Čínský parlament na svém plenárním zasedání podle očekávání schválil přijetí nového bezpečnostního zákona pro autonomní Hongkong. Peking jím reaguje na tamní loňské masové protesty. Zákon má umožnit potlačování teroristických a separatistických aktivit, podvratné činnosti i zahraničního vměšování. Kriminalizuje podkopávání autority Pekingu v Hongkongu a podle kritiků by mohl ohrozit jeho autonomní status.
Čínský parlament podpořil bezpečnostní zákon pro Hongkong. Kritici se bojí ohrožení autonomie
3 minuty
Události ČT: Čínský parlament podpořil bezpečnostní zákon pro Hongkong
Čínští zákonodárci rozhodnutí o hongkongském bezpečnostním zákonu přijali na závěr svého plenárního zasedání poměrem 2878 hlasů ku jednomu. Šest poslanců se hlasování zdrželo.
Návrh bude nyní podle televize BBC předán stálému výboru, který je vrcholným orgánem čínského parlamentu, k rozpracování podrobností jednotlivých článků. Definitivně by měl být zákon hotový v září.
Británie, USA, Kanada a Austrálie reagovaly společným prohlášením, ve kterém Peking obvinily z porušení mezinárodních závazků. „Rozhodnutí Číny zavést v Hongkongu nový bezpečnostní zákon je v přímém rozporu s jejími mezinárodními povinnostmi vyplývajícími ze společné dohody podepsané Čínou a Británií,“ uvádí v dokumentu šéfové diplomacie těchto čtyř zemí.
Hongkong předala v roce 1997 Británie Číně pod podmínkou, že bude po dobu 50 let spravován podle principu „jedna země, dva systémy“. Ten Hongkongu zaručuje oproti pevninské Číně určité svobody, mimo jiné svobodný tisk a nezávislé soudnictví. Nový zákon by tyto svobody omezoval, uvádí státy v komuniké, a umožnil by Pekingu politické pronásledování občanů Hongkongu.
Veškeré podrobnosti o zákonu zatím nejsou známé. Podle BBC však zakotvuje kriminalizaci následujících činů: odtržení teroritoria od pevninské Číny, podvratné činnosti podrývající autoritu centrální vlády, terorismus, tedy užití násilí či nátlaku, či aktivity zahraničních aktérů, kteří by se vměšovali do záležitostí Hongkongu.
Zákon také říká, že „v případě potřeby mohou příslušné orgány národní bezpečnosti ústřední lidové vlády zřídit své pobočky v Hongkongu, aby v souladu se zákonem plnily příslušné povinnosti k zajištění národní bezpečnosti“. Čína by tak mohla v Honkongu zřídit své vlastní donucovací orgány, které by působily vedle místních.
„Zákon mimo jiné Pekingu umožní, aby zřídil v Hongkongu vlastní tajnou službu, která bude vyšetřovat a zatýkat, a také existují obavy, že by mohl zasáhnout nezávislé soudnictví,“ přiblížila zpravodajka ČT ve východní Asii Barbora Šámalová.
Hongkong mírní obavy, kritici však protestují
Čínský premiér Li Kche-čchiang řekl, že zákon posílí stabilitu a prosperitu Hongkongu a že princip „jedné země, dvou systémů“ zůstane zachován. Také úřady v Hongkongu trvají na tom, že zákon je nezbytný pro vypořádání se s rostoucím násilím a „terorismem“ a že občané autonomnmí oblasti se nemají čeho bát.
Kritici ale tvrdí, že norma umožní - i zpětně - stíhání za kritiku hongkongského či pekingského vedení, účast v protestech nebo za uplatňování současných práv, jak je určují místní zákony.
„Právní experti v Hongkongu říkají, že je naivní myslet si, že zákon bude mířit jen na úzkou skupinu lidí. Háček je v tom, že Čína nikdy přesně nedefinuje národní bezpečnostní zájmy a může pod ně schovat prakticky cokoliv. Může zákon využít k tomu, aby si vyřizovala účty s kritiky režimu, s opozicí, s nezávislými médii,“ podotýká Šámalová.
„Demokratická opozice v hongkongském parlamentu říká, že Peking chce zákonem potrestat občany Hongkongu za to, že se tak hlasitě ozývají za svá práva, že jeho hlavním cílem je šířit strach po celém městě a umlčet lidi,“ dodala zpravodajka ČT.
Proti čínskému zákonu - a také proti předloze o hanobení čínské hymny, kterou v těchto dnech projednává hongkongský parlament - protestovaly ve středu v Hongkongu tisíce lidí, zhruba 360 z nich policie zatkla.
Ve čtvrtek se sešlo několik desítek aktivistů k protestu v nákupním centru, k větším nepokojům ale podle agentury Reuters nedošlo.
Prodemokratičtí poslanci narušili projednávání zákona o čínské hymně
Právě v projednávání zákona o hanobení čínské hymny pokračoval ve čtvrtek hongkongský parlament. Debatu narušili sérií protestních akcí prodemokratičtí poslanci, informují list South China Morning Post či stanice BBC.
Dva opoziční poslance nechal předseda parlamentu Andrew Leung během prvních dvou hodin vyvést. Kolem 11:00 místního času bylo zasedání narušeno potřetí, když se opoziční poslanec Ted Hui rozběhl proti předsedovi zákonodárného sboru a hodil na něj láhev naplněnou hnědou vodou s hnijícími rostlinami. Tekutina se z láhve vylila a v místnosti se začal šířit silný zápach.
„Co se stalo s naším právním státem, s principem jedné země, dvou systémů, s hongkongskými hodnotami, že jsou tak prohnilé?“ uvedl Ted Hui. „Chci, aby to Andrew Leung a další členové provládního tábora pocítili,“ dodal.
Předseda parlamentu poté povolal policii a hasiče, aby „neznámý nebezpečný předmět“ na zemi zlikvidovali. Huie vyvedli z jednacího sálu členové ochranky a jednání bylo odročeno. Jedna z poslankyň patřící k politické straně nakloněné pevninské Číně byla převezena do nemocnice, protože se jí údajně ze zápachu udělalo nevolno.
Na základě chystaného zákona bude za urážku či zneužití čínské hymny pro komerční účely hrozit až tříleté vězení nebo pokuta 50 tisíc hongkongských dolarů (159 tisíc korun). Hongkong nemá vlastní hymnu, a proto se při některých příležitostech, jako jsou třeba fotbalové zápasy, hraje hymna čínská. V posledních letech se ale často stávalo, že při ní diváci bučeli.
3 minuty
Dění kolem dvou kontroverzních zákonů o Hongkongu
Velké protesty začaly téměř před rokem
V současné době je sice provincie spravována podle principu jedna země, dva systémy, což má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady, kritici ale tvrdí, že Peking tyto svobody postupně omezuje.
V červnu minulého roku propukly v Hongkongu protesty původně proti návrhu zákona, který měl umožňovat vydávání lidí podezřelých z trestných činů do pevninské Číny. Postupně ale aktivisté rozšířili své požadavky na obecnější demokratické reformy a demonstrace pokračovaly mnoho měsíců.
Existenci v modelu jedna země, dva systémy nabízí Čína i Tchaj-wanu, který považuje za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení. Čínský premiér Li ve čtvrtek prohlásil, že Peking je rezolutně proti nezávislosti Tchaj-wanu a nesouhlasí s vměšováním jiných zemí do záležitostí týkajících se postavení ostrova.
USA hrozí sankcemi, kvůli útlaku Ujgurů už je Kongres schválil
Návrh čínského zákona o národní bezpečnosti pro Hongkong v posledních dnech kritizovaly USA, velká Británie a další státy, podle nichž norma omezuje autonomii provincie a popírá princip jedna země, dva systémy.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo ve středu v Kongresu USA řekl, že Hongkong v tuto chvíli nemá dostatečnou autonomii vůči Pekingu na to, aby bylo pro Spojené státy nadále opodstatněné udržovat s ním zvláštní vztahy oproti zbytku pevninské Číny. Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Robert O'Brien o víkendu uvedl, že pokud Čína kontroverzní zákon přijme, „budou na Hongkong a Čínu uvaleny sankce“.
Americká Sněmovna reprezentantů také ve středu schválila návrh zákona, na jehož základě mají být uvaleny sankce na čínské představitele odpovědné za utlačování Ujgurů a dalších muslimských menšin v provincii Sin-ťiang na severozápadě Číny. Protože návrh předtím prošel i Senátem, byl zaslán k očekávanému podpisu prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Předloha mimo jiné ukazuje na odpovědnost tajemníka čínské komunistické strany v Sin-ťiangu, člena mocného politbyra Čchen Čchüan-kua, za „hrubá porušování lidských práv“ muslimských menšin. Dále vyzývá americké firmy a jednotlivce působící v Sin-ťiangu, aby podnikli kroky, které zaručí, že jejich dodavatelské řetězce nebudou „kompromitovány nucenou prací“.
OSN odhaduje, že Čína zadržuje více než milion Ujgurů v táborech. Peking popírá, že by s nimi bylo špatně zacházeno a tvrdí, že v táborech poskytuje pracovní školení.
