Trump vyzval státy k tvrdšímu zásahu proti demonstrantům. Jinak nasadí armádu

Prezident Donald Trump pohrozil, že pokud státy nezačnou jednat tvrději, nasadí federální armádu. Guvernér Minnesoty kvůli protestům proti zabití Afroameričana George Floyda nařídil plnou mobilizaci národní gardy. V Detroitu v pátek večer zemřel jeden z protestujících. Harvardský profesor Cornel West označil současnou Ameriku za „neúspěšný sociální experiment.“ Afroameričané po policejních zásazích umírají téměř dvojnásobně než je jejich zastoupení v běžné populaci, připomíná  Washington Post.

Americký prezident Donald Trump
Zdroj: Reuters Autor: Jonathan Ernst

Několik desítek amerických měst v pátek a v noci na sobotu zasáhly demonstrace kvůli násilné smrti Afroameričana George Floyda. Starosta Minneapolisu, kde Floydovi v pondělí při zatýkání klečel bělošský policista několik minut na krku, vyhlásil ve městě noční zákaz vycházení. 

Trump vyzval americká města a státy k tvrdšímu zásahu proti demonstrantům, jinak se do věci vloží federální vláda včetně armády a začne zatýkání. „Liberální guvernéři a starostové musí jednat mnohem tvrději, nebo federální vláda zasáhne a udělá, co je třeba včetně využití neomezené moci naší armády a velkého zatýkání,“ uvedl Trump.

Guvernér Minnesoty Tim Walz mezitím vyhlásil plnou mobilizaci národní gardy, což je poprvé od konce druhé světové války. „Rád bych zcela jasně řekl - tato situace v Minneapolisu už není o vraždě George Floyda,“ uvedl Walz.  

Minnesota prozatím jako bezpečnostní pilíř k obnovení pořádku využívá svou národní gardu, která je jednou z rezervních složek amerických ozbrojených sil. Garda v tomto státě, kde žije asi 5,6 milionu obyvatel, má 13 tisíc příslušníků. Původně guvernér Walz povolal do ulic Minneapolisu a sousedního hlavního minnesotského města Saint Paul 500 gardistů, později aktivoval dalších 1200 příslušníků těchto sborů.

Národní garda v Minnesotě
Zdroj: Reuters
Autor: Lucas Jackson

V Detroitu zemřel jeden z protestujících, do davu někdo střílel z vozu. Nebyl to policista, uvedla v sobotu její mluvčí. Střelba se udála ve 23:30 místního času (5:30 SELČ) v centru města, kde se policisté střetli s desítkami protestujících. Obětí byl 19letý muž, za mrtvého byl prohlášen v nemocnici. Podezřelý přijel ve sportovně-užitkovém voze (SUV) a vypálil do davu, řekla Kirkwoodová. Podrobnosti o oběti ani útočníkovi neuvedla.

Policista obviněn z vraždy

George Floyd zemřel ve městě Minneapolis poté, co mu při zatýkání klečel bělošský policista několik minut na krku. Policista Derek Chauvin, který kolenem držel Floyda na zemi, byl v pátek zatčen a obviněn z vraždy. Hrozí mu až 25 let vězení.

Násilná smrt vyvolala demonstrace v řadě amerických měst, některé z nich násilné. Podle CNN se v pátek večer demonstrovalo v 25 amerických městech.

V Detroitu byl v pátek jeden policista zasažen kamenem a musel být hospitalizován. Jeho kolegové zatkli na desítky lidí. Nemálo ze zatčených přitom podle policie nebylo z Detroitu.

Tamní demonstrace měla ve dne klidný průběh, s večerem začali být někteří účastníci protestu agresivní. Okolo půlnoci policie nasadila slzný plyn a dav prořídl.

Trump demonstrantům u Bílého domu pohrozil zlými psy a zbraněmi

Protest v reakci na Floydovu smrt se konal i u Bílého domu, ostraha použila pepřový sprej. Donald Trump na Twitteru ocenil práci bezpečnostních sborů a demonstrantům pohrozil „těmi nejzlejšími psy a nejstrašlivějšími zbraněmi“.

Starostka Washingtonu DC Muriel Bowserová, která se protestů účastní, Trumpova slova silně odsoudila. „Takto Afroameričanům připomínat stoupence rasové segregace, kteří na ženy, děti a nevinné lidi vypouštěli psy, je zákeřné,“ zkritizovala prezidenta. „Žádní zlí psi a zbraně tu nejsou. Jen jeden vystrašný muž. Vylekaný a osamocený,“ dodala.

 

Harvardský profesor Cornel West
Zdroj: Reuters
Autor: Elijah Nouvelage

Podle harvardského profesora Cornela Westa situace ukazuje, že se „Amerika stala neúspěšným sociálním experimentem.“ Podle Westa americký systém selhal, když nedokázal zajistit rovné podmínky a právní ochranu pro afroamerické obyvatele. „Díky Bohu, že jsou lidi v ulicích. Umíte si představit, že takovéto lynčování nechá lidi chladnými?“ uvedl ve vysílání televize CNN. Zároveň ocenil, že protestují lidé všech ras, pohlaví a sexuálních orientací.  

V Minneapolisu pokračovaly protesty i přes noční zákaz vycházení

Starosta amerického Minneapolisu Jacob Frey vyhlásil ve městě noční zákaz vycházení v obavách z pokračujících protestů. Demonstrace ale ve městě pokračovaly i po pátečních 20:00 místního času (dnešních 3:00 SELČ), kdy začal zákaz vycházení platit. 

Na televizních záběrech bylo vidět, že demonstranté procházejí ulicemi Minneapolisu, ačkoli mezi 20:00 a 6:00 místního času (mezi 3:00 a 13:00 SELČ) je stanoven zákaz vycházení. Policisté nakonec proti davu zasáhli slzným plynem, gumovými projektily a ohlušujícími granáty. Zákaz vycházení má platit také následující noc.

V tu dobu se podle starosty Freye nesmí pohybovat venku nikdo kromě pracovníků záchranných složek, lidí potřebujících lékařskou pomoc, těch, kteří prchají před nebezpečím, a bezdomovců. Tomu, kdo nařízení poruší, hrozí pokuta až 1000 dolarů nebo až devadesátidenní vězení.

 V noci na sobotu někdo v Minneapolisu střílel na policisty. Při incidentu ale nebyl nikdo zraněn.

V Minneapolisu bude také v případě nutnosti nasazena vojenská policie. Vojáci z posádek Fort Bragg v Severní Karolíně a Fort Drum ve státě New York mají být na místě do čtyř hodin po případném rozkazu; vojáci z Fort Carson v Coloradu a Fort Riley v Kansasu do 24 hodin. Rozhodnutí nasadit vojenskou policii padlo v pátek na popud amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Ve Phoenixu, Denveru, Las Vegas, Los Angeles, New Yorku a dalších městech se v pátek večer shromáždily v ulicích tisíce demonstrantů, kteří žádali pohnání viníků ke spravedlnosti. „Říkal, že nemůže dýchat. Spravedlnost pro George,“ citovala agentura AP jeden z transparentů. „Bez spravedlnosti nebude klid,“ skandovali protestující jinde.

V Atlantě po několika hodinách poklidných demonstrací začala část rozhořčeného davu rozbíjet policejní auta a jedno z nich zapálila. Radikální demonstranté rovněž nastříkali sprej na logo televize CNN na jejím sídle. Na policisty útočili radikálové láhvemi a vyzývali je, aby „opustili své zaměstnání“. 

S policisty se střetli protestující v newyorské městské části Brooklyn. Několik mužů zákona bylo raněno. V Dallasu musela policie, po níž demonstranti házeli kameny, nasadit slzný plyn. Protestující blokovali silnice mimo jiné v Los Angeles a v Oaklandu. 

K protestům se připojila v emotivním videu také afroamerická tenisová hvězda Coco Gauffová. „Svůj prostor chci využít k tomu, aby byl svět lepším místem,“ uvedla v týdnu Gauffová na Twitteru a v pátek vyzvala k činu i ostatní ve videu na síti TikTok. 

Proti policejnímu násilí s rasovým podtextem se vyslovily i mnohé Afroamerické sportovní hvězdy jako basketbalista LeBron James či členka basketbalové Síně slávy Lisa Leslieová. Spravedlnost žádají také hudební ikony Rihanna a Beyoncé.

Chladnokrevná vražda za denního světla, říká Kozák

Americké nepokoje komentoval v pořadu Události, komentáře Kryštof Kozák z katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Video Události, komentáře
video

Události, komentáře: Nepokoje v Minneapolisu

Zdroj: ČT24

„Je velmi pravděpodobné, že se jedná o chladnokrevnou vraždu za denního světla. Přesně proto, že máme ty vizuály, tak to vede k tomu, že je reakce tak emotivní a bohužel v části afroamerické komunity to tvrdé jádro vede až k násilnostem,“ vysvětlil. Podle něj se jedná o vyústění dlouhodobé frustrace afroamerické komunity vůči chování policie.

Kozák upozornil, že vše nasvědčuje tomu, že se jednalo o rasistický čin. „Samozřejmě existuje policejní brutalita i vůči bílým kriminálníkům. To, jakým způsobem se policie chová k lidem, kteří jsou nízko na společenském žebříčku, je obecnější problém,“ uvedl. V současnosti se týká zejména chudinských oblastí.

„Ty jsou stoprocentně obývány černochy nebo hispánci s velmi špatnou sociální situací a pokud tam přicházejí bílí policisté, tak to vytváří určité napětí a nedůvěru. Rasové předsudky, které si ti bílí policisté přinášejí, si v tom prostředí jen utvrzejí,“ dodal Kozák. 

Afroameričané po policejních zásazích umírají téměř dvojnásobně než je jejich zastoupení v běžné populaci. Vyplývá to z dat, která sesbíral deník Washington Post. Z celkového počtu obětí takových případů je 26,4 % afroameričanů a 50,3 % bělochů. Běloši jsou ovšem ve Spojených státech majoritní rasou, zatímco podle Amerického úřadu pro sčítání lidu je afroamerických občanů v populaci pouze 12,7 %. 

Aktuální situací v USA se ve vysílání ČT24 zabýval také bývalý zpravodaj ve Spojených státech Martin Řezníček. 

Video Studio ČT24
video

Bývalý zpravodaj ČT v USA Martin Řezníček

Zdroj: ČT24