Americký prezident Donald Trump nařídil mobilizaci všech dostupných civilních i vojenských sil s cílem zastavit již týden trvající nepokoje, které se rozpoutaly po násilné smrti Afroameričana George Floyda. Protesty se konaly v 75 městech. Přes zákaz nočního vycházení, který platí ve 40 z nich, lidé zůstali v ulicích i v noci. K demonstracím se vyjádřil i šéf evropské diplomacie Josep Borrel. Ten uvedl, že EU podporuje právo Američanů na poklidné protesty.
Trump nařídil mobilizovat všechny síly. Smrt Floyda byla zneužitím moci, míní šéf evropské diplomacie
„Skončíme nepokoje a bezpráví, které se v naší zemi rozšířily,“ řekl Trump v pondělí večer. „Jsem váš prezident práva a pořádku,“ dodal.
Již týden pokračuje napříč Spojenými státy vlna protestů proti policejní brutalitě, kterou spustila Floydova smrt při policejním zásahu ve městě Minneapolis. Z některých míst byly v uplynulých nocích hlášeny střety policie s demonstranty, rabování a zapalování aut. Nepokoje se konaly v 75 městech a téměř ve 40 městech USA platil noční zákaz vycházení. Televizní stanice CNN s odvoláním na Úřad Národní gardy uvedla, že ozbrojené složky už byly aktivovány ve 23 státech.
Pokud si starostové měst a guvernéři států nedokážou s nepokoji poradit, bude nasazena armáda, pohrozil Trump. Nejvyšší představitel USA již dříve vyzýval představitele místní samosprávy k tvrdšímu postupu proti demonstracím a kritizoval je, že jejich dosavadní kroky jsou slabošské.
Podle zahraničního zpravodaje ČT Davida Miřejovského protesty v pondělí probíhaly ve většině velkých amerických měst, například ve Washingtonu. „Nepokoje se zde stále odehrávají směrem k Union Station. Policie ale hlásí, že násilí se uklidňuje. Protestující se rozchází nebo byli zadrženi,“ uvedl Miřejovský.
Zároveň uvedl, že během pondělní noci byla situace nejhorší v New Yorku, velké násilnosti byly ale hlášeny i v Kalifornii. Situaci prý částečně uklidnilo prohlášení Floydova bratra, který protestující vyzval ke klidu.
V New Yorku přitom bude zákaz nočního vycházení platit až do konce tohoto týdne. Starosta Bill de Blasio podle televize CNN vyzval demonstranty, aby v úterý protestovali během dne: „Pak, prosím, jděte domů, protože večer máme práci s tím, abychom ve městě udrželi klid.“ Dodal, že podporuje mírumilovné protesty, a varoval, že pokud demonstranti nebudou poslouchat nařízení úřadů, nezůstane to bez reakce.
Trump připodobnil protesty k terorismu
Prezident také oznámil opatření na ochranu hlavního města Washingtonu, kde se protesty, zčásti násilné, v posledních dnech rovněž odehrávaly. Je to ostuda, řekl Trump a sdělil, že v metropoli budou nasazeny tisíce těžce ozbrojených vojáků a policistů. Kvůli nečekané intenzitě demonstrací v blízkosti Bílého domu se Trump v pátek podle agentury AP asi na hodinu musel ukrýt do nouzového bunkru v prezidentské rezidenci.
Protesty a nepokoje z minulých dnů připodobnil Trump k terorismu. „Organizátorům terorismu“ připomněl, že jim hrozí „dlouholeté tresty vězení“. Spojené státy podle něj potřebují bezpečnost, a nikoliv anarchii, spravedlnost, a nikoliv chaos. „To je naše mise a my zvítězíme,“ dodal.
Několik minut před Trumpovým projevem začali policisté a členové národní gardy agresivně zatlačovat stovky demonstrantů, kteří se shromáždili na náměstí Lafayette Square naproti Bílému domu, uvedla agentura AP. Poté, co byli účastníci protestu z náměstí vytlačeni, se po něm Trump prošel k nedalekému episkopálnímu kostelu sv. Jana. S Biblí v ruce se pak před ním nechal fotografovat.
„Ostuda!“ kritizuje šéf státu New York
Demokratický guvernér státu New York Andrew Cuomo tento krok odsoudil. Prezident podle něj „použil vojenskou sílu k potlačení pokojného protestu, jen aby se mohl před kostelem vyfotografovat“. „Pro prezidenta je to vše jenom televizní reality show,“ napsal Cuomo na Twitteru. „Ostuda!“
Na dramatický vývoj událostí reagoval i předpokládaný demokratický kandidát na prezidenta USA Joe Biden. Trump „používá americkou armádu proti Američanům“, napsal Biden s tím, že v případě svého zvolení představí do sto dní plán na řešení „institucionálního rasismu“ v USA.
Guvernér státu Illinois Jay Robert Pritzker řekl televizi CNN, že Trumpův plán vyslat armádu do jednotlivých států USA nemá oporu v zákonech. Podle michiganské guvernérky Gretchen Whitmerové by Trump k něčemu takovému potřeboval souhlas guvernérů. Trump by podle CNN mohl využít zákon o vzpouře z roku 1807, který rozmístění armády na americké půdě sice umožňuje, přesné okolnosti nasazení jsou ale předmětem právních sporů.
Pentagon zvýšil stupeň ochrany svých objektů na druhý nejvyšší
Americké ministerstvo obrany kvůli nepokojům vyhlásilo druhý nejvyšší stupeň ochrany ve svém sídle ve Washingtonu i na dalších místech v regionu hlavního města USA. Na svých internetových stránkách o tom informuje televize CNN.
„Zvýšili jsme stupeň ochrany na vybraných místech v regionu hlavního města, abychom co nejlépe zajistili bezpečnost našich vojáků a jejich rodin,“ uvedl mluvčí severního velitelství amerických ozbrojených sil, které má na starosti vojenské operace na pevninské části Spojených států.
Znamená to, že v objektech ozbrojených sil budou zpřísněna bezpečnostní opatření, budou se například konat dodatečné kontroly lidí, kteří se v nich nacházejí.
Evropská unie podporuje právo Američanů na poklidné protesty
Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella byla smrt George Floyda zjevným zneužitím moci. Španělský politik ve svém úterním prohlášení uvedl, že Evropská unie v tomto případě plně podporuje právo Američanů na poklidné protesty a odsuzuje jakékoli projevy násilí.
„Je to zneužití moci, které je třeba odsoudit,“ řekl novinářům Borrell. „Na všech životech záleží. I na černošských životech záleží,“ dodal v narážce na heslo používané desítkami tisíc demonstrantů. Podobné heslo má ve svém názvu i hnutí Black Lives Matter (BLM), které organizuje některé ze současných protestů. Borrell rovněž podotkl, že by se společnost měla mít „na pozoru před přehnaným používáním síly“ ze strany policie, která musí respektovat lidská práva.
Desítky novinářů se staly terči násilí, píše BBC
Podle zpravodajského serveru BBC se během protestů desítky novinářů staly terčem nasazení donucovacích prostředků. Hlášeny byly i případy, kdy novináře napadli sami protestující. Americký Výbor na ochranu novinářů (CPJ) uvedl, že jde o nepřijatelný pokus o zastrašování reportérů.
Novináři, kteří byli zasaženi slzným plynem, gumovými projektily nebo pepřovým sprejem, v mnoha případech vypověděli, že se jim újma stala přesto, že byli jasně označeni jako zástupci tisku.
Jako první přitáhl světovou pozornost k postupu bezpečnostních složek vůči novinářům v Minneapolisu páteční případ zadržení štábu zpravodajské televize CNN během přímého vstupu. Americká nezisková organizace US Press Freedom Tracker vyšetřuje více než stovku případů „porušení svobody tisku“ při protestech během posledních tří dnů. Ve zhruba devadesáti případech šlo přímo o útoky.
V sobotu v noci byli gumovými projektily postřeleni dva členové televizního štábu agentury Reuters, když policie rozháněla protestující porušující zákaz vycházení po 20:00 v Minneapolisu. „Policista, kterého jsem natáčel, obrátil pušku na gumové projektily přímo na mě,“ postěžoval si kameraman Julio-Cesar Chavez.
Na podporu zraněného novináře se vybralo přes milion korun
Při střetu s policií mimo jiné přišel jednadvacetiletý regionální novinář Balin Brake o oko. Informoval o tom americký deník The Hill. Matka novináře vypsala veřejnou sbírku na pokrytí jeho zdravotních výdajů, zatím se vybralo přes jeden milion korun.
Ve Washingtonu poblíž Bílého domu příslušník pořádkových sil v neděli večer vrazil svým štítem do kameramana BBC. Kameraman byl jasně identifikovatelný jako zástupce médií, uvedl šéf americké pobočky BBC Paul Danahar. Tým uposlechl všech pokynů policie, když pokrýval protesty před Bílým domem.
Rovněž v neděli v kalifornském Long Beach rozhlasový reportér Adolfo Guzman-Lopez hlásil, že ho policista postřelil gumovým projektilem do krku. Šéf městské policie novinářům v pondělí řekl, že chce událost prošetřit. „Nechci, aby kdokoli z médií přicházel ke zraněním,“ podotkl policejní šéf.
BBC uvádí několik dalších případů útoků gumovými projektily či pepřovým sprejem v Minneapolisu nebo Louisville. Štáb televize Fox News byl v pátek napaden i davem maskovaných protestujících poblíž Bílého domu. „To je to nejděsivější, co jsem zažil, od doby, kdy mě strhl dav, jenž se na nás obrátil na náměstí Tahrír v egyptské metropoli Káhiře,“ řekl reportér Fox News Leland Vittert.
Boxer Floyd Mayweather zaplatí za pohřeb
Bývalý boxerský šampion Floyd Mayweather zaplatí všechny výdaje související s pohřbem zavražděného George Floyda. Rodina nabídku přijala. Pohřeb by se měl konat 9. června v Houstonu, kde se George Floyd narodil.
V posledních dnech vyjádřily protestům podporu i další sportovní hvězdy, například Naomi Ósakaová nebo Michael Jordan. Ten řekl, že Afroameričané a další menšiny už mají dost rasismu ve Spojených státech. Šestinásobný vítěz NBA zveřejnil prohlášení v neděli.
„Jsem hluboce zarmoucený, skutečně ztrápený a prostě naštvaný. Vidím a cítím všeobecnou bolest, vztek a frustraci. Stojím za těmi, kteří odsuzují hluboce zakořeněný rasismus a násilí vůči barevným lidem v naší zemi. Máme toho už dost,“ řekl majitel klubu Charlotte Hornets.
Patologové: Floyd nebyl nemocný, jeho smrt bylo zabití
Floydova smrt bylo zabití, vyplývá podle agentury Reuters ze zprávy patologů, kteří prováděli soukromou pitvu. Ti konstatovali, že Floyd netrpěl žádnými zásadními zdravotními potížemi, které by mohly vést k jeho smrti. Muž podle nich zemřel pravděpodobně ještě předtím, než byl naložen do přivolané sanitky.
„Nálezy ukazují na traumatickou asfyxii jako příčinu smrti a vraždu jako druh smrti,“ řekla Allecia Wolsonová z Michiganské univerzity, jež byla jedním ze dvou patologů, kteří privátní pitvu prováděli.
Závěry soukromé pitvy se výrazně liší od oficiálního ohledání, podle kterého ke smrti vedla kombinace policejního zákroku, zdravotních problémů a možných omamných látek v těle. V trestním oznámení na zasahujícího policistu Dereka Chauvina je uvedeno, že Floyd trpěl několika zdravotními problémy, mimo jiné onemocněním koronárních tepen a hypertenzním onemocněním srdce, což ke smrti stejně jako policejní zákrok přispělo. Výsledky oficiální pitvy také konstatovaly, že nebyly zjištěny žádné známky traumatické asfyxie, kdy je dušení vyvoláno tlakem na hrudník a břicho, či škrcení.
Správkyně Hongkongu obvinila cizí vlády z „dvojího metru“
Hongkongská správkyně Carrie Lamová v úterý obvinila Spojené státy a některé jiné státy z „dvojího metru“ ve přístupu k protestům, které v USA propukly po Floydově smrti. Obhajovala při tom postup hongkongské správy proti loňským masivním protestům v asijském městě i schválení nového bezpečnostního zákona pro autonomní Hongkong čínským parlamentem.
„Mají obavy o svou národní bezpečnost, ale co se týče té naší, na tu se dívají skrze růžové brýle,“ uvedla Lamová. „V USA vidíme, jak se s nepokoji vypořádávají místní správy, v porovnání s tím, jak se stavěly k téměř stejným nepokojům loni v Hongkongu,“ citovala správkyni agentura Reuters.
Čínský parlament ve čtvrtek na svém plenárním zasedání schválil přijetí kontroverzního nového bezpečnostního zákona pro autonomní Hongkong. Kritické reakce se ihned ozvaly nejen ze Spojených států, ale také z dalších zemí, které považují zákon za omezení autonomie Hongkongu, k jejímuž zachování se Čína zavázala ve smlouvě s Británií při převzetí v roce 1997.
FIFA: Netrestejte protestující fotbalisty
Mezinárodní fotbalová federace FIFA vyzvala národní svazy, aby netrestaly hráče protestující proti úmrtí George Floyda. FIFA prohlášením reagovala na rozhodnutí německého svazu, jenž zahájil disciplinární řízení s několika hráči, kteří během víkendových zápasů Bundesligy připomněli Floydovu smrt.
Weston McKennie ze Schalke nastoupil s páskou s nápisem „Spravedlnost pro George“, zatímco Jadon Sancho s Ašrafem Hakimím z Dortmundu měli podobné nápisy na tričku pod dresem. V pondělí se k protestujícím přidal Anthony Modeste z Kolína nad Rýnem, který gól proti Lipsku oslavil ukázáním bílé dlaně a hřebu černé ruky.
Podle pravidel jsou politické, osobní nebo náboženské vzkazy ve fotbale zakázány. „S ohledem na okolnosti případu George Floyda chápeme obavy a starosti mnoha fotbalistů. Pořadatelé soutěží musí hlídat dodržování pravidel, ale měli by použít zdravý rozum a vzít do úvahy všechny okolnosti,“ napsala v prohlášení FIFA.