Prezident Donald Trump pohrozil, že pokud státy nezačnou jednat tvrději, nasadí federální armádu. Guvernér Minnesoty kvůli protestům proti zabití Afroameričana George Floyda nařídil plnou mobilizaci národní gardy. V Detroitu v pátek večer zemřel jeden z protestujících. Harvardský profesor Cornel West označil současnou Ameriku za „neúspěšný sociální experiment.“ Afroameričané po policejních zásazích umírají téměř dvojnásobně než je jejich zastoupení v běžné populaci, připomíná Washington Post.
Několik desítek amerických měst v pátek a v noci na sobotu zasáhly demonstrace kvůli násilné smrti Afroameričana George Floyda. Starosta Minneapolisu, kde Floydovi v pondělí při zatýkání klečel bělošský policista několik minut na krku, vyhlásil ve městě noční zákaz vycházení.
Trump vyzval americká města a státy k tvrdšímu zásahu proti demonstrantům, jinak se do věci vloží federální vláda včetně armády a začne zatýkání. „Liberální guvernéři a starostové musí jednat mnohem tvrději, nebo federální vláda zasáhne a udělá, co je třeba včetně využití neomezené moci naší armády a velkého zatýkání,“ uvedl Trump.
Guvernér Minnesoty Tim Walz mezitím vyhlásil plnou mobilizaci národní gardy, což je poprvé od konce druhé světové války. „Rád bych zcela jasně řekl - tato situace v Minneapolisu už není o vraždě George Floyda,“ uvedl Walz.
Minnesota prozatím jako bezpečnostní pilíř k obnovení pořádku využívá svou národní gardu, která je jednou z rezervních složek amerických ozbrojených sil. Garda v tomto státě, kde žije asi 5,6 milionu obyvatel, má 13 tisíc příslušníků. Původně guvernér Walz povolal do ulic Minneapolisu a sousedního hlavního minnesotského města Saint Paul 500 gardistů, později aktivoval dalších 1200 příslušníků těchto sborů.
V Detroitu zemřel jeden z protestujících, do davu někdo střílel z vozu. Nebyl to policista, uvedla v sobotu její mluvčí. Střelba se udála ve 23:30 místního času (5:30 SELČ) v centru města, kde se policisté střetli s desítkami protestujících. Obětí byl 19letý muž, za mrtvého byl prohlášen v nemocnici. Podezřelý přijel ve sportovně-užitkovém voze (SUV) a vypálil do davu, řekla Kirkwoodová. Podrobnosti o oběti ani útočníkovi neuvedla.
Policista obviněn z vraždy
George Floyd zemřel ve městě Minneapolis poté, co mu při zatýkání klečel bělošský policista několik minut na krku. Policista Derek Chauvin, který kolenem držel Floyda na zemi, byl v pátek zatčen a obviněn z vraždy. Hrozí mu až 25 let vězení.
Násilná smrt vyvolala demonstrace v řadě amerických měst, některé z nich násilné. Podle CNN se v pátek večer demonstrovalo v 25 amerických městech.
V Detroitu byl v pátek jeden policista zasažen kamenem a musel být hospitalizován. Jeho kolegové zatkli na desítky lidí. Nemálo ze zatčených přitom podle policie nebylo z Detroitu.
Tamní demonstrace měla ve dne klidný průběh, s večerem začali být někteří účastníci protestu agresivní. Okolo půlnoci policie nasadila slzný plyn a dav prořídl.
Trump demonstrantům u Bílého domu pohrozil zlými psy a zbraněmi
Protest v reakci na Floydovu smrt se konal i u Bílého domu, ostraha použila pepřový sprej. Donald Trump na Twitteru ocenil práci bezpečnostních sborů a demonstrantům pohrozil „těmi nejzlejšími psy a nejstrašlivějšími zbraněmi“.
Starostka Washingtonu DC Muriel Bowserová, která se protestů účastní, Trumpova slova silně odsoudila. „Takto Afroameričanům připomínat stoupence rasové segregace, kteří na ženy, děti a nevinné lidi vypouštěli psy, je zákeřné,“ zkritizovala prezidenta. „Žádní zlí psi a zbraně tu nejsou. Jen jeden vystrašný muž. Vylekaný a osamocený,“ dodala.
Podle harvardského profesora Cornela Westa situace ukazuje, že se „Amerika stala neúspěšným sociálním experimentem.“ Podle Westa americký systém selhal, když nedokázal zajistit rovné podmínky a právní ochranu pro afroamerické obyvatele. „Díky Bohu, že jsou lidi v ulicích. Umíte si představit, že takovéto lynčování nechá lidi chladnými?“ uvedl ve vysílání televize CNN. Zároveň ocenil, že protestují lidé všech ras, pohlaví a sexuálních orientací.
V Minneapolisu pokračovaly protesty i přes noční zákaz vycházení
Starosta amerického Minneapolisu Jacob Frey vyhlásil ve městě noční zákaz vycházení v obavách z pokračujících protestů. Demonstrace ale ve městě pokračovaly i po pátečních 20:00 místního času (dnešních 3:00 SELČ), kdy začal zákaz vycházení platit.
Na televizních záběrech bylo vidět, že demonstranté procházejí ulicemi Minneapolisu, ačkoli mezi 20:00 a 6:00 místního času (mezi 3:00 a 13:00 SELČ) je stanoven zákaz vycházení. Policisté nakonec proti davu zasáhli slzným plynem, gumovými projektily a ohlušujícími granáty. Zákaz vycházení má platit také následující noc.
V tu dobu se podle starosty Freye nesmí pohybovat venku nikdo kromě pracovníků záchranných složek, lidí potřebujících lékařskou pomoc, těch, kteří prchají před nebezpečím, a bezdomovců. Tomu, kdo nařízení poruší, hrozí pokuta až 1000 dolarů nebo až devadesátidenní vězení.
V noci na sobotu někdo v Minneapolisu střílel na policisty. Při incidentu ale nebyl nikdo zraněn.
V Minneapolisu bude také v případě nutnosti nasazena vojenská policie. Vojáci z posádek Fort Bragg v Severní Karolíně a Fort Drum ve státě New York mají být na místě do čtyř hodin po případném rozkazu; vojáci z Fort Carson v Coloradu a Fort Riley v Kansasu do 24 hodin. Rozhodnutí nasadit vojenskou policii padlo v pátek na popud amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ve Phoenixu, Denveru, Las Vegas, Los Angeles, New Yorku a dalších městech se v pátek večer shromáždily v ulicích tisíce demonstrantů, kteří žádali pohnání viníků ke spravedlnosti. „Říkal, že nemůže dýchat. Spravedlnost pro George,“ citovala agentura AP jeden z transparentů. „Bez spravedlnosti nebude klid,“ skandovali protestující jinde.
V Atlantě po několika hodinách poklidných demonstrací začala část rozhořčeného davu rozbíjet policejní auta a jedno z nich zapálila. Radikální demonstranté rovněž nastříkali sprej na logo televize CNN na jejím sídle. Na policisty útočili radikálové láhvemi a vyzývali je, aby „opustili své zaměstnání“.
S policisty se střetli protestující v newyorské městské části Brooklyn. Několik mužů zákona bylo raněno. V Dallasu musela policie, po níž demonstranti házeli kameny, nasadit slzný plyn. Protestující blokovali silnice mimo jiné v Los Angeles a v Oaklandu.
K protestům se připojila v emotivním videu také afroamerická tenisová hvězda Coco Gauffová. „Svůj prostor chci využít k tomu, aby byl svět lepším místem,“ uvedla v týdnu Gauffová na Twitteru a v pátek vyzvala k činu i ostatní ve videu na síti TikTok.
Proti policejnímu násilí s rasovým podtextem se vyslovily i mnohé Afroamerické sportovní hvězdy jako basketbalista LeBron James či členka basketbalové Síně slávy Lisa Leslieová. Spravedlnost žádají také hudební ikony Rihanna a Beyoncé.
Chladnokrevná vražda za denního světla, říká Kozák
Americké nepokoje komentoval v pořadu Události, komentáře Kryštof Kozák z katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Je velmi pravděpodobné, že se jedná o chladnokrevnou vraždu za denního světla. Přesně proto, že máme ty vizuály, tak to vede k tomu, že je reakce tak emotivní a bohužel v části afroamerické komunity to tvrdé jádro vede až k násilnostem,“ vysvětlil. Podle něj se jedná o vyústění dlouhodobé frustrace afroamerické komunity vůči chování policie.
Kozák upozornil, že vše nasvědčuje tomu, že se jednalo o rasistický čin. „Samozřejmě existuje policejní brutalita i vůči bílým kriminálníkům. To, jakým způsobem se policie chová k lidem, kteří jsou nízko na společenském žebříčku, je obecnější problém,“ uvedl. V současnosti se týká zejména chudinských oblastí.
„Ty jsou stoprocentně obývány černochy nebo hispánci s velmi špatnou sociální situací a pokud tam přicházejí bílí policisté, tak to vytváří určité napětí a nedůvěru. Rasové předsudky, které si ti bílí policisté přinášejí, si v tom prostředí jen utvrzejí,“ dodal Kozák.
Afroameričané po policejních zásazích umírají téměř dvojnásobně než je jejich zastoupení v běžné populaci. Vyplývá to z dat, která sesbíral deník Washington Post. Z celkového počtu obětí takových případů je 26,4 % afroameričanů a 50,3 % bělochů. Běloši jsou ovšem ve Spojených státech majoritní rasou, zatímco podle Amerického úřadu pro sčítání lidu je afroamerických občanů v populaci pouze 12,7 %.
Aktuální situací v USA se ve vysílání ČT24 zabýval také bývalý zpravodaj ve Spojených státech Martin Řezníček.
