtyři policisté, kteří přišli o místo ve sboru města Minneapolis.
Místní radnice přitom uvedla, že se chystá tamní městskou policii rozpustit úplně. Zasahující policista Chauvin čelí obvinění z vraždy. Jeho tři kolegové přítomní u zásahu podle vyšetřovatelů vraždě napomáhali. Všem hrozí až čtyřicetileté vězení.
