Americký ministr obrany Mark Esper oznámil, že nepodporuje aktivaci takzvaného zákonu o vzpouře, který by umožnil k potlačení násilných protestů v USA nasadit armádu. Ve středu to uvedl pro americkou televizi CNN. Použití vojenských sil k prosazování zákona a pořádku by podle něho mělo být využíváno pouze v těch nejnutnějších situacích. V žádné takové se teď nenacházíme, prohlásil. V New Yorku bylo v úterý zadrženo na dvě stě lidí, převážně ale kvůli porušení zákazu vycházení. Americký prezident Donald Trump v reakci na situaci nařídil mobilizaci civilních i vojenských sil – do Washingtonu se přesunulo 1600 vojáků.
„Nepodporuji aktivaci zákona o vzpouře,“ prohlásil ministr obrany během brífinku ve washingtonském Pentagonu. Esper také poznamenal, že lituje svého dřívějšího označení „bojiště“ pro místa, která v USA zachvátily současné protesty.
Navíc uvedl, že nevěděl, že bude v pondělí fotografován s Trumpem poté, co pořádkové síly násilně rozehnaly pokojný protest v parku nedaleko Bílého domu, aby se prezident mohl nechat vyfotit s biblí před kostelem.
Prezidentovo chování vyvolalo kritiku u církevních představitelů včetně biskupky Mariann Buddeové, do jejíž diecéze episkopální kostel naproti Bílému domu spadá. V pondělí prezident Trump pohrozil americkým státům a městům, které dostatečně tvrdě nezasáhnou proti násilným demonstracím, že za tímto účelem nasadí armádu.
To federální vládě právě umožňuje takzvaný zákon o vzpouře. Prezidentova slova kritizoval mimo jiné jeho pravděpodobný vyzyvatel v listopadových volbách Joe Biden.
Mluvčí Pentagonu Jonathan Rath Hoffman uvedl, že armáda přesunula na šestnáct set vojáků do oblasti hlavního města, ale nikoli přímo do metropole. Vojáci jsou na základnách v okolí Washingtonu, jsou ve stavu „zvýšené bdělosti“, do operací civilních úřadů se podle mluvčího ale zatím nezapojili. Podle Hoffmana jsou mezi přesunutými příslušníky americké armády vojenští policisté a ženisté.
Trump před Esperovým prohlášením chválil masivní rozmístění jednotek národní gardy a federálních policistů v hlavním městě a poznamenal, že to pro další státy slouží jako modelová ukázka toho, jak zastavit násilí, které provázelo některé protesty.
Nejmenovaný vysoký činitel Bílého domu agentuře AP ve středu řekl, že Trump s povoláním armády nijak nespěchá a že se snažil svým výrokem spíše přesvědčit guvernéry k důraznějšímu postupu proti demonstrantům.
V rodném Houstonu George Floyda přišlo na manifestaci na 60 tisíc lidí
Kolem šedesáti tisíc lidí se sešlo na pokojné manifestaci v americkém Houstonu. Z texaského města pocházel George Floyd, jehož smrt v důsledku brutality policistů v Minneapolis vyvolala v USA vlnu nepokojů. Právě zde se bude příští úterý konat také Floydův pohřeb.
Pochod k uctění Floydovy památky v Houstonu zorganizoval přítel zemřelého, rapper Trae Tha Truth. Akce se zúčastnil i houstonský starosta Sylvester Turner, šéf místní policie a několik Floydových příbuzných.
Demokratická kongresmanka Sheila Jacksonová Leeová, která zastupuje ve Sněmovně reprezentantů tu část Houstonu, v níž Floyd vyrůstal, shromážděným slíbila, že předloží v parlamentu návrh na policejní reformu.
Floyd žil podle agentury Reuters většinu svého života v houstonské čtvrti Third Ward obývané převážně černochy. Před několika lety se přestěhoval do města Minneapolis za prací.
Právě v Minneapolisu ve státě Minnesota Floyd 25. května zemřel, když jej zatýkal policista Derek Chauvin, který v současnosti obviněn z vraždy. Bělošský strážník mu klečel přes osm minut na krku a nepřestal, i když Floyd opakovaně naříkal, že nemůže dýchat.
Chauvin čelí obvinění z vraždy druhého stupně
Generální prokurátor Minnesoty Keith Ellison zvýšil Chauvinovo obvinění z vraždy Afroameričana z třetího na druhý stupeň, za což by mohl dostat až 40 let za mřížemi, což je o patnáct víc než maximální trest za vraždu třetího stupně.
Čtyřiačtyřicetiletý policista dostal minulý týden výpověď a byl obviněn z vraždy třetího stupně a zabití druhého stupně. Jeho tři kolegové Thomas Lane, J. Alexander Kueng a Tou Thao budou podle minnesotského deníku Star Tribune obviněni z napomáhání vraždě.
Demonstranti v uplynulých dnech požadovali i obvinění této trojice. Právníci policistů zprávu dosud nekomentovali a kancelář prokurátora se k záležitosti zatím nevyjádřila.
Trump čeká, až ho požádá guvernér New Yorku o pomoc
Lidé demonstrovali také v New Yorku. V americké metropoli došlo i k násilnostem, policie zadržela na dvě stě lidí, většinu z nich za porušení zákazu vycházení. Informovala o tom televizní stanice CNN. Podle jejího korespondenta byla většina protestů, alespoň ve srovnání s předchozím dnem, mírumilovná.
Tisíce lidí pochodovaly v několika skupinách ve čtvrtích Manhattan a Brooklyn. Řada podniků po zkušenosti z předchozích nocí zabednila svoje výlohy, rabování se však tentokrát objevovalo jen ojediněle.
Na protesty v New Yorku reagoval Donald Trump. Ve svém tweetu citoval stanici Fox News, která mluví o chaosu, bezpráví a ničení. Americký prezident si také položil otázku, proč jej guvernér státu New York ještě nepožádal o pomoc. Situace ve městě je podle něj „mimo kontrolu“.
Prezident v pondělí pohrozil, že do ulic některých měst vyšle armádu, pokud tamní vedení nepovolá příslušníky národní gardy. Těch nyní působí asi 20 tisíc v celkem 29 amerických městech.
Nejmenovaný vysoký činitel Bílého domu však následně agentuře AP řekl, že Trump s povoláním armády nijak nespěchá a snažil se svým výrokem spíše přesvědčit guvernéry k důraznějšímu zákroku proti demonstrantům.
Protesty pokračovaly také v dalších městech
V úterý večer se lidé na demonstracích sešli například v Chicagu, Miami, Los Angeles či nedaleko Bílého domu ve Washingtonu. V hlavním městě přitom v 19 hodin místního času (1:00 SELČ) začal platit zákaz vycházení. Podle agentury DPA zůstali i po začátku zákazu vycházení tisíce lidí, kteří pokojně protestovali v centru města.
K úternímu večeru se tam situace mírně vyhrotila, demonstranti házeli na policisty dělobuchy a ti na to odpověděli salvami slzného plynu. Podobné potyčky se odehrály rovněž v Seattlu.
Ve Philadelphii vyvrcholily protesty devíti minutami ticha. V Los Angeles poklekla skupina demonstrantů před domem starosty Erica Garcettiho. Na manifestaci v Seattlu začali protestující používat deštníky, aby se chránili před zásahy bezpečnostních složek.
Podle agentury AP zatkla policie od začátku protestů již více než devět tisíc lidí.
„Spravedlnost pro George Floyda“. K výzvě se přidali i jeho blízcí
Na tiskové konferenci v Minneapolisu v úterý večer vystoupila žena, s níž má Floyd dceru. „Jsem tu kvůli svému dítěti a jsem tu kvůli Georgeovi, protože chci, aby se mu dostalo spravedlnosti. Chci pro něj spravedlnost, protože byl dobrý,“ uvedla Roxie Washingtonová, s níž přišla i Floydova dcera Gianna, které je nyní šest let.
Události ve Spojených státech vyvolaly vlnu solidarity po celém světě a zaplavily také sociální sítě. Lidé používají černé náhledové obrázky na svých profilech, odkazují na heslo „Justice for Floyd“ (spravedlnost pro Floyda) nebo se – podobně jako protestující – zastřešují pod iniciativu Black Lives Matter.
Papež František v souvislosti s Floydovou smrtí označil za nepřípustnou jakoukoliv formu rasismu, odsoudil však rovněž násilnosti, jichž se dopouštěli někteří protestující. „Násilím se nic nezíská, zatímco o hodně věcí přijdeme,“ prohlásila hlava katolické církve.
- Hnutí Black Lives Matter (v českém překladu „Na černošských životech záleží“) je jedním z organizátorů současných protestů kvůli násilné smrti George Floyda. Upozorňuje na případy brutality policistů vůči afroamerickému obyvatelstvu, které v řadě případů skončily tragicky.
- Vzniklo 13. července 2013 jako reakce na zabití neozbrojeného sedmnáctiletého černošského mladíka Trayvona Martina, kterého v únoru 2012 zastřelil člen dobrovolné hlídky na Floridě.
- Další zvýšení povědomí o BLM následovalo po incidentu ze srpna 2014, kdy ve Fergusonu ve státě Missouri zastřelil policista šesti ranami neozbrojeného osmnáctiletého černocha Michaela Browna, který kradl v obchodě. Událost vyvolala rozsáhlé nepokoje. Bělošský policista Darren Wilson obviněn nebyl, na práci u policie nicméně rezignoval. Nakonec jej ministerstvo spravedlnosti očistilo od všech podezření.
- K zakladatelům hnutí patřily například americká herečka a aktivistka Patrisse Cullorsová, americká bojovnice za lidská práva Alicia Garzaová nebo americko-nigerijská spisovatelka a aktivistka Opal Tometivoá.
- Hnutí má 16 poboček v USA, tři pobočky v Kanadě a aktivní je i v Británii. V roce 2016 se například po celé Británii konala série demonstrací, jež měly upozornit na údajnou diskriminaci černochů a etnických menšin v zemi. Koordinovaná akce se uskutečnila den po pátém výročí smrti Marka Duggana, jehož při noční kontrole v taxíku v severolondýnské čtvrti Tottenham zastřelil policista.
- Hnutí v minulosti podpořila řada celebrit ze showbyznysu, některými kritiky je ale obviňováno ze šíření protipolicejních nálad. Kritice muselo hnutí čelit třeba po masakru pěti policistů v roce 2016 v Dallasu. Motiv byl zřejmě rasistický. Vyšetřovatelé útočníka identifikovali jako pětadvacetiletého černocha Micaha Xaviera Johnsona, který vyjednávačům podle médií řekl, že jeho cílem jsou bělošští policisté.
- Představitelé BLM útok na policisty odsoudili s tím, že jim jde o spravedlnost a důstojnost, ne o vraždy policistů. Tehdy se sociálními sítěmi začal šířit hashtag #BlueLivesMatter podle modré barvy policejních uniforem. Černošský republikánský senátor ze státu Jižní Karolína Tim Scott zase reagoval na heslo Na černošských životech záleží heslem Na všech životech záleží.
- V předvolební kampani v prezidentských volbách v roce 2016 podpořila hnutí kandidátka Demokratické strany Hillary Clintonová, ke které se členové hnutí předtím ale vyjadřovali kriticky, protože se podle nich problematice policejního násilí a rasismu nevěnovala.
Rozehnání davu slzným plynem před Bílým domem budí kontroverze
Policisté často užívají na potlačení demonstrací slzný plyn, za což byli kritizování. Například ve Washingtonu policie rozehnala slzným plynem a gumovými projektily demonstranty, kteří klidně protestovali před Bílým domem.
Na to ostře reagoval bývalý náměstek ministra obrany USA James Miller. „Zpronevěřil jste se své přísaze,“ napsal ministru obrany Marku Esperovi. Současně také rezignoval na svoji funkci v Pentagonu.
„Protestující před Bílým domem, kteří dodržovali zákony, byli rozehnáni slzným plynem a gumovými projektily – ne kvůli jejich bezpečnosti, ale aby vyklidili prostor pro prezidenta a jeho fotku,“ uvedl Miller. Dopis zveřejnil list The Washington Post.
Trump odmítá, že se skrýval v bunkru. Prý prováděl inspekci
Americký prezident Donald Trump se ve středu pokusil vysvětlit svou přítomnost v podzemním bunkru Bílého domu při pátečních protestech před prezidentskou rezidencí tím, že tam prováděl inspekci. V rozhovoru s Fox News Radio řekl, že v „malinkaté“ místnosti byl jenom chvilku a odmítl, že by se tam skrýval.
„Řekli, že by to byla vhodná chvíle jít dolů a podívat se, protože to někdy možná budete potřebovat,“ uvedl Trump. Několik zdrojů televize CNN situaci popsalo jinak. Podle nich byl Trump ve spěchu odveden do bunkru, kde při intenzivních pátečních protestech strávil skoro hodinu.
Podle jednoho ze zdrojů tam byli spolu s ním odvedeni také jeho syn Barron a první dáma Melania. Trump v rozhovoru řekl, že do bunkru šel ve dne, nikoli v noci, kdy se odehrávaly protesty před jeho rezidencí. „Byl jsem tam na malinkatou, kratičkou chvíli,“ řekl prezident s tím, že to byla „spíše inspekce“.
Zabití Floyda odhaluje pravou podstatu vlády USA, prohlásil Chameneí
Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí ve středu uvedl, že zabití Afroameričana George Floyda policistou odhaluje pravou podstatu vládců Spojených států. „Zločin spáchaný proti tomuto černochovi je totéž, co vláda Spojených států dělá zbytku světa,“ prohlásil Chameneí v televizním projevu.
„To je pravá podstata a charakter vlády USA, které nyní vychází na povrch. Americká vláda se chovala tím nejhorším způsobem vůči vlastním lidem. Lid Spojených států má naprosté právo cítit se zahanben a zostuzen svou vládou, a zejména tou současnou,“ uvedl Chameneí.
Projev se uskutečnil za zvýšeného napětí mezi dlouhodobými nepřáteli - Teheránem a Washingtonem. Vztahy mezi USA a Íránem se zhoršily poté, co americký prezident Donald Trump v roce 2018 odstoupil od jaderné dohody mezi Íránem a světovými mocnostmi z roku 2015 a zavedl proti islámské republice nové sankce.
Íránská média věnují protestům v USA velký prostor. Někteří Íránci na sociálních sítích nicméně viní íránské náboženské vůdce z toho, že uplatňují dvojí metr, když odsuzují zákroky Washingtonu proti demonstrantům.
